Jan Václav Prchal

Jan Václav Prchal (17. dubna 1744 Kroměříž – 16. října 1811 Jihlava) byl český pozdně barokní sochař působící v Jihlavě.

Jan Václav Prchal
Narození17. dubna 1744
Kroměříž
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí16. října 1811
Jihlava
Rakouské císařství Rakouské císařství
Povolánísochař
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Byl synem kroměřížského dvorního sochaře a řezbáře Františka Prchala,[1] u něhož se vyučil řemeslu. Poté pokračoval ve studiu na vídeňské císařské akademii. Do Jihlavy se přistěhoval v roce 1773 a o rok později se zde oženil s Kateřinou Ueberwasserovou.[2] Je autorem pozdně barokních sochařských děl v Jihlavě a na dalších místech Vysočiny.


Dílo
Jan Václav Prchal, Neptunova kašna
Jan Václav Prchal, kašna Amfitrité

Jeho soubor alegorických soch Jara, Léta, Podzimu, Zimy, Hudby a Tance stál od roku 1775 původně v lipové aleji zámečku Karlův les u Pávova. Po zničení zámku v bojích francouzských, bavorských a rakouských vojsk roku 1806 byly sochy odvezeny. Roku 1895 patřily jihlavskému výrobci kachlů A. Niemetzovi. Dalším vlastníkem byl Vinzenz Inderka, který sochu Tance věnoval doktoru K. Löwovi z Helenína a pět alegorických soch zapůjčil městu k výzdobě městských sadů a posléze roku 1922 prodal Památkovému ústavu. V současné době sochy stojí na nově upraveném prostranství za budovou magistrátu města Jihlavy.

Roku 1791 vytvořil soubor pašijových soch s Kalvárií, které byly původně součástí křížové cesty ke hřbitovu Na Kalvárii. Sochy byly přemístěny roku 1924 a Kalvárie nyní stojí na Jánském kopečku poblíž kostela svatého Jana Křtitele. Zbylé čtyři sochy, představující Krista na Hoře Olivetské, Bičování Krista, Krista Trpitele a Krista nesoucího kříž, jsou umístěny v zahradě minoritského kláštera. Nejvýznamnějšími Prchalovými díly jsou obě kašny na jihlavském Masarykově náměstí s postavami Poseidona, (Neptuna) a Amfitrité, vytvořené v letech 1795–1797. Je rovněž autorem klasicistních náhrobků Emanuela Zeba a Františka Z. Rindsmaula (dnes v hřbitovním kostele sv. Ducha).[3]

Kromě Jihlavy se Prchalovy sochy nacházejí také v Dačicích, Třešti a Telči. Je patrně i autorem kamenné kašny se sochou Tritóna držícího na hlavě velkou kamennou mísu s delfínem v Havlíčkově Brodě a dřevořezeb podle předlohy malíře Jana Lukáše Krakera v klášterním kostele v Nové Říši.[4]

  • Jan Václav Prchal, alegorie Jara
  • Jan Václav Prchal, alegorie Léta
  • Jan Václav Prchal, alegorie Podzimu
  • Jan Václav Prchal, alegorie Zimy
  • Jan Václav Prchal, alegorie Hudby
  • Jan Václav Prchal, Kalvárie
  • Jan Václav Prchal, Kalvárie
  • Jan Václav Prchal, Kalvárie

Odkazy

Reference
  1. http://www.isabart.org/person/43727
  2. Jihlavská archivní ročenka, svazek IV/2002, Jihlava, 2004, s. 223. Převzato: Cristia d’Elvert, Einige Iglauer Kűnstler, Nortizen-Bllatt, 1888, s. 54-55
  3. Pisková R a kol., Jihlava, 2009, str. 408
  4. Hrubá K, bakalářská práce, MUNI Brno, 2010, 4.1.

Literatura
  • Pisková R. a kol., Jihlava. Praha: Nakl. Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-551-7

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.