Jan-Lennard Struff

Jan-Lennard Struff (* 25. dubna 1990 Warstein) je německý profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři deblové turnaje. Na challengerech ATP získal pět titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[2]

Jan-Lennard Struff
Jan-Lennard Struff na French Open 2019
StátNěmecko Německo
Datum narození25. dubna 1990 (31 let)[1]
Místo narozeníWarstein, Německo[1]
BydlištěWarstein, Německo[1]
Výška193 cm[1]
Hmotnost92 kg[1]
Profesionál od2009[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek6 564 482 USD
Dvouhra
Poměr zápasů139–162
Tituly0 ATP, 5 challengerů
Nejvyšší umístění29. místo (31. srpna 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2018)
French Open4. kolo (2019, 2021)
Wimbledon3. kolo (2018, 2019)
US Open3. kolo (2018, 2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů78–84
Tituly3 ATP, 5 challengerů
Nejvyšší umístění21. místo (22. října 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2018)
French Open2. kolo (2017)
Wimbledončtvrtfinále (2018)
US Open2. kolo (2014)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2018, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210607a7. června 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2020 na 29. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2018 na 21. místě. Trénuje ho Carsten Arriens.[1]

V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 frankfurtským úvodním kolem Světové skupiny proti Francii, v němž prohrál pětisetovou bitvu s Gillesem Simonem a vyhrál nad Nicolasem Mahutem. Francouzi zvítězili 3:2 na zápasy. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 7–5 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.[3]

Německo reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. V prvním kole mužské dvouhry jej vyřadil Rus Jevgenij Donskoj.[4]

Tenisová kariéra

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2013 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěrečném kole přehrál Teimuraze Gabašviliho. V úvodním kole pařížské dvouhry však nenašel recept na Rusa Jevgenije Donského. Zároveň se jednalo o jeho první hlavní soutěž na okruhu ATP Tour, když předtím dvacetkrát nezvládl postoupit z kvalifikace do singlové soutěže.[5][4]

Ve Wimbledonu 2018 se stal prvním tenistou otevřené éry, který dokázal otočit průběh úvodních dvou kol jakéhokoli turnaje ze stavu 0–2 na sety, když vyřadil Leonarda Mayera a Iva Karloviće. Světovou trojku premiérově zdolal na BNP Paribas Open 2019 v Indian Wells, kde na jeho raketě ve třetí fázi dohrál Alexander Zverev. Na French Open 2019 poprvé postoupil do grandslamového osmifinále dvouhry po pětisové výhře nad Bornou Ćorićem poměrem gamů 11–9 v rozhodující sadě. Bodový zisk z prvního čtvrtfinále v sérii Masters, cincinnatského Western & Southern Open 2020, jej posunul na nové kariérní maximum, 29. příčku žebříčku.[5]

Finále na okruhu ATP Tour
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (1–2 Č)
ATP Tour 250 (0–1 D; 2–1 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. květen 2021 Mnichov, Německo antuka Nikoloz Basilašvili 4–6, 6–7(5–7)

Čtyřhra: 6 (3–3)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. leden 2018 Sydney, Austrálie tvrdý Viktor Troicki Łukasz Kubot
Marcelo Melo		 3–6, 4–6
Vítěz 1. říjen 2018 Tokio, Japonsko tvrdý (h) Ben McLachlan Raven Klaasen
Michael Venus		 6–4, 7–5
Vítěz 2. leden 2019 Auckland, Nový Zéland tvrdý Ben McLachlan Raven Klaasen
Michael Venus		 6–3, 6–4
Finalista 2. březen 2019 Dubaj, SAE tvrdý Ben McLachlan Rajeev Ram
Joe Salisbury		 6–7(4–7), 3–6
Vítěz 3. září 2019 Mety, Francie tvrdý (h) Robert Lindstedt Nicolas Mahut
Édouard Roger-Vasselin		 2–6, 7–6(7–1), [10–4]
Finalista 3. únor 2020 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Henri Kontinen Pierre-Hugues Herbert
Nicolas Mahut		 6–7(5–7), 6–4, [7–10]

Finále na challengerech ATP
Legenda
Challengery (5–13 D; 5–1 Č)

Dvouhra: 18 (5–13)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 5. červen 2011 Fürth, Německo antuka João Sousa 2–6, 6–0, 2–6
Finalista 2. 11. září 2011 Alphen aan den Rijn, Nizozemsko antuka Igor Sijsling 6–7(2–7), 3–6
Finalista 3. 30. září 2012 Madrid, Španělsko antuka Daniel Gimeno-Traver 4–6, 2–6
Finalista 4. 11. listopad 2012 Loughborough, Velká Británie tvrdý Jevgenij Donskoj 2–6, 6–4, 1–6
Finalista 5. 27. leden 2013 Heilbronn, Německo tvrdý Michael Berrer 5–7, 3–6
Finalista 6. 10. únor 2013 Bergamo, Itálie tvrdý Michał Przysiężny 6–4, 6–7(5–7), 6–7(5–7)
Finalista 7. 3. listopad 2013 Ženeva, Švýcarsko tvrdý Malek Džazírí 4–6, 3–6
Finalista 8. 16. únor 2014 Bergamo, Itálie tvrdý Simone Bolelli 6–7(6–8), 6–4
Vítěz 1. 18. květen 2014 Heilbronn, Německo antuka Márton Fucsovics 6–2, 7–6(7–5)
Finalista 9. 14. září 2014 Štětín, Polsko antuka Dustin Brown 4–6, 3–6
Vítěz 2. 20. září 2015 Štětín, Polsko antuka Artem Smirnov 6–4, 6–3
Vítěz 3. 4. říjen 2015 Orléans, Francie tvrdý (i) Jerzy Janowicz 5–7, 6–4, 6–3
Finalista 10. 15. květen 2016 Heilbronn, Německo antuka Nikoloz Basilašvili 4–6, 6–7(3–7)
Finalista 11. 5. červen 2016 Fürth, Německo antuka Radu Albot 3–6, 4–6
Vítěz 4. 11. září 2016 Alphen aan den Rijn, Nizozemsko antuka Robin Haase 6–4, 6–1
Vítěz 5. 9. říjen 2016 Mons, Belgie tvrdý Vincent Millot 6–2, 6–0
Finalista 12. 14. leden 2017 Canberra, Austrálie tvrdý Dudi Sela 6–3, 4–6, 3–6
Finalista 13. srpen 2018 Pullach, Německo antuka Pedro Sousa 1–6, 3–6

Čtyřhra: 6 (5–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. listopad 2013 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Gero Kretschmer Henri Kontinen
Andreas Siljeström		 6–7(6–8), 2–6
Vítěz 1. 14. září 2014 Štětín, Polsko antuka Dustin Brown Tomasz Bednarek
Igor Zelenay		 6–2, 6–4
Vítěz 2. 13. září 2015 Alphen aan den Rijn, Nizozemsko antuka Tobias Kamke Victor Hănescu
Adrian Ungur		 7–6(7–1), 4–6, [10–7]
Vítěz 3. 11. září 2016 Alphen aan den Rijn, Nizozemsko antuka Daniel Masur Robin Haase
Boy Westerhof		 6–4, 6–1
Vítěz 4. 13. leden 2017 Canberra, Austrálie tvrdý Andre Begemann Carlos Berlocq
Andres Molteni		 6–3, 6–4
Vítěz 5. září 2017 Janov, Itálie antuka Tim Pütz Guido Andreozzi
Ariel Behar		 7–6(7–5), 7–6(10–8)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan-Lennard Struff na anglické Wikipedii.

  1. Jan-Lennard Struff na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210507a7. května 2021
  2. Jan-Lennard Struff na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210507a7. května 2021
  3. Jan-Lennard Struff na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210507a7. května 2021
  4. Jan-Lennard Struff | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Jan-Lennard Struff | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-14. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.