Dennis Novak

Dennis Novak (* 28. srpna 1993 Vídeňské Nové Město) je rakouský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet pět titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Dennis Novak
Dennis Novak v Mouilleron-le-Captif, 2021
StátRakousko Rakousko
Datum narození23. srpna 1993 (28 let)[1]
Místo narozeníVídeňské Nové Město, Rakousko[1]
BydlištěKlosterneuburg, Rakousko[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost80 kg[1]
Profesionál od2011
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 497 878 USD
Dvouhra
Poměr zápasů24–43
Tituly0 ATP, 2 challengery, 23 ITF
Nejvyšší umístění85. místo (2. března 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2018, 2020, 2021)
French Open1. kolo (2020)
Wimbledon3. kolo (2018)
US Open1. kolo (2018, 2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů5–8
Tituly0 ATP, 4 ITF
Nejvyšší umístění283. místo (12. června 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open2. kolo (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20211130a30. listopadu 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v březnu 2020 na 85. místě a ve čtyřhře v červnu 2017 na 283. místě. Trénuje ho krajan Günter Bresnik.[3][1]

V rakouském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 prvním kolem I. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v němž vyhrál dvouhru nad Pedrem Sousou. Rakušané zvítězili 4:1 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 8–5 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]


Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v červenci 2011 na turnaji v Bad Waltersdorfu dotovaném 10 tisíci dolary. V úvodním kole podlehl krajanu Maximilianu Neuchristovi.[2] První soutěž v této úrovni tenisu vyhrál během března 2013 v izraleské Netanje. Ve finále přehrál německého hráče Stefana Seiferta ze čtvrté stovky žebříčku.[5][2]

Na okruhu ATP Tour debutoval červencovým Bet-at-home Cup Kitzbühel 2013, kde zvládl tříkolovou kvalifikaci. Na úvod dvouhry pak podlehl krajanu Andreasi Haiderovi-Maurerovi z konce elitní stovky žebříčku. První zápas na túře vyhrál o dva roky později na Generali Open Kitzbühel 2015, když na divokou kartu zdolal Brita Aljaže Bedeneho. Poté nestačil na třetího nasazeného Itala Fabia Fogniniho.[5][3] Do prvního finále na túře ATP postoupil ve čtyřhře Generali Open Kitzbühel 2016. Spoluhráčem se stal Dominic Thiem, který se narodil ve stejném okresním městě šest dní před ním.[3] V závěrečném utkání turnaje však podlehli nejvýše nasazeným Nizozemcům Wesleymu Koolhofhovi a Matwému Middelkoopovi až v rozhodujícím supertiebreaku poměrem míčů 9–11.[6]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V rozhodujícím kvalifikačním kole přehrál Japonce Go Soedu. Na úvod melbournské dvouhry však nenašel recept na světovou trojku Grigora Dimitrova. Ve Wimbledonu 2018 poprvé vyhrál grandslamový zápas a porazil člena elitní světové dvacítky, když po pětisetové bitvě vyřadil devatenáctého v pořadí Lucase Pouilleho. Ve třetím kole jeho cestu pavoukem ukončil Kanaďan Milos Raonic. I na US Open 2018 se do dvouhry probojoval z kvalifikace. Časné vyžazení s Francouzem Benoîtem Pairem mu přinesly tři prohrané tiebreaky.[5]

V sezóně zvítězil na prvních dvou challengerech. V tchajpejském finále zdolal Serhije Stachovského a v bratislavském pak Damira Džumhura. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 13. ledna 2020 po ATP Cupu 2020, když mu na žebříčku ATP patřila 99. příčka. Do série Masters premiérově zasáhl pouze kvalifikací Western & Southern Open 2020 v New Yorku. Po výhře nad Damirem Džumhurem jej do hlavní soutěže nepustil slovinský hráč Aljaž Bedene. Debutové čtvrtfinále na okruhu ATP Tour dosáhl na kolínském Bett1Hulks Indoors 2020, kde oplatil předchozí porážku Pairemu. Světovou sedmnáctku Fabia Fogniniho porazil na týmovém ATP Cupu 2021.[3]

Finále na okruhu ATP Tour
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 23. července 2016 Kitzbühel, Rakousko antuka Dominic Thiem Wesley Koolhof
Matwé Middelkoop		 6–2, 3–6, [9–11]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda
Challengery (2 D; 0 Č)
ITF (23 D; 4 Č)

Dvouhra (25 titulů)
Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 20130301abřezna 2013 Netanja, Izrael tvrdý Stefan Seifert 6–2, 6–3
2. 20130801asrpna 2013 Wels, Rakousko antuka Oliver Golding 6–2, 6–7(2–7), 7–6(7–1)
3. 20131101alistopadu 2013 Heráklion, Řecko tvrdý Federico Gaio 6–4, 6–2
4. 20140201aúnora 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt antuka Matteo Marrai 7–6(7–5), 6–1
5. 20140201aúnora 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt antuka Marc Giner 6–4, 6–4
6. 20140701ačervence 2014 Wels, Rakousko antuka Peter Heller 6–4, 1–6, 6–3
7. 20140801asrpna 2014 Innsbruck, Rakousko antuka Bastian Trinker 6–3, 6–2
8. 20150201aúnora 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Jaroslav Pospíšil 2–6, 6–3, 7–6(8–6)
9. 20150201aúnora 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Jaroslav Pospíšil 6–7(5–7), 6–3, 7–6(7–2)
10. 20150401adubna 2015 Antalya, Turecko tvrdý Tomislav Brkić 6–3, 6–3
11. 20150401adubna 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Martin Fischer 2–6, 6–1, 6–3
12. 20150401adubna 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Mohamed Safwat 6–2, 7–6(7–4)
13. 20150901azáří 2015 St. Pölten, Rakousko antuka Pascal Brunner 3–6, 6–3, 6–4
14. 20160401adubna 2016 Hammámet, Tunisko antuka Pascal Brunner 7–6(7–4), 6–3
15. 20160501akvětna 2016 Antalya, Turecko tvrdý Marc Sieber 6–2, 6–2
16. 20160501akvětna 2016 Antalya, Turecko tvrdý Anıl Yüksel 6–1, 6–3
17. 20170501akvětna 2017 Antalya, Turecko antuka Juan Pablo Varillas 6–2, 6–2
18. 20170501akvětna 2017 Antalya, Turecko antuka Marc Sieber 6–4, 6–4
19. 20170801asrpna 2017 Pardubice, Česko antuka Alex Molčan 7–6(7–3), 6–3
20. 20170801asrpna 2017 Vogau, Rakousko antuka Franco Agamenone 6–3, 6–2
21. 20170801asrpna 2017 Innsbruck, Rakousko antuka Bruno Sant'Anna 6–3, 6–2
22. 20170801asrpna 2017 Subotica, Srbsko antuka Gian Marco Moroni 6–3, 6–7(4–7), 6–2
23. 20171001aříjna 2017 Antalya, Turecko antuka Mate Delić 6–3, 6–4
1. 20190401adubna 2019 Tchaj-pej, Tchaj-wan tvrdý (h) Serhij Stachovskyj 6–2, 6–4
2. 20191101alistopadu 2019 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Damir Džumhur 6–1, 6–1

Čtyřhra (4 tituly)
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 20130801asrpna 2013 Wels, Rakousko antuka Pascal Brunner Sebastian Ofner
Sebastian Stiefelmeyer		 6–1, 6–1
2. 20140601ačervna 2014 Seefeld, Rakousko antuka Pascal Brunner Erik Elliott
Jacob Kahoun		 6–3, 6–4
3. 20140701ačervence 2014 Wels, Rakousko antuka Pascal Brunner Kirill Dmitrijev
Dmitrij Popko		 6–4, 6–3
4. 20170501akvětna 2017 Antalya, Turecko antuka Thomas Statzberger Joel Cannell
Ryan James Storrie		 6–0, 2–6, [14–12]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dennis Novak na anglické Wikipedii.

  1. Dennis Novak na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20211130a30. listopadu 2021
  2. Dennis Novak na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20211130a30. listopadu 2021
  3. Dennis Novak | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Dennis Novak na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20211130a30. listopadu 2021
  5. Dennis Novak | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
  6. ATP Staff. Koolhof/Middelkoop Claim Second Title Of 2016 [online]. ATP Tour, 2016-07-23 [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.