Bourboni

Bourboni (francouzsky Maison de Bourbon, španělsky Casa de Borbón) nebo Bourbonové je zpravidla označována vedlejší linie rodu Kapetovců, která ve druhé polovině 16. století nastoupila na trůn Navarry a následně Francie. Později vládla v několika italských státech, od roku 1700/1713 panuje s krátkými přestávkami ve Španělsku a od roku 1964 také v Lucembursku. Může však také znamenat původní šlechtický rod ze střední Francie, jehož dědička se roku 1276 provdala za Roberta z Clermontu, nejmladšího syna krále Ludvíka IX. Svatého a stala se pramatkou výše zmíněné kapetovské linie. Rod Bourbonů patří k tzv. rodům princů královské krve.

Bourbonové
ZeměFrancie, Navarra, Španělsko, Andorra
Lucembursko, Parma, Obojí Sicílie
Mateřská dynastieKapetovci
Titulyfrancouzský král, navarrský král
španělský král
král Sicilský, král Neapolský
král Obojí sicílie
vévoda parmský
velkovévoda lucemburský
spolukníže andorrský
vévoda bourbonský
ZakladatelRobert z Clermontu
Rok založení1272
Konec vlády1830Francie a Navarra
(Červencová revoluce)
1848Francie (orleáns)
(revoluce v roce 1848)
1859Parma
(sjednocení Itálie)
1861Obojí Sicílie
(sjednocení Itálie)
Poslední vládce
Španělsko
Filip VI.
Francie a Navarra:
Karel X. (1830)
Francie (Orleáns):
Ludvík Filip (1848)
Parma:
Robert I. (1859)
Obojí Sicílie:
František II. (1861)
Současná hlavaLudvík Alfons, vévoda z Anjou
Větve rodu

Původ rodu

Znak původního rodu de Bourbon

Rod Bourbonů odvozuje své jméno od stejnojmenného území ve střední Francii, jehož centrem byl hrad Bourbon l' Archambault. Nejstarší zmínky o členech tohoto rodu pocházejí z období před rokem 1000. Hlavní linie rodu vymřela roku 1171 a panství bylo následně zděděno rodem Dampierre. S francouzským královským rodem se rod Bourbonů spojil v roce 1276, kdy se Beatrix Burgundská (vnučka Archambauda IX. z Bourbon-Dampierre) provdala za Roberta z Clermontu, nejmladšího syna krále Ludvíka IX. Svatého.

Jejich syn Ludvík řečený Veliký se v roce 1327 stal vévodou z Bourbonu (jeho dcerou byla Beatrice, druhá manželka krále Jana Lucemburského). Jedním z Ludvíkových potomků je navarrský král Jindřich III., který usedl v roce 1589 na francouzský trůn jako první Bourbon, pod jménem Jindřich IV. a stal se tak zakladatelem nové královské dynastie.

Bourbonští panovníci

Bourbonských vévodů z francouzského královského rodu

Francouzští a navarrští králové

Velký státní znak Fracnie a Navarry

Francouzskou korunu získává protestantský rod Bourbonů po vymření mužských členů starší kapetovské větve Valois v roce 1589. Prvních pět let však probíhala občanská válka s katolickou opozicí. V roce 1593 učiní Jindřich Navarrský kompromis a přestoupí na katolickou víru. O rok později se stává prvním králem Francie z rodu Bourbonů. Bourboni vládnou až do revolučního roku 1792, kdy je král Ludvík XVI. sesazen a v roce 1793 popraven. Po pádu Napoleona Bonaparta se v roce 1814 Bourboni opět ujímají francouzského trůnu a králem se stává Ludvík XVIII., bratr popraveného Ludvíka XVI. V roce 1830 je dynastie na trůně vystřídána vedlejší rodovou linií Bourbonů, která panovala 18 let pod jménem Orléans. Kromě přídomku Orléans se u mužských vedlejších rodových linií Bourbonů používají ještě přídomky de Condé (odvozuje se od Ludvíka I. de Condé, strýce krále Jindřicha IV.), de Conti (vedlejší linie rodu de Condé), de Vendôme, de Montpensier a de Ligni.

Francouzští králové z rodu Bourbonů: Jindřich IV. , Ludvík XIII. , Ludvík XIV. , Ludvík XV. , Ludvík XVI. , Ludvík XVII. (oficiálně nevládl, ani nebyl korunován), Ludvík XVIII. (vládl, ale nebyl korunován) a Karel X.. Posledním králem Francie byl Ludvík Filip z rodové linie Orléans.

Královská dynastie Bourbonů:

linie Bourbon-Orléans

Nárokovatelé fr. trůnu (legitimisté)

Znak královského rodu Bourbon
Související informace naleznete také v článku Legitimisté.

Když v roce 1883 vymřela hrabětem z Chambord (Jindřich V.) hlavní bourbonská linie, přešel legitimní nárok podle primogenitury na větev Bourbon-Anjou, jejíž vedlejší větev vládne ve Španělsku. V té době také část legitimistů uzavřela s orléanisty dohodu podporující nárok větve Bourbon-Orléans na frac. trůn. Následnictví trůnu podle primogenitury se ale nezměnilo:

  • Juan Bourbon, hrabě z Montizónu - (18831887), také karlistický pretendent ve Španělsku
  • Carlos Bourbon, vévoda z Madridu - (18871909), také karlistický pretendent ve Španělsku
  • Jaime Bourbon, vévoda z Madridu - (19091931), také karlistický pretendent ve Španělsku
  • Alfons Karel Bourbonský - (19311936), také karlistický pretendent ve Španělsku, po jeho smrti je tento post sporný, zemřel bez potomků
  • Alfons XIII. Španělský - (19361941), španělský král v letech 1886–1931
  • Infant Jaime - (19411975)
  • Alfons, vévoda z Anjou - (19751989)
  • Ludvík Alfons, vévoda z Anjou - (od 1989), současná hlava rodu Kapetovců

Nárokovatelé fr. trůnu (orleánisté, unionisté - po 1883)

Znak královského rodu Orléans
  • Ludvík Filip - (18481850)
  • Filip Orleánský, hrabě pařížský - (18501894), od roku 1883 také pretendent unionistů
  • Filip Orleánský, vévoda orléanský - (18941926)
  • Jean Orleánský, vévoda z Guise - (19261940)
  • Henri Orleánský, hrabě pařížský - (19401999)
  • Henri Orleánský, hrabě pařížský, vévoda francouzský - (od 1999)

Španělští králové

Erb Alfonse XIII. Španělského
Související informace naleznete také v článcích Dynastie Bourbon-Anjou a Seznam španělských králů.

Ve Španělsku vládnou Bourboni v letech 17001868, 18701873, 18741931 a nyní od roku 1975. Kromě dvou rodových linií francouzských, Bourbon a Orléans, a jedné linie španělské, se rod dále dělí na linii neapolsko-sicilskou, parmskou a lucemburskou.

Španělští králové z rodu Bourbon-Anjou

Sicilští (a neapolští) králové

Související informace naleznete také v článcích Bourbon-Obojí Sicílie, Seznam sicilských králů a Seznam neapolských králů.
Erb království obojí Sicílie

V království Neapolském a Sicilském vládli 17341808, jako králové Obojí Sicílie pak 18161860.

Titulární králové Obojí Sicílie:

Parmští vévodové

Erb parmských vévodů
Související informace naleznete také v článcích Dynastie Bourbon-Parma a Seznam parmských vévodů.

Jako vévodové z Parmy od roku 1731 do 1735, 17481802 a 18471859 — z této linie také pochází současní velkovévodové lucemburští.

Bourbonští vévodové z Parmy:

Titulární vévodové z Parmy:

Rodokmen (linie rodu)

  • Vévodové de Bourbon
    • Vikomtové de Lavedan
    • Baronové de Busset
      • Hrabata de Bourbon-Chalus
      • Hrabata de Lignieres
      • Hrabata de Montpensier
    • Hrabata de la Marche et de Ponthieu
      • Hrabata de Vendôme
        • Královská dynastie Bourbon /1589-1883/
          • Královská dynastie Bourbon-Anjou /1700 - /
            • Vévodové ze Sevilly
            • Královská dynastie Bourbon-Sicílie
            • Bourbon-Parma, vévodové z Parmy, Piacenzi a Guastalli
              • Velkovévodové Lucemburští /1964 - /
          • Vévodové d'Orléans
            • Královská dynastie Bourbon-Orléans
              • Knížata Orléans-Braganza
              • Orléans-Montpensier, vévodové z Galliery
        • Princové de Conde a de Conti
        • Vévodové de Bourbon-Monpensier

Odkazy

Literatura

  • GRANADOS, Juan. Španělští Bourboni (původním názvem: Breve historia de los Borbones espanoles). 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-4097-3. (čeština)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.