US Open 2020 – mužská dvouhra

První hráč světa, Srb Novak Djoković, byl ve čtvrtém kole diskvalifikován. V koncovce úvodní sady proti Pablu Carreñu Bustovi nevyužil na příjmu sérii tří setbolů, gem prohrál, a v další hře za stavu 5–5 ztratil podání. Frustrovaný Srb při odchodu na lavičku odehrál míč, který zasáhl čárovou rozhodčí do krku a způsobil jí pád na dvorec. Následné vyloučení z turnaje ukončilo jeho 29zápasovou neporazitelnost trvající od listopadového finále Davis Cupu 2019, respektive v sezóně 2020 26zápasovou neporazitelnost od lednového ATP Cupu. Srb, jemuž byly odebrány body a výdělek, se stal prvním diskvalifikovaným tenistou na grandslamu od Stefana Koubka, který ve druhém kole French Open 2000 proti Sávoltovi zasáhl hozenou raketou sběrače míčků a po třech předchozích varováních za nepovolený koučink a nesportovní chování byl z turnaje vyloučen.[6]

Vítězem se stal třetí hráč žebříčku Dominic Thiem z Rakouska, který ve finále z 4.02 hodiny zdolal německou světovou sedmičku Alexandra Zvereva po pětisetovém dramatu 2–6, 4–6, 6–4, 6–3 a 7–6. Aktivní bilanci vzájemných zápasů Thiem navýšil na 8–2, když čtyři poslední duely vyhrál včetně semifinále na Australian Open 2020. Pětkrát přitom s Němcem ztratil úvodní set.[5] Poprvé v historii o šampionu US Open rozhodoval tiebreak páté sady. Jednalo se o čtvrté grandslamové finále v řadě, které bylo hráno na pět setů a osmé nejdelší v otevřené éře tenisu, když pouze osm bojů o titul překročilo hranici čtyř hodin.[7][8][9]

27letý Dominic Thiem vybojoval premiérový kariérní grandslam. Stal se prvním rakouským šampionem ve Flushing Meadows, respektive druhým takovým na grandslamu po triumfu Thomase Mustera na French Open 1995. Debutovou trofej získal na čtvrtý pokus, po třech úvodních prohrách ve finále grandslamu, čímž napodobil Gorana Ivaniševiće a Andreho Agassiho. Pouze Ivan Lendl s Andym Murraym zůstávali jedinými hráči okruhu ATP Tour, kteří neuspěli ani ve čtvrtém takovém finále.[5]

Mužskou grandslamovou dvouhru Thiem ovládl jako 55. vítěz v otevřené éře a 150. v historii tenisu. Na okruhu ATP Tour získal sedmnáctý singlový titul. Potřetí dokázal otočit utkání ze stavu 0–2 na sety. Naposledy předtím toho dosáhl ve druhém kole Australian open 2018 proti Denisi Kudlovi. Ve finále US Open se takový obrat během open éry nikomu před ním nepodařil a naposledy toho dosáhl Pancho Gonzales ve finále 1949. V přímých bojích o grandslamový titul byl k vidění pouze čtyřikrát, a to vždy na Roland Garros v letech 1974, 1984, 1999 a 2004.[7][8][9]

Dominic Thiem se stal novým vítězem mužského grandslamu od triumfu Marina Čiliće na US Open 2014,[5] prvním takovým šampionem narozeným v 90. letech[10] i prvním mladším 30 let od Wimbledonu 2016.[11][7] Ukončil tak šňůru 63 grandslamů vyhraných tenisty, kteří se narodili v 80. letech.[5] Do žebříčku ATP si Rakušan připsal 2 000 bodů a odvezl si odměnu 3 miliony dolarů.[12][8][9]

Alexander Zverev si zahrál první grandslamové finále kariéry a nevyužil příležitost stát se prvním německým vítězem US Open od roku 1989. Ve 23 letech postoupil do finále majoru jako nejmladší tenista od účasti Novaka Djokoviće v boji o titul na US Open 2010.[7][8] Němec během turnaje zahrál nejvyšší počet 131 es a jako jediný překročil hranici sta es. Rovněž se dopustil nejvíce dvojchyb, když jich zahrál 64.[5]

Zverev finále dominoval v jeho úvodní polovině. Vypracoval si vedení 2–0 na sety a ve třetím prolomil Rakušanu podání za stavu 1–1. Thiem si jej však ihned vzal zpátky a rebrejkem nastartoval obrat. V dalším průběhu třetí a čtvrté sady pak nečelil žádné brejkové hrozbě. Páté dějství si vynutil prolomeným servisem na konci každého z těchto setů. Na úvod rozhodující sady rakouský rodák opět získal Zverevovo podání, ale v zápětí o něj sám přišel. Stejná situace v otočeném gardu se zopakovala ve druhé části setu ještě dvakrát. Po využitém brejkbolu šel Zverev podávat za stavu 5–3 na vítězství v zápase. Thiem na příjmu však hru získal ve svůj prospěch, poté vyhrál servírovací gem a odebral Němci další podání. Rakušan však za stavu 6–5 zápas také neukončil, když se soupeři podařil rebrejk. O vítězi musel rozhodnout tiebreak, v němž si Thiem vypracoval dva mečboly při bilanci míčů 6:4. Dvěma pokaženými forhendy nabídl Němci příležitost k pokračování. Třetí mečbolovou příležitost již rakouský tenista využil a zkrácenou hru finále zakončil poměrem 8:6.[7][8][9]