Tennys Sandgren

Tennys Sandgren (* 22. července 1991 Gallatin, Tennessee) je americký profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál jeden turnaj ve dvouhře, když triumfoval na ASB Classic 2019. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do července 2021 čtrnáct titulů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře.[2] Před vstupem do profesionálního tenisu hrál v sezónách 2010–2011 univerzitní tenis za tým University of Tennessee.[3][4]

Tennys Sandgren
Tennys Sandgren během Wimbledonu 2019
PřezdívkaSang[1]
StátSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození22. července 1991 (30 let)[1]
Místo narozeníGallatin, TN, Spojené státy[1]
BydlištěGallatin, TN, Spojené státy[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost87 kg[1]
Profesionál od2011[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 130 931 USD
Dvouhra
Poměr zápasů46–71
Tituly1 ATP, 3 challengery, 11 Futures
Nejvyšší umístění41. místo (14. ledna 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2018, 2020)
French Open2. kolo (2020)
Wimbledon4. kolo (2019)
US Open3. kolo (2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů16–27
Tituly0 ATP, 7 challengerů, 9 Futures
Nejvyšší umístění115. místo (6. ledna 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020, 2021)
French Open2. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2017)
US Openčtvrtfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210701a1. července 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2019 na 41. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2014 na 115. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF mu nejvýše patřila 9. příčka v dubnu 2009. Trénuje ho Jim Madrigal.[1]

V americkém daviscupovém týmu neodehrál žádné utkání.[2]

Soukromý život

Narodil se roku 1991 ve městě Gallatin na území amerického unijního státu Tennessee. Křestní jméno Tennys neodkazuje na tenis či název státu, ale hráč jej získal po pradědu, jenž nepocházel z daného regionu.[5]

Tenis začal hrát v pěti letech. V univerzitním týmu se připojil ke staršímu bratru Daveymu Sandgrenovi. Operaci levé kyčle podstoupil 5. března 2014 a zranění jej vyřadilo na více než šest měsíců ze hry, s žebříčkovým pádem na 714. příčku během února 2015.[1]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2008, když na turnaji v newyorském Rochesteru prošel kvalifikačním sítem. Ve druhém kole dvouhry pak podlehl krajanu Gregorymu Oullettemu.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z illinoiského Champaign, kde ve finále listopadového JSM Challenger of Champaign–Urbana 2013 s dotací 50 tisíc dolarů přehrál australského hráče Samuela Grotha až v tiebreaku rozhodující sady. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 12. června 2017 po grandslamovém debutu na Roland Garros, když mu na žebříčku ATP patřila 100. příčka.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na dubnovém U.S. Men's Clay Court Championships 2017 v Houstonu po šňůře 14 porážek v kvalifikacích turnajů. Až v Houstonu tuto sérii prolomil a ve dvouhře vypadl v úvodním kole s krajanem Ernestem Escobedem.[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas na túře ATP dosáhl během washingtonského Citi Open 2017, kde vyřadil Japonce Go Soedu a poté mu ve druhé sadě skrečoval desátý nasazený Australan Nick Kyrgios. Ve třetí fázi dohrál na raketě pozdějšího vítěze Alexandra Zvereva z Německa.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu US Open 2014, do něhož obdržel s krajanem Chasem Buchananem divokou kartu. V úvodním kole však nenašli recept na dvojici Mate Pavić a André Sá. Dvouhru si poprvé zahrál na French Open 2017 po zisku divoké karty od pořadatelů. Soutěž opustil v první fázi porážkou od Kazacha Michaila Kukuškina. Do premiérového osmifinále prošel během lednového Australian Open 2018, kam přijel jako 97. hráč žebříčku. V prvním kole zdolal Francouze Jérémy Chardyho, aby následně poprvé v kariéře porazil hráče elitní světové desítky, osmého v pořadí Stana Wawrinku, který se na okruh vracel po více než půlroční zdravotní přestávce.[6] Do čtvrtého kola jej posunula čtyřsetová výhra nad Němcem Maximilianem Martererem a v něm pak vyřadil rakouskou světovou pětku Dominica Thiema po pětisetové bitvě. Až 21letý Jihokorejec Čong Hjon mu nedovolil ve čtvrtfinále získat žádný set.[7][1][2]

Zápasy o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1

Stav datum turnaj povrch spoluhráč soupeři v zápase o medaili výsledek
4. místo 30. července 2021 Tokio, Japonsko tvrdý Austin Krajicek Marcus Daniell
Michael Venus
6–7(3–7), 2–6

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 15. dubna 2018 Houston, Spojené státy antuka Steve Johnson 6–7(2–7), 6–2, 4–6
Vítěz 1. 12. ledna 2019 Auckland, Nový Zéland tvrdý Cameron Norrie 6–4, 6–2

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 1. srpen 2019 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Nicholas Monroe Łukasz Kubot
Marcelo Melo
7–6(8–6), 1–6, [3–10

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (3–4 D; 7–5 Č)
Futures (11–7 D; 9–3 Č)

Dvouhra (14 titulů)

č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. červenec 2011 Godfrey, Spojené státy tvrdý Rudolf Siwy 6–2, 7–5
2. srpen 2011 Decatur, Spojené státy tvrdý Bassam Beidas 6–3, 6–1
3. březen 2012 Calabasas, Spojené státy tvrdý Daniel Kosakowski 6–3, 7–5
4. duben 2012 Little Rock, Spojené státy tvrdý John Peers 6–1, 7–6(8–6)
5. květen 2012 Tampa, Spojené státy antuka Bjorn Fratangelo 6–1, 6–3
6. září 2012 Markham, Kanada tvrdý (h) Peter Polansky 6–4, 6–3
1. listopad 2013 Champaign, Spojené státy tvrdý (h) Samuel Groth 3–6, 6–3, 7–6(7–5)
7. březen 2015 Gatineau, Kanada tvrdý (h) Philip Bester 6–3, 7–6(9–7)
8. červen 2015 Charlottesville, Spojené státy tvrdý Ernesto Escobedo 6–4, 6–4
9. červen 2016 Charlottesville, Spojené státy tvrdý Dennis Nevolo 6–3, 6–3
10. červenec 2016 Godfrey, Spojené státy tvrdý Facundo Mena 6–0, 6–4
11. červenec 2016 Edwardsville, Spojené státy tvrdý Marc Polmans 7–6(7–4), 1–6, 6–3
2. únor 2017 Tempe, Spojené státy tvrdý Nikola Milojević 4–6, 6–0, 6–3
3. květen 2017 Savannah, Spojené státy antuka João Pedro Sorgi 6–4, 6–3

Čtyřhra (16 titulů)

č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. červenec 2010 Pittsburgh, Spojené státy antuka Rhyne Williams Greg Ouellette
Vasek Pospisil
3–6, 6–3, [11–9]
2. září 2011 Toronto, Kanada tvrdý Rhyne Williams Chase Buchanan
Peter Kobelt
6–1, 6–3
3. únor 2012 Brownsville, Spojené státy tvrdý Rhyne Williams Ruben Gonzales
Chris Kwon
7–6(7–4), 6–0
4. březen 2012 Harlingen, Spojené státy tvrdý Rhyne Williams Thomas Fabbiano
Wu Ti
6–7(6–8), 7–5, [10–6]
5. duben 2012 Little Rock, Spojené státy tvrdý Greg Ouellette Marvin Barker
Edward Corrie
4–6, 7–6(7–2), [10–8]
6. září 2011 Markham, Kanada tvrdý (h) Chase Buchanan Carsten Ball
Peter Polansky
6–2, 4–6, [10–7]
1. říjen 2012 Sacramento, Spojené státy tvrdý Rhyne Williams Devin Britton
Austin Krajicek
4–6, 6–4, [12–10]
2. květen 2013 Tallahassee, Spojené státy antuka Austin Krajicek Greg Jones
Peter Polansky
1–6, 6–2, [10–8]
7. červenec 2013 Saskatoon, Kanada tvrdý Austin Krajicek Roman Borvanov
Milan Pokrajac
6–4, 3–6, [10–6]
3. září 2013 İzmir, Turecko tvrdý Austin Krajicek Brydan Klein
Dane Propoggia
7–6(7–4), 6–4
4. leden 2014 Nouméa, Francie tvrdý Austin Krajicek Ante Pavić
Blaž Rola
7–6(7–4), 6–3
5. leden 2015 Nouméa, Francie (2) tvrdý Austin Krajicek Jarmere Jenkins
Bradley Klahn
7–6(7–2), 6–7(5–7), [10–5]
8. září 2015 Toronto, Kanada antuka Chase Buchanan Sami Reinwein
Justin S. Shane
6–1, 6–3
6. listopad 2015 Charlottesville, Spojené státy tvrdý (h) Chase Buchanan Peter Polansky
Adil Shamasdin
3–6, 6–4, [10–5]
9. duben 2016 Little Rock, Spojené státy tvrdý Ryan Lipman Nick Chappell
Dane Webb
6–3, 6–2
7. listopad 2016 Champaign, Spojené státy tvrdý (h) Austin Krajicek Luke Bambridge
Liam Broady
7–6(7–4), 7–6(7–2)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tennys Sandgren na anglické Wikipedii.

  1. Tennys Sandgren na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20180317a17. března 2018
  2. Tennys Sandgren na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20180120a20. ledna 2018
  3. Tennys Sandgren Joins Volunteers [online]. University of Tennessee [cit. 2018-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-05-2016. (anglicky)
  4. Tennys Sandgren Profile [online]. University of Tennessee [cit. 2018-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-03-2016. (anglicky)
  5. Unique name purely coincidental for Tennys Sandgren [online]. Herald & Review [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
  6. TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Djokovič porazil Monfilse i posedmnácté, Wawrinka po debaklu skončil [online]. Tenisportal.cz, 2018-01-18 [cit. 2018-01-18]. Dostupné online.
  7. TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Snaha nestačila. Federer vystavil Berdychovi stopku na Australian Open i popáté [online]. Tenisportal.cz, 2018-01-24 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.