Richard Gasquet

Richard Gasquet (* 18. června 1986 Béziers) je francouzský profesionální tenista, vítěz smíšené čtyřhry na French Open 2004, v níž hrál s krajankou Taťánou Golovinovou a bronzový olympijský medailista z mužské čtyřhry londýnských her, kde byl jeho spoluhráčem Julien Benneteau. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour čtrnáct turnajů ve dvouhře a dva ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře.

Richard Gasquet
Richard Gasquet během AEGON Championships 2015
StátFrancie Francie
Datum narození18. června 1986 (35 let)
Místo narozeníBéziers, Francie
BydlištěNeuchâtel, Švýcarsko
Výška185 cm
Hmotnost75 kg
Profesionál od2002
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek19 041 596 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů560–340
Tituly14 ATP
Nejvyšší umístění7. místo (9. července 2007)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2007, 2008, 2012, 2013)
French Openčtvrtfinále (2016)
Wimbledonsemifinále (2007, 2015)
US Opensemifinále (2013)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2007, 2013)
Olympijské hry2. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů72–60
Tituly2 ATP
Nejvyšší umístění45. místo (7. dubna 2008)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2006)
French Open1. kolo (2002, 2003, 2005)
US Open1. kolo (2008)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry bronz (2012)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Openvítěz (2004)
Týmové soutěže
Davis Cupfinále (2014)
Hopman Cupvítěz (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 7. ledna 2017
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Tenis na LOH
bronz Londýn 2012 čtyřhra mužů
Jednoručný liftovaný bekhend na US Open 2009

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2007 na 7. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2008 na 45. místě. Trénuje ho Riccardo Piatti Sebastien.

V roce 2002 se stal juniorským mistrem světa ITF. Premiérový titul na okruhu ATP získal v červnu 2005 na travnatém Nottingham Open, když ve finále přehrál běloruského hráče Maxe Mirného. V letech 2007 a 2012 také triumfoval na portugalském Estoril Open. V roce 2007 si zahrál základní skupinu závěrečné události pro osm nejlepších tenistů světa Turnaj mistrů.

Tenisová kariéra

Týmové soutěže

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval v roce 2005 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Rusku, v němž vyhrál nad Andrejevem a podlehl Davyděnkovi. V roce 2014 se stal členem týmu, které postoupilo do lillského finále proti Švýcarsku. Po boku Juliena Benneteaua odešli poraženi ze sobotní čtyřhry od olympijských vítězů Rogera Federera a Stana Wawrinky. Se ziskem pouhých osmi gamů pak v nedělní dvouhře nestačil na Federera, což znamenalo porážku Francie 1:3 na zápasy. Do roku 2017 v soutěži nastoupil k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 12–9 ve dvouhře a 3–2 ve čtyřhře.[1][2]

Francii reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde jako šestnáctý nasazený podlehl ve druhém kole dvouhry Kypřanu Marcosu Baghdatisovi. V soutěži čtyřhry vyhrál spolu s Julienem Benneteauem zápas o bronzovou medaili, když přehráli španělský pár Feliciano López a David Ferrer.

Za Francii nastoupil poprvé na Hopman Cupu 2012. V páru s Marion Bartoliovou obsadili první místo v základní skupině B, když všechny tři mezistátní zápasy vyhráli. Ve dvouhrách porazil Číňana Wu Ti, Australana Lleytona Hewitta i Španěla Fernanda Verdasca. Ve finále však nestačili na Českou republiku 0:2 na zápasy, když o výsledku rozhodly již dvouhry. Po dvousetovém průběhu odešel poražen od Tomáše Berdycha a Bartoliová nestačila na Petru Kvitovou.

Podruhé do Perthu zavítal jako 18. hráč žebříčku v roce 2017 po boku Kristiny Mladenovicové. V singlu základní skupiny prohrál se Švýcarem Rogerem Federerem a porazil Němce Alexandra Zvereva i Brita Daniela Evanse. Ve finále dvojici čekaly Spojené státy americké. V úvodním singlu zdolal Jacka Socka. Přestože poté Mladenovicová podlehla Coco Vandewegheové, společně triumfovali nad Američany v závěrečné smíšené čtyřhře. Francie tak vybojovala druhý titul na Hopmanově poháru po výhře 2:1 na zápasy.[3]

Individuální kariéra

Tenis začal hrát ve čtyřech letech v tenisovém klubu TC Sérignan, kde jej až do juniorského věku vedl otec Francis Gasquet. Již v devíti letech se objevil na obalu francouzského časopisu Tennis Magazine jako velký tenisový talent. V juniorské kategorii vyhrál v sezóně 2002 singlové soutěže French Open a US Open a na Australian Open došel do semifinále. V září téhož roku se stal juniorskou světovou jedničkou a na konci roku byl vyhlášen juniorským mistrem světa.

Na okruhu ATP Tour debutoval v dubnu 2002 turnajem kategorie Masters Series na antukovém Monte Carlo Masters, kde obdržel do kvalifikace divokou kartu. Poté, co se z ní probojoval do hlavní soutěže, stal se – v 15 letech a 10 měsících věku –, nejmladším tenistou od roku 1988 a Tommyho Hoa, který dokázal vyhrát utkání na turnaji ATP. V prvním kole přešel přes Argentince Franca Squillariho.

Forhend na US Open 2009

Premiérový grandslam odehrál na květnovém French Open 2002, když do utkání hlavní soutěže nastoupil jako druhý nejmladší tenista v této nejvyšší kategorii. Bylo mu 15 let, 11 měsíců a 9 dnů. Bez zkušeností dokázal vyhrát úvodní sadu proti Španělu a pozdějšímu vítězi pařížského grandslamu Albertu Costovi. Podlehl mu po setech 6–3, 0–6, 4–6 a 3–6. Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do semifinále Wimbledonu 2007.

Dopingová aféra

Dne 9. května 2009 francouzský sportovní deník L'Équipe uvedl, že byl v březnu téhož roku pozitivně testován na přítomnost kokainu, což vedlo k jeho odhlášení z Miami Masters.[4] V rozhovoru z 5. června 2009 se stejným periodikem odmítl užití kokainu.[5] Následně mu byla dočasně pozastavena účast na turnajích. Očištěn byl poté, co pozitivní nález zdůvodnil vyjádřením, že kokain se do těla dostal bez jeho vědomí, když se líbal s dívkou na party.[6] Od 16. července 2009 tak mohl opět hrát na okruhu. Ocenil také Rafaela Nadala za příkladnou podporu během jeho pozastavené činnosti. Do světa tenisu se vrátil na konci srpna turnajem Pilot Pen Championships 2009 v New Havenu, kde nepostoupil z kvalifikace do hlavní soutěže.

2021

Jako 82. hráč žebříčku ATP podlehl 27. září 2021 ve čtvrtfinále ATP challengeru v Orléansu Jiřímu Veselému; klesl na 85. místo žebříčku a 25. listopadu 2021 ve finálové skupině C Davis Cupu ve dvouhře podlehl Tomáši Macháčovi.

Finále na Grand Slamu

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 2004French Openantuka Taťána Golovinová Cara Blacková
Wayne Black
6–3, 6–4

Finálové účasti na okruhu ATP World Tour

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–3 D; 0–1 Č)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (0–2 D)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (14–9 D; 2–1 Č)

Dvouhra: 28 (14–14)

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. 11. října 2004 Mety, Francie tvrdý (h) Jérôme Haehnel 6–7(9–11), 4–6
Finalista 2. 9. května 2005 Hamburk, Německo antuka Roger Federer 3–6, 5–7, 6–7(4–7)
Vítěz 1. 13. června 2005 Nottingham, Spojené království tráva Max Mirnyj 6–2, 6–3
Vítěz 2. 19. června 2006 Nottingham, Spojené království (2) tráva Jonas Björkman 6–4, 6–3
Vítěz 3. 10. července 2006 Gstaad, Švýcarsko antuka Feliciano López 7–6(7–4), 6–7(3–7), 6–3
Finalista 3. 7. srpna 2006 Toronto, Kanada tvrdý Roger Federer 6–2, 3–6, 2–6
Vítěz 4. 23. října 2006 Lyon, Francie koberec (h) Marc Gicquel 6–3, 6–1
Finalista 4. 29. dubna 2007 Estoril, Portugalsko antuka Novak Djoković 6–7(7–9), 6–0, 1–6
Vítěz 5. 30. září 2007 Bombaj, Indie tvrdý Olivier Rochus 6–3, 6–4
Finalista 5. 1. října 2007 Tokio, Japonsko tvrdý David Ferrer 1–6, 2–6
Finalista 6. 13. července 2008 Stuttgart, Německo antuka Juan Martín del Potro 4–6, 5–7
Finalista 7. 16. ledna 2010 Sydney, Austrálie tvrdý Marcos Baghdatis 4–6, 6–7(2–7)
Vítěz 6. 22. května 2010 Nice, Francie antuka Fernando Verdasco 6–3, 5–7, 7–6(7–5)
Finalista 8. 1. srpna 2010 Gstaad, Švýcarsko antuka Nicolás Almagro 5–7, 1–6
Finalista 9. 6. května 2012 Estoril, Portugalsko (2) antuka Juan Martín del Potro 4–6, 2–6
Finalista 10. 12. srpna 2012 Toronto, Kanada (2) tvrdý Novak Djoković 3–6, 2–6
Vítěz 7. 30. září 2012 Bangkok, Thajsko tvrdý (h) Gilles Simon 6–2, 6–1
Vítěz 8. 5. ledna 2013 Dauhá, Katar tvrdý Nikolaj Davyděnko 3–6, 7–6(7–4), 6–3
Vítěz 9. 10. února 2013 Montpellier, Francie tvrdý (h) Benoît Paire 6–2, 6–3
Vítěz 10. 20. října 2013 Moskva, Rusko tvrdý (h) Michail Kukuškin 4–6, 6–4, 6–4
Finalista 11. 9. února 2014 Montpellier, Francie tvrdý (h) Gaël Monfils 4–6, 4–6
Finalista 12. 21. června 2014 Eastbourne, Spojené království tráva Feliciano López 3–6, 7–6(7–5), 5–7
Vítěz 11. 8. února 2015 Montpellier, Francie (2) tvrdý (h) Jerzy Janowicz 3–0skreč
Vítěz 12. 3. května 2015 Estoril, Portugalsko antuka Nick Kyrgios 6–3, 6–2
Vítěz 13. 7. února 2016 Montpellier, Francie (3) tvrdý (h) Paul-Henri Mathieu 7–5, 6–4
Finalista 13. 2. října 2016 Šen-čen, Čína tvrdý Tomáš Berdych 6–7(5–7), 7–6(7–2), 3–6
Vítěz 14. 23. října 2016 Antverpy, Belgie tvrdý (h) Diego Schwartzman 7–6(7–4), 6–1
Finalista 14. 12. února 2017 Montpellier, Francie (2) tvrdý (h) Alexander Zverev 6–7(4–7), 3–6

Čtyřhra: 4 (2–2)

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 1. 8. května 2006 Mety, Francie tvrdý (h) Fabrice Santoro Julian Knowle
Jürgen Melzer
3–6, 6–1, [11–9]
Finalista 1. 14. dubna 2007 Monte Carlo, Monako antuka Julien Benneteau Bob Bryan
Mike Bryan
2–6, 1–6
Vítěz 2. 7. ledna 2008 Sydney, Austrálie tvrdý Jo-Wilfried Tsonga Bob Bryan
Mike Bryan
4–6, 6–4, [11–9]
Finalista 2. 1. listopadu 2009 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Jérémy Chardy Colin Fleming
Ken Skupski
6–2, 5–7, [4–10]

Utkání o olympijský bronz

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři Výsledek
Bronz2012 Londýn – LOH tráva Julien Benneteau David Ferrer
Feliciano López
7–6(7–4), 6–2

Finále soutěží družstev: 3 (1–2)

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráči Finalisté Výsledek
Finalista 1. 7. ledna 2012 Hopman Cup
Perth, Austrálie
tvrdý (h) Marion Bartoliová Petra Kvitová
Tomáš Berdych
0–2
Finalista 2. 21.–23. listopadu 2014 Davis Cup
Lille, Francie
antuka (h) Jo-Wilfried Tsonga
Gaël Monfils
Julien Benneteau
Roger Federer
Stan Wawrinka
Marco Chiudinelli
Michael Lammer
1–3
Vítěz 1. 7. ledna 2017 Hopman Cup
Perth, Austrálie
tvrdý (h) Kristina Mladenovicová Coco Vandewegheová
Jack Sock
2–1

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Turnaj2002200320042005200620072008200920102011201220132014201520162017SRV–P
Australian Open A 1R 1R A 1R 4R 4R 3R 1R 3R 4R 4R 3R 3R A 3R 0 / 13 22–13
French Open 1R 1R 1R 3R 2R 2R A A 1R 4R 4R 4R 3R 4R ČF 0 / 13 22–13
Wimbledon A A 1R 4R 1R SF 4R A A 4R 4R 3R 2R SF 4R 0 / 11 28–11
US Open LQ A LQ 4R 4R 2R 1R 1R 4R 2R 4R SF 3R ČF 1R 0 / 12 25–11
výhry–prohry 0–1 0–2 0–3 8–3 4–4 10–3 6–3 2–2 3–3 9–4 12–4 13–4 7–4 14–4 7–3 2–1 0 / 49 97–48

Čtyřhra

Turnaj20022003200420052006SRV–P
Australian Open 1R 0 / 1 0–1
French Open 1R 1R 1R 0 / 3 0–3
Wimbledon 0 / 0 0–0
US Open 0 / 0 0–0
výhry–prohry 0–1 0–1 0–0 0–1 0–1 0 / 4 0–4
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 1303. 166. 93. 109. 16. 18. 8. 24. 52. 30. 19. 10. 9. 26. 9. 18.

Čtyřhra

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 1315. 428. 965. 418. 111. 76. 82. 130. 454. 207. 182. 237. 188. 600. 849.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard Gasquet na anglické Wikipedii.

  1. Tears of joy from Roger Federer as Switzerland win Davis Cup [online]. 23 November 2014 [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Roger Federer, Switzerland win first Davis Cup title [online]. 23 November 2014 [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Francie - USA 2:1. Mladenovicová a Gasquet vyhráli Hopmanův pohár smíšených týmů. Sport.cz [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online.
  4. Gasquet positif a la Cocaine Archivováno 13. 5. 2009 na Wayback Machine, L'Équipe, 2009
  5. Gasquet je reviendrai Archivováno 18. 9. 2009 na Wayback Machine L'Équipe, 2009
  6. BBC Sport, UK

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.