Frederik I. Švédský

Frederik I. Švédský, také Fridrich I. Hesensko-Kasselský (švédsky Fredrik I, německy Friedrich I; 28. dubna 1676, Kassel – 25. března 1751, Stockholm) byl švédský král v letech 1720–1751 a lankrabě hesensko-kasselský.

Frederik I. Švédský
král švédský
Frederik I. švédský král a lankrabě hesensko-kasselský na dobovém portrétu jehož autorem je Georg Engelhardt Schröder
Doba vlády 1720–1751
Korunovace 3. květen 1720
Narození 28. dubna 1676,
Kassel
Úmrtí 25. března 1751 (74 let)
Stockholm
Pohřben Kostel Riddarholmen
Předchůdce Ulrika Eleonora Švédská
Nástupce Adolf I. Fridrich
Manželka I. Luisa Dorotea Pruská
II. Ulrika Eleonora Švédská
Rod Hesenští
Otec Karel I. Hesensko-Kasselský
Matka Marie Amálie Kuronská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se 28. dubna roku 1676 v Kasselu jako třetí syn hesensko-kasselského landkarběte Karla (1654–1730) a jeho manželky Marie Amálie Kuronské (1653–1711).

Dostalo se mu na jeho dobu vynikajícího vzdělání, po jehož dokončení uskutečnil cestu do Holandska, Švýcarska, Itálie, Dánska a Německa. 31. května roku 1700 se oženil se svou sestřenicí Luisou Doroteou Pruskou (1680–1705), jedinou dcerou pruského krále Fridricha I. a jeho manželky Alžběty Henrietty Hesensko-Kasselské. Luisa Dorotea zemřela v roce 1705, nezůstavivši žádných potomků.

Záhy po započetí války o španělské dědictví (1701) byl Fridrich svým otcem vyslán v čele pomocného sboru do Nizozemí, kde se až do uzavření Utrechtského míru v roce 1713 účastnil bojů na straně koalice.

V roce 1710 započal Fridrich jednání o novém sňatku, a sice se sestrou švédského krále Karla XII. Ulrikou Eleonorou. Jednání byla úspěšná a koncem roku 1714 přibyl Fridrich do Stockholmu, kde se 24. března následujícího roku uskutečnila svatba.

V roce 1716 se Fridrich účastnil tažení do Norska, kde utrpěl vážné zranění. V tomtéž roce byl ustanoven hlavním velitelem švédských vojsk a v roce 1718 se účastnil tažení, v němž Karel XII. padl. Po této neočekávané králově smrti, aby zajistil své manželce trůn, přikázal uvěznit Georga Heinricha von Görtze, který byl vůdčí osobností strany podporující nároky vévody Karla Fridrich Holštýnsko-Gottorpského, jejího synovce, syna starší Ulričiny sestry Hedviky Žofie.

Když Riksdag v roce 1719 potvrdil volbu Ulriky Eleonory královnou, přála si učinit svého manžela spoluvládcem, ten však se nehodlal spokojit s tímto postavením. Bezmezná oddanost královny svému manželovi mu dovolila mít silný vliv na vládu. Titul hlavního velitele, dříve pouze čestný, mu dál možnost reálně ovlivňovat vojenské otázky. Stál za rozhodnutím odstoupit Brémy a Verden Hannoveru a část Pomořanska ve prospěch Pruska, aby je přitáhl spolu s Anglií na svou stranu proti Rusku.

Švédský král

Jeho vliv a nerozhodnost královny vedly k tomu, že Riksdag přistoupil na plán Ulriky Eleonory vzdát se trůnu ve prospěch Fridrichův. 24. března roku 1720 byl zvolen králem pod jménem Frederik I. a 3. května téhož roku byl ve Stockholmu korunován. Jeho instalace na trůn však znamenala další omezení královské moci.

Již za rok Frederik ztratil mnoho svých příznivců, což bylo z velké části způsobeno s uzavřením pro Švédsko značně nevýhodného Nystadstkého míru v roce 1721. Kromě toho nevůli vyvolávaly i jeho pokusy rozšířit své pravomoci na úkor současné formy vlády. To vedlo k posílení tzv. holštýnské strany. Od roku 1723 přestal Frederik hrát v politice Švédska významnou roli.

V roce 1730 se stal i hesenským lankrabětem, vládu v Hesensku však prakticky delegoval na svého bratra Viléma.

Frederik zůstal pro Švédy cizincem, nenaučil se ani jejich jazyku. Jeho záliba v požitcích postupně přerostla v bohapustou zhýralost. Jeho čas vyplňovaly lov, pitky a milostné avantýry.

Od roku 1730 udržoval víceméně stálý vztah s dvorní dámou Hedvikou Ulrikou Taube, dcerou člena Riksdagu Edvarda Taube. Časem dostala titul říšské hraběnky von Hessenstein; porodila králi dva syny a dvě dcery. Po smrti Ulriky Eleonory v roce 1741 s ní uzavřel morganatický sňatek; manželství však netrvalo dlouho, neboť Hedvika zemřela již v roce 1744.

V roce 1748 ranila Frederika několikrát mrtvice a 25. března roku 1751 ve Stockholmu zemřel, nezůstaviv žádného legitimního potomka a následníka.

Jeho nástupcem zvolil Riksdag Adolfa Fridricha z rodu Holstein-Gottorp.

Vývod z předků
 
 
 
 
 
 Mořic Hesensko-Kasselský
 
 
 Vilém V. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
 Anežka ze Solms-Laubachu
 
 
 Vilém VI. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
 Filip Ludvík II. z Hanau-Münzenbergu
 
 
 Amálie Alžběta z Hanau-Münzenbergu
 
 
 
 
 
 
 Kateřina Belgica Nasavská
 
 
 Karel I. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
 Jan Zikmund Braniborský
 
 
 Jiří Vilém Braniborský
 
 
 
 
 
 
 Anna Pruská
 
 
 Hedvika Žofie Braniborská
 
 
 
 
 
 
 Fridrich IV. Falcký
 
 
 Alžběta Šarlota Falcká
 
 
 
 
 
 
 Luisa Juliana Oranžská
 
Frederik I. Švédský
 
 
 
 
 
 Gotthard Kettler
 
 
 Vilém Kettler
 
 
 
 
 
 
 Anna Meklenburská
 
 
 Jakub Kettler
 
 
 
 
 
 
 Albrecht Fridrich Pruský
 
 
 Sofie Pruská
 
 
 
 
 
 
 Marie Eleonora Klevská
 
 
 Marie Amálie Kuronská
 
 
 
 
 
 
 Jan Zikmund Braniborský
 
 
 Jiří Vilém Braniborský
 
 
 
 
 
 
 Anna Pruská
 
 
 Luisa Šarlota Braniborská
 
 
 
 
 
 
 Fridrich IV. Falcký
 
 
 Alžběta Šarlota Falcká
 
 
 
 
 
 
 Luisa Juliana Oranžská
 

Externí odkazy
Předchůdce:
Ulrika Eleonora Švédská		 Švédský král
Frederik I. Švédský
1720–1751		 Nástupce:
Adolf I. Fridrich
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.