Gustav Roob

Gustav Roob, pokřtěn Augustin Václav Tomáš Roob (29. ledna 1879 Lochovice[1] – 11. září 1947 Karlovy Vary), byl český hudební skladatel.

Gustav Roob
Gustav Roob
Základní informace
Narození29. ledna 1879
Lochovice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. září 1947 (ve věku 68 let)
Karlovy Vary
Československo Československo
Žánryklasická hudba, opera a opereta
Povolánídirigent, hudební skladatel, violoncellista a učitel
Nástrojevioloncello
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

V dětství přišel o otce a rodina se z Lochovic přestěhovala do Prahy. Navštěvoval hudební školu na Smíchově. Vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na violoncello a skladbu u Antonína Dvořáka. Vojenskou službu absolvoval u vojenské hudby 88. pěšího pluku v Praze a později u 63. pěšího pluku v Bystřici v Sedmihradsku. Tam byl v roce 1900 jmenován kapelníkem. V té době byl nejmladším kapelníkem v rakouské armádě. S plukem putoval do Pljevlje v dnešní Černé Hoře.

Po návratu do Čech se stal členem orchestru České filharmonie a po čtyřech letech v orchestru Německého divadla v Praze. Nějakou dobu byl učitelem hudby v rodině knížete Maxe Egona II. Fürstenberga na zámku v Lánech. Posléze žil v Hořovicích a živil se jako učitel hudby. Spolupracoval s amatérskými divadelními a loutkohereckými soubory. Psal pro ně scénickou hudbu. V roce 1947 utonul nešťastnou náhodou v Ohři. Rukopisná pozůstalost je uložena v Českém muzeu hudby v Praze.

Dílo (výběr)

Roob byl velmi plodný skladatel a šíře jeho záběru je obdivuhodná. Zkomponoval na 380 číslovaných skladeb. Psal skladby pro klavír, komorní hudbu, symfonie, kantáty, opery, operety, pantomimy atd. Několik prací získalo ceny Českou akademií věd a umění a Magistrátem hlavního města Prahy.

Klavírní skladby
  • Zvuky melancholie op. 25
  • Poetické nálady op. 27
  • Humoreska (z opery Čertova mlýnice)
  • V zlatých strunách (1919],
  • Notturna I. a II. (1921)
  • Miniatury op. 74 (1923)
  • 4 poetické nálady op. 212
  • 2 ukolébavky (pro prasynovce Petra Roba)

Komorní skladby
  • 6 Morceaux caracteristiques op. 3 (1909)
  • Česká humoreska pro housle a klavír (1923)
  • Notturno op. 21 pro housle, violoncello a harfu
  • 4 smyčcové kvartety „fantastické“
  • Pathetický smyčcový kvartet

Orchestrální skladby
  • Svatební košile (symfonická báseň, 1906)
  • Tajemná hrana op. 38 (podle básně Josefa Wenziga, 1911)
  • Bitva u Lipan op. 290 (1928)
  • Mír op. 290 (1928)
  • Symfonie fis-moll
  • Symfonie g-moll
  • Rumunská suita op. 30 (1905)
  • 4 dramatické ouvertury

Písně

Pantomimy
  • Paní Modrovouska op. 58 (1910, scénář Quido Maria Vyskočil)
  • Frýdštejn op. 66 (1917)
  • Z mé duše op. 79 (1918)
  • Bílý páv op. 260 (1926, Quido Maria Vyskočil)
  • Upír
  • Dítě

Opery
  • Krista (libreto Břetislav Ludvík, 1909 až 1910,)
  • Skaláci, op. 46 (libreto Břetislav Ludvík, 1909)
  • Srdce Pikangovo op. 51 (Julius Zeyer, 1909,)
  • Host op. 54 (Quido Maria Vyskočil, 1910/11)
  • Ovčákova kletba op. 76 (1918)
  • Mrtvý vítěz op. 81 (M. Richardi, 1919)
  • Ve tmách života op. 94 (Arnošt Czech z Czechenherzu, 1921)
  • Babiččina Viktorka op. 97 (František Heran)
  • Duše zvonů (velikonoční zázrak o 3 obrazech, Quido Maria Vyskočil, 1924)
  • O vůdcovství op. 214 (Quido Maria Vyskočil, 1924,)

Komponoval také hudbu k sokolským cvičením a pochodům, mužské sbory. Napsal hudbu pro melodram K. Barocha: Tyrš a scénickou hudbu pro uvedení Goethova Fausta (1932). V rukopise zůstalo ještě několik oper a operet, melodramy a kantáty (např. Kantáta ruská na námět Rudolfa Medka).

Žijící příbuzní
  • prasynovec Petr Rob
  • pra pra neteř Lucie Robová Volemanová
  • pra pra pra synovoce Vít Voleman

Literatura
  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Wolfgang Suppan, Armin Suppan: Das Neue Lexikon des Blasmusikwesens, 4. Auflage, Freiburg-Tiengen, Blasmusikverlag Schulz GmbH, 1994, ISBN 3-923058-07-1
  • Emil Rameis: Die Österreichische Militärmusik von Ihren Anfängen bis zum Jahre 1918, in: Alta Musica, Band 2, Internationale Gesellschaft zur Erforschung und Förderung der Blasmusik, (IGEB), Tutzing, Hans Schneider Verlag, 1976, ISBN 3-7952-0174-8 ISBN 978-3-7952-0174-6
  • Joseph Damański: Die Militär-Kapellmeister Österreich-Ungarns - Illustriertes biographisches Lexikon, Leipzig: Paltur, 1904, 144 p.

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.