Ferdinand von Schrott

Chodil na gymnázium v istrijském Pazinu a Koperu. V letech 1859–1863 vystudoval práva na Vídeňské univerzitě a od roku 1865 působil ve státní službě, zpočátku na soudech v Motovunu a Pule na Istrii. Roku 1866 se stal okresním úředním aktuárem a roku 1868 soudním adjunktem. Později přešel na zemský soud v Terstu, kde zastával různé posty, přičemž roku 1878 byl jmenován nejvyšším státním zástupcem při tomto soudu. V roce 1886 se stal vrchním obhájcem u generální prokuratury Vrchního soudního a kasačního dvora ve Vídni. V roce 1897 byl jmenován sekčním šéfem na ministerstvu spravedlnosti. Specializoval se zde na reformu trestního práva. Roku 1898 byl povýšen na rytíře.[1]

Vrchol jeho politické kariéry nastal na přelomu let 1899 a 1900, kdy se za vlády Manfreda Clary-Aldringena stal provizorním ministrem spravedlnosti coby správce rezortu. Funkci zastával v období 21. prosince 1899 – 18. ledna 1900.[2] Po odchodu z vlády se vrátil na post u generální prokuratury Vrchního soudního a kasačního dvora ve Vídni.[1]