Casper Ruud
Casper Ruud (* 22. prosince 1998 Oslo) je norský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm turnajů ve dvouhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře. Stal se první Norem, jenž triumfoval na turnaji ATP a postoupil do semifinále události v sérii Masters.[2]
Casper Ruud | |
---|---|
Casper Ruud na French Open 2021 | |
Stát | Norsko |
Datum narození | 28. prosince 1998 (23 let)[1] |
Místo narození | Oslo, Norsko[1] |
Bydliště | Oslo, Norsko[1] |
Výška | 183 cm[1] |
Hmotnost | 77 kg[1] |
Profesionál od | 2015 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 5 058 219 USD |
Tenisová raketa | Yonex |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 125–71 |
Tituly | 7 ATP, 1 challenger, 2 Futures |
Nejvyšší umístění | 8. místo (25. října 2021) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2018) |
French Open | 3. kolo (2019, 2020, 2021) |
Wimbledon | 1. kolo (2019, 2011) |
US Open | 3. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 15–26 |
Nejvyšší umístění | 133. místo (12. července 2021) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2021) |
French Open | 2. kolo (2019) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2021) |
US Open | 3. kolo (2019) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 31. ledna 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2021 na 8. místě a ve čtyřhře pak v červenci téhož roku 133. místě. Trénují ho otec Christian Ruud a Pedro Rico.[1]
V norském daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 základním blokem 3. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Arménii, v němž vyhrál dvouhru nad Michajlem Chačatrjanem. Norové zvítězili 3:0 na zápasy. Do roku 2020 v soutěži nastoupil k osmi mezistátním utkáním s bilancí 9–3 ve dvouhře a 2–3 ve čtyřhře.[3]
Soukromý život
Narodil se roku 1998 v norské metropoli Oslu do rodiny profesionálního tenisty Christiana Ruuda, jemuž nejvýše patřila 39. příčka světové klasifikace. Otec si zahrál finále bastadského Swedish Open 1995 či osmifinále Australian Open 1997. Má dvě sestry Caroline a Charlotte Ruudovy. Tenis začal hrát ve čtyřech letech. Roku 2017 dokončil středoškolské vzdělání.[1]
Za preferovaný povrch uvedl antuku a jako silný úder označil forhend. Vedle Osla také trénuje na dvorcích španělského Alicante.[1][4]
Tenisová kariéra
Juniorský tenis
V juniorském tenisu se probojoval do třetího kola dvouhry French Open 2015, v němž podlehl Corentinu Denollymu. Třetí fázi si zahrál také na US Open 2015 a druhé kolo se stalo jeho maximem ve Wimbledonu 2015.
V juniorské čtyřhře s Miomirem Kecmanovićem postoupili do semifinále Wimbledonu 2015, kde nestačili na pozdější vítěznou dvojici Lý Hoàng Nam a Sumit Nagal. Se stejným spoluhráčem skončil opět v semifinálové fázi na French Open 2016, než je zastavil pár Youssef Hossam a Džurabek Karimov.
Na kombinovaném juniorském žebříčku ITF se stal první norskou světovou jedničkou, když na 1. místě figuroval v lednu 2016.[5]
Profesionální kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2014, když na turnaj v chorvatském Bolu obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Australanu Jaku Eamesovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl ze zářijového Copa Sevilla 2016 s dotací 75 tisíc dolarů v Seville. Ve finále přehrál japonského hráče Tara Daniela po dvousetovém průběhu. Na turnaji postoupil z kvalifikace. Po Changovi, Gasquetovi a Starkovi se tak stal čtvrtým nejmladším vítězem challengerů, který získal první trofej při svém debutu na ATP Challenger Tour.[4][1][2]
Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na prvním ročníku zářijového Chengdu Open 2016 v Čcheng-tu, kam obdržel divokou kartu. V úvodním kole jej vyřadil šestý nasazený Srb Viktor Troicki ve dvou sadách.[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl v rámci debutového startu turnaje z kategorie ATP 500, brazilském Rio Open 2017, na němž startoval opět na divokou kartu. Cestou pavoukem na jeho raketě zůstali Rogério Dutra da Silva, Roberto Carballés Baena a Thiago Monteiro. V prvním semifinále kariéry pak podlehl Španělu Pablu Carreñu Bustovi. Stal se tak nejmladším semifinalistou události ATP 500 od Borny Ćoriće na Swiss Indoors 2014. Po turnaji poprvé pronikl mezi dvě stě nejlepších tenistů, když se 27. února 2017 posunul na 133. příčku žebříčku. V rámci série ATP Masters debutoval březnovým Miami Open 2017, kde mu do hlavní soutěže organizátoři udělili divokou kartu. Na úvod jej vyřadil tchajwanský tenista Lu Jan-sun.[1]
Debut v nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v kvalifikaci mužské dvouhry Australian Open 2017, v níž přehrál Rusa Teimuraze Gabašviliho i Francouze Jonathana Eysserica, aby jej v kvalifikačním kole do hlavní soutěže nepustil Američan Reilly Opelka.[1]
Do premiérového finále túry ATP postoupil na dubnovém U.S. Men's Clay Court Championships 2019 v Houstonu po výhře nad americkou turnajovou osmičkou Samem Querreym. V boji o titul však podlehl 22letému Chilanu Cristianu Garínovi po třísetovém průběhu. Oba se střetli již v semifinále březnového Brasil Open 2019, z něhož vyšel vítězně také Garín. Ruud se probojoval do finále turnaje ATP jako druhý Nor, když navázal na výkon svého otce Christiana Ruuda z Båstadu 1995.[6]
Debutovou trofej ATP si odvezl z únorového Argentina Open 2020 po finálovém vítězství nad portugalským kvalifikantem Pedrou Sousou. Stal se tak prvním Norem, který vyhrál turnaj na okruhu ATP Tour. Bodový zisk jej premiérově posunul na 34. místo žebříčku, čímž překonal otcovo kariérní maximum, 39. příčku z roku 1995. Ve 21 letech a jednom měsíci věku se rovněž stal nejmladším šampionem Argentina Open.[7] O dva týdny později odešel poražen z finále Chile Open 2020, v němž nestačil na 182. hráčce klasifikace Thiaga Seybotha Wilda z Brazílie, kterému organizátoři udělili divokou kartu.[8] Na zářijovém Internazionali BNL d'Italia 2020 v Římě na jeho raketě dohráli jedenáctý nasazený Rus Karen Chačanov, Ital Lorenzo Sonego, Chorvat Marin Čilić a ve čtvrtfinále italská turnajová čtyřka Matteo Berrettini. Stal se tak prvním Norem v semifinále mastersu, čímž překonal čtvrtfinálové maximum svého otce Christiana Ruuda z Monte-Carlo Masters 1997. Mezi posledními osmi hráči jej vyřadila světová jednička Novak Djoković.[9][10]
Po Rome Masters 2020 postoupil do semifinále série Masters také na Monte-Carlo Rolex Masters 2021 a Mutua Madrid Open 2021, kde podlehl Andreji Rubljovovi, respektive Matteu Berrettinimu.
Výhrou ve třetím kole nad Američanem Marcose Gironen na Rolex Paris Masters 2021 si vůbec jako první norský tenista v historii zajistil účast na závěrečném Turnaji mistrů.[11] V úvodním utkání základní skupiny ho porazila světová jednička Novak Djoković, následně ale porazila náhradníka Camerona Norrieho a v přímém souboji o postupové místo Rusa Andreje Rubljova v rozhodujícím tiebreaku třetího setu.[12] V semifinále ho porazil Daniil Medveděv.
Finále tisícového turnaje si poprvé zahrál na Miami Open 2022, kde se v rámci série Masters stal prvním Norem v přímém boji o titul.[13] Ve dvou setech však podlehl španělskému teenageru Carlosi Alcarazovi.
Finále na okruhu ATP Tour
|
Dvouhra: 10 (7–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 14. dubna 2019 | Houston, Spojené státy | antuka | Cristian Garín | 6–7(4–7), 6–4, 3–6 |
Vítěz | 1. | 16. února 2020 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Pedro Sousa | 6–1, 6–4 |
Finalista | 2. | 1. března 2020 | Santiago, Chile | antuka | Thiago Seyboth Wild | 5–7, 6–4, 3–6 |
Vítěz | 2. | 22. května 2021 | Ženeva, Švýcarsko | antuka | Denis Shapovalov | 7–6(8–6), 6–4 |
Vítěz | 3. | 18. července 2021 | Båstad, Švédsko | antuka | Federico Coria | 6–3, 6–3 |
Vítěz | 4. | 25. července 2021 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Hugo Gaston | 6–3, 6–2 |
Vítěz | 5. | 31. července 2021 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Pedro Martínez | 6–1, 4–6, 6–3 |
Vítěz | 6. | 3. října 2021 | San Diego, Spojené státy | tvrdý | Cameron Norrie | 6–0, 6–2 |
Vítěz | 7. | 13. února 2022 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Diego Schwartzman | 5–7, 6–2, 6–3 |
Finalista | 3. | 3. dubna 2022 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Carlos Alcaraz | 5–7, 4–6 |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (1–2 D) |
Futures (2–4 D) |
Dvouhra: 9 (3–6)
Stav | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 14. února 2016 | Paguera, Španělsko | antuka | Carlos Taberner | 2–6, 7–6(13–11), 6–0 |
Finalista | 20. března 2016 | Bakersfield, Spojené státy | tvrdý | Michael Mmoh | 4–6, 7–6(7–5), 1–6 |
Finalista | 14. května 2016 | Pula, Itálie | antuka | Stefanos Tsitsipas | 3–6, 7–6(7–2), 6–7(2–7) |
Finalista | 24. července 2016 | Knokke, Belgie | antuka | Daniel Altmaier | 7–6(7–3), 1–6, 6–7(3–7) |
Vítěz | 7. srpna 2016 | Kaarina, Finsko | antuka | Mikael Torpegaard | 6–3, 4–6, 6–0 |
Vítěz | 10. září 2016 | Sevilla, Španělsko | antuka | Taró Daniel | 6–3, 6–4 |
Finalista | 5. listopadu 2016 | Oslo, Norsko | tvrdý | Gianluigi Quinzi | 4–6, 1–6 |
Finalista | 29. dubna 2018 | Francavilla al Mare, Itálie | antuka | Gianluigi Quinzi | 4–6, 1–6 |
Finalista | 13. května 2018 | Braga, Portugalsko | antuka | Pedro Sousa | 0–6, 6–3, 3–6 |
Chronologie výsledků na Grand Slamu
Dvouhra
Turnaj | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | SR | V–P |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Australian Open | A | A | 3Q | 2. kolo | 1Q | 1. kolo | 4. kolo | A | 0 / 3 | 4–3 |
French Open | A | A | 2Q | 2. kolo | 3. kolo | 3. kolo | 3. kolo | 0 / 4 | 7–4 | |
Wimbledon | A | A | A | 1Q | 1. kolo | NH | 1. kolo | 0 / 2 | 0–2 | |
US Open | A | A | 2Q | 1. kolo | 1. kolo | 3. kolo | 2. kolo | 0 / 4 | 3–4 | |
výhry–prohry | 0–0 | 0–0 | 0–0 | 2–3 | 2–3 | 4–3 | 6–4 | 0–0 | 0 / 13 | 14–13 |
Legenda | |||
---|---|---|---|
SR | poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným |
W–L V–P |
výhry–prohry |
NH | daný rok se turnaj nekonal | A | turnaje se hráč nezúčastnil |
1Q / LQ | prohra v (kole) kvalifikace | 1k / 1R | prohra v daném kole turnaje |
QF / ČF | prohra ve čtvrtfinále | SF | prohra v semifinále |
F | prohra ve finále | Vítěz | vítězství v turnaji |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Casper Ruud na anglické Wikipedii.
- Casper Ruud na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 25. října 2021
- Casper Ruud na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 25. října 2021
- Casper Ruud na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 17. května 2019
- ATP Staff. Ruud Receives Chengdu Open Main Draw Wild Card [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-09-15 [cit. 2017-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
- Casper Ruud Juniors Singles Overview [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2020 [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
- Petr Pokorný, Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Chilan Garín v Houstonu zdolal Nora Ruuda a má premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-15 [cit. 2019-04-15]. Dostupné online.
- Casper's A Champ! Ruud Wins First ATP Tour Title In Buenos Aires [online]. ATP Tour, Inc., 2020-02-16 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online.
- #NextGenATP Seyboth Wild Captures Maiden Title In Santiago [online]. ATP Tour, Inc., 2020-03-01 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online.
- Casper Ruud Outlasts Berrettini To Reach Maiden Masters 1000 Semi-final [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-19 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Rome : Ruud bat Berrettini et il devient le 1er Norvégien à atteindre les 1/2 d'un Masters 1000 [online]. RTBF, 2020-09-19 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. (francouzsky)
- ZABLOUDIL, Luboš. Ruud se jako první Nor kvalifikoval na Turnaj mistrů. TenisPortal.cz [online]. 2021-11-04 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online.
- ZABLOUDIL, Luboš. Nor Ruud zdolal Rubljova a při debutu na Turnaji mistrů je v semifinále. TenisPortal.cz [online]. 2021-11-19 [cit. 2022-04-09]. Dostupné online.
- Casper Ruud Reaches First Masters Final, Ends Francisco Cerundolo's Dream Miami Run. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-01 [cit. 2022-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-01. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Casper Ruud na Wikimedia Commons
- Casper Ruud na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Casper Ruud na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Casper Ruud na stránkách Davis Cupu (anglicky)