Rafael Nadal

Rafael „Rafa“ Nadal Parera (* 3. června 1986 Manacor, Mallorca) je španělský profesionální tenista, nejlepší antukář historie[1] a jediný hráč s třinácti tituly z dvouhry jednoho grandslamu, které vybojoval na Roland-Garros.[1] Na Pekingských olympijských hrách 2008 vyhrál dvouhru a na Hrách XXXI. olympiády v Riu de Janeiru ovládl s Marcem Lópezem mužskou čtyřhru. S jedenadvaceti grandslamy je v mužských historických statistikách na prvním místě, když vyjma French Open čtyřikrát triumfoval na US Open, dvakrát ve Wimbledonu a dvakrát na Australian Open.

Rafael Nadal
Rafael Nadal na French Open 2011
PřezdívkaRafa, antukový král
StátŠpanělsko Španělsko
Datum narození3. června 1986 (35 let)
Místo narozeníManacor, Mallorca, Španělsko
BydlištěManacor, Mallorca, Španělsko
Výška185 cm
Hmotnost85 kg
Profesionál od2001
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
(rozený pravák)
Výdělek127 121 385 USD
(3. v historickém žebříčku)
Tenisová raketaBabolat Pure Aero Play
Dvouhra
Poměr zápasů1048–210
Tituly91 ATP (4. v otevřené éře)
21 grandslamů (1. v historii)
Nejvyšší umístění1. místo (18. srpna 2008)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2009, 2022)
French Openvítěz (2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017, 2018, 2019, 2020)
Wimbledonvítěz (2008, 2010)
US Openvítěz (2010, 2013, 2017, 2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůfinále (2010, 2013)
Olympijské hry zlato (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů138–74
Tituly11 ATP
Nejvyšší umístění26. místo (8. srpna 2005)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2004, 2005)
Wimbledon2. kolo (2005)
US Opensemifinále (2004)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry zlato (2016)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2004, 2008, 2009, 2011, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220131a31. ledna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí

Rafael Nadal na LOH 2016

Tenis na LOH
zlato Peking 2008 dvouhra mužů
zlato Rio de Janeiro 2016 čtyřhra mužů

V letech 2008–2020 byl opakovaně světovou jedničkou ve dvouhře,[2] kterou se poprvé stal jako historicky 24. v pořadí. V osmi obdobích na čele strávil 209 týdnů. Pětkrát sezónu zakončil na prvním místě, v roce 2019 jako nejstarší konečná jednička vůbec, rekord překonaný v další sezóně Djokovićem.[3][4]

Se ziskem 36 singlových titulů je druhý v sérii Masters za Djokovićem a s 22 trofejemi mu také patří druhá příčka v kategorii ATP 500 za Federerem.[5] Pro své výkony na antuce získal přezdívku „antukový král“.[6][7] Vítězstvím na Barcelona Open 2016 vyrovnal rekord 49 antukových trofejí Argentince Guillerma Vilase,[8] který překonal triumfem na Monte-Carlo Masters 2017. Celkově vyhrál rekordních 62 antukových turnajů. Stal se také prvním hráčem otevřené éry s třinácti tituly z jediného turnaje, když rekordní počet drží na French Open. Dvanáctkrát ovládl Barcelona Open, jedenáctkrát Monte-Carlo Masters[9] a desetkrát Rome Masters.

Výhrou na US Open 2010 se stal po Laverovi, Agassim a Federerovi čtvrtým hráčem v otevřené éře tenisu a celkově sedmým v historii, kterému se podařilo zkompletovat všechny čtyři grandslamové turnaje ve dvouhře. Spolu s Andre Agassim je držitelem tzv. Zlatého Slamu, všech čtyř grandslamových titulů a olympijského zlata.

V letech 2010 a 2013 odešel jako poražený finalista ze závěrečné události Turnaje mistrů, když v prvním případě nestačil na Federera a ve druhém na Djokoviće. Jedná se o jedinou trofej z velkých turnajů, kterou nevyhrál.

V monackém finále 2010 porazil Verdasca 6–0 a 6–1 v nejkratším finálovém duelu série Masters, založené roku 1990.[10] Titulem na Monte-Carlo Masters 2011 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj sedmkrát v řadě a odpoutal se od Vilasových šesti triumfů na ATP Buenos Aires.[11] Vítězný boj o titul na Barcelona Open 2021 proti Tsitsipasovi znamenal časem 3 hodiny a 38 minut nejdelší finále na túře ATP od začátku počítání statistik v roce 1991, v zápasech na dvě vítězné sady.[12]

V letech 2008, 2010, 2013, 2017 a 2019 zakončil sezónu na 1. místě dvouhry žebříčku ATP. Tím se stal prvním takovým hráčem v pěti nenavazujících sezónách.[4] V období 1990–2017 působil v úloze hlavního trenéra strýc Toni Nadal. V sezóně 2017 jej nahradil bývalý tenista Carlos Moyà.[13] Od roku 2005 je členem trenérského týmu Francisco Roig a od sezóny 2022 rovněž Marc López.[14]

Soukromý život

S rodiči a mladší sestrou Mariou Isabel Nadalovou vyrůstal v pětipodlažním činžovním domě v rodném Manacoru na Mallorce. V červnu 2009 přinesl španělský deník La Vanguardia zprávu, jíž poté vydal také The New York Times, že se rodiče Ana Maria a Sebastian Nadalovi odloučili.[15]

Jako rodilý pravák hrál přibližně do deseti let forhend i bekhend obouruč a následně začal hrát forhend levou rukou. První trenér, strýc Toni Nadal, jenž ho koučoval od čtyř let, toto pojetí podpořil s ohledem na výhodu leváků na dvorci. Mýtus, že se jednalo o strýcův nápad, vyvrátil Toni Nadal v rozhovoru z června 2020. V běžném životě je Rafael Nadal výhradně pravák.[16]

V rozhovoru pro časopis Sports Illustrated z roku 2010 se označil za agnostika.[17] Ve školním věku sledoval příběhy Gokiho v japonském anime Dragon Ball (Dračí koule). Pozdější článek CNN, věnující se jeho dětským inspiracím, jej v narážce na anime označil za „dračí kouli v tenisu /dračí tenisák/“ (Dragon Ball of tennis), pro neortodoxní herní styl „z jiné planety“.[18]

Vyjma tenisu se věnuje také fotbalu, golfu a pokeru.[19] Během dubna 2014 hrál v Monaku poker s ženskou světovou jedničku Vanessou Selbstovou.[20] Knižní životopis Rafa (ISBN 1-4013-1092-3), napsaný s novinářem Johnem Carlinem, vydal v roce 2011.[21] V roce 2005 navázal partnerský vztah s Maríou Franciscou (Xisca) Perellóovou.[22] V lednu 2019 následovalo zasnoubení[23] a sňatek proběhl v říjnu téhož roku v mallorské pevnosti La Fortaleza, za přítomnosti bývalého španělského krále Juana Carlose I.[24]

Tenisová kariéra

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2008 na 1. místě. Na pozici světové jedničky vydržel nepřetržitě 46 týdnů, než se 6. července 2009 do čela vrátil Roger Federer.

V tenise je považován za nejlepšího hráče na antukovém povrchu. Mezi dubnem 2005 až květnem 2007 na antuce zaznamenal sérii 81zápasové neporazitelnosti, která skončila finálovou prohrou v Hamburku s Federerem. Během této šňůry získal třináct antukových titulů, což představuje historický rekord mezi muži.[9]

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devadesát jedna turnajů ve dvouhře, což jej řadí na čtvrtou příčku otevřené éry,[25] z toho rekordních dvacet jedna grandslamů – French Open v letech 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017, 2018, 2019 a 2020, Wimbledon 2008 i 2010, Australian Open 2009, a US Open 2010, 2013 , 2017 i 2019. Jako poražený finalista odešel z wimbledonských finále 2006 a 2007, když nestačil na světovou jedničku Rogera Federera. K singlovým trofejím přidal na túře ATP jedenáct triumfů ze čtyřhry.

Ve druhém kole Wimbledonu 2012 jej vyřadil stý hráč žebříčku Lukáš Rosol. I v dalších třech ročnících dohrál na londýnském pažitu s hráčem figurujícím na 100. či nižší příčce.

V červnu 2009 musel kvůli chronickým potížím s koleny odříct účast ve Wimbledonu, kde měl obhajovat titul. Na turnaji v Monte-Carlu 2010 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj šestkrát v řadě (2005–2010), když ve finále porazil Verdasca 6–0, 6–1. Jednalo se o nejkratší finále kategorie Masters v historii, od roku 1990.[10] Ve finále turnaje v Madridu v květnu 2010 porazil obhájce titulu Rogera Federera, čímž získal rekordní osmnáctý titul z kategorie Masters, nejvíce ze všech tenistů historie. Druhý Andre Agassi jich nasbíral sedmnáct. Jako první tenista také vyhrál tři za sebou jdoucí antukové turnaje této kategorie v Monte-Carlu, Římě a Madridu. Na těchto turnajích ztratil celkově jen dva sety. Tyto výsledky mu k 17. květnu 2010 zajistily návrat na druhé místo žebříčku ATP.[26] Po vítězství na French Open 2010 se vrátil na vrchol žebříčku ATP. Následně vyhrál zbývající dva grandslamy sezóny Wimbledon i US Open a potvrdil nadvládu v daném kalendářním roku. V letech 2011 as 2021 převzal cenu Laureus, označovanou za sportovního Oscara, pro nejlepšího sportovce světa.[27]

V letech 2012–2015 opustil čtyřikrát v řadě Wimbledon v rané fázi soutěže. Vždy skončil na raketě tenisty postaveného na 100. či nižším místě světové klasifikace. Postupně tak Španěla vyřadili Lukáš Rosol (100. ATP, 2012), Steve Darcis (135., 2013), Nick Kyrgios (144., 2014) a konečně německý kvalifikant Dustin Brown (102., 2015).[28]

Po zisku desáté trofeje na Barcelona Open 2017 po něm organizátoři pojmenovali centrální dvorec.[29] V následném ročníku barcelonského turnaje 2018 vyhrál jako čtvrtý hráč otevřené éry 400. zápas na antuce. Navázal tak na Guillerma Vilase (659 výher), Manuela Orantese (502) a Thomase Mustera (422).[30][31]

Antukovou neporazitelnost čítající 21 zápasů a 50 setů zaznamenal od French Open 2017 do čtvrtfinále Mutua Madrid Open 2018. Ohraničily ji prohry s Rakušanem Dominicem Thiemem, který se v sezóně 2017 stal jediným hráčem, který Nadala na antuce porazil ve čtvrtfinále květnového Rome Masters 2017, v týdnu před Roland Garros. Naopak Španěl Thiema zdolal ve finále předcházejícího Mutua Madrid Open 2017, v semifinále French Open 2017 a deklasoval jej na Monte-Carlo Rolex Masters 2018. Rakouskému tenistovi pak podlehl ve čtvrtfinále Mutua Madrid Open 2018, čímž přišel na jeden týden o post světové jedničky. Thiem se stal po Djokovićovi a Gaudiovi třetím hráčem, jenž mallorského rodáka dokázal na antuce porazit alespoň třikrát. Po Nadalově osmém triumfu na Rome Masters 2018 se do čela světové klasifikace vrátil.[25][32] Vítězství na Rogers Cupu 2018 znamenalo, že se Canada Masters stal prvním turnajem série Masters s tvrdým povrchem, na němž zvítězil čtyřikrát.[33]

Na French Open 2019 postoupil do finále přes Federera. V boji o titul porazil světovou čtyřku Dominica Thiema, jenž mu odebral jediný set na turnaji. Ziskem dvanáctého triumfu překonal historický grandslamový rekord ve dvouhře, který držel s Australankou Margaret Courtovou.[34][35] Finálová výhra znamenala 950. vítězný zápas na okruhu ATP Tour, což jej řadilo na 4. místo za Federera, Connorse a Lendla.[36] V červenci se ve Wimbledonu 2019 probojoval do semifinále, kde ve čtyřech setech podlehl Federerovi.[37] Vítězně pak odešel z pětisetové finálové bitvy na US Open 2019 proti Rusu Daniilu Medveděvovi a ve Flushing Meadows si připsal čtvrtou trofej.[38]

Na Australian Open 2020 se probojoval do čtvrtfinále, kde ho vyřadil Dominik Thiem. Třetí trofej z acapulského Mexican Open získal na únorovém Abierto Mexicano Telcel 2020, kde v boji o titul přehrál Američana Taylora Fritze. Následovalo pětiměsíční přerušení sezóny kvůli koronavirové pandemii. V srpnu se odhlásil z US Open 2020 pro neuspokojivý průběh infekce ve Spojených státech. Prvním turnajem v obnovené části sezóny se stal římský Internazionali BNL d'Italia 2020, na němž ve čtvrtfinále podlehl Diegu Schwartzmanovi. Argentinec jej přehrál až v desátém vzájemném utkání.[39] Dva týdny starou porážku Schwartzmanovi oplatil v semifinále French Open 2020, kde zvládl i finálový duel proti Djokovićovi. Rekordní třináctou trofejí z Roland Garros navýšil vlastní grandslamový rekord v počtu titulů z dvouhry jediného majoru. Stal se rovněž prvním tenistou s třinácti trofejemi z jediného profesionálního turnaje. Dvacátým kariérním grandslamem se v mužských statistikách vyrovnal prvnímu Federerovi. Finálovou výhrou ve svém 1 200. zápasu na ATP Tour dosáhl jako první tenista na jubilejní 100. pařížské vítězství, respektive 999. vítězný zápas na okruhu. Z turnaje odjížděl s celkovou bilancí zápasů 100–2 a setů 299–27, včetně semifinálových a finálových výher v poměru 26–0. Stal se také prvním mužem otevřené éry, který počtvrté ovládl grandslam bez ztráty setu a prvním tenistou historie, jemuž se podařilo podesáté obhájit titul z jediného majoru.[40][41]

Týmové soutěže
Emoce ve finále French Open 2007 proti Federerovi

Davis Cup

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2004 brněnským 1. kolem Světové skupiny proti České republice, v němž prohrál s Jiřím Novákem a zdolal Radka Štěpánka. Přestože odešel poražen také ze čtyřhry, Španělé postoupili po výhře 3:2 na zápasy. Porážka od Nováka je jeho jedinou prohrou z celkových 30 odehraných singlů v soutěži.

V letech 2004, 2008, 2009, 2011 a 2019 dovedl španělský tým k zisku salátové mísy. Do roku 2020 v Davis Cupu nastoupil k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 29–1 ve dvouhře a 8–4 ve čtyřhře.[42]

Olympijské hry

Španělsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu. V mužské dvouhře startoval jako druhý nasazený. V semifinále zdolal Novaka Djokoviće a v boji o zlatou medaili přehrál chilskou turnajovou dvanáctku Fernanda Gonzáleze bez ztráty setu. Do mužské čtyřhry nastoupili s Tommym Robredem z pozice šestých nasazených. Soutěž opustili po prohře ve druhém kole od australského páru Chris Guccione a Lleyton Hewitt.

Z londýnských Her XXX. olympiády se odhlásil pro poranění kolena, když na řadu měsíců posledním turnajem byl červencový Wimbledon 2012.

Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru byl vlajkonošem španělské výpravy.[43]

ATP Cup

Na premiérovém ročníku australské týmové soutěže v roce 2020 dovedl španělský výběr z pozice světové jedničky do finále, když vyhrál čtyři ze šesti dvouher. Jeho přemožiteli se stali Belgičan David Goffin ve čtvrtfinále a druhý hráč žebříčku Srb Novak Djoković ve finále. V boji o titul Španělsko podlehlo Srbsku 1:2 na zápasy.[44]

Vzájemná soupeření

Federer vs. Nadal
Podrobnější informace naleznete v článku Soupeření Federera a Nadala.

Nadal a Roger Federer se spolu na okruhu ATP střetávají od roku 2004 a jejich vzájemná utkání představují významnou část profesionální kariéry pro každého z nich.[45][46][47][48][49]

Finále Wimbledonu 2006:
Federer–Nadal, 6–0, 7–6, 6–7, 6–3

Oba hráči figurovali na první a druhé příčce žebříčku ATP nepřetržitě od července 2005 až do 17. srpna 2009, kdy Nadala na druhé pozici vystřídal Skot Andy Murray.[50] Švýcar a Španěl představují jedinou dvojici v historii mužského tenisu, která zakončila šest sezón v řadě na prvních dvou místech světové klasifikace, a to v období 2005–2010. Od února 2004 byl Federer světovou jedničkou nepřetržitě 237 týdnů, což představuje rekordní období v tenise. O pět let mladší Nadal se propracoval na druhou příčku v červenci 2005 a držel ji 160 týdnů za sebou, čímž také vytvořil nový rekord na této pozici. Následně, v srpnu 2008, vystřídal basilejského rodáka na čele mužského hodnocení.[51]

Nadal má aktivní bilanci vzájemných utkání v poměru 24–15. Šestnáct z třiceti devíti duelů se uskutečnilo na antuce, nejdominantnějším povrchu mallorského rodáka.[52] Federer vícekrát zvítězil na jím preferované trávě (2–1) a také v hale na tvrdém povrchu (5–1), zatímco španělský hráč je úspěšnější na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem (8–6) a antuce (14–2).[53] Vzhledem ke skutečnosti, že nasazování na turnajích vychází z žebříčkového postavení, utkali se oba hráči čtyřiadvacetkrát až ve finále, z toho devětkrát v boji o grandslamový titul, což je také rekordní zápis dvojice.[54] V letech 2006 až 2008 proti sobě nastoupili v každém finále French Open a Wimbledonu. Potkali se také v závěrečném zápasu Australian Open 2009 a French Open 2011. Nadal získal ve svůj prospěch šest výher, když ztratil pouze první dvě wimbledonská finále a jedno melbournské. Čtyři z devíti grandslamových klání o titul měla pětisetový průběh, konkrétně ve Wimbledonu 2007 a 2008 a na Australian Open 2009 i 2017. Wimbledonské finále z roku 2008 bývá řadou tenisových analytiků označováno za nejlepší zápas historie tenisu.[55][56][57][58]

Třináct střetnutí dospělo do poslední rozhodující sady. Pár také vytvořil rekordní počet dvanácti vzájemných finále v sérii Masters. Mezi tyto finálové boje patří i dlouhá pětihodinová bitva na Rome Masters 2006, kterou ve svůj prospěch získal Španěl až v tiebreaku pátého setu poté, co předtím odvrátil dva mečboly.

Djoković vs. Nadal
Podrobnější informace naleznete v článku Soupeření Djokoviće a Nadala.
Novak Djoković
Rafael Nadal

Nadal a Novak Djoković svedli větší počet vzájemných střetnutí, než jakákoli jiná dvojice v otevřené éře tenisu.[59] Celkově se utkali v padesáti osmi zápasech, v nichž kladnou bilanci výher a proher poprvé drží Djoković těsným poměrem 30–28.[60]

V sezónách 2006–2010 byla jejich vzájemná série zastiňována soupeřením Federera a Nadala. Větší pozornost na sebe začala poutat od prvního finále Grand Slamu na US Open 2010, v němž se dvojice utkala. Jedná se o jediný pár tenistů, jehož členové proti sobě odehráli finálové zápasy na všech čtyřech grandslamových turnajích, a to dokonce bez přerušení. Finálový duel na Australian Open 2012 je řadou odborníků řazen k nejlepším utkáním tenisové historie. Mary Carillová a John McEnroe označili tento zápas, spolu s jejich semifinále na French Open 2013, vůbec za nejlepší klání hraná na tvrdém povrchu a antuce.[61] Web ATPworldtour.com hodnotil soupeření této dvojice za třetí nejlepší v první dekádě třetího tisíciletí.[62]

První duel oba proti sobě odehráli ve čtvrtfinále French Open 2006, z něhož vítězně vyšel Španěl poté, co byl srbský hráč přinucen utkání ve třetí sadě skrečovat pro zranění. Po zápasu Djoković médiím sdělil, že pochopil co je třeba udělat, aby Nadala přehrál a dodal, že soupeř byl „na antuce k poražení“. Od té doby zaujal Srb roli hlavního Nadalova soupeře na jeho nejdominantnější antuce, když mu na tomto povrchu uštědřil přes polovinu všech porážek. K premiérovému finále oba nastoupili na Indian Wells Masters 2007, z něhož vyšel vítězně mallorský rodák. Jednalo se o teprve druhé vzájemné střetnutí na okruhu ATP Tour. O týden později slavil debutový triumf Djoković, když soupeře zdolal ve čtvrtfinále Miami Masters 2007. Od března 2011 do dubna 2013 se dvojice utkala ve třinácti finálových zápasech bez přerušení, z nichž osm vyhrál srbský hráč.[63]

Výběr historických turnajových rekordů
Turnaj od roku rekord sdílení
Grand Slam187713 titulů z dvouhry jediného grandslamuzůstává sám
21 grandslamových titulů
10 sezón bez přerušení vítěz alespoň 1 titulu (2005–2014)
vítěz alespoň 1 titulu v 14 sezónách[1]
vítěz titulů na 3 površích v jediném kalendářním roce
3 navazující tituly na 3 různých površích
9 obhájených titulů v mužské dvouhře jediného grandslamu[36]
French Open192513 titulů v mužské dvouhře
Antukové turnaje189162 titulů v mužské dvouhře[1]
nejvyšší úspěšnost vyhraných zápasů (464–43, 91,50 %; 2002 až French Open 2021)[1][64]
ATP Masters 1000197036 titulů z mužské dvouhry
nejvíce titulů z mužské dvouhry jediného Mastersu (Monte-Carlo Masters)
10 sezón bez přerušení vítěz alespoň 1 titulu (2005–14)
21 čtvrtfinále bez přerušení (2008–2010)
Barcelona Open195312 titulů z mužské dvouhry
Monte-Carlo Masters189711 titulů z mužské dvouhry
Rome Masters193010 titulů z mužské dvouhry
Madrid Open20025 titulů z mužské dvouhry
Žebříček ATP1973interval poprvé a naposledy konečnou jedničkou (11 let, 2008–2019)[4]
nejdelší období na 2. místě (531 týdnů)[1]

Finále na Grand Slamu

Mužská dvouhra: 29 (21–8)
Stav rok Grand Slam povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz2005French Openantuka Mariano Puerta6–7(6–8), 6–3, 6–1, 7–5
Vítěz2006French Open (2)antuka Roger Federer1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4)
Finalista2006Wimbledontráva Roger Federer0–6, 6–7(5–7), 7–6(7–2), 3–6
Vítěz2007French Open (3)antuka Roger Federer6–3, 4–6, 6–3, 6–4
Finalista2007Wimbledon (2)tráva Roger Federer6–7(7–9), 6–4, 6–7(3–7), 6–2, 2–6
Vítěz2008French Open (4)antuka Roger Federer6–1, 6–3, 6–0
Vítěz2008Wimbledontráva Roger Federer6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–7(8–10), 9–7
Vítěz2009Australian Opentvrdý Roger Federer7–5, 3–6, 7–6(7–3), 3–6, 6–2
Vítěz2010French Open (5)antuka Robin Söderling6–4, 6–2, 6–4
Vítěz2010Wimbledon (2)tráva Tomáš Berdych6–3, 7–5, 6–4
Vítěz2010US Opentvrdý Novak Djoković6–4, 5–7, 6–4, 6–2
Vítěz2011French Open (6)antuka Roger Federer7–5, 7–6(7–3), 5–7, 6–1
Finalista2011Wimbledon (3)tráva Novak Djoković4–6, 1–6, 6–1, 3–6
Finalista2011US Opentvrdý Novak Djoković2–6, 4–6, 7–6(7–3), 1–6
Finalista2012Australian Opentvrdý Novak Djoković7–5, 4–6, 2–6, 7–6(7–5), 5–7
Vítěz2012French Open (7)antuka Novak Djoković6–4, 6–3, 2–6, 7–5
Vítěz2013French Open (8)antuka David Ferrer6–3, 6–2, 6–3
Vítěz2013US Open (2)tvrdý Novak Djoković6–2, 3–6, 6–4, 6–1
Finalista2014Australian Open (2)tvrdý Stan Wawrinka3–6, 2–6, 6–3, 3–6
Vítěz2014French Open (9)antuka Novak Djoković3–6, 7–5, 6–2, 6–4
Finalista2017Australian Open (3)tvrdý Roger Federer4–6, 6–3, 1–6, 6–3, 3–6
Vítěz2017French Open (10)antuka Stan Wawrinka6–2, 6–3, 6–1
Vítěz2017US Open (3)tvrdý Kevin Anderson6–3, 6–3, 6–4
Vítěz2018French Open (11)antuka Dominic Thiem6–4, 6–3, 6–2
Finalista2019Australian Opentvrdý Novak Djoković3–6, 2–6, 3–6
Vítěz2019French Open (12)antuka Dominic Thiem6–3, 5–7, 6–1, 6–1
Vítěz2019US Open (4)tvrdý Daniil Medveděv7–5, 6–3, 5–7, 4–6, 6–4
Vítěz2020French Open (13)antuka Novak Djoković6–0, 6–2, 7–5
Vítěz2022Australian Open (2)tvrdý Daniil Medveděv2–6, 6–7(5–7), 6–4, 6–4, 7–5

Účast na Turnaji mistrů
Sezóna20052006200720082009201020112012201320142015201620172018201920202021SRV–P %
A SF SF A ZS F ZS A F A SF A ZS A ZS SF DNQ 0 / 10 20–16 56 %

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 129 (91–38)
Legenda
Grand Slam (21–8)
Olympijské zlato (1)
Turnaj mistrů (0–2)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (36–17)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (23–6)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (10–5)
Finále dle povrchu
tvrdý (25–27)
antuka (62–8)
tráva (4–3)
koberec (0–0)
Finále dle místa
venku (89–33)
hala (2–5)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 18. ledna 2004 Auckland, Nový Zéland tvrdý Dominik Hrbatý 6–4, 2–6, 5–7
Vítěz 1. 15. srpna 2004 Sopoty, Polsko antuka José Acasuso 6–3, 6–4
Vítěz 2. 20. února 2005 Costa do Sauípe, Brazílie antuka Alberto Martín 6–0, 6–7(2–7), 6–1
Vítěz 3. 27. února 2005 Acapulco, Mexiko antuka Albert Montañés 6–1, 6–0
Finalista 2. 3. dubna 2005 Miami, Spojené státy tvrdý Roger Federer 6–2, 7–6(7–4), 6–7(5–7), 3–6, 1–6
Vítěz 4. 17. dubna 2005 Monte Carlo, Monako antuka Guillermo Coria 6–3, 6–1, 0–6, 7–5
Vítěz 5. 24. dubna 2005 Barcelona, Španělsko antuka Juan Carlos Ferrero 6–1, 7–6(7–4), 6–3
Vítěz 6. 8. května 2005 Řím, Itálie antuka Guillermo Coria 6–4, 3–6, 6–3, 4–6, 7–6(8–6)
Vítěz 7. 5. června 2005 French Open, Paříž, Francie antuka Mariano Puerta 6–7(6–8), 6–3, 6–1, 7–5
Vítěz 8. 10. července 2005 Bastad, Švédsko antuka Tomáš Berdych 2–6, 6–2, 6–4
Vítěz 9. 24. července 2005 Stuttgart, Německo antuka Gastón Gaudio 6–3, 6–3, 6–4
Vítěz 10. 14. srpna 2005 Montreal, Kanada tvrdý Andre Agassi 6–3, 4–6, 6–2
Vítěz 11. 18. září 2005 Peking, Čína tvrdý Guillermo Coria 5–7, 6–1, 6–2
Vítěz 12. 23. října 2005 Madrid, Španělsko tvrdý (h) Ivan Ljubičić 3–6, 2–6, 6–3, 6–4, 7–6(7–3)
Vítěz 13. 4. března 2006 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Roger Federer 2–6, 6–4, 6–4
Vítěz 14. 23. dubna 2006 Monte Carlo, Monako (2) antuka Roger Federer 6–2, 6–7(2–7), 6–3, 7–6(7–5)
Vítěz 15. 30. dubna 2006 Barcelona, Španělsko (2) antuka Tommy Robredo 6–4, 6–4, 6–0
Vítěz 16. 14. května 2006 Řím, Itálie (2) antuka Roger Federer 6–7(0–7), 7–6(7–5), 6–4, 2–6, 7–6(7–5)
Vítěz 17. 11. června 2006 French Open, Paříž, Francie (2) antuka Roger Federer 1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4)
Finalista 3. 9. července 2006 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Roger Federer 0–6, 6–7(5–7), 7–6(7–2), 3–6
Vítěz 18. 18. března 2007 Indian Wells Masters, Spojené státy tvrdý Novak Djoković 6–2, 7–5
Vítěz 19. 22. dubna 2007 Monte Carlo, Monako (3) antuka Roger Federer 6–4, 6–4
Vítěz 20. 29. dubna 2007 Barcelona, Španělsko (3) antuka Guillermo Cañas 6–3, 6–4
Vítěz 21. 13. května 2007 Řím, Itálie (3) antuka Fernando González 6–2, 6–2
Finalista 4. 20. května 2007 Hamburk, Německo antuka Roger Federer 6–2, 2–6, 0–6
Vítěz 22. 10. června 2007 French Open, Paříž, Francie (3) antuka Roger Federer 6–3, 4–6, 6–3, 6–4
Finalista 5. 8. července 2007 Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) tráva Roger Federer 6–7(7–9), 6–4, 6–7(3–7), 6–2, 2–6
Vítěz 23. 22. července 2007 Stuttgart, Německo (2) antuka Stanislas Wawrinka 6–4, 7–5
Finalista 6. 4. listopadu 2007 Paříž, Francie koberec David Nalbandian 4–6, 0–6
Finalista 7. 6. ledna 2008 Čennaí, Indie tvrdý Michail Južnyj 0–6, 1–6
Finalista 8. 6. dubna 2008 Miami, Spojené státy (2) tvrdý Nikolaj Davyděnko 4–6, 2–6
Vítěz 24. 27. dubna 2008 Monte-Carlo, Monako (4) antuka Roger Federer 7–5, 7–5
Vítěz 25. 4. května 2008 Barcelona, Španělsko (3) antuka David Ferrer 6–1, 4–6, 6–1
Vítěz 26. 18. května 2008 Hamburk, Německo antuka Roger Federer 7–5, 6–7(3–7), 6–3
Vítěz 27. 8. června 2008 French Open, Paříž, Francie (4) antuka Roger Federer 6–1, 6–3, 6–0
Vítěz 28. 15. června 2008 Queen's Club, Londýn, Spojené království tráva Novak Djoković 7–6(8–6), 7–5
Vítěz 29. 6. července 2008 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Roger Federer 6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–7(8–10), 9–7
Vítěz 30. 27. července 2008 Toronto, Kanada (2) tvrdý Nicolas Kiefer 6–3, 6–2
Vítěz 31. 17. srpna 2008 Peking, Čína tvrdý Fernando González 6–3, 7–6(7–2), 6–3
Vítěz 32. 1. února 2009 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Roger Federer 7–5, 3–6, 7–6(7–3), 3–6, 6–2
Finalista 9. 15. února 2009 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý Andy Murray 3–6, 6–4, 0–6
Vítěz 33. 22. března 2009 Indian Wells, Spojené státy (2) tvrdý Andy Murray 6–1, 6–2
Vítěz 34. 19. dubna 2009 Monte Carlo, Monako (5) antuka Novak Djoković 6–3, 2–6, 6–1
Vítěz 35. 26. dubna 2009 Barcelona, Španělsko (3) antuka David Ferrer 6–2, 7–5
Vítěz 36. 3. května 2009 Řím, Itálie (4) antuka Novak Djoković 7–6(7–2), 6–2
Finalista 10. 17. května 2009 Madrid, Španělsko antuka Roger Federer 4–6, 4–6
Finalista 11. 18. října 2009 Šanghaj, Čína tvrdý Nikolaj Davyděnko 6–7(3–7), 3–6
Finalista 12. 9. ledna 2010 Dauhá, Katar tvrdý Nikolaj Davyděnko 6–0, 6–7(8–10), 4–6
Vítěz 37. 18. dubna 2010 Monte Carlo, Monako (6) antuka Fernando Verdasco 6–0, 6–1
Vítěz 38. 2. května 2010 Řím, Itálie (5) antuka David Ferrer 7–5, 6–2
Vítěz 39. 16. května 2010 Madrid, Španělsko (2) antuka Roger Federer 6–4, 7–6(7–5)
Vítěz 40. 6. července 2010 French Open, Paříž, Francie (5) antuka Robin Söderling 6–4, 6–2, 6–4
Vítěz 41. 4. července 2010 Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) tráva Tomáš Berdych 6–3, 7–5, 6–4
Vítěz 42. 13. září 2010 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Novak Djoković 6–4, 5–7, 6–4, 6–2
Vítěz 43. 10. říjen 2010 Tokio, Japonsko tvrdý Gaël Monfils 6–1, 7–5
Finalista 13. 28. listopadu 2010 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) Roger Federer 3–6, 6–3, 1–6
Finalista 14. 20. března 2011 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Novak Djoković 6–4, 3–6, 2–6
Finalista 15. 3. dubna 2011 Miami, Spojené státy (3) tvrdý Novak Djoković 6–4, 3–6, 6–7(4–7)
Vítěz 44. 17. dubna 2011 Monte Carlo, Monako (7) antuka David Ferrer 6–4, 7–5
Vítěz 45. 24. dubna 2011 Barcelona, Španělsko (6) antuka David Ferrer 6–2, 6–4
Finalista 16. 8. května 2011 Madrid, Španělsko (2) antuka Novak Djoković 5–7, 4–6
Finalista 17. 15. května 2011 Řím, Itálie sntuka Novak Djoković 4–6, 4–6
Vítěz 46. 5. června 2011 French Open, Paříž, Francie (6) antuka Roger Federer 7–5, 7–6(7–3), 5–7, 6–1
Finalista 18. 3. července 2011 Wimbledon, Londýn, Spojené království (3) tráva Novak Djoković 4–6, 1–6, 6–1, 3–6
Finalista 19. 12. září 2011 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Novak Djoković 2–6, 4–6, 7–6(7–3), 1–6
Finalista 20. 9. října 2011 Tokio, Japonsko tvrdý Andy Murray 6–3, 2–6, 0–6
Finalista 21. 29. ledna 2012 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Novak Djoković 7–5, 4–6, 2–6, 7–6(7–5), 5–7
Vítěz 47. 22. dubna 2012 Monte Carlo, Monako (8) antuka Novak Djoković 6–3, 6–1
Vítěz 48. 29. dubna 2012 Barcelona, Španělsko (7) antuka David Ferrer 7–6(7–1), 7–5
Vítěz 49. 21. května 2012 Řím, Itálie (6) antuka Novak Djoković 7–5, 6–3
Vítěz 50. 11. června 2012 French Open, Paříž, Francie (7) antuka Novak Djoković 6–4, 6–3, 2–6, 7–5
Finalista 22. 10. února 2013 Viña del Mar, Chile antuka Horacio Zeballos 7–6(7–2), 6–7(6–8), 4–6
Vítěz 51. 17. února 2013 São Paulo, Brazílie (2) antuka David Nalbandian 6–2, 6–3
Vítěz 52. 2. březen 2013 Acapulco, Mexiko (2) antuka David Ferrer 6–0, 6–2
Vítěz 53. 17. březen 2013 Indian Wells, Spojené státy (3) tvrdý Juan Martín del Potro 4–6, 6–3, 6–4
Finalista 23. 21. dubna 2013 Monte Carlo, Monako antuka Novak Djoković 2–6, 6–7(1–7)
Vítěz 54. 28. duben 2013 Barcelona, Španělsko (8) antuka Nicolás Almagro 6–4, 6–3
Vítěz 55. 12. května 2013 Madrid, Španělsko (3) antuka Stanislas Wawrinka 6–2, 6–4
Vítěz 56. 19. května 2013 Řím, Itálie (7) antuka Roger Federer 6–1, 6–3
Vítěz 57. 9. června 2013 French Open, Paříž, Francie (8) antuka David Ferrer 6–3, 6–2, 6–3
Vítěz 58. 11. srpna 2013 Montréal, Kanada (3) tvrdý Milos Raonic 6–2, 6–2
Vítěz 59. 18. srpna 2013 Cincinnati, Spojené státy tvrdý John Isner 7–6(10–8), 7–6(7–3)
Vítěz 60. 9. září 2013 US Open, New York, Spojené státy (2) tvrdý Novak Djoković 6–2, 3–6, 6–4, 6–1
Finalista 24. 6. října 2013 Peking, Čína tvrdý Novak Djoković 3–6, 4–6
Finalista 25. 11. listopadu 2013 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) Novak Djoković 3–6, 4–6
Vítěz 61. 4. ledna 2014 Dauhá, Katar tvrdý Gaël Monfils 6–1, 6–7(5–7), 6–2
Finalista 26. 26. ledna 2014 Australian Open, Melbourne, Austrálie (2) tvrdý Stanislas Wawrinka 3–6, 2–6, 6–3, 3–6
Vítěz 62. 23. února 2014 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Alexandr Dolgopolov 6–3, 7–6(7–3)
Finalista 27. 30. března 2014 Miami, Spojené státy (4) tvrdý Novak Djoković 3–6, 3–6
Vítěz 63. 11. května 2014 Madrid, Španělsko (4) antuka Kei Nišikori 2–6, 6–4, 3–0skreč
Finalista 28. 18. května 2014 Řím, Itálie (2) antuka Novak Djoković 6–4, 3–6, 3–6
Vítěz 64. 8. června 2014 French Open, Paříž, Francie (9) antuka Novak Djoković 3–6, 7–5, 6–2, 6–4
Vítěz 65. 1. března 2015 Buenos Aires, Argentina antuka Juan Mónaco 6–4, 6–1
Finalista 29. 10. května 2015 Madrid, Španělsko antuka Andy Murray 3–6, 2–6
Vítěz 66. 14. června 2015 Stuttgart, Německo (3) tráva Viktor Troicki 7–6(7–3), 6–3
Vítěz 67. 2. srpna 2015 Hamburk, Německo (2) antuka Fabio Fognini 7–5, 7–5
Finalista 30. 11. října 2015 Peking, Čína (2) tvrdý Novak Djoković 2–6, 2–6
Finalista 31. 1. listopadu 2015 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Roger Federer 3–6, 7–5, 3–6
Finalista 32. 9. ledna 2016 Dauhá, Katar (2) tvrdý Novak Djoković 1–6, 2–6
Vítěz 68. 17. dubna 2016 Monte Carlo, Monako (9) antuka Gaël Monfils 7–5, 5–7, 6–0
Vítěz 69. 24. dubna 2016 Barcelona, Španělsko (9) antuka Kei Nišikori 6–4, 7–5
Finalista 33. 29. ledna 2017 Australian Open, Melbourne, Austrálie (3) tvrdý Roger Federer 4–6, 6–3, 1–6, 6–3, 3–6
Finalista 34. 4. března 2017 Acapulco, Mexiko tvrdý Sam Querrey 3–6, 6–7(3–7)
Finalista 35. 20170402a2. dubna 2017 Miami, Spojené státy (5) tvrdý Roger Federer 3–6, 4–6
Vítěz 70. 23. dubna 2017 Monte Carlo, Monako (10) antuka Albert Ramos-Viñolas 6–1, 6–3
Vítěz 71. 30. dubna 2017 Barcelona, Španělsko (10) antuka Dominic Thiem 6–4, 6–1
Vítěz 72. 14. května 2017 Madrid, Španělsko (5) antuka Dominic Thiem 7–6(10–8), 6–4
Vítěz 73. 11. června 2017 French Open, Paříž, Francie (10) antuka Stan Wawrinka 6–2, 6–3, 6–1
Vítěz 74. 10. září 2017 US Open, New York, Spojené státy (3) tvrdý Kevin Anderson 6–3, 6–3, 6–4
Vítěz 75. 8. října 2017 Peking, Čína (2) tvrdý Nick Kyrgios 6–2, 6–1
Finalista 36. 15. října 2017 Šanghaj, Čína (2) tvrdý Roger Federer 4–6, 3–6
Vítěz 76. 22. dubna 2018 Monte Carlo, Monako (11) antuka Kei Nišikori 6–3, 6–2
Vítěz 77. 29. dubna 2018 Barcelona, Španělsko (11) antuka Stefanos Tsitsipas 6–2, 6–1
Vítěz 78. 20. května 2018 Řím, Itálie (8) antuka Alexander Zverev 6–1, 1–6, 6–3
Vítěz 79. 10. června 2018 French Open, Paříž, Francie (11) antuka Dominic Thiem 6–4, 6–3, 6–2
Vítěz 80. 12. srpna 2018 Toronto, Kanada (4) tvrdý Stefanos Tsitsipas 6–2, 7–6(7–4)
Finalista 37. 27. ledna 2019 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Novak Djoković 3–6, 2–6, 3–6
Vítěz 81. 19. května 2019 Řím, Itálie (9) antuka Novak Djoković 6–0, 4–6, 6–1
Vítěz 82. 9. června 2019 French Open, Paříž, Francie (12) antuka Dominic Thiem 6–3, 5–7, 6–1, 6–1
Vítěz 83. 11. srpna 2019 Montréal, Kanada (5) tvrdý Daniil Medveděv 6–3, 6–0
Vítěz 84. 8. září 2019 US Open, New York, Spojené státy (4) tvrdý Daniil Medveděv 7–5, 6–3, 5–7, 4–6, 6–4
Vítěz 85. 29. února 2020 Acapulco, Mexiko (3) tvrdý Taylor Fritz 6–3, 6–2
Vítěz 86. 11. října 2020 French Open, Paříž, Francie (13) antuka Novak Djoković 6–0, 6–2, 7–5
Vítěz 87. 25. dubna 2021 Barcelona, Španělsko (12) antuka Stefanos Tsitsipas 6–4, 6–7(6–8), 7–5
Vítěz 88. 16. května 2021 Řím, Itálie (10) antuka Novak Djoković 7–5, 1–6, 6–3
Vítěz 89. 9. ledna 2022 Melbourne, Austrálie tvrdý Maxime Cressy 7–6(8–6), 6–3
Vítěz 90. 30. ledna 2022 Australian Open, Melbourne, Austrálie (2) tvrdý Daniil Medveděv 2–6, 6–7(5–7), 6–4, 6–4, 7–5
Vítěz 91. 26. února 2022 Acapulco, Mexiko (4) tvrdý Cameron Norrie 6–4, 6–4
Finalista 38. 20. března 2022 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Taylor Fritz 3–6, 6−7(5–7)

Čtyřhra: 15 (11–4)
Legenda
Grand Slam (0)
Olympijské zlato (1)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (3–0)
ATP Tour 500 (1–2)
ATP Tour 250 (6–2)
Finále dle povrchu
tvrdý (9–1)
antuka (2–3)
tráva (0–0)
koberec (0–0)
Finále dle místa
venku (11–4)
hala (0–0)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 27. července 2003 Umag, Chorvatsko antuka Álex López Morón Todd Perry
Thomas Šimada		 6–1, 6–3
Vítěz 2. 11. ledna 2004 Čennaí, Indie tvrdý Tommy Robredo Jonatan Erlich
Andy Ram		 7–6(7–3), 4–6, 6–3
Vítěz 3. 9. ledna 2005 Dauhá, Katar tvrdý Albert Costa Andrei Pavel
Michail Južnyj		 6–3, 4–6, 6–3
Finalista 1. 24. dubna 2005 Barcelona, Španělsko antuka Feliciano López Leander Paes
Nenad Zimonjić		 3–6, 3–6
Finalista 2. 8. ledna 2007 Čennaí, Indie tvrdý Tomeu Salvà Xavier Malisse
Dick Norman		 6–7(4–7), 6–7(4–7)
Finalista 3. 30. dubna 2007 Barcelona, Španělsko antuka Tomeu Salvà Andrei Pavel
Alexander Waske		 3–6, 6–7(1–7)
Vítěz 4. 27. dubna 2008 Monte Carlo, Monako antuka Tommy Robredo Maheš Bhúpatí
Mark Knowles		 6–3, 6–3
Vítěz 5. 9. ledna 2009 Dauhá, Katar (2) tvrdý Marc López Daniel Nestor
Nenad Zimonjić		 4–6, 6–4, [10–8]
Vítěz 6. 20. března 2010 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Marc López Daniel Nestor
Nenad Zimonjić		 7–6(10–8), 6–3
Vítěz 7. 7. ledna 2011 Dauhá, Katar (3) tvrdý Marc López Daniele Bracciali
Andreas Seppi		 6–3, 7–6(7–4)
Vítěz 8. 17. března 2012 Indian Wells, Spojené státy (2) tvrdý Marc López John Isner
Sam Querrey		 6–2, 7–6(7–3)
Finalista 4. 10. února 2013 Viña del Mar, Chile antuka Juan Mónaco Paolo Lorenzi
Potito Starace		 2–6, 4–6
Vítěz 9. 9. ledna 2015 Dauhá, Katar (4) tvrdý Juan Mónaco Julian Knowle
Philipp Oswald		 6–3, 6–4
Vítěz 10. 12. srpna 2016 Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý Marc López Florin Mergea
Horia Tecău		 6–2, 3–6, 6–4
Vítěz 11. 9. října 2016 Peking, Čína tvrdý Pablo Carreño Busta Jack Sock
Bernard Tomic		 6−7(6−8), 6−2, [10−8]

Utkání o olympijské medaile

Mužská dvouhra: 1 (1 zlato)
Medaile č. datum turnaj povrch soupeř v boji o medaili výsledek
Zlato 1. 17. srpna 2008 LOH, Peking, Čína tvrdý Fernando González 6–3, 7–6(7–2), 6–3

Mužská čtyřhra: 1 (1 zlato)
Medaile č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři v boji o medaili výsledek
Zlato 1. 12. srpna 2016 LOH 2016, Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý Marc López Florin Mergea
Horia Tecău		 6–2, 3–6, 6–4

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra
Turnaj20032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019202020212022 SR V–P
Australian Open A 3. kolo 4. kolo A ČF SF Vítěz ČF ČF F A F ČF 1. kolo F ČF F ČF ČF Vítěz 2 / 17 71–15
French Open A A Vítěz Vítěz Vítěz Vítěz 4. kolo Vítěz Vítěz Vítěz Vítěz Vítěz ČF 3. kolo Vítěz Vítěz Vítěz Vítěz SF 13 / 17 105–3
Wimbledon 3. kolo A 2. kolo F F Vítěz A Vítěz F 2. kolo 1. kolo 4. kolo 2. kolo A 4. kolo SF SF NH A 2 / 14 53–12
US Open 2. kolo 2. kolo 3. kolo ČF 4. kolo SF SF Vítěz F A Vítěz A 3. kolo 4. kolo Vítěz SF Vítěz A A 4 / 15 64–11
výhry–prohry 3–2 3–2 13–3 17–2 20–3 24–2 15–2 25–1 23–3 14–2 14–1 16–2 11–4 5–2 23–2 21–3 24–2 11–1 9–2 7–0 21 / 63 298–41

* Nadal odstoupil před třetím kolem French Open 2016 pro poranění zápěstí. Neodehrané utkání tak nebylo započítáno jako prohraný zápas.
 * Nadal postoupil bez boje ve druhém kole US Open 2019. Neodehrané utkání tak nebylo započítáno jako vyhraný zápas.

Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným		 W–L
V–P		 výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 818. ▲ 235. ▲ 47. ▼ 51. ▲ 2. ▬ 2. ▬ 2. ▲ 1. ▼ 2. ▲ 1. ▼ 2. ▼ 4. ▲ 1. ▼ 3. ▼ 5. ▼ 9. ▲ 1. ▼ 2. ▲ 1. ▼ 2. ▼ 6.

Čtyřhra
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 1537. ▲ 1116. ▲ 179. ▲ 46. ▼ 50. ▼ 314. ▲ 118. ▲ 92. ▼ 132. ▲ 79. ▼ 113. ▲ 68. ▼ 384. ▼ 805. ▲ 88. ▼ 132. ▼ 542. — — 475. ▼ 511.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rafael Nadal na anglické Wikipedii.

  1. TIGNOR, Steve. The Amazing Race toward GOAT status: Rafael Nadal's résumé [online]. Tennis, 2020-01-14 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Jan Vojkůvka. Bez ohledu na výsledek. Fantazie, neskrývá Nadal radost z návratu do čela žebříčku [online]. Tenisovýsvět.cz [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
  3. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Federer titul v Halle neobhájil. Ve finále podlehl Čoričovi a přijde o tenisový trůn [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-24 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online.
  4. Nadal Clinches Year-End No. 1 ATP Ranking For Fifth Time [online]. ATP Tour, Inc., 2019-11-14 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
  5. ZABLOUDIL, Luboš. Nadal zdolal Thiema a v Madridu slaví rekordní 30. titul z Masters! [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-14 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.
  6. HARWITT, Sandra. Is Rafael Nadal the best clay-court player ever?. ESPN. 1-8-2008. Dostupné online [cit. 05-04-2010]. (anglicky)
  7. PERROTTA, Tom. Nadal Appearing Unbeatable on Clay. Tennis magazine. New York Sun, 28-04-2008. Dostupné online [cit. 05-04-2010]. (anglicky)
  8. ZABLOUDI, Luboš. Nadal v Barceloně získal 49. antukový titul a vyrovnal rekord Vilase [online]. Tenisportal.cz, 2016-04-24 [cit. 2016-04-25]. Dostupné online.
  9. ZABLOUDIL, Luboš. Nadal slaví 70. titul a rekordní trofeje: 50. z antuky a 10. z Monte Carla! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-23 [cit. 2017-04-24]. Dostupné online.
  10. Unstoppable Nadal Captures Sixth Straight Title Monte-Carlo [online]. MONTE-CARLO ROLEX MASTERS, 2010-04-18 [cit. 2021-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-21. (anglicky)
  11. CHRISTOPHER CLAREY. Nadal’s Reign in Monte Carlo Continues [online]. The New York Times, 2011-04-17 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online.
  12. Rafael Nadal Saves M.P., Beats Stefanos Tsitsipas For 12th Barcelona Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-04-2 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
  13. Rafael Nadal hires Carlos Moya as he bids to revive injury-hit careeer [online]. CNN, 17-12-2016 [cit. 2016-12-19]. Dostupné online. (anglicky)
  14. SANFORD, Jordaan. Marc Lopez joins Rafael Nadal's coaching team. Tennis.com [online]. 2021-12-11 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
  15. Personal woes affecting Rafa?. sports.espn.go.com. ESPN, 23-07-2009. Dostupné online. (anglicky)
  16. roj, Sport.cz. Nadal vydělal miliardy, ale svému letitému kouči nedal ani euro. Sport.cz [online]. 2020-06-09 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online.
  17. Q&A with Rafael Nadal. Sports Illustrated. 16-07-2010. Dostupné online. (anglicky)
  18. JOHNSON, Christopher. Rafael Nadal: The 'Dragon Ball' of tennis. www.cnngo.com. CNN, 08-10-2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31-01-2012. (anglicky)
  19. SMITH, Bill. Away from tennis court, Rafael Nadal seeks a golf course. The Miami Herald. 28-03-2012. (anglicky)
  20. Rafa Nadal's Account. Great experience playing with the world's number 1 female poker player Vanessa and very happy to have learned a lot. [online]. Twitter, 11-04-2014. Dostupné online. (anglicky)
  21. TANDON, Kamakshi. U.S. Open – Twenty things we learn in Rafael Nadal's autobiography [online]. ESPN, 26-08-2011 [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
  22. OSBORNE, Chris. Australian Open 2017: Rafael Nadal, Johanna Konta through [online]. BBC Sport, 03-01-2017 [cit. 2017-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
  23. Rafael Nadal engaged to girlfriend of 14 years Mery Perello [online]. CNN, 31-01-2019 [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
  24. BOYLE, Kelli. Tennis Star Rafael Nadal Marries Maria Francisca Perello In Spain [online]. E! Online, 19-10-2019 [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
  25. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal i za pomoci deště udolal Zvereva. Osmý titul z Říma ho vrátí do čela žebříčku [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-20 [cit. 2018-05-21]. Dostupné online.
  26. Nadal v Madridu získal rekordní osmnáctý titul z turnajů Masters. Sport.cz [online]. 2010-05-16 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online.
  27. Nadal a Vonnová získali "sportovní Oscary" Laureus, Dostupné online. Týden.cz, 7.2.2011
  28. UBHA, Ravi. Wimbledon 2015: Rafael Nadal upset by Dustin Brown. CNN. 02-07-2015. Dostupné online [cit. 12-07-2015]. (anglicky)
  29. ZABLOUDIL, Luboš. Nadal má další 'desítku'. Už 10. trofej získal také v Barceloně [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-30 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online.
  30. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal má 11. titul i z Barcelony. Ve finále přehrál řeckého mladíka Tsitsipase [online]. BARCELONA: TenisPortal.cz, 2018-04-29 [cit. 2018-04-30]. Dostupné online.
  31. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Barcelona: Tsitsipas je prvním řeckým finalistou po 45 letech, Nadal vyhrál 400. zápas na antuce [online]. BARCELONA: TenisPortal.cz, 2018-04-28 [cit. 2018-04-30]. Dostupné online.
  32. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal přišel s Thiemem o antukovou neporazitelnost a ztratí post jedničky [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-10 [cit. 2018-05-11]. Dostupné online.
  33. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nejúspěšnější turnaj na hardu. Nadal v Torontu zastavil Tsitsipase a má 80. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-13 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online.
  34. Rafael Nadal dodges rivals like Alexander Zverev and Dominic Thiem - Roland Garros draw talking points [online]. MSN, 2018-02-25 [cit. 2018-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-25.
  35. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Nadal má 12. titul z Roland Garros. Tolik trofejí z jednoho grandslamu nikdo nemá [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-09 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online.
  36. Alex Sharp. Nadal's Grand Slam career by numbers [online]. Roland-Garros, 2019-06-09 [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
  37. MITCHELL, Kevin. Roger Federer beats Rafael Nadal in four sets to reach Wimbledon men’s final. The Guardian [online]. 2019-07-12 [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky)
  38. JUREJKO, Jonathan. Nadal wins US Open for 19th Grand Slam. BBC Sport [online]. BBC, 2019-09-09 [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
  39. Schwartzman Stuns Nadal In Rome [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-19 [cit. 2020-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
  40. SEMINARA, Dave. Rafa's 'Moon Landing' Among Sports' Greatest All-Time Records [online]. ATP Tennis, Inc., 2020-10-11 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
  41. ODDO, Chris. 100 for the King: Numbers behind Rafa's latest Paris success - Roland-Garros - The 2020 Roland-Garros Tournament official site [online]. Roland Garros, 2020-10-11 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. (anglicky)
  42. Rafael Nadal na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 17. prosince 2019
  43. BBC.com, ČT Sport, esp.com, Time, US Today, wtatennis.com. Phelps, Murray či Nadal. Národní výpravy přivedou hvězdní vlajkonoši [online]. Česká televize, 2016-08-05 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online.
  44. Serbia wins atp cup [online]. ABC news [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
  45. Federer-Nadal rivalry as good as it gets. International Herald Tribune (Associated Press). 7 July 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 23 August 2008. (anglicky)
  46. WEAVER, Paul. Move over McEnroe and Borg, this one will run and run in the memory. The Guardian. UK: 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. (anglicky)
  47. FLANAGAN, Martin. Federer v Nadal as good as sport gets. The Age. Melbourne: 12 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. (anglicky)
  48. BODO, Peter. Rivalry! [online]. Tennis.com, 30 January 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
  49. MACGREGOR, Jeff. Greatest rivalry of the 21st century? [online]. ESPN, 3 February 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
  50. JAGO, Richard. Murray reaches world No.2. The Observer. London: 15 August 2009. Dostupné online [cit. 16 August 2010]. (anglicky)
  51. It's official: Nadal will pass Federer for No. 1 [online]. NBC Sports (Associated Press), 1 August 2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-19.
  52. FedEx ATP Reliability Index [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné online.
  53. Head to Head player details [online]. ATP World Tour [cit. 2013-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23.
  54. Rafa & Roger: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 29 January 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
  55. JENKINS, Bruce. The Greatest Match Ever. San Francisco Chronicle. 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. (anglicky)
  56. ALLEYNE, Richard. Wimbledon 2008: John McEnroe hails Rafael Nadal victory as greatest final ever. www.telegraph.co.uk. London: The Telegraph, 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. (anglicky)
  57. WERTHEIM, Jon. Without a doubt, it's the greatest. Tennis Mailbag. SI.com, 9 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. (anglicky)
  58. TIGNOR, Steve. Concrete Elbow [online]. Tennis.com, 8 July 2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
  59. Nadal Edges Djokovic In Montreal Thriller, Faces Raonic in Final [online]. ATP World Tour [cit. 2013-09-09]. Dostupné online.
  60. (anglicky) Poměr vzájemných utkání: Djoković vs. Nadal na oficiální stránce ATP Tour
  61. BBC Sport – Novak Djokovic v Rafael Nadal: Players & pundits hail 'greatest' match [online]. Bbc.co.uk, 2012-01-29 [cit. 2013-09-09]. Dostupné online.
  62. RIVALRIES OF THE DECADE [online]. [cit. 2011-08-19]. Dostupné online.
  63. Novak & Rafa: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 6 November 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné online.
  64. Novak Djokovic Dethrones Rafael Nadal After Roland Garos Epic [online]. ATP Tour, Inc., 2021-06-11 [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.