Vladimír Pucholt

Studoval Divadelní fakultu AMU v Praze. Debutoval v dětských rolích například žáka Chocholku ve filmu Vzorný kinematograf Haška Jaroslava, ale stal se známým a populárním především svými prvními významnými rolemi ve filmech Miloše Formana Černý Petr a Konkurs (1963). Dále ztvárnil hlavní role ve známém filmovém muzikálu Starci na chmelu (1964) režiséra Ladislava Rychmana a v dalším Formanově snímku Lásky jedné plavovlásky (1965). Po ukončení studia roku 1965 se stal hercem v pražském Činoherním klubu. Zde hrál až do roku 1967, kdy emigroval do Velké Británie. Po počátečním období, kdy se živil příležitostnými pracemi, vystudoval medicínu a stal se lékařem. K roli herce se vrátil pouze ve filmu Vojtěcha Jasného Návrat ztraceného ráje (1999). Při příležitosti natáčení tohoto filmu byl mj. hostem Marka Ebena v televizním pořadu Na plovárně. V současnosti^[kdy?] pracuje jako dětský lékař v kanadském Torontu.

Zajimavost

V životopisné knize známého anglického spisovatele špionážních románů Johna le Carrého (nar. 1931) Holubí tunel (The Pigeon Tunnel, 2016) je zmínka o Vladimíru Pucholtovi v souvislosti s jeho emigrací do Anglie. Aby Pucholt nemusel žádat o politický azyl, na popud britského filmaře českého původu Karla Reisze požádal John le Carré prostřednictvím známého novináře manželku tehdejšího ministra vnitra Roye Jenkinse o pomoc. Ta pak prosbu předložila manželovi ráno u snídaně spolu s uvařeným vajíčkem. Le Carré později finančně pomáhal V. Pucholtovi při jeho studiích medicíny, ten s vděčností celou půjčku po absolvování školy vrátil do poslední pence.