Erich von Falkenhayn

Erich Georg Anton Sebastian von Falkenhayn (11. září, 1861 hrad Białochowo u Grudziądze - 8. dubna 1922 zámek Lindstedt u Postupimi) byl německý, vysoce vyznamenaný generál a náčelník generálního štábu během první světové války. Mezi jeho vyznamenání patří např. pruský řád Pour le Mérite s dubovými ratolestmi nebo bavorský vojenský řád Maxe Josefa.

Erich von Falkenhayn
Rodné jménoErich Georg Anton Sebastian von Falkenhayn
Narození11. září, 1861
Hrad Belchau, Německé císařství
Úmrtí8. duben, 1922
Zámek Lindstedt, Výmarská republika
RodičeFedor von Falkenhayn a Franziska Freiin von Rosenberg
PříbuzníKurt von Falkenhayn, Eugen von Falkenhayn[1] a Arthur von Falkenhayn[1] (sourozenci)
Vojenská kariéra
HodnostGeneral der Infanterie (Generál pěchoty)
Doba služby1873–1918
Sloužil Německé císařství (do roku 1918)
Složka Reichsheer (do roku 1918)
JednotkaOldenburgisches Infanterie-Regiment Nr. 91
Velel10. německá císařská armáda
VálkyPrvní světová válka
BitvyBitva u Verdunu
VyznamenáníPour le Mérite s dubovými ratolestmi
multimediální obsah na Commons

Mládí a první světová válka

Erich von Falkenhayn se narodil 11. září roku 1861 na hradě Belchau v západním Prusku do aristokratické rodiny jako syn Fedora von Falkenhayna a jeho ženy Franzisky (rozenná von Rosenberg). Jeho starší bratr Eugene byl rovněž armádní důstojník a během první světové války se propracoval až do generálské hodnosti a byl vyznamenán rovněž vysoce ceněným pruským řádem Pour le Mérite s dubovými ratolestmi.

Mladý Erich vstoupil do německé císařské armády k 17. dubnu roku 1880 v hodnosti poručík (Sekondeleutnant) a byl přiřazen k 91. oldenburskému pěšímu pluku (Oldenburgisches Infanterie-Regiment Nr. 91).

První světová válka

Na začátek roku 1916 naplánoval bitvu u Verdunu s cílem zničit francouzskou armádu. Po jejím neúspěchu byl nahrazen na pozici náčelníka generálního štábu hrdinou východní fronty generálem Hindenburgem. V lednu 1917 v čele deváté armády porazil za necelé čtyři měsíce Rumunsko a dobyl hlavní město Bukurešť. Méně úspěšně si vedl v Palestině, kde se turecké armádě pod jeho vedením nepodařilo zabránit britskému generálovi Allenbymu v dobytí Jeruzaléma. Po válce napsal svou autobiografii.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

Významná vyznamenání

Galerie

Reference

  1. Deutsche Biographie. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.