Andrej Kuzněcov

Andrej Alexandrovič Kuzněcov (rusky Андре́й Алекса́ндрович Кузнецо́в; narozený 22. února 1991 Tula) je ruský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Do května 2016 na okruzích challengerech ATP a okruhu ITF získal čtrnáct titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.

Andrej Kuzněcov
Andrej Kuzněcov během kvalifikace Wimbledonu 2015
PřezdívkaAndreeek[1]
StátRusko Rusko
Datum narození22. února 1991 (31 let)[1]
Místo narozeníTula, Sovětský svaz[1]
BydlištěBalašicha, Rusko[1]
Výška185 cm[1]
Hmotnost71 kg[1]
Profesionál od2008
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek2 866 103 USD
Dvouhra
Poměr zápasů77–97
Tituly0 ATP, 7 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění39. místo (25. dubna 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2016)
French Open3. kolo (2015)
Wimbledon3. kolo (2014)
US Open3. kolo (2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů21–27
Tituly0 ATP, 6 challengerů, 3 Futures
Nejvyšší umístění161. místo (13. května 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220222a22. února 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2016 na 39. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2013 na 161. místě. Od roku 1997 jej trénuje otec Alexandr Kuzněcov.

V ruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 baráží o udržení v 1. skupině zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v níž vyhrál dvouhru proti Deanu O'Brianovi i čtyřhru v páru s Konstantinem Kravčukem. Rusové zvítězili 5:0 na zápasy. Do července 2016 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 5–0 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[2]

V roce 2009 vyhrál juniorskou dvouhru ve Wimbledonu, když ve finále zdolal Američana Jordana Coxe ve třech sadách.[3] Do hlavní soutěže grandslamu v mužích se poprvé podíval ve Wimbledonu 2010, kde prohrál v úvodním kole po pětisetovém zápase s nasazeným Rumunem Victorem Hănescem.

Hráče z elitní světové desítky poprvé porazil ve Wimbledonu 2014, když jako 118. muž pořadí ve druhém kole přehrál sedmého tenistu Davida Ferrera po pětisetovém průběhu. Podruhé se mu tento výkon podařil na Miami Open 2016 poté, co ve třetí fázi zdolal světovou čtyřku Stana Wawrinku. V osmifinále však podlehl Nicku Kyrgiosovi.

Na Letní univerziádě 2013 v Kazani vybojoval jako člen ruského týmu zlatou medaili ve smíšené čtyřhře, když s Jelenou Vesninovou ve finále zdolali japonský pár Hiroko Kuwatová a Šota Tagawa.

Herní styl

Kuzněcov uplatňuje agresivní hru ze základní čáry.[4][5] Údery zasahuje tvrdě s minimální rotací a preferuje jejich křížové umístění do dvorce.[6] Slabším základním úderem byl forhend, na jehož zlepšení pracoval. Zranitelný je jeho druhý servis.[7]

Trenér Sereny Williamsové Patrick Mouratoglou v roce 2011 označil jeho pojetí přímých úderů za pěknou ukázku stylu servisu a voleje, s tím že by měl zlepšit umístění míčů a pohyb.[8]

Finále na challengerech ATP
Legenda
Challengery (7–4 D; 6–6 Č)
Futures (7–3 D; 3–3 Č)

Dvouhra: 21 (14–7)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 29. března 2009 Město 6. října, Egypt antuka Reda El Amrani 6–1, 1–6, 1–6
Vítěz 2. 14. června 2009 Mestre, Itálie antuka Matteo Viola 3–6, 6–1, 6–4
Vítěz 3. 16. srpna 2009 Moskva, Rusko antuka Jonathan Eysseric 6–4, 6–4
Vítěz 4. 10. října 2009 Nur-Sultan, Kazachstán tvrdý Andrej Kumancov 6–2, 4–6, 6–2
Vítěz 5. 27. března 2010 Almaty, Kazachstán tvrdý (h) Alexander Peya 6–3, 7–6(7–1)
Finalista 6. 4. července 2010 Kassel, Německo antuka Farrukh Dustov 4–6, 4–6
Finalista 7. 24. července 2010 Poznań, Polsko antuka Denis Gremelmayr 1–6, 2–6
Vítěz 8. 11. září 2011 Oviedo, Španělsko antuka Taró Daniel 7–5, 6–1
Finalista 9. 2. října 2011 Umag, Chorvatsko antuka Dušan Lajović 4–6, 6–0, 5–7
Vítěz 10. 29. ledna 2012 Káhira, Egypt antuka Laurent Recouderc 6–4, 6–3
Vítěz 11. 5. února 2012 Káhira, Egypt antuka Pavol Červenák 6–3, 6–3
Vítěz 12. 29. dubna 2012 Neapol, Itálie antuka Jon. Dasnières de Veigy 7–6(8–6), 7–6(8–6)
Vítěz 13. 16. září 2012 Todi, Itálie antuka Paolo Lorenzi 6–3, 2–0skreč
Vítěz 14. 23. září 2012 Trnava, Slovensko antuka Adrian Ungur 6–3, 6–3
Vítěz 15. 30. září 2012 Lermontov, Rusko antuka Farrukh Dustov 6–7(7–9), 6–2, 6–2
Finalista 16. 24. listopadu 2013 Ťumen, Rusko tvrdý Andrej Golubjev 4–6, 3–6
Vítěz 17. 4. května 2014 Ostrava, Česko antuka Miloslav Mečíř 2–6, 6–3, 6–0
Finalista 18. 17. srpna 2014 Meerbusch, Německo antuka Jozef Kovalík 1–6, 4–6
Finalista 19. 26. července 2015 Scheveningen, Nizozemsko antuka Nikoloz Basilašvili 7–6(7–3), 6–7(4–7), 3–6
Vítěz 20. 30. srpna 2015 Manerbio, Itálie antuka Daniel Muñoz de la Nava 6–4, 3–6, 6–1
Vítěz 21. 6. září 2015 Como, Itálie antuka Daniel Brands 6–3, 6–3

Čtyřhra: 18 (9–9)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20090405a5. dubna 2009 Suez, Egypt antuka Robert Varga Radu Albot
Teodor-Dacian Craciun		 6–2, 6–4
Vítěz 2. 20090510a10. května 2009 Teplice, Česko antuka Mateusz Kowalczyk Michal Tabara
Roman Vogeli		 4–6, 7–6(7–5), [10–8]
Finalista 3. 20091206a6. prosince 2009 Chanty-Mansijsk, Rusko tvrdý Jevgenij Kirillov Marcel Granollers
Gerard Granollers-Pujol		 3–6, 2–6
Vítěz 4. 20100417a17. dubna 2010 Vercelli, Itálie antuka Ilja Beljajev Juan-Martin Aranguren
Alejandro Fabbri		 6–4, 7–6(7–2)
Finalista 5. 20100704a4. července 2010 Kassel, Německo antuka Denis Macukevič Ivo Klec
Alexander Satschko		 1–6, 7–6(7–3), [10–12]
Finalista 6. 20110731a31. července 2011 Dortmund, Německo antuka Teimuraz Gabašvili Dominik Meffert
Bjorn Phau		 4–6, 3–6
Finalista 7. 20110813a13. srpna 2011 Samarkand, Uzbekistán antuka Radu Albot Michail Jelgin
Alexandr Kudrjavcev		 6–7(4–7), 6–2, [7–10]
Finalista 8. 20110821a21. srpna 2011 Moskva, Rusko antuka Deniss Pavlovs Michail Fufygin
Sergej Kroťijuk		 4–6, 7–6(14–12), [8–10]
Finalista 9. 20120113a13. ledna 2012 Moskva, Rusko tvrdý (h) Stanislav Vovk Andis Juska
Deniss Pavlovs		 6–7(1–7), 3–6
Finalista 10. 20120303a3. března 2012 Casablanca, Maroko antuka Jevgenij Donskoj Walter Trusendi
Matteo Viola		 6–1, 6–7(5–7), [3–10]
Vítěz 11. 20120606a6. června 2012 Nottingham, Spojené království tráva Jevgenij Donskoj Olivier Charroin
Martin Fischer		 4–6, 6–7(6–8)
Finalista 12. 20120729a29. července 2012 Oberstaufen, Německo antuka Jose Statham Andrei Daescu
Florin Mergea		 6–7(4–7), 6–7(1–7)
Vítěz 13. 20121118a18. listopadu 2012 Marbella, Španělsko antuka Javier Marti Emilio Benfele-Alvarez
Adelchi Virgili		 6–3, 6–3
Vítěz 14. 20140504a4. května 2014 Ostrava, Česko antuka Adrian Menendez-Maceiras Alessandro Motti
Matteo Viola		 4–6, 6–3, [10–8]
Vítěz 15. 20140810a10. srpna 2014 Praha, Česko antuka Toni Androic Roberto Maytin
Miguel-Angel Reyes-Varela		 7–5, 7–5
Vítěz 16. 20150105a5. ledna 2015 Happy Valley, Austrálie tvrdý Oleksandr Nedověsov Alex Bolt
Andrew Whittington		 7–5, 6–4
Finalista 17. 20150727a27. července 2015 Scheveningen, Nizozemsko antuka Aslan Karacev Ariel Behar
Eduardo Dischinger		 0–0skreč
Vítěz 18. 20150919a19. září 2015 Istanbul, Turecko tvrdý Oleksandr Nedověsov Aleksandre Metreveli
Anton Zajcev		 6–2, 5–7, [10–8]

Finále na juniorce Grand Slamu

Dvouhra: 1 (1–0)
Stav Datum Turnaj Povrch Finalista Výsledek
Vítěz 2009 Wimbledon tráva Jordan Cox 4–6, 6–2, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrey Kuznetsov (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. Andrej Alexandrovič Kuzněcov na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 2. února 2016
  2. Andrej Kuzněcov na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 22. dubna 2016
  3. Wimbledon report – Boys singles final
  4. Greg Baum. Australian Open 2016: Well, look who's still here [online]. The Canberra Times, 15-01-2016 [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Hannah Wilks. Rafael Nadal vs Andrey Kuznetsov ATP Doha tennis live: Nadal targets return to Qatar Open semifinals [online]. livetennis.com, 06-01-2016 [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Live Tennis Staff. Novak Djokovic Australian Open 2015 second round – Faces Andrey Kuznetsov as he hopes flu bug has gone [online]. livetennis.com, 21-01-2015 [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Joely Cook. French Open: Nadal – Almagro Second Round Recap [online]. Vavel, 28-05-2015 [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Patrick Mouratoglou. The young guns set to challenge big four [online]. Yahoo! Sports, 13-7-2011 [cit. 2016-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-08-2012. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.