Nikoloz Basilašvili

Nikoloz Basilašvili, gruzínsky: ნიკოლოზ ბასილაშვილი, (* 23. února 1992 Tbilisi) je gruzínský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět singlových turnajů. První z nich ovládl na červencovém German Open 2018. Stal se tak prvním Gruzíncem v historii, jemuž se podařilo vyhrát turnaj ATP.[2] Na challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[3]

Nikoloz Basilašvili
ნიკოლოზ ბასილაშვილი
Nikoloz Basilašvili na French Open 2018
PřezdívkaNika, Basil[1]
StátGruzie Gruzie
Datum narození23. února 1992 (30 let)[1]
Místo narozeníTbilisi, Gruzie[1]
BydlištěTbilisi, Gruzie[1]
Výška185 cm[1]
Hmotnost75 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek6 046 229 USD
Dvouhra
Poměr zápasů130–136
Tituly5 ATP, 5 challengerů, 10 Futures
Nejvyšší umístění16. místo (27. května 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2018, 2019)
French Open3. kolo (2017)
Wimbledon3. kolo (2015)
US Open4. kolo (2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů11–42
Tituly0 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění148. místo (27. května 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2018, 2021)
French Open2. kolo (2018)
Wimbledon1. kolo (2017)
US Open1. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210505a5. května 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2019 na 16. místě a ve čtyřhře pak v témže datu na 148. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v lednu 2009 na 59. příčce. Trénuje ho Jan De Witt. Dříve tuto roli plnil Pierre Christen.[1]

V gruzínském daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 základním blokem 3. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Albánii, v němž bez ztráty gamu vyhrál dvouhru nad Reiem Pelušim. Gruzínci zvítězili 3:0 na zápasy. Do června 2021 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 10–3 ve dvouhře a 1–4 ve čtyřhře.[4]

Gruzii reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v úvodním kole mužské dvouhry nestačil na jedenáctého nasazeného Uruguayce Pabla Cuevase.

Soukromý život

Narodil se roku 1992 v gruzínské metropoli Tbilisi do rodiny tanečníka národního baletu Nodara a lékařky Natalie Basilašviliových. Má bratra Tenga Basilašviliho. Dne 28. září 2013 se oženil s Nekou Basilašviliovou.[1]

Tenis zašal hrát v pěti letech. Čtyři roky trénoval ve Spojených státech. Za preferovaný úder uvedl forhend.[1]

Tenisová kariéra

Na okruh ITF vstoupil roku 2007. Na okruhu TA Tour prošel kvalifikačním sítem během bukurešťského BRD Năstase Țiriac Trophy 2014, kde v prvním kole nestačil na dalšího kvalifikanta Ričardase Berankise.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni v hlavní soutěži debutoval na French Open 2015, když v závěrečném kvalifikačním kole vyřadil Američana Jareda Donaldsona. V prvním zápase singlu však podlehl Australanu Thanasi Kokkinakisovi. Premiérová grandslamová výhra přišla o měsíc později na travnatém Wimbledonu 2015, kde zdolal argentinského tenistu Facunda Bagnise a po pětisetové bitvě také patnéctého nasazeného Feliciana Lópeze. Ve třetí fázi jej zastavila turnajová dvacítka Roberto Bautista Agut po třísetovém průběhu.[1]

Hráče elitní světové desítky poprvé porazil na vídeňském Erste Bank Open 2016, kde v úvodním kole vyřadil desátého muže žebříčku Tomáše Berdycha. Podruhé pak zdolal světovou sedmičku Dominica Thiema ve druhé fázi Garanti Koza Sofia Open 2017 v Sofii.

Z kvalifikace do dvouhry postoupil na antukovém German Open 2018 v Hamburku. Ve finále zdolal Argentince Leonarda Mayera po třísetovém průběhu. Na okruhu ATP Tour si tak ve 26 letech připsal premiérové turnajové vítězství a stal se prvním Gruzíncem v historii, jemuž se podařilo vyhrát turnaj ATP. Bodový zisk jej katapultoval na nové kariérní maximum, z 81. na 35. příčku žebříčku. Tím se stal nejvýše postaveným gruzínským tenistou v historii světové klasifikace, když překonal 42. místo Irakli Labadzeho. V probíhající sezóně dokázal vyhrát turnaj ATP jako čtvrtý kvalifikant. Rovněž představoval prvního vítězného kvalifikanta v kategorii ATP 500 od titulu Philippa Petzschnera na Bank Austria-TennisTrophy 2008.[2] Ve finále China Open 2018 přehrál argentinskou světovou čtyřku a nejvýše nasazeného Juana Martína del Potra po dvousetovém průběhu a připsal si druhou trofej. Premiérově se posunul do elitní světové třicítky, když mu na žebříčku ATP z 8. října 2018 patřila 23. příčka.[5]

Finále na okruhu ATP Tour
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–1 D)
ATP Tour 500 (3–0 D)
ATP Tour 250 (2–3 D)

Dvouhra: 9 (5–4)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 24. července 2016 Kitzbühel, Rakousko antuka Paolo Lorenzi 3–6, 4–6
Finalista 2. 19. února 2017 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) Ryan Harrison 1–6, 4–6
Vítěz 1. 29. července 2018 Hamburk, Německo antuka Leonardo Mayer 6–4, 0–6, 7–5
Vítěz 2. 7. října 2018 Peking, ČLR tvrdý Juan Martín del Potro 6–4, 6–4
Vítěz 3. 28. července 2019 Hamburk, Německo antuka Andrej Rubljov 7–5, 4–6, 6–3
Vítěz 4. 13. března 2021 Dauhá, Katar tvrdý Roberto Bautista Agut 7–6(7–5), 6–2
Vítěz 5. 2. května 2021 Mnichov, Německo antuka Jan-Lennard Struff 6–4, 7–6(7–5)
Finalista 3. 17. října 2021 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Cameron Norrie 6–3, 4–6, 1–6
Finalista 4. 19. února 2022 Dauhá, Katar tvrdý Roberto Bautista Agut 3–6, 4–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda
Challengery (5–1 D)
Futures (10–4 D)

Dvouhra: 20 (15–5)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 24. srpna 2009 Soči, Rusko antuka Michail Fufjigin 2–6, 7–5, 7–5
Vítěz 2. 18. června 2012 Kazaň, Rusko antuka Ivan Sergejev 6–4, 7–6(7–4)
Finalista 3. 2. července 2012 Jerevan, Arménie antuka Arthur De Greef 0–6, 1–6
Finalista 4. 6. srpna 2012 Moskva, Rusko antuka Boy Westerhof 4–6, 4–6
Vítěz 5. 13. srpna 2012 Moskva, Rusko antuka Alexandr Lobkov 6–3, 7–6(7–0)
Vítěz 6. 10. září 2012 Tbilisi, Gruzie antuka Toni Androić 6–3, 4–6, 7–6(7–1)
Vítěz 7. 3. prosince 2012 Antalya, Turecko tvrdý Vladimir Užylovskyj 3–6, 6–2, 6–2
Vítěz 8. 10. prosince 2012 Antalya, Turecko tvrdý Guillermo Olaso 6–2, 6–2
Vítěz 9. 12. srpna 2013 Appiano, Itálie antuka Matteo Trevisan 7–5, 3–6, 6–4
Finalista 10. 4. listopadu 2013 Antalya Turecko tvrdý Robin Kern 6–4, 3–6, 3–6
Finalista 11. 11. listopadu 2013 Antalya, Turecko antuka Marc Rath 1–6, 3–6
Vítěz 12. 20. ledna 2014 Kaarst, Německo koberec (h) Miloslav Mečíř, ml. 2–6, 7–5, 6–3
Vítěz 13. 19. května 2014 Karši, Uzbekistán tvrdý Chase Buchanan 7–6(7–2), 6–2
Finalista 14. 17. listopadu 2014 Andria, Itálie koberec (h) Ričardas Berankis 4–6, 0–1skreč
Vítěz 15. 8. prosince 2014 Dauhá, Katar tvrdý Ramkumar Ramanathan 7–6(7–5), 6–2
Vítěz 16. 15. prosince 2014 Dauhá, Katar tvrdý James Marsalek 6–1, 6–2
Vítěz 17. 5. března 2015 Ra'anana, Izrael tvrdý Lukáš Lacko 4–6, 6–4, 6–3
Vítěz 18. 26. července 2015 Scheveningen, Nizozemsko antuka Andrej Kuzněcov 6–7(3–7), 7–6(7–4), 6–3
Vítěz 19. 21. března 2016 Kanton, ČLR tvrdý Lukáš Lacko 6–1, 6–7(6–8), 7–5
Vítěz 20. 14. května 2016 Heilbronn, Německo antuka Jan-Lennard Struff 6–4, 7–6(7–3)

Čtyřhra: (2 tituly)
č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 7. března 2010 McAllen, USA tvrdý Ti Čen Jared Easton
Matheson Klein		 7–5, 4–6, [10–4]
2. 20. ledna 2014 Kaarst, Německo koberec (h) Aleksandr Buryj Vladimir Ignatik
Dinitar Kutrovskij		 4–6, 6–1, [10–6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikoloz Basilashvili na anglické Wikipedii.

  1. Nikoloz Basilašvili na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210505a5. května 2021}
  2. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Basilašvili se v Hamburku stal prvním gruzínským vítězem turnaje ATP [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-29 [cit. 2018-08-01]. Dostupné online.
  3. Nikoloz Basilašvili na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210505a5. května 2021}
  4. Nikoloz Basilašvili na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210505a5. května 2021}
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Gruzínec Basilašvili porazil Del Potra a ovládl turnaj ATP 500 v Pekingu [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-07 [cit. 2018-10-08]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.