Ernst Ludwig Dümmler
Ernst Ludwig Dümmler (2. ledna 1830, Berlín – 11. září 1902, Friedrichroda) byl německý historik.
Ernst Ludwig Dümmler | |
---|---|
Narození | 2. ledna 1830 Berlín |
Úmrtí | 11. září 1902 (ve věku 72 let) Friedrichroda |
Povolání | medievalista, historik, pedagog a vysokoškolský učitel |
Alma mater | Univerzita v Bonnu |
Ocenění | Verdun Award (1869) |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Ernst Dümmler, syn berlínského knihkupce Ferdinanda Dümmlera, studoval v Bonnu a Berlíně právo, klasickou filologii a historii. Kromě jiných byli jeho pedagogy Johann Wilhelm Löbell, Leopold von Ranke a Wilhelm Wattenbach. V roce 1852 zakončil v Berlíně své studium dizertační prací o Arnulfovi Korutanském („De Arnulfo Francorum rege“).
V roce 1858 habilitoval s prací o českém království („De Bohemiae conditione Carolis imperantibus“) a stal se mimořádným profesorem v Hallu a v roce 1866 profesorem dějin a historických věd. Jeho výzkum byl zaměřen na francké dějiny v 9. století a dějiny Svaté říše římské v 10. a 11. století .
Dümmler byl od roku 1876 členem Monumenta Germaniae Historica a v roce 1888 se stal po Georgu Waitzovi jejím prezidentem. Tento úřad zastával až do své smrti.
Jeho syn Georg Ferdinand Dümmler (1859–1896) byl klasický filolog a archeolog.
Dílo
- Geschichte des ostfränkischen Reiches, Berlín 1862–1865
- Kaiser Otto der Große (spoluautor Rudolf Köpke), Lipsko 1876
jako vydavatel:
- Das Formelbuch des Bischofs Salomo III. von Konstanz (Notker Balbulus), 1857
- Poetae latini aevi Karolini, 1880/1884
- Epistolae Karolini, 1892–1902
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernst Ludwig Dümmler na německé Wikipedii.
Literatura
- Friedrich Baethgen: Dümmler, Ernst. v: Neue Deutsche Biographie (NDB). svazek 4, Duncker & Humblot, Berlín 1959, S. 161.