David Goffin

Narodil se v Rocourtu, na předměstí třetího největšího belgického města Lutychu, otci Michelovi a matce Francoise Goffinovým.[1] Má jednoho bratra Simona.[1] K tenisu ho v šesti letech přivedl otec Michel, který je tenisovým trenérem v lutyšském oddílu.[1] Nejraději hraje na kurtech tvrdého podkladu.[1] Mezi jeho koníčky patří například golf.[1] Když vyrůstal, byl jeho idolem švýcarský tenista Roger Federer, sám k tomu řekl: „Když jsem byl mladý, měl jsem v pokoji spoustu obrázků s jeho podobiznami.“[1]

První zápas na ATP Tour vyhrál na čennaíském turnaji Chennai Open 2011, když porazil indickou jedničku Somdeva Devvarmana po setech 6–2, 6–4. Ve druhém kole pak nestačil na Srba Janka Tipsareviće dvakrát 7–6.[2]

V sezóně 2012 se poprvé probojoval do čtvrtfinále turnaje ATP na Chennai Open poté, co přehrál Xaviera Malisse a Andrease Becka. Debutový start v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal na French Open, kam prošel z kvalifikace jako šťastný poražený. V úvodním kole vyřadil po pětisetové bitvě dvacátého třetího nasazeného Radka Štěpánka. Ve druhém si poradil s Francouzem Arnaudem Clémentem a ve třetím s Polákem Kubotem. Zastavil jej až v osmifinále třetí nasazený Roger Federer.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře poprvé probojoval do osmifinále na French Open 2012, kde do hlavní soutěže prošel jako šťastný poražený z kvalifikace. Skončil na raketě třetího nasazeného Švýcara Rogera Federera ve čtyřech setech. Mezi poslední šestnáctku se podíval také ve Wimbledonu 2015 a Wimbledonu 2016. Čtvrtfinalistou se stal na French Open 2016 a Australian Open 2017.

Bekhend na French Open 2015

Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval v srpnu na antukovém Austrian Open Kitzbühel 2014, když si ve finále poradil s rakouským hráčem Dominicem Thiemem ve třech setech. O měsíc a půl později triumfoval na halovém Open de Moselle 2014 v Metách. Jako osmý nasazený zdolal v boji o titul Portugalce Joãa Sousu 6–4 a 6–3.

Ve třetím kole římského Mastersu Internazionali BNL d'Italia 2016 vyřadil po 49 minutách osmého hráče světa Tomáše Berdycha po setech 6–0 a 6–0. Jednalo se o nejtěžší porážku českého tenisty v kariéře – včetně juniorské dráhy, když v zápase uhrál patnáct míčů a ve druhé sadě nevyužil tři brejkboly. Dvanáctý nasazený Belgičan si připsal teprve třetí vítězství nad hráčem Top 10 a proti této skupině soupeřů snížil výrazně pasivní zápasovou bilanci na 3–26. Člen první světové desítky naposledy předtím neuhrál žádný game v semifinále Turnaje mistrů 2005, když devátý muž klasifikace Gastón Gaudio nestačil na světovou jedničku Rogera Federera.[5][6] Ve čtvrtfinále však Goffin odešel poražen od skotské světové trojky Andy Murrayho po dvousetovém průběhu.

Třetí singlový titul vybojoval na ATP Shenzhen Open 2017 v Šen-čenu, kde startoval jako druhý nasazený. Po volném losu na jeho raketě skončili Rus Jevgenij Donskoj, americká turnajová osmička Donald Young a v semifinále překvapení soutěže Henri Laaksonen ze Švýcarska. V závěrečném duelu zdolal ukrajinskou turnajovou pětku Alexandra Dolgopolova po třísetovém průběhu. Klíčovým momentem se stal prolomený servis Dolgopolova v rozhodující sadě, kterým se Belgičan ujal vedení 4–3 na gamy. Titulem tak přerušil šňůru šesti finálových porážek.[7]

Jako přímý účastník Turnaje mistrů debutoval na londýnském ATP Finals 2017, kde předcházející ročník odehrál jeden zápas z pozice náhradníka. V základní skupině poprvé v kariéře porazil světovou jedničku, Španěla Rafaela Nadala, který následně z turnaje odstoupil pro kolenní zranění. Výhra nad Dominicem Thiemem mu zajistila postup do semifinále. V duelu proti bulharskému šestému hráči žebříčku Grigoru Dimitrovovi uhrál jen dva gamy. Z druhé místa Samprasovy skupiny postoupil do semifinále, kde za 1.45 hodin překvapivě zdolal světovou dvojku Rogera Federera, přestože ztratil úvodní set. Jednalo se o jeho první vítězství nad Švýcarem po sérii šesti vzájemných porážek. Oplatil mu tím hladkou porážku ze semifinále říjnového Swiss Indoors 2017.[8][9] Goffin se stal pátým tenistou, jenž dokázal na témže turnaji porazit Nadala i Federera, respektive druhým takovým hráčem v rámci Turnaje mistrů, když v tomto ohledu navázal na Nikolaje Davyděnka a rok 2009. Ve finále se podruhé střetl s Dimitrovem, jemuž podlehl po třísetovém boji. Bulhar navýšil aktivní bilanci vzájemných zápasů na 8–1. V následném vydání žebříčku ATP z 20. listopadu 2017 se belgický tenista poprvé v kariéře posunul na 7. místo.[10]