Daniel Evans (tenista)
Daniel Evans (* 23. května 1990 Birmingham) je britský profesionální tenista a vítěz Davisova poháru 2015. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP 7Tour vyhrál jeden turnaj, když zvítězil na Murray River Open 2021. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet jedna titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]
Daniel Evans | |
---|---|
Daniel Evans na Monte-Carlo Masters 2022 | |
Přezdívka | Evo[1] |
Stát | Spojené království |
Datum narození | 23. května 1990 (31 let)[1] |
Místo narození | Birmingham, Spojené království[1] |
Bydliště | Birmingham, Spojené království[1] |
Výška | 175 cm[1] |
Hmotnost | 75 kg[1] |
Profesionál od | 2006 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
Výdělek | 4 894 127 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 89–95 |
Tituly | 1 ATP, 8 challengerů, 13 Futures |
Nejvyšší umístění | 22. místo (27. září 2021) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 4. kolo (2017) |
French Open | 1. kolo (2017, 2019, 2021) |
Wimbledon | 3. kolo (2016, 2019, 2021) |
US Open | 4. kolo (2021) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 13–22 |
Tituly | 0 ATP, 7 Futures |
Nejvyšší umístění | 52. místo (26. dubna 2021) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2020) |
French Open | 2. kolo (2019) |
Wimbledon | 1. kolo (2014, 2016, 2019) |
US Open | 3. kolo (2016) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (2015) |
Hopman Cup | základní skupina (2017) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 3. května 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2021 na 22. místě a ve čtyřhře v dubnu téhož roku na 52. místě. Trénuje ho Mark Hilton a od roku 2019 také David Felgate.[1]
V britském daviscupovém týmu debutoval v roce 2009 semifinálem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Polsku, v němž prohrál obě dvouhry. Britové odešli poraženi 2:3 na zápasy. V roce 2015 byl členem vítězného týmu, když odešel poražen z obou semifinálových singlů proti Austrálii. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupil k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 10–18 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]
Dne 23. června 2017 tenista oznámil, že měl v dubnu téhož roku pozitivní dopingový test na kokain. Mezinárodní tenisová federace mu s okamžitou platnosti zakázala start na turnajích, respektive do určení výše trestu.[4][5]
Tenisová kariéra
Raná fáze: Juniorský tenis a nižší okruhy
Tenis začal hrát v sedmi letech. Ještě předtím zkoušel squash. V roce 2004 jako čtrnáctiletý vyhrál s britským dorosteneckým týmem Mistrovství světa v této věkové kategorii, probíhající v České republice.[6] V juniorské kategorii se na grandslamu probojoval nejdále do čtvrtfinále dvouhry US Open 2007 a podruhé na Australian Open 2008,[7] kde podlehl Jukimu Bhambrimu.[8] V deblové soutěži téhož melbournského majoru vypadl opět mezi poslední osmičkou se spoluhráčem Danem Coxem. Nejvyššího umístění na juniorském žebříčku ITF dosáhl v lednu 2008, když mu patřila 10. příčka.[1]
V rámci událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2005, když na turnaj v anglickém Nottinghamu obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl krajanu Leemu Childsovi ve dvou setech.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni získal v srpnu 2008 na turnaji v anglickém Wrexhamu, když mu ve třetí sadě finále skrečoval Ian Flanagan.[9] O týden později triumfoval na londýnské události Futures[10] a v říjnu pak vybojoval třetí trofej v Glasgowě, opět po skreči finalisty Marcuse Willise.[11]
V rámci challengerů si odvezl první titul z březnového The Caversham International 2009 v Jersey, když v závěrečném duelu zdolal Jana Mináře. Druhou trofej pak dobyla v listopadu 2015 z amerického halového Knoxville Challengeru po vítězství nad Američanem Francesem Tiafoem. Průnik mezi sto nejlepších tenistů premiérově zaznamenal 2. května 2016 po titulu na tchajwanském Santaizi ATP Challenger a finálové výhře s Rusem Konstantinem Kravčukem.[2][1]
ATP Tour
Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na londýnské trávě v kvalifikaci červnového Queen's Club Championships 2007. Dohrál v prvním kole na raketě krajana Jamese Warda. Premiérový zápas v hlavní soutěži si pak zahrál na stejném turnaji v roce 2008, když do dvouhry obdržel divokou kartu. Na Belgičana Xaviera Malisse však v prvním utkání dokázal uhrát jen dva gamy. Z pozice šťastného poraženého kvalifikanta (po odhlášení Štěpánka z dvouhry) si své premiérové čtvrtfinále i semifinále na okruhu ATP Tour zahrál během PBZ Zagreb Indoors 2014, kde na jeho raketě zůstali Jan Hájek, Michael Berrer a třetí nasazený Philipp Kohlschreiber, za nímž na žebříčku zaostával o 120 míst. V semifinále jej zastavil třetí německý soupeř v řadě Tommy Haas. Bodový zisk znamenal v únoru 2014 nové kariérní maximum, 123. příčku.[12][13]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal jako devatenáctiletý v mužském singlu Wimbledonu 2009, kam obdržel divokou kartu.[14] V prvním kole jej vyřadila ruská turnajová dvanáctka Nikolaj Davyděnko po setech 2–6, 3–6 a 3–6.[15][1] V srpnu pak vypadl v úvodní fázi kvalifikace US Open 2009 s Brazilcem Júliem Silvou po dvou nezvládnutých tiebreacích.[16] Třetí kola si zahrál ve Wimbledonu 2016 a na US Open 2016. Na londýnské trávě jej vyřadil Švýcar Roger Federer a v New Yorku jeho krajan a pozdější šampion Stan Wawrinka, až po pětisetovém dramatu, když ztratil vedení 2–1 na sety.[1]
Obraz v médiích a dopingová aféra
Britská média o tenistovi často hovořila jako o „zkaženém chlapci britského tenisu“[17] a „největším promarněném talentu britského tenisu“.[18]
Tenisový svaz Lawn Tennis Association (LTA) mu dvakrát odňal dotační podporu pro jeho chování mimo dvorec a neplnění závazků. Poprvé, když se jako 18letý bavil v nočním klubu do ranních hodin v den čtyřhry s Danem Smethurstem na juniorce Wimbledonu 2008, kterou následně prohráli. Evans byl považován za mimořádně nadaného tenistu, ale svazoví trenéři LTA hodnotili jeho práci v průběhu let za nevyrovnanou a nedostatečnou, a z jejich strany za frustrující, což v roce 2012 vyústilo k druhému zrušení dotačních příspěvků.[19] Evans získal reputaci osoby, která miluje noční život a nevyhýbá se alkoholu, ale sama tvrdí, že má vše pod kontrolou.[20]
Sportovní agent Stuart Duguid, z managementu firmy Lagardere Unlimited, se v roce 2014 k Evansovi vyjádřil slovy: „Britští tenisoví fanoušci zoufale touží mít dalšího elitního hráče ve špičce, který by kryl Murraymu záda. Dan ovšem nabízí něco malinko jiného – více podrážděnosti a nepředvídatelnosti. Je tak trochu hádankou.“[21]
Žebříčkový růst hráč nastartoval v květnu 2015, kdy mu patřila 772. příčka a během dvou sezón se vyhoupl do první padesátky klasifikace, což britská média v roce 2017 na adresu tenisty kvitovala slogany typu „bývalý zkažený chlapec či napravený chlapec britského tenisu“.[22]
Dne 23. června 2017 tenista oznámil, že měl v dubnu téhož roku pozitivní dopingový test na kokain, o jehož výsledku byl informován v týdnu svého prohlášení. Mezinárodní tenisová federace mu s okamžitou platnosti zakázala start na turnajích, respektive do určení výše trestu. Evans se za své jednání omluvil: „Zklamal jsem spoustu lidí, svou rodinu, trenéra, tým, sponzory, britský svaz a fanoušky. Mohu se jen ze srdce upřímně omluvit.“[4][5] V říjnu 2017 mu byl uložen za pozitivní test na kokain uložen roční zákaz startu na okruzích.[23]
Trenérské vedení
- Mark Taylor (2004)
- Leighton Alfred (2004)
- Scott Key
- Graeme Adams
- Mark Hilton (2007)
- Paul Annacone (únor 2008 – červen 2008)
- Mark Taylor (2009–2016)
- Leighton Alfred (červenec 2010–2012)
- Julien Hoferlin (prosinec 2011 – duben 2012)
- Julien Hoferlin (duben 2013 – červen 2014)
- Mark Hilton (2016–)
- David Felgate (2019–)
Finále na okruhu ATP Tour
|
Dvouhra: 3 (1–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 14. ledna 2017 | Sydney, Austrálie | tvrdý | Gilles Müller | 6–7(5–7), 2–6 |
Finalista | 2. | 24. února 2019 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Radu Albot | 6–3, 3–6, 6–7(7–9) |
Vítěz | 1. | 7. února 2021 | Melbourne, Austrálie | tvrdý | Félix Auger-Aliassime | 6–2, 6–3 |
Čtyřhra: 2 (0–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 3. dubna 2021 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Neal Skupski | Nikola Mektić Mate Pavić |
4–6, 4–6 |
Finalista | 2. | 18. dubna 2021 | Monte Carlo, Monako | antuka | Neal Skupski | Nikola Mektić Mate Pavić |
3–6, 6–4, [7–10] |
Finále na challengerech ATP
Legenda |
---|
Challengery (8–6 D; 0–2 Č) |
Dvouhra: 14 (8–6)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 29. března 2009 | Jersey, Spojené království | tvrdý | Jan Minář | 6–3, 6–2 |
Finalista | 1. | 4. srpna 2013 | Vancouver, Kanada | tvrdý | Vasek Pospisil | 0–6, 6–1, 5–7 |
Finalista | 2. | 11. srpna 2013 | Aptos, Spojené státy | tvrdý | Bradley Klahn | 6–4, 6–7(5–7), 4–6 |
Vítěz | 2. | 15. listopadu 2015 | Knoxville, Spojené státy | tvrdý (h) | Frances Tiafoe | 5–7, 6–1, 6–3 |
Finalista | 3. | 6. února 2016 | Dallas, Spojené státy | tvrdý (h) | Kyle Edmund | 3–6, 2–6 |
Vítěz | 3. | 20. března 2016 | Drummondville, Kanada | tvrdý (h) | Edward Corrie | 6–3, 6–4 |
Vítěz | 4. | 1. května 2016 | Tchaj-pej, Tchaj-wan | koberec (h) | Konstantin Kravčuk | 3–6, 6–4, 6–4 |
Finalista | 4. | 8. května 2016 | Pusan, Jižní Korea | tvrdý | Konstantin Kravčuk | 4–6, 4–6 |
Vítěz | 5. | 14. srpna 2016 | Aptos, Spojené státy | tvrdý | Cameron Norrie | 6–3, 6–4 |
Finalista | 5. | 17. června 2018 | Nottingham, Spojené království | tráva | Alex de Minaur | 6–7(4–7), 5–7 |
Vítěz | 6. | 19. srpna 2018 | Vancouver, Kanada | tvrdý | Jason Kubler | 4–6, 7–5, 7–6(7–3) |
Finalista | 6. | únor 2019 | Quimper, Francie | tvrdý (h) | Grégoire Barrère | 6–4, 2–6, 3–6 |
Vítěz | 7. | červen 2019 | Surbiton, Spojené království | tráva | Viktor Troicki | 6–2, 6–3 |
Vítěz | 8. | červen 2019 | Nottingham, Spojené království | tráva | Jevgenij Donskoj | 7–6(7–3), 6–3 |
Čtyřhra: 2 (0–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 19. března 2016 | Drummondville, Kanada | tvrdý (h) | Lloyd Glasspool | James Cerretani Max Schnur |
6–3, 3–6, [9–11] |
Finalista | 2. | září 2018 | Manacor, Španělsko | tvrdý | Gerard Granollers | Ariel Behar Enrique López Pérez |
bez boje |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniel Evans (tennis) na anglické Wikipedii.
- Daniel Evans na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 3. května 2022
- Daniel Evans na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 3. května 2022
- Daniel Evans (tenista) na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 3. května 2022
- Dan Evans: Great Britain Davis Cup player fails drugs test [online]. 23-06-2017. Dostupné online. (anglicky)
- Dopingový skandál v tenisu. Brit přiznal užití kokainu [online]. Londýn: Sport.cz, 2017-06-23 [cit. 2017-06-24]. Dostupné online.
- Dan Evans [online]. 21-10-2015. Dostupné online. (anglicky)
- Birmingham player gets wildcard [online]. 05-06-2008. Dostupné online. (anglicky)
- Evans misses out on junior semis [online]. 24-01-2008. Dostupné online. (anglicky)
- Wrexham champion [online]. ITF Tennis, 10-08-2008. Dostupné online. (anglicky)
- London champion [online]. ITF Tennis, 17-08-2008. Dostupné online. (anglicky)
- Glasgow champion [online]. ITF Tennis, 26-10-2008. Dostupné online. (anglicky)
- Dan Evans: Briton into maiden ATP Tour semi-final in Zagreb [online]. BBC Sport, 16-02-2014. Dostupné online. (anglicky)
- Tennis: Dan Evans reaches new rankings high [online]. BBC, 16-02-2014. Dostupné online. (anglicky)
- Hall Green 19-year-old Dan Evans in Wimbledon debut as wild card [online]. The Birmingham Post, 23-06-2009 [cit. 2016-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-03-2012. (anglicky)
- Wimbledon day two as it happened [online]. BBC Sport, 23-06-2009. Dostupné online. (anglicky)
- Robson creates shock at US Open [online]. BBC Sport, 26-08-2009. Dostupné online. (anglicky)
- US Open: Former bad-boy Dan Evans is starting to make a name for himself - but for all the right reasons [online]. Independent, 2-9-2016. Dostupné online. (anglicky)
- Dan Evans: From the most egregious wasted talent in British tennis to within touching distance of top 50 [online]. Telegraph, 3-9-2016. Dostupné online. (anglicky)
- Exclusive: Dan Evans hits back at Tim Henman [online]. Birmingham Mail, 17-04-2013. Dostupné online. (anglicky)
- US Open: Former bad-boy Dan Evans is starting to make a name for himself - but for all the right reasons [online]. Independent, 19-01-2017. Dostupné online. (anglicky)
- Break point for Dan Evans: party-loving tennis star determined to realise potential [online]. Telegraph, 21-04-2014. Dostupné online. (anglicky)
- Dan Evans stuns seventh seed Marin Cilic at Australian Open 2017 for biggest win of his career [online]. Telegraph, 17-01-2017. Dostupné online. (anglicky)
- Dan Evans handed one-year ban after testing positive for cocaine [online]. The Telegraph, 3-10-2017. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel Evans na Wikimedia Commons
- Daniel Evans na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Daniel Evans na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Daniel Evans na stránkách Davis Cupu (anglicky)