Andrej Martin

Andrej Martin (* 20. září 1989 Bratislava) je slovenský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do března 2020 dvacet dva titulů ve dvouhře a dvacet dva ve čtyřhře.[2]

Andrej Martin
PřezdívkaAndros[1]
StátSlovensko Slovensko
Datum narození20. září 1989 (32 let)[1]
Místo narozeníBratislava, Československo[1]
BydlištěBratislava, Slovensko[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost83 kg[1]
Profesionál od2005
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek983 320 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů27–38
Tituly0 ATP, 12 challengerů, 10 Futures
Nejvyšší umístění93. místo (10. února 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo kvalifikace (2011, 2014)
French Open3. kolo (2016)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2010)
US Open1. kolo (2013)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů11–14
Tituly0 ATP, 14 challengerů, 8 Futures
Nejvyšší umístění69. místo (11. července 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon2. kolo (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200306a6. března 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2020 na 93. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2016 na 69. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval během ledna 2007 na 8. příčce.[1]

V juniorském tenise postoupil s krajanem Martinem Kližanem do finále chlapecké čtyřhry ve Wimbledonu 2006, v němž podlehli americké dvojici Kellen Damico a Nathaniel Schnugg.

Ve slovenském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Ukrajině, v němž prohrál s Alexandrem Dolgopolovem i Illjou Marčenkem. Ukrajinci zvítězili 3:2 na zápasy. Do března 2020 v soutěži nastoupil k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 5–4 ve dvouhře a 3–5 ve čtyřhře.[3]

Slovensko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde do mužské dvouhry obdržel pozvání od ITF ve formě divoké karty. Na úvod vyřadil Američana Denise Kudlu. Do třetího kola pak prošel bez boje po odstoupení zraněného Philippa Kohlschreibera. V něm uhrál jen čtyři gemy na Japonce Keie Nišikoriho.[1]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží okruhu ATP Tour debutoval na říjnovém Bank Austria-TennisTrophy 2010 ve Vídni. Po zvládnuté tříkovové kvalifikaci jej v prvním kole dvouhry přehrál osmý nasazený Argentinec Juan Ignacio Chela ve dvou setech.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2013, přestože nezvládl závěrečný kvalifikační duel. Do singlové soutěže však prošel jako šťastný poražený a v jejím úvodu podlehl kazašskému 172. hráči žebříčku Michailu Kukuškinovi po třísetovém průběhu. Podruhé se ve dvouhře majoru objevil na antukovém French Open 2016, kde opět hrál v roli šťastného poraženého kvalifikanta. V první fázi dvouhry zdolal Španěla Daniela Muñoze de la Navu a poté přehrál dvacátého devátého nasazeného Francouze Lucase Pouilleho. Ve třetím kole mu stopku vystavila kanadská turnajová osmička Milos Raonic.[4][1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil během červencového Croatia Open Umag 2016. Na jeho raketě postupně zůstali Sergij Stachovskij, slovenská jednička Martin Kližan, druhý nasazený Portugalec João Sousa a v semifinále argentinský antukář Carlos Berlocq. Kližanovi přitom odvrátil pět mečbolů. Ve finále však nenašel recept na italskou turnajovou čtyřku Fabia Fogniniho. Jeho předchozím maximem v rámci turnajů ATP bylo druhé kolo. V následném vydání žebříčku ATP z 25. července 2016 poprvé v kariéře pronikl do elitní světové stovky, když mu patřila 98. příčka.[5]

Na cestě do svého druhého semifinále na túře ATP, únorovém Ecuador Open Quito 2018, porazil poprvé v kariéře člena elitní světové desítky. Ve druhém kole přehrál španělského desátého hráče žebříčku Pabla Carreñu Bustu ve dvou sadách. Ovšem v semifinále podlehl španělskému kvalifikantu Robertu Carballésovi Baenovi.[1][2]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 24. července 2016 Umag, Chorvatsko antuka Fabio Fognini 4–6, 1–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (12–6 D; 14 titulů Č)
Futures (10–4 D; 8 titulů Č)

Dvouhra: 32 (22–10)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20080601ačervna 2008 Karlovy Vary, Česko antuka Michal Tabara 4–6, 2–6
Finalista 2. 20080801asrpna 2008 Piešťany, Slovensko antuka Dušan Lojda 1–6, 3–6
Vítěz 1. 20090501akvětna 2009 Domžale, Slovinsko antuka Dušan Lojda 6–3, 5–7, 7–6(7–5)
Finalista 3. 20090701ačervence 2009 Vandans, Rakousko antuka Johannes Ager 2–6, 0–6
Vítěz 2. 20090701ačervence 2009 Kramsach, Rakousko antuka Janez Semrajc 4–6, 6–3, 6–4
Vítěz 3. 20100101aledna 2010 Ejlat, Izrael tvrdý Todd Paul 6–2, 6–2
Vítěz 4. 20100201aúnora 2010 Ejlat, Izrael tvrdý Čang Ce 6–1, 6–1
Vítěz 5. 20100301abřezna 2010 Bath, Velká Británie tvrdý (h) Igor Sijsling 2–6, 6–2, 7–6(7–4)
Vítěz 1. srpen 2010 Samarkand, Uzbekistán antuka Marek Semjan 6–4, 7–5
Vítěz 6. 20120301abřezna 2012 Faro, Portugalsko tvrdý Daniel Smethurst 6–2, 6–2
Finalista 4. 20120301abřezna 2012 Umag, Chorvatsko antuka Marco Cecchinato 3–6, 4–6
Vítěz 7. 20120501akvětna 2012 Jablonec nad Nisou, Česko antuka Jaroslav Pospíšil 6–4, 6–2
Vítěz 8. 20120801asrpna 2012 Piešťany, Slovensko antuka Miloslav Mečíř 1–6, 7–6(7–5), 6–1
Vítěz 9. 20121001aříjna 2012 Solin, Chorvatsko antuka Jaroslav Pospíšil 6–2, 6–2
Vítěz 10. 20121001aříjna 2012 Dubrovník, Chorvatsko antuka Dušan Lojda 7–5, 3–6, 6–1
Finalista 1. leden 2013 Nouméa, Nová Kaledonie tvrdý Adrian Mannarino 4–6, 3–6
Vítěz 2. duben 2013 Mexico City, Mexiko tvrdý Adrian Mannarino 4–6, 6–4, 6–1
Finalista 2. červen 2013 Milán, Itálie antuka Filippo Volandri 3–6, 2–6
Vítěz 3. červenec 2013 San Benedetto, Itálie antuka João Sousa 6–4, 6–3
Vítěz 4. srpen 2014 Liberec, Česko antuka Horacio Zeballos 1–6, 6–1, 6–4
Vítěz 5. červenec 2015 Padova, Itálie antuka Albert Montañés 0–6, 6–4, 7–6(8–6)
Vítěz 6. srpen 2015 Biella, Itálie antuka Nicolás Kicker 6–4, 6–2
Finalista 3. srpen 2015 Liberec, Česko antuka Tobias Kamke 6–7(6–8), 4–6
Finalista 4. listopad 2015 Lima, Peru antuka Gastão Elias 2–6, 6–7(4–7)
Vítěz 7. duben 2017 San Luis Potosí, Mexiko antuka Adrián Menéndez Maceiras 7–5, 6–4
Vítěz 8. červenec 2017 Praha, Česko antuka Yannick Maden 7–6(7–3), 6–3
Vítěz 9. srpen 2018 Liberec, Česko antuka Pedro Sousa 6–1, 6–2
Vítěz 10. duben 2019 Nan-čchang, Čína antuka (h) Jordan Thompson 6–4, 1–6, 6–3
Vítěz 11. květen 2019 Šymkent, Kazachstán antuka Dmitrij Popko 5–7, 6–4, 6–4
Vítěz 12. červen 2019 Šymkent, Kazachstán antuka Stefano Travaglia 6–4, 6–4
Finalista 5. srpen 2019 L'Aquila, Itálie antuka Andrea Collarini 3–6, 1–6
Finalista 6. září 2019 Como, Itálie antuka Facundo Mena 6–2, 4–6, 1–6

Čtyřhra (22 titulů)

Č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 20090101aledna 2009 Bergheim, Rakousko koberec (h) Aljaž Bedene Gerald Melzer
Nicolas Reissig
6–3, 6–2
2. 20091001aříjna 2009 Káhira, Egypt antuka Jaroslav Pospíšil Alexander Flock
Gero Kretschmer
3–6, 6–2, [10–6]
3. 20091101alistopadu 2009 Opava, Česko koberec (h) Roman Jebavý Jaroslav Pospíšil
Pavel Šnobel
7–6(7–2), 6–4
4. 20100101aledna 2010 Ejlat, Izrael tvrdý Miloslav Mečíř Wu Ti
Čang Ce
6–2, 6–3
5. 20100301abřezna 2010 Tipton, Velká Británie tvrdý (h) Kamil Čapkovič Olivier Charroin
Ludovic Walter
6–0, 6–2
6. 20100301abřezna 2010 Bath, Velká Británie tvrdý (h) Kamil Čapkovič Tim Bradshaw
John Millman
7–6(7–1), 6–3
7. 20120301abřezna 2012 Faro, Portugalsko tvrdý Adrian Sikora Hugo Dellien
Federico Zeballos
6–1, 6–2
8. 20120301abřezna 2012 Umag, Chorvatsko antuka Roman Jebavý Marin Draganja
Dino Marcan
6–3, 7–5
1. únor 2013 Bergamo, Itálie tvrdý (h) Karol Beck Claudio trávai
Amir Weintraub
6–3, 3–6, [10–8]
2. únor 2014 Morelos, Mexiko tvrdý Gerald Melzer Alejandro Moreno Figueroa
Miguel Ángel Reyes-Varela
6–2, 6–4
3. červen 2014 Vicenza, Itálie antuka Igor Zelenay Mateusz Kowalczyk
Błażej Koniusz
6–1, 7–5
4. květen 2015 Ostrava, Česko antuka Hans Podlipnik Castillo Roman Jebavý
Jan Šátral
4–6, 7–5, [10–1]
5. červenec 2015 Biella, Itálie antuka Hans Podlipnik Castillo Alexandru-Daniel Carpen
Dino Marcan
7–5, 1–6, [10–8]
6. srpen 2015 Liberec, Česko antuka Hans Podlipnik Castillo Wesley Koolhof
Matwé Middelkoop
7–5, 6–7(3–7), [10–5]
7. srpen 2015 Cordenons, Itálie antuka Igor Zelenay Dino Marcan
Antonio Šančić
6–4, 5–7, [10–8]
8. říjen 2015 Lima, Peru antuka Hans Podlipnik Castillo Rogério Dutra da Silva
João Souza
6–3, 6–4
9. listopad 2015 Montevideo, Uruguay antuka Hans Podlipnik Castillo Marcelo Demoliner
Gastão Elias
6–4, 3–6, [10–6]
10. duben 2016 Turín, Itálie antuka Hans Podlipnik Castillo Rameez Junaid
Mateusz Kowalczyk
4–6, 7–6(7–3), [12–10]
11. září 2016 Como, Itálie antuka Roman Jebavý Nils Langer
Gerald Melzer
3–6, 6–1, [10–5]
12. říjen 2016 Casablanca, Maroko antuka Roman Jebavý Dino Marcan
Antonio Šančić
6–4, 6–2
13. září 2018 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka Hans Podlipnik Castillo Laurynas Grigelis
Alessandro Motti
7–5, 4–6, [10–7]
14. červen 2019 Almaty, Kazachstán antuka Hans Podlipnik Castillo Gonçalo Oliveira
Andrej Vasilevskij
7–6(7–4), 3–6, [10–8]

Finále na juniorce Grand Slamu

Čtyřhra juniorů: 1 (0–1)

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2006 Wimbledon tráva Martin Kližan Kellen Damico
Nathaniel Schnugg
6–7(3–7), 2–6

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrej Martin na anglické Wikipedii.

  1. Andrej Martin na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20200306a6. března 2020
  2. Andrej Martin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200306a6. března 2020
  3. Andrej Martin na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20200306a6. března 2020
  4. Canadian through to Roland Garros fourth round without dropping a set [online]. 27-05-2016 [cit. 2016-05-28]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Martin dosiahol v Umagu životný úspech aj keď prehral. Vo finále podľahol Fogninimu. SME. 24-7-2016. Dostupné online [cit. 3-7-2017]. (slovensky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.