Paolo Lorenzi

Paolo Lorenzi (* 15. prosince 1981 Řím) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový a jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do září 2019 dvacet osm titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[2]

Paolo Lorenzi
Paolo Lorenzi ve Wimbledonu 2018
StátItálie Itálie
Datum narození15. prosince 1985 (36 let)
Místo narozeníŘím, Itálie
BydlištěSarasota, FL, Spojené státy
Výška183 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Profesionál od2003[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 747 136 USD
Dvouhra
Poměr zápasů110–183
Tituly1 ATP, 21 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění33. místo (15. ledna 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2015, 2017)
French Open2. kolo (2017)
Wimbledon2. kolo (2017, 2018)
US Open4. kolo (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů44–108
Tituly1 ATP, 6 challengerů, 2 Futures
Nejvyšší umístění82. místo (29. ledna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2013)
French Openčtvrtfinále (2017)
Wimbledon1. kolo (2011, 2012, 2013, 2014, 2016, 2017, 2018)
US Open2. kolo (2017)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2016, 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190825a25. srpna 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2017 na 33. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2018 roku na 82. místě. Trénují ho Walter Grinovero a Martin Rodriguez. Dříve tuto roli plnil Claudio Galoppini.[1]

V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 čtvrtfinálem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Nizozemsku, v němž vyhrál dvouhru nad Igorem Sijslingem. Italové zvítězili 4:1 na zápasy. Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 5–4 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

Itálii reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. V mužské dvouhře jej ve druhém kole vyřadil desátý nasazený Španěl Roberto Bautista Agut.

Tenisová kariéra

Na grandslamu nezvládl dvacet třikrát kvalifikaci, než v roce 2014 postoupil do hlavní soutěže French Open. Před prvním vítězným utkáním dvouhry, na US Open 2014 proti Jošihitu Nišiokovi, prohrál třináctkrát v úvodním kole grandslamu. Do třetího kola premiérově prošel na US Open 2016 po pětisetové bitvě s Gillesem Simonem, trvající 4.54 hodiny. Ve třiceti pěti letech se pak na US Open 2017 stal nejstarším hráčem otevřené éry, který si poprvé zahrál grandslamové osmifinále. V téže sezóně poprvé, a na sedmý pokus, postoupil z úvodního kola na French Open a ve Wimbledonu. V roce 2017 odehrál z hráčů Top 100 nejvyšší počet 34 turnajů, včetně challengerů, se šňůrou osmi porážek v závěru sezóny.[1][2]

Debutovou trofej na okruhu ATP Tour si odvezl ze čtyřhry únorového VTR Open 2013 ve Viña del Mar. Po boku krajana Potita Staraceho v boji o titul přehráli argentinsko-španělský pár Juan Mónaco a Rafael Nadal. Do premiérového finále dvouhry postoupil ve třicet dvou letech na březnovém Brasil Open 2014 v São Paulu, v němž podlehl Argentinci Federicu Delbonisovi.[1][2] V singlové soutěži triumfoval na červencovém Generali Open Kitzbühel 2016. Ve finálovém duelu zdolal Gruzínce Nikoloze Basilašviliho. Ve věku 34 let a 7 měsíců se stal nejstarším vítězem prvního turnaje na okruhu ATP, čímž překonal věkový rekord Víctora Estrelly z února 2015 a jeho triumfu v Quitu.[4] V srpnu 2016 se stal poprvé italskou jedničkou, když v této pozici vystřídal Fabia Fogniniho.[1]

Po čtvtrtfinálové výhře nad Matthewem Ebdenem na Eskişehir Cupu 2015, se 22. května 2015 stal třetím tenistou s více než 300 vítěznými zápasy na ATP Challenger Tour.[5] Postup z druhého kola srpnového Internazionali di Tennis di Manerbio 2019, z něj učinil druhého hráče historie, který na challengerech vyhrál 400 zápasů (po 423 vítězstvích Hidalga Ramiréze).[1]

Finále na okruhu ATP Tour
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–3 D; 1–2 Č)

Dvouhra: 4 (1–3)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 2. března 2014 São Paulo, Brazílie antuka (h) Federico Delbonis 6–4, 3–6, 4–6
Vítěz 1. 24. července 2016 Kitzbühel, Rakousko antuka Nikoloz Basilašvili 6–3, 6–4
Finalista 2. 12. února 2017 Quito, Ekvádor antuka Víctor Estrella Burgos 7–6(7–2), 5–7, 6–7(6–8)
Finalista 3. 23. července 2017 Umag, Chorvatsko antuka Andrej Rubljov 4–6, 2–6

Čtyřhra: 3 (1–2)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 10. února 2013 Viña del Mar, Chile antuka Potito Starace Juan Mónaco
Rafael Nadal		 6–2, 6–4
Finalista 1. 15. února 2015 São Paulo Brazílie antuka (h) Diego Schwartzman Juan Sebastián Cabal
Robert Farah		 4–6, 2–6
Finalista 2. 14. února 2016 Buenos Aires, Argentina antuka Iñigo Cervantes Juan Sebastián Cabal
Robert Farah		 3–6, 0–6

Finále na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda
Challengery (21–15 D; 7–3 Č)
Futures (6–1 D; 2–1 Č)

Dvouhra: 43 (27–16)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20020923a23. září 2002 Selargius, Itálie antuka Rodolphe Cadart 0–6, 3–6
Vítěz 1. 20030706a6. července 2003 Arezzo, Itálie antuka Gianluca Luppi 6–2, 6–7(7-5), 6–2
Vítěz 2. 20030720a20. července 2003 Arezzo, Itálie antuka Bastian Grönefeld 6–3, 6–2
Vítěz 3. 20030811a11. srpna 2003 Našice, Chorvatsko antuka Sebő Kiss 4–6, 6–0, 6–0
Vítěz 4. 20050325a25. března 2005 Frankston, Austrálie antuka  Vasilis Mazarakis 6–4, 7–6(7–4)
Finalista 2. 20060410a10. dubna 2006 San Luis Potosí, Mexiko antuka Rainer Eitzinger 4–6, 7–6(7–5), 5–7
Vítěz 5. 20060918a18. září 2006 Tarragona, Španělsko antuka Júnis Al Ajnáví 6–4, 7–6(7–4)
Vítěz 6. 20080218a18. února 2008 Trento, Itálie tvrdý (h) Philipp Oswald 7–6(9–7), 7–6(9–7)
Vítěz 7. 20080526a26. května 2008 Alessandria, Itálie antuka Simone Vagnozzi 4–6, 7–6(7–5), 7–6(7–4)
Vítěz 8. 20090202a2. února 2009 Abidžan, Pobřeží slonoviny tvrdý Valentin Sanon 6–3, 6–4
Finalista 3. 20090406a6. dubna 2009 San Luis Potosí, Mexiko antuka Santiago Giraldo 2–6, 7–6(7–3), 2–6
Finalista 4. 20090427a27. dubna 2009 Tenerife, Španělsko tvrdý Marco Chiudinelli 3–6, 4–6
Vítěz 9. 20090622a22. června 2009 Reggio Emilia, Itálie antuka Jean-René Lisnard 7–5, 1–6, 6–2
Vítěz 10. 20090629a29. června 2009 Rijeka, Chorvatsko antuka Blaž Kavčič 6–3, 7–6(7–2)
Vítěz 11. 20090921a21. září 2009 Lublaň, Slovinsko antuka Grega Žemlja 1–6, 7–6(7–4), 6–2
Finalista 5. 20091005a5. října 2009 Tarragona, Španělsko antuka Daniel Gimeno-Traver 4–6, 0–6
Finalista 6. 20100418a18. dubna 2010 Pereira, Kolumbie tvrdý Santiago Giraldo 3–6, 3–6
Vítěz 12. 20100712a12. července 2010 Rimini, Itálie antuka Federico del Bonis 6–2, 6–0
Vítěz 13. 20110410a10. dubna 2011 Pereira, Kolumbie antuka Rogério Dutra da Silva 7–5, 6–2
Vítěz 14. 20110925a25. září 2011 Lublaň, Slovinsko antuka Grega Žemlja 6–2, 6–4
Finalista 7. 20120303a3. března 2012 Salinas, Ekvádor antuka Guido Pella 6–1, 5–7, 3–6
Finalista 8. 20120318a18. března 2012 Guadalajara, Mexiko tvrdý Thiago Alves 3–6, 6–7(4–7)
Finalista 9. 20120407a7. dubna 2012 San Luis Potosí, Mexiko antuka Rubén Ramírez Hidalgo 6–3, 3–6, 4–6
Finalista 10. 20120422a22. dubna 2012 Sarasota, Spojené státy antuka Sam Querrey 1–6, 7–6(7–3), 3–6
Vítěz 15. 20120812a12. srpna 2012 Cordenons, Itálie antuka Daniel Gimeno-Traver 7–6(7–5), 6–3
Finalista 11. 20120916a16. září 2012 Todi, Itálie antuka Andrej Kuzněcov 3–6, 0–2skreč
Vítěz 16. 20121104a4. listopadu 2012 Medellín, Kolumbie antuka Leonardo Mayer 7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–4
Finalista 12. 20121110a10. listopadu 2012 Guayaquil, Ekvádor antuka Leonardo Mayer 2–6, 4–6
Finalista 13. 20140126a26. ledna 2014 Bucaramanga, Kolumbie antuka Alejandro Falla 5–7, 1–6
Vítěz 17. 20140419a19. dubna 2014 San Luis Potosí, Mexiko antuka Adrián Menéndez-Maceiras 6–1, 6–3
Vítěz 18. 20141005a5. října 2014 Cali, Kolumbie antuka Víctor Estrella Burgos 4–6, 6–3, 6–3
Finalista 14. 20141115a15. listopadu 2014 Guayaquil, Ekvádor antuka Pablo Cuevas bez boje
Vítěz 19. 20150510a10. května 2015 Eskişehir, Turecko tvrdý Iñigo Cervantes 7–6(7–4), 7–6(7–5)
Vítěz 20. 20150809a9. srpna 2015 Cortina d'Ampezzo, Itálie antuka Máximo González 6–3, 7–5
Vítěz 21. 20151004a4. října 2015 Pereira, Kolumbie antuka Alejandro González 4–6, 6–2, 6–4
Vítěz 22. 20151010a10. října 2015 Medellin, Kolumbie antuka Gonzalo Lama 7–6(7–3), 2–0skreč
Vítěz 23. 20160116a16. ledna 2016 Canberra, Austrálie tvrdý Ivan Dodig 6–2, 6–4
Vítěz 24. 20160612a12. června 2016 Caltanissetta, Itálie antuka Matteo Donati 6–3, 4–6, 7–6(9–7)
Vítěz 25. 20170619a19. června 2017 Caltanissetta, Itálie antuka Alessandro Giannessi 6–4, 6–2
Vítěz 26. 20180805a5. srpna 2018 Sopoty, Polsko antuka Daniel Gimeno-Traver 7–6(7–2), 6–7(5–7), 6–3
Vítěz 27. 20180819a19. srpna 2018 Cordenons, Itálie antuka Máté Valkusz 6–3, 3–6, 6-4
Finalista 15. 20190505a5. května 2019 Savannah, Spojené státy antuka Federico Coria 3–6, 6–4, 2–6
Finalista 16. 20190811a11. srpna 2019 Manerbio, Itálie antuka Federico Gaio 3–6, 1–6

Čtyřhra: 13 (9–4)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 20080114a14. ledna 2008 Šen-čen, ČLR tvrdý  Giancarlo Petrazzuolo Yu Xin-yuan
Zeng Shao-xuan		 6–7(1–7), 6–7(3–7)
Vítěz 1. 20080121a21. ledna 2008 Tung-kuan, ČLR tvrdy Giancarlo Petrazzuolo Frederik Nielsen
Rasmus Norby		 6–4, 7–6(7–1)
Vítěz 2. 20080218a18. února 2008 Trento, Itálie tvrdý (h) Giancarlo Petrazzuolo Xavier Audouy
Ludovic Walter		 6–3, 4–6, [10–8]
Finalista 2. 20080428a28. dubna 2008 Řím, Itálie antuka Giancarlo Petrazzuolo Flavio Cipolla
Simone Vagnozzi		 3–6, 3–6
Vítěz 3. 20080707a7. července 2008 San Benedetto del Tronto, Itálie antuka Júlio Silva Cătălin Gârd
 Max Raditschnigg		 6–3, 7–5
Vítěz 4. 20090727a27. července 2009 Orbetello, Itálie antuka Giancarlo Petrazzuolo Alessio di Mauro
Manuel Jorquera		 7–6(7–5), 3–6, [10–6]
Vítěz 5. 20101017a17. října 2010 Asunción, Paraguay antuka Fabio Fognini Carlos Berlocq
Brian Dabul		 6–3, 6–4
Vítěz 6. 20110403a3. dubna 2011 Barranquilla, Kolumbie tvrdý Flavio Cipolla Alejandro Falla
Eduardo Struvay		 6–3, 6–4
Vítěz 7. 20110605a5. června 2011 Rijeka, Chorvatsko antuka Júlio Silva Lovro Zovko
Dino Marcan		 6–3, 6–2
Finalista 3. 20120129a29. ledna 2012 Bucaramanga, Kolumbie antuka Miguel Ángel López Jaén Ariel Behar
Horacio Zeballos		 4–6, 6–7(5–7)
Vítěz 8. 20150809a9. srpna 2015 Cortina d'Ampezzo, Itálie antuka Matteo Viola Lee Hsin-han
Alessandro Motti		 6–7(5–7), 6–4, [10–3]
Finalista 4. 20151031a31. října 2015 Monterrey, Mexiko tvrdý Fernando Romboli Thiemo de Bakker
Mark Vervoort		 bez boje
Vítěz 9. 20190821a21. srpna 2019 Sarasota, Spojené státy antuka Martín Cuevas Luke Bambridge
Jonny O'Mara		 7–6(7–5), 7–6(7–6)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paolo Lorenzi na anglické Wikipedii.

  1. Paolo Lorenzi na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20190825a25. srpna 2019
  2. Paolo Lorenzi na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20190825a25. srpna 2019
  3. Paolo Lorenzi na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20190825a25. srpna 2019
  4. ATP Staff. Lorenzi Breaks New Ground In Kitzbuhel [online]. ATP Tour, 2016-07-23 [cit. 2016-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
  5. MEISELES, Josh. Lorenzi Registers 300th Challenger Win. ATP World Tour. 23-05-2015. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-11-2015. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.