Ugo Humbert

Na divokou kartu zasáhl do kvalifikace francouzského Moselle Open 2017 v Metách, kde v posledním kvalifikačním kole nestačil na Itala Bolelliho. O rok později na metském turnaji obdržel divokou kartu do hlavní soutěže, což znamenalo debut na okruhu ATP Tour. V prvním kole přehrál Bernarda Tomice, ale v druhém kole byl nad jeho síly pátý nasazený hráč, Nikoloz Basilašvili.[3]

Tříkolovým kvalifikačním sítem grandslamu prošel na druhý pokus na US Open 2018. Při premiérovém startu v hlavní soutěži zaznamenal postup do druhého kola, v němž nestačil na trojnásobného šampiona grandslamu Švýcara Stana Wawrinku ve čtyřech setech.[3]

Do první stovky žebříčku ATP se poprvé posunul díky vítězstvím na challengerovém turnaji v Ortisei, kde ve finále zdolal krajana a 55. hráče světa Herberta.[3]

Do semifinále turnaje poprvé postoupil na Open 13 2019. Cestou porazil druhého nasazeného a třináctého hráče světa Bornu Ćoriće. Mezi posledními čtyřmi jej přehrál Michail Kukuškin.[3]

Výrazněji na sebe upozornil na travnatém Wimblednu 2019. Po skreči krajana a turnajové šestnáctky Gaëla Monfilse za stavu 3–0 v pátém setu prošel přes Marcela Granollersa a Félixe Auger-Aliassimeho až do osmifinále, kde nad ním vyhrála světová jednička a pozdější vítěz Novak Djoković. Po turnaji byl poprvé zařazen mezi padesát nejlepších hráčů. Díky semifinálovým účastem v Newportu a Antverpách se kvalifikoval na závěrečný turnaj roku pro hráče do 21 let Next Generation ATP Finals. V základní skupině skončil na posledním místě, když nestačil na Francese Tiafoea a Mikaela Ymera a vyhrál pouze nad pozdějším vítězem celé akce Jannikem Sinnerem.[3]

Do sezóny 2020 vstoupil účastí na turnaji v Aucklandu, kterou proměnil v zisk premiérového titulu. V průběhu turnaje porazil dva hráče z první dvacítky žebříčku, Shapovalova a Isnera. Ve finále pak v dramatické bitvě přehrál krajana Benoîta Pairea poměrem 7–5 v tiebreaku třetí sady.[4]