Radu Albot

Radu Albot, moldavskou cyrilicí: Раду Албот, (* 11. listopadu 1989 Kišiněv), je moldavský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový a jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do května 2019 dvacet jedna titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[2]

Radu Albot
Radu Albot ve Wimbledonu 2017
StátMoldavsko Moldavsko
Datum narození11. listopadu 1989 (32 let)[1]
Místo narozeníKišiněv, Moldavsko, Sovětský svaz[1]
BydlištěKišiněv, Moldavsko[1]
Výška175 cm[1]
Hmotnost69 kg[1]
Profesionál od2008[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 394 435 USD
Dvouhra
Poměr zápasů80–103
Tituly1 ATP, 7 challengerů, 14 Futures
Nejvyšší umístění44. místo (22. dubna 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2019)
French Open2. kolo (2018)
Wimbledon3. kolo (2018)
US Open3. kolo (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů42–59
Tituly1 ATP, 8 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění56. místo (29. dubna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2018, 2019)
French Openčtvrtfinále (2015)
Wimbledon1. kolo (2015, 2018)
US Opensemifinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190501a1. května 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Forhend v kvalifikaci kvalifikaci US Open 2017, z níž postoupil až do 3. kola dvouhry

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2019 na 44. místě a ve čtyřhře pak v témže měsíci na 56. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v lednu 2007 na 11. příčce. Trénuje ho Liam Smith.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni nejdále postoupil do semifinále čtyřhry US Open 2018, kde hráli s Malekem Džazírím z pozice náhradníků.

V moldavském daviscupovém týmu debutoval v roce 2007 utkáním 3. skupiny euroafrické zóny proti Bosně a Hercegovině, v němž prohrál po boku Jevgenije Plugarjova čtyřhru. Moldavané zvítězili 2:1 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k dvaceti devíti mezistátním utkáním s bilancí 28–8 ve dvouhře a 13–9 ve čtyřhře.[3]

Moldavsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, když do mužské dvouhry obdržel divokou kartu od ITF. Po výhře nad Teimurazem Gabašvilim jej ve druhém kole vyřadil devátý nasazený Chorvat Marin Čilić ve dvou setech.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2006, když na turnaji v rumunském Aradu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole pak podlehl Adrianu Cruciatovi.[2] Na challengerech odehrál první turnaj o necelý měsíc dříve, když nastoupil do temešvárské čtyřhry s Rumunem Mirteou, aby soutěž opustili v první fázi. Premiérový singlový titul v této úrovni vybojoval na ferganském challengeru 2013 v Uzbekistánu, kde ve finále přehrál srbského hráče Iliju Bozoljace po třísetovém průběhu. Ve čtyřhře triumfoval již na tureckém Mersin Cupu 2012 s Ukrajincem Denysem Molčanovem. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 27. července 2015 po prohraném finálovém duelu na poznaňském challengeru, když mu na žebříčku ATP patřila 100. příčka.[1][2]

Na okruhu ATP World Tour debutoval lednovým Aircel Chennai Open 2014 v Čennaí. Z pozice kvalifikanta vypadl v úvodním kole dvouhry s šestým nasazeným Španělem Marcelem Granollersem ve třech setech.[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl na červencovém Swedish Open 2014 v Bastadu po vyřazení Francouze Kennyho de Scheppera. Následně odešel poražen od argentinské turnajové sedmičky Carlose Berlocqa. Do prvního čtvrtfinále se podíval na úvodním ročníku travnatého Antalya Open 2017 po výhrách nad Portugalcem Joãem Sousou a druhým nasazeným Paolem Lorenzim, aby jej zastavil Andreas Seppi. V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na BNP Paribas Open 2017 v Indian Wells po zvládnuté kvalifikaci. Na úvod jej vyřadil francouzský hráč Jérémy Chardy. Na navazujícím Miami Open 2017 mu stopku v úvodním zápase vystavil Seppi.[1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil na květnovém Istanbul Open 2015, kde v páru se Srbem Dušanem Lajovićem ovládli deblovou soutěž po dvousetovém vítězství nad švédsko-rakouským párem Robert Lindstedt a Jürgen Melzer. Na moskevském Kremlin Cupu 2015 skončili s Františkem Čermákem jako poražení finalisté čtyřhry, když nestačili na ruskou dvojici Andrej Rubljov a Dmitrij Tursunov až v rozhodujícím supertiebreaku.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2014 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Francouz Grégoire Burquier, Maďar Márton Fucsovics a Brit James Ward. Ve dvouhře jej pak na úvod vyřadil dvacátý šestý nasazený Francouz Gilles Simon. Do třetíto kola dvouhry se poprvé probojoval jako kvalifikant na US Open 2017, když zdolal zástupce amerického tenisu Ernesta Escobeda a po pětisetové bitvě i Tchajwance Lu Jan-suna. Poté podlehl turnajové sedmnátce Samu Querreymu. V mužské čtyřhře French Open 2015 prošel s Lukášem Rosolem do čtvrtfinále, kde jejich cestu pavoukem zastavil šestý nasazený pár Italů Simone Bolelli a Fabio Fognini.[1][2]

Vyznamenání

Finále na okruhu ATP Tour
Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–0 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 24. února 2019 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Dan Evans 3–6, 6–3, 7–6(9–7)

Čtyřhra: 2 (1–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 3. května 2015 Istanbul, Turecko antuka Dušan Lajović Robert Lindstedt
Jürgen Melzer		 6–4, 7–6(7–2)
Finalista 1. 25. října 2015 Moskva, Rusko tvrdý (h) František Čermák Andrej Rubljov
Dmitrij Tursunov		 6–2, 1–6, [6–10]

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda
Challengery (7 D; 8 Č)
Futures (14 D; 7 Č)

Dvouhra (21)
č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 11. října 2010 Antalya, Turecko tvrdý Denys Molčanov 6–3, 4–6, 7–5
2. 21. února 2011 Antalya, Turecko antuka Ruan Roelofse 7–5, 6–4
3. 28. března 2011 Antalya, Turecko tvrdý Alejandro González 7–5, 6–3
4. 4. dubna 2011 Antalya, Turecko tvrdý Yannik Reuter 6–3, 7–6(7–1)
5. 11. dubna 2011 Antalya, Turecko tvrdý Peter Gojowczyk 6–3, 6–2
6. 23. května 2011 Cesena, Itálie antuka Walter Trusendi 2–6, 6–2, 7–6(7–1)
7. 20. února 2012 Antalya, Turecko tvrdý Alexandr Lobkov 7–6(7–5), 6–3
8. 27. února 2012 Antalya, Turecko tvrdý Ádám Kellner 7–6(7–5), 6–2
9. 26. března 2012 Antalya, Turecko tvrdý Sergio Gutierrez-Ferrol 6–1, 6–3
10. 16. dubna 2012 Antalya, Turecko tvrdý Tomislav Brkić 6–1, 4–6, 6–1
11. 23. dubna 2012 Antalya, Turecko tvrdý Tomislav Brkić 3–6, 6–4, 7–6(7–3)
12. 28. května 2012 Bacău, Rumunsko antuka Roman Borvanov 7–5, 6–4
13. 26. února 2013 Antalya, Turecko tvrdý Reid Carleton 6–1, 6–4
14. 5. března 2013 Antalya, Turecko tvrdý Marsel İlhan 6–3, 3–6, 7–6(9–7)
1. 29. září 2013 Fergana, Uzbekistán tvrdý Ilija Bozoljac 7–6(11–9), 6–7(3–7), 6–1
2. 28. února 2015 Kalkata, Indie tvrdý James Duckworth 7–6(7–0), 6–1
3. 5. června 2016 Fürth, Německo tvrdý Jan-Lennard Struff 6-3, 6-4
4. 19. června 2016 Fergana, Uzbekistán tvrdý Konstantin Kravčuk 6-4, 6-2
5. 17. července 2016 Poznaň, Polsko antuka Clement Geens 6-2, 6-4
6. 5. listopadu 2017 Šen-čen, ČLR tvrdý Hubert Hurkacz 7–6(8–6), 6–7(3–7), 6–4
21. 28. října 2018 Liou-čou, ČLR tvrdý Miomir Kecmanović 6–2, 4–6, 6–3

Čtyřhra (15)
č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 28. července 2008 Oradea, Rumunsko antuka Andrei Ciumac Steven Goh
Zakary van Min		 7–6(7–5), 6–7(5–7), [10–3]
2. 11. května 2009 Bukurešť, Rumunsko antuka Andrei Ciumac Florin Mergea
Costin Pavăl		 6–1, 6–2
3. 31. srpna 2009 Kempten, Německo antuka Jiří Školoudík James Lemke
Richard Waite		 6–1, 6–2
4. 24. května 2010 Pitești, Rumunsko antuka Andrei Ciumac Ivan Anikanov
Artem Smirnov		 2–6, 6–3, [10–7]
5. 7. března 2011 Antalya, Turecko antuka Denys Molčanov Roman Jebavý
Adrian Sikora		 6–7(3–7), 6–3, [12–10]
6. 16. května 2011 Aosta, Itálie Clay Jasutaka Učijama Hiroki Morija
Šuiči Sekiguči		 4–6, 7–5, [10–7]
1. 14. dubna 2012 Mersin, Turecko antuka Denys Molčanov Alessandro Motti
Simone Vagnozzi		 6–0, 6–2
2. 5. května 2012 Ostrava, Česko antuka Teimuraz Gabašvili Adam Pavlásek
Jiří Veselý		 7–5, 5–7, [10–8]
3. 21. října 2013 Kazaň, Rusko tvrdý Farruch Dustov Jegor Gerasimov
Dzmitrij Žyrmont		 6–2, 6–7(3–7), [10–7]
7. 3. března 2014 Kanton, ČLR tvrdý Christopher Rungkat Claudio Grassi
Ricadro Ghedin		 1–6, 7–5, [10–7]
4. 7. dubna 2014 Mersin, Turecko antuka Jaroslav Pospíšil Thomas Fabbiano
Matteo Viola		 7–6(9–7), 6–1
5. 10. května 2014 Řím, Itálie antuka Artem Sitak Andrea Arnaboldi
Flavio Cipolla		 4–6, 6–2, [11–9]
6. 20. července 2014 Poznań, Polsko antuka Adam Pavlásek Tomasz Bednarek
Henri Kontinen		 7–5, 2–6, [10–8]
7. 10. srpna 2014 San Marino, San Marino antuka Enrique López-Pérez Franko Škugor
Adrian Ungur		 6–4, 6–1
8. 15. února 2015 Launceston, Austrálie tvrdý Mitchell Krueger Adam Hubble
Jose Rubin Statham		 3–6, 7–5, [11–9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Radu Albot na anglické Wikipedii.

  1. Radu Albot na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20190501a1. května 2019
  2. Radu Albot na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20190501a1. května 2019
  3. Radu Albot na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20170909a9. září 2017
  4. Президент Николае Тимофти подписал указ о награждении теннисиста Раду Албота медалью. www.presedinte.md [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.