Grigor Dimitrov

Premiérový titul na okruhu ATP Tour si odvezl z říjnového If Stockholm Open 2013, když ve finále zdolal nejvýše nasazeného Španěla Davida Ferrera ve třech setech. Druhou trofej přidal na acapulském Abierto Mexicano Telcel 2014 po těsném vítězství nad Jihoafričanem Kevinem Andersonem až v tiebreaku závěrečné sady. Následovala dubnová výhra na bukurešťském BRD Năstase Țiriac Trophy 2014, kde si ve finálovém duelu poradil s českým obhájcem Lukášem Rosolem. Zisk prvního vavřínu z antukového turnaje[5] jej v žebříčku ATP posunul na 14. místo, čímž vyrovnání dosavadní kariérní maximum.[6] Debutovou trofej z trávy si odvezl z červnové wimbledonské přípravy AEGON Championships 2014 v Londýně, kde v semifinále vyřadil turnajovou jedničku Stanislase Wawrinku. V posledním střetnutí soutěže jej nezastavila ani španělská nasazená desítka Feliciano López po dramatickém třísetovém vývoji, s nejvyšším možným počtem odehraných gamů. Ve druhém dějství přitom Bulhar odvrátil mečbol.[1][2][7]

Forhend na Monte-Carlo Rolex Masters 2013, kde jej ve čtvrtfinále vyřadil Rafael Nadal

Pátý titul vybojoval na Brisbane International 2017, probíhajícím na úvod sezóny. Na jeho raketě dohráli Dominic Thiem ve čtvrtfinále, nejvýše nasazený Kanďan Milos Raonic mezi poslední čtyřkou a konečně Japonec Kei Nišikori. V průběhu turnaje tak vyřadil tři hráče elitní světové desítky a Nišikoriho zdolal poprvé v kariéře, čímž snížil pasivní bilanci vzájemných zápasů na 1:4. Ukončil tím šňůru čtyř finálových porážek.[8] V únoru se po vítězství nad Gruzíncem Nikolozem Basilašvilim probojoval do finálového klání druhého ročníku sofijského Garanti Koza Sofia Open 2017, aby v něm přehrál belgickou nasazenou dvojku Davida Goffina. V rodné zemi přitom nastoupil k prvnímu turnaji od sezóny 2009.[9] Debutový triumf ze série Masters získal na letním Western & Southern Open 2017 v Cincinnati, kam přijížděl jako sedmý nasazený a ačkoli v pavouku chybělo sedm hráčů z první světové desítky.[10] Ve třetím kole zvládl utkání proti Argentinci Juanu Martínu del Potrovi a následně hladce přešel přes Japonce Jūiči Sugitu. Do finále jej posunuly zvládnuté tiebreaky obou setů v zápase s Američanem Johnem Isnerem. Stejně jako Dimitrov, také Australan Nick Kyrgios debutoval ve finále události série Masters. Dvousetové vítězství Bulhara znamenalo, že v soutěži neztratil jediný set.[11]

Při první účasti na Turnaji mistrů – ATP Finals 2017 v Londýně, neztratil jako šestý hráč žebříčku žádný z pěti zápasů, když čtyři soupeři také debutovali na závěrečné akci roku. Základní skupinu ovládl po výhrách nad španělským náhradníkem Pablem Carreñem Bustou, Belgičanem Davidem Goffinem i Rakušanem Dominicem Thiemem. V semifinále zdolal americkou světovou osmičku Jacka Socka a ve finále zopakoval výhru nad Goffinem. Poprvé v sezóně dosáhl na čtyři turnajové triumfy. Stal se také prvním vítězným debutantem turnaje od Španěla Àlexe Corretji a roku 1998, celkově pak šestým takovým. V následném vydání žebříčku ATP z 20. listopadu 2017 se poprvé v kariéře posunul do elitní světové pětky, když vystoupal na 3. místo.[12]

V roce 2009 se jeho koučem stal Peter Lundgren, bývalý trenér Rogera Federera. O rok později Bulhra pověřil Petra McNamaru. V roce 2012 se jej ujal Patrick Mouratoglou, v jehož tenisové akademii léta trénoval. Od sezóny 2013 koučování převzal Roger Rasheed. V roce 2015 ho nahradil Franco Davín. S ním však po Wimbledonu 2016 ukončil spolupráci a jako nového kouče si najal bývalého trenéra Murrayho či Berdycha Venezuelana Daniho Vallverdua,[13] s nímž se rozešel v sezóně 2019. Pro přípravu na French Open 2019 se dohodl s Radkem Štěpánkem.[14] V sezóně 2020 jej vedl Němec Christian Groh[15] a od ledna 2021 se koučem stal Argentinec Dante Bottini, jenž stál za vzestupem Keie Nišikoriho.[16]