Divoká karta (sport)

Divoká karta ve sportovní terminologii znamená, že se účastník, jednotlivec či tým může zúčastnit konkrétní sportovní soutěže nebo její fáze, aniž by splnil předem stanovená (kvalifikační) kritéria.

Goran Ivanišević – jediný wimbledonský vítěz ve dvouhře v historii, který startoval na divokou kartu (2001). Ve čtyřhře zvítězil pár Nielsen-Marray v roce 2012.

Udělování divokých karet je rozšířené v mnoha individuálních i kolektivních druzích sportu, například v golfu, motorsportu, tenise (individuální) či basketbalu, házené či volejbale (kolektivní).

Udělování

K přidělení karty dochází zpravidla rozhodnutím organizátora či pořadatele sportovní události. Typicky se takto udělují divoké karty na tenisových[1] nebo golfových turnajích.

Při určování kvalifikace na olympijské hry bývají také udělované divoké karty, a to zpravidla rozhodnutím tzv. olympijské tripartity, kterou tvoří Mezinárodní olympijský výbor, zástupci národních olympijských výborů a příslušné sportovní federace, přičemž se přihlíží především k tomu, aby byla zajištěna pestrá účast z pohledu zastoupení kontinentů a zemí (např. komise pro tenis).

Divoké karty v některých případech udělují i sportovní spolky nebo svazy, které sportovce na akci nominují, v tom případě ale nemívají úlevu vůči původním kvalifikačním kritériím organizátora a udělením divoké karty pouze mírní vlastní podmínky. Tak se někdy postupuje například v české atletice.[2]

Odkazy

Reference
  1. Kráska Kurnikovová ozdobí tenisový turnaj v Prostějově, tn.cz, 18.5.2010. tn.nova.cz [online]. [cit. 2010-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-21.
  2. Šebrle věří v divokou kartu na ME, Dvořák ji podpoří, Rakovnický deník, 15.6.2010[nedostupný zdroj]

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.