John Isner

John Robert Isner (* 26. dubna 1985 Greensboro, Severní Karolína) je americký profesionální tenista, po Chorvatu Ivu Karlovićovi druhý nejvyšší hráč na túře ATP a druhý s nejvyšším počtem zahraných es. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál šestnáct turnajů ve dvouhře a osm ve čtyřhře, včetně šesti singlových trofejí na Atlanta Open a čtyř na Hall of Fame Open v Newportu. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[3]

John Isner
John Isner ve Wimbledonu 2019
PřezdívkaBig Ben[1]
StátSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození26. dubna 1985 (37 let)[2]
Místo narozeníGreensboro, NC, Spojené státy[2]
BydlištěTampa, FL, Spojené státy[2]
Výška208 cm[2]
Hmotnost108 kg[2]
Profesionál od2007
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek20 044 639 USD
Tenisová raketaPrince
Dvouhra
Poměr zápasů463–293
Tituly16 ATP, 3 challengery, 1 Futures
Nejvyšší umístění8. místo (16. července 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2010, 2016)
French Open4. kolo (2014, 2016, 2018)
Wimbledonsemifinále (2018)
US Openčtvrtfinále (2011, 2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů135–108
Tituly8 ATP, 2 challengery, 1 Futures
Nejvyšší umístění26. místo (2. dubna 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2009)
French Open3. kolo (2008)
US Open2. kolo (2009)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2012)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2012, 2018)
Hopman Cupvítěz (2011)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210925a25. září 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v červenci 2018 na 8. místě a ve čtyřhře pak v témže měsíci na 26. místě.[2]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se v mužské dvouhře nejdále probojoval do semifinále londýnského Wimbledonu 2018, kde v pěti setech podlehl osmému nasazenému Jihoafričanu Kevinu Andersenovi. Zápas trval 6 hodin a 36 minut a skončil poměrem gamů 24–26 v rozhodující sadě. Tím se stal čtvrtým nejdelším zápasem tenisové historie, nejdelším semifinálem vůbec i nejdelším utkáním druhého týdne grandslamu.[4] V mužském deblu nejdále postoupil s krajanem Mardy Fishem do čtvrtfinále Australian Open 2009, v němž podlehli pozdějším vítězům Bobu a Miku Bryanovým.

Během kariéry porazil Rogera Federera v úvodním kole Světové skupiny Davis Cupu 2012, světovou jedničku Srba Novaka Djokoviće v semifinále turnaje série Masters v Indian Wells 2012 a také Andyho Roddicka ve čtvrtém kole grandslamu US Open 2009.

V americkém daviscupovém týmu debutoval jako 24letý v roce 2010 utkáním Světové skupiny proti Srbsku, když nastoupil do prvního zápasu proti Viktori Troickému, se kterým prohrál ve čtyřech setech. Následně dokázal po boku Boba Bryana porazit dvojici Janko Tipsarević a Nenad Zimonjić, avšak v singlu nestačil po velké bitvě na Novaka Djokoviće, jemuž podlehl v pěti setech. Spojené státy v sérii prohrály 2:3 na zápasy.[5] Do listopadu 2021 v soutěži nastoupil k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 15–11 ve dvouhře a 2–0 ve čtyřhře.[6]

Spojené státy americké reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v londýnském All England Clubu, kde v mužské dvouhře startoval jako desátý nasazený. Ve čtvrtfinále vypadl s pozdějším stříbrným medailistou Rogerem Federerem po dvousetovém průběhu.[7] Do mužské čtyřhry nastoupil s Andym Roddickem. Soutěž opustili po prohře v úvodním kole od brazilského páru Marcelo Melo a Bruno Soares.[7]

V roce 2009 jej Asociace tenisových profesionálů vyhlásila jako hráče s největším zlepšením.

Tenisová kariéra

John Isner se stal profesionálem teprve v létě 2007. V tomto období zatím zaznamenal svůj největší úspěch. Na turnaji ve Washingtonu porazil na cestě do finále hned čtyři hráče světové stovky (Tima Henmana, Benjamina Beckera, Tommyho Haase, Gaela Monfilse). Ve svém prvním souboji o titul z turnaje ATP pak podlehl svému krajanovi Andymu Roddickovi. Během několika málo týdnů se posunul v žebříčku z 839. místa až na 193. příčku a vysloužil si také divokou kartu na turnaji v Cincinnati. Na konci srpna se na US Open 2007 probojoval do třetího kola, kde jeho první grandslamový turnaj ukončila světová jednička Roger Federer.

Nejdelší zápas historie tenisu

Podrobnější informace naleznete v článku Zápas Isner–Mahut ve Wimbledonu 2010.
Isner, Mahut a hlavní rozhodčí Lahyani u výsledkové tabule po dohrání nejdelšího zápasu tenisové historie

Nejdelší zápas celé tenisové historie sehrál v 1. kole mužské dvouhry Wimbledonu 2010 s Francouzem Nicolasem Mahutem. Celkový čas činil 11 hodin a 5 minut, dvakrát bylo utkání přerušeno pro tmu. Isner vyhrál po setech 4:6, 6:3, 7:67, 63:7 a 70:68.

Výsledek
Set1.2.3.4.5.
Nicolas Mahut (Q)46796368
John Isner (23)63677770
Čas32 min29 min49 min64 min491 min

Nejstarší vítěz prvního Mastersu po titulu na Miami Open 2018

Na březnový Miami Open, naposledy hraný ve floridském Crandon Parku, přijel jako čtrnáctý nasazený. Na cestě do finále ztratil jediný set, který na něj po volném losu uhrál Jiří Veselý ve druhém kole. Po zdolání Rusa Michaila Južného vyřadil v osmifinále chorvatskou světovou trojku Marina Čiliće a poté ho nezastavil ani devatenáctý nasazený Jihokorejec Čong Hjon. V semifinále překazil plány světové šestky Juana Martína del Potra na zkompletování Sunshine doublu, když Argentinec ovládl předcházející Indian Wells Masters, na němž Isner vyhrál čtyřhru.[2]

V boji o titul pak zdolal německou turnajovou čtyřku Alexandra Zvereva po třísetovém průběhu, když úvodní sadu ztratil v tiebreaku. Na okruhu ATP Tour si tak připsal třináctý titul, z toho jedenáctý na americké půdě. Proti 20letému Zverevovi snížil pasivní bilanci vzájemných duelů na 1–3. Do sezóny přitom vstoupil bez formy, když od ledna 2018 vyhrál jen dva z osmi odehraných zápasů. Tři týdny před 33. narozeninami se Isner stal nejstarším vítězem první kariérní trofeje z dvouhry série Masters. Tři předchozí finále v této kategorii prohrál. Bodový zisk jej po turnaji posunul na 9. místo, čímž vyrovnal své dosavadní kariérní maximum.[8]

První šestinásobný vítěz v Atlantě

Na Truist Atlanta Open 2021 přehrál ve finále krajana Brandona Nakashimu po dvousetovém průběhu. Ve 36 letech se stal nejstarším americkým vítězem turnaje ATP od 37letého Jimmyho Connorse na Tel Aviv Open 1989. Jako první tenista pošesté triumfoval na Atlanta Open založeném v roce 2010. Vyjma let 2012 a 2019 se v sezónách 2010–2021 vždy probojoval do finálového utkání. Z celkového počtu devíti finále vyhrál závěrečné zápasy v letech 2013, 2014, 2016, 2017, 2018 a 2021. S šesti trofejemi z jednoho turnaje se zařadil po bok dvou Američanů Samprase a Agassiho, kteří tohoto výkonu na túře ATP dosáhli. Mezi aktivními tenisty k sezoně 2021 alespoň šestkrát na jedné akci triumfovali pouze Roger Federer (na sedmi turnajích), Rafael Nadal (na čtyřech turnajích) a Novak Djoković (na čtyřech turnajích).[9][10]

První čtyřnásobný vítěz v Newportu

Na červencovém Hall of Fame Open 2019 v Newportu, kde v roce 2007 debutoval na túře ATP, zdolal ve finále kazašskou turnajovou sedmičku Alexandra Bublika po dvousetovém průběhu. Patnáctý singlový titul na okruhu ATP Tour a první v roli otce znamenal, že se stal prvním čtyřnásobným šampionem newportského turnaje.[11] Navázal tak na trofeje z let 2011, 2012 a 2017, kdy se stal druhým tenistou od zavedení statistik ATP v roce 1991, jenž na turnaji nečelil ani jednomu brejkbolu.[12]

Osobní život a trenérské vedení

Narodil se v Tampě, v třetím největším floridském městě, do rodiny stavaře Roberta a realitní makléřky Karen Isnerových.[2] Má dva starší bratry, tenisového trenéra Jordana a stavaře Nathana Isnerovi.[2] Do deváté třídy hrál basketbal a již v šestnácti letech měřil 190 centimetrů.[2] Silnými údery jsou forhend a podání, za preferovaný povrch tenista uvedl tvrdý podklad.[2]

S návrhářkou šperků Madison McKinleyovou se oženil v Jižní Karolíně 4. prosince 2017.[13] V září 2018 se do manželství narodila dcera Hunter Grace.[14]

V letech 2007–2012 ho vedl krajan Craig Boynton, mezi roky 2012–2014 byl svěřencem bývalého tenisty Mika Sella a v období 2014–2016 jej koučoval bývalý americký tenista Justin Gimelstob.[15][16] V sezóně 2018 jej začali trénovat Rene Moller a David Macpherson.

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–4 D; 5–2 Č)
ATP Tour 500 (0–3 D; 1–0 Č)
ATP Tour 250 (15–6 D; 2–1 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (11–11 D; 6–1 Č)
antuka (1–2 D; 1–2 Č)
tráva (4–0 D; 1–0 Č)
koberec (0–0)
Tituly dle prostředí
venku (16–11 D; 7–5 Č)
hala (0–2 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 29 (16–13)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 5. srpna 2007 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Andy Roddick 4–6, 6–7(4–7)
Vítěz 1. 16. ledna 2010 Auckland, Nový Zéland tvrdý Arnaud Clément 6–3, 5–7, 7–6(7–2)
Finalista 2. 21. února 2010 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) Sam Querrey 7–6(7–3), 6–7(5–7), 3–6
Finalista 3. 9. května 2010 Bělehrad, Srbsko antuka Sam Querrey 6–3, 6–7(4–7), 4–6
Finalista 4. 25. července 2010 Atlanta, Spojené státy tvrdý Mardy Fish 6–4, 4–6, 6–7(4–7)
Vítěz 2. 10. července 2011 Newport, Spojené státy tráva Olivier Rochus 6–3, 7–6(8–6)
Finalista 5. 24. července 2011 Atlanta, Spojené státy (2) tvrdý Mardy Fish 6–3, 6–7(6–8), 2–6
Vítěz 3. 27. srpna 2011 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Julien Benneteau 4–6, 6–3, 6–4
Finalista 6. 18. března 2012 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Roger Federer 6–7(7–9), 3–6
Finalista 7. 15. dubna 2012 Houston, Spojené státy antuka Juan Mónaco 2–6, 6–3, 3–6
Vítěz 4. 15. července 2012 Newport, Spojené státy (2) tráva Lleyton Hewitt 7–6(7–1), 6–4
Vítěz 5. 25. srpna 2012 Winston-Salem, Spojené státy (2) tvrdý Tomáš Berdych 3–6, 6–4, 7–6(11–9)
Vítěz 6. 14. dubna 2013 Houston, Spojené státy antuka Nicolás Almagro 6–3, 7–5
Vítěz 7. 28. července 2013 Atlanta, Spojené státy tvrdý Kevin Anderson 6–7(3–7), 7–6(7–2), 7–6(7–2)
Finalista 8. 4. srpna 2013 Washington, D.C., Spojené státy (2) tvrdý Juan Martín del Potro 6–3, 1–6, 2–6
Finalista 9. 18. srpna 2013 Mason, Spojené státy tvrdý Rafael Nadal 6–7(8–10), 6–7(3–7)
Vítěz 8. 11. ledna 2014 Auckland, Nový Zéland (2) tvrdý Lu Jan-sun 7–6(7–4), 7–6(9–7)
Vítěz 9. 27. července 2014 Atlanta, Spojené státy (2) tvrdý Dudi Sela 6–3, 6–4
Vítěz 10. 2. srpna 2015 Atlanta, Spojené státy (3) tvrdý Marcos Baghdatis 6–3, 6–3
Finalista 10. 8. srpna 2015 Washington, D.C., Spojené státy (3) tvrdý Kei Nišikori 6–4, 4–6, 4–6
Finalista 11. 7. srpna 2016 Atlanta, Spojené státy (3) tvrdý Nick Kyrgios 6–7(3–7), 6–7(4–7)
Finalista 12. 6. listopadu 2016 Paříž, Francie tvrdý (h) Andy Murray 3–6, 7–6(7–4), 4–6
Vítěz 11. 23. července 2017 Newport, Spojené státy (3) tráva Matthew Ebden 6–3, 7–6(7–4)
Vítěz 12. 30. července 2017 Atlanta, Spojené státy (4) tvrdý Ryan Harrison 7–6(8–6), 7–6(9–7)
Vítěz 13. 1. dubna 2018 Miami, Spojené státy tvrdý Alexander Zverev 6–7(4–7), 6–4, 6–4
Vítěz 14. 29. července 2018 Atlanta, Spojené státy (5) tvrdý Ryan Harrison 5–7, 6–3, 6–4
Finalista 13. 31. března 2019 Miami, Spojené státy tvrdý Roger Federer 1–6, 4–6
Vítěz 15. 29. července 2019 Newport, Spojené státy (4) tráva Alexandr Bublik 7–6(7–2), 6–3
Vítěz 16. 1. srpna 2021 Atlanta, Spojené státy (6) tvrdý Brandon Nakashima 7–6(10–8), 7–5

Čtyřhra: 13 (8–5)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 7. července 2008 Newport, Spojené státy tráva Mardy Fish Rohan Bopanna
Ajsám Kúreší
6–4, 7–6(7–1)
Vítěz 2. 21. února 2010 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) Sam Querrey Ross Hutchins
Jordan Kerr
6–4, 6–4
Finalista 1. 2. května 2010 Řím, Itálie antuka Sam Querrey Bob Bryan
Mike Bryan
2–6, 3–6
Finalista 2. 9. dubna 2011 Houston, Spojené státy antuka Sam Querrey Bob Bryan
Mike Bryan
7–6(7–4), 2–6, [5–10]
Vítěz 3. 15. května 2011 Řím, Itálie antuka Sam Querrey Mardy Fish
Andy Roddick
bez boje
Finalista 3. 18. března 2012 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Sam Querrey Marc López
Rafael Nadal
2–6, 6–7(3–7)
Vítěz 4. 16. října 2016 Šanghaj, ČLR tvrdý Jack Sock Henri Kontinen
John Peers
6–4, 6–4
Finalista 4. 4. března 2017 Acapulco, Mexiko tvrdý Feliciano López Jamie Murray
Bruno Soares
3–6, 3–6
Finalista 5. 9. října 2017 Peking, ČLR tvrdý Jack Sock Henri Kontinen
John Peers
3–6, 6–3, [7–10]
Vítěz 5. 18. března 2018 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Jack Sock Bob Bryan
Mike Bryan
7–6(7–4), 7–6(7–2)
Vítěz 6. 25. července 2021 Los Cabos, Mexiko tvrdý Hans Hach Verdugo Hunter Reese
Sem Verbeek
5–7, 6–2, [10–4]
Vítěz 7. 19. března 2022 Indian Wells, Spojené státy (2) tvrdý Jack Sock Santiago González
Édouard Roger-Vasselin
7–6(7–4), 6–3
Vítěz 8. 2. dubna 2022 Miami, Spojené státy tvrdý Hubert Hurkacz Wesley Koolhof
Neal Skupski
7–6(7–5), 6–4

Rekordy

Turnajrokrekordspolusdílení
Wimbledon 2010 113 es během utkání mužské dvouhryzůstává sám
113 es během dvouhry na Grandu Slamuzůstává sám
85 es v jediném setuzůstává sám
92 vítězných gamů během jediného utkánízůstává sám
91 prohraných gamů během jediného utkání, když zvítězilzůstává sám
246 vítězných úderů během jediného utkánízůstává sám
nejdelší zápas (11 hodin a 5 minut)Nicolas Mahut
nejdelší čas hry v jediném dni (7 hodin a 6 minut)Nicolas Mahut
118 gamů v jediném dniNicolas Mahut
Hall of Fame Open 2017 vítěz turnaje ATP Tour, aniž by čelil brejkbolu[12]Tommy Haas
Alex de Minaur
2011–2019 4 tituly ve dvouhřezůstává sám
Atlanta Open 2013–2021 6 titulů ve dvouhřezůstává sám
2010–2021 9 finále ve dvouhřezůstává sám
Miami Masters 2018 nejstarší vítěz prvního kariérního mastersu ve dvouhře (32 let a 340 dní)[8]zůstává sám
rekordy v Otevřené éře tenisu

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 967. 843. 107. 145. 34. 19. 18. 14. 14. 19. 11. 19. 17. 10. 19. 25.

Čtyřhra

Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 733. 669. 220. 108. 97. 31. 36. 94. 193. 169. 122. 54. 100. 60. 182. 184.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Isner na anglické Wikipedii.

  1. John Isner in marathon Wimbledon match, 5 years after longest ever. cbssports.com [online]. [cit. 2015-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-06. (anglicky)
  2. John Isner na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 202109258a258. září 2021
  3. John Isner na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210925a25. září 2021
  4. BEREŇ, Michael. Murray je v semifinále US Open. Vyzve obhájce titulu Nadala. iDNES.cz [online]. 2011-09-09 [cit. 2015-08-03]. Dostupné online.
  5. SRB d. USA 3-2 in SRB [online]. Davis Cup [cit. 2015-08-03]. Dostupné online. (anglicky)
  6. John Isner na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 0.997630893153280508a8. května 201
  7. John Isner Bio, Stats, and Results [online]. Olympics at Sports-Reference.com [cit. 2015-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7-10-2015. (anglicky)
  8. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Isner v Miami zdolal Zvereva a jako nejstarší získal první titul z turnaje Masters 1000 [online]. TenisPortal.cz, 2018-04-01 [cit. 2018-04-03]. Dostupné online.
  9. ZABLOUDIL, Luboš. Isner už pošesté vyhrál domácí turnaj ATP v Atlantě a má 16. titul. TenisPortal.cz [online]. 2021-08-02 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
  10. John Isner Serves Revenge Against Brandon Nakashima, Wins Sixth Atlanta Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-08-01 [cit. 2021-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
  11. Isner Makes History With Fourth Newport Title [online]. ATP Tour, Inc., 2019-07-21 [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
  12. John Isner wins 3rd Hall of Fame title [online]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  13. Stephanie Myles. John Isner ties the knot [online]. Tennis Life, 2017-12-04 [cit. 2018-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-19. (anglicky)
  14. Isner Becomes Father To Baby Girl Hunter Grace [online]. 19-09-2018 [cit. 2018-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 13-12-2019. (anglicky)
  15. Isner cuts ties with coach Boynton, hires Sell. tennis.com [online]. 2012-11-30 [cit. 2015-08-03]. Dostupné online. (anglicky)
  16. Isner hires Justin Gimelstob as coach. tennis.com [online]. 2014-12-10 [cit. 2015-08-03]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.