Mackenzie McDonald
Michael Mackenzie Lowe McDonald (* 16. dubna 1995 Piedmont, Kalifornie) je americký profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[3]
Mackenzie McDonald | |
---|---|
Mackenzie McDonald na French Open 2019 | |
Přezdívka | Mackie[1] |
Stát | Spojené státy americké |
Datum narození | 16. dubna 1995 (26 let)[2] |
Místo narození | Piedmont, Kalifornie Spojené státy americké[2] |
Bydliště | Orlando, Florida, Spojené státy americké[2] |
Výška | 178 cm[2] |
Hmotnost | 73 kg[2] |
Profesionál od | 2016[2] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 2 330 338 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 37–50 |
Tituly | 0 ATP, 3 challengery, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 57. místo (29. dubna 2019) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 4. kolo (2021) |
French Open | 2. kolo (2020, 2021) |
Wimbledon | 4. kolo (2018) |
US Open | 2. kolo (2021) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 13–26 |
Tituly | 0 ATP, 2 challengery, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 180. místo (23. srpna 2021) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2021) |
French Open | 1. kolo (2019, 2020, 2021) |
Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2018) |
US Open | čtvrtfinále (2020) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 9. září 2021 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2019 na 57. místě a ve čtyřhře v srpnu 2021 na 180. místě. Trénují ho Jaime Pulgar a Mat Cloer.[1][2]
Soukromý život
Narodil se roku 1995 v kalifornském Piedmontu do rodiny obličejového chirurga Michaela McDonalda a Vivian Youngové. Sestra Dana Jonesová se věnovala gymnastice, absolvovala UCLA a stala se dentální hygienistkou.[1]
Tenis začal hrát ve třech letech. První trenérkou se stala bývalá profesionálka Rosie Bareisová, než se mu v jedenácti letech začal věnovat bývalý člen elitní světové desítky Wayne Ferreira. Po maturitě na střední škole v Piedmontu, jíž vystudovala také světová tenisová čtyřka Brad Gilbert, nastoupil roku 2014 na Kalifornskou univerzitu v Los Angeles (UCLA). Univerzitu opustil po vstupu mezi profesionály v roce 2016. Za silný úder označil forhend a za preferovaný povrch tvrdý.[1]
V juniorském věku se připravoval v kalifornském komplexu Claremont Hotel and Spa, kde sídlí tenisový klub v Berkeley, než se stal členem střediska amerického tenisového svazu USTA National Campus v Orlandu u Lake Nona.[4]
Tenisová kariéra
V juniorské kategorii postoupil z kvalifikace až do semifinále Australian Open 2012, kde nestačil na Kanaďana Filipa Peliwa.[5] V letech 2014–2016 hrál univerzitní tenis na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. V rámci této sportovní kariéry vyhrál v roce 2016 národní akademické mistrovství NCAA ve dvouhře i čtyřhře. V singlovém finále zdolal nejvýše nasazeného Dána Mikaela Torpegaarda z Ohijské státní univerzity. Obě soutěže naposledy před ním ovládl Matias Boeker z Georgie v roce 2001. Vysokou školu však nedokončil, když před závěrečným ročníkem v červnu 2016 oznámil vstup mezi profesionály.[6]
Na okruhu ATP Tour debutoval srpnovým Western & Southern Open 2013 v Cincinnati, kde prošel kvalifikačním sítem přes Nicolase Mahuta a Steva Johnsona. Stal se tak prvním neklasifikovaným hráčem na žebříčku od španělského kvalifikanta Sergia Casala na Miami Masters 1995, jenž zasáhl do dvouhry v sérii Masters.[1] Na úvod však podlehl belgické světové osmdesátce Davidu Goffinovi.[7] První zápas na túře ATP, vyjma grandslamu, vyhrál až o pět let později na travnatém Libéma Open 2018 v 's-Hertogenboschi. Přes osmého nasazeného Itala Andrease Seppiho a australského kvalifikanta Alexe Bolta prošel do čtvrtfinále, v němž mu stopku vystavil sedmdesátý druhý muž klasifikace Jérémy Chardy z Francie.[8]
Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal v mužském singlu US Open 2016. Jako hráč páté světové stovky obdržel do soutěže divokou kartu. V úvodním kole prohrál pětisetovou bitvu s českým kvalifikantem Janem Šátralem, když nevyužil vedení 2–0 na sety.[9] První vítězný zápas v této kategorii si připsal na Australian Open 2018 po vyřazení švédského kvalifikanta Eliase Ymera. Následně však nenašel recept na třetího nasazeného Bulhara Grigora Dimitrova až po pětisetovém průběhu.[10] Přes Argentince Guida Pellu postoupil do osmifinále Wimbledonu 2018, kde jej přehrál Kanaďan Milos Raonic.[11] Člena elitní světové dvacítky poprvé zdolal na říjnovém Shanghai Rolex Masters 2018. V Šanghaji oplatil porážku světové dvacítce Raonicovi. V sezóně 2018 dvanáctkrát vylepšil své žebříčkové postavení. Celkově se posunul o sto příček výše na listopadové 76. místo.[8][1]
Na Delray Beach Open 2019 se poprvé probojoval do semifinále turnaje ATP a premiérově porazil člena elitní desítky.[12] Mezi poslední osmičkou na něj nestačil čtvrtý hráč světa, Argentinec Juan Martín del Potro. Po zisku úvodní semifinálové sady proti Moldavanu Radu Albotovi z deváté desítky, však utržil debakl ve formě dvou „kanáru“. Nové kariérní maximum, 57. místo, dosáhl v závěru dubna po třetím kole na Barcelona Open Banco Sabadell 2019. Probíhající sezónu však předčasně ukončil po pětisetové prohře s Jošihitem Nišiokou na French Open 2019, když si v pařížské deblové soutěži přivodil zranění pravého hamstringu.[13] V červnu tak podstoupil operaci. Na okruh se vrátil po sedmi měsících lednovou kvalifikací ASB Classic 2020 v Aucklandu, v jejímž druhém kole podlehl Mikaelu Ymerovi.[8][3][1] Do druhého osmifinále na grandslamu prošel během Australian Open 2021, kde zdolal Marca Cecchinata, dvacátého druhého nasazeného Bornu Ćoriće a Jihoafričana Lloyda Harrise. Mezi poslední osmičku jej nepustil čtvrtý nasazený a pozdější finalista Daniil Medveděv.[14]
První finále na túře ATP si zahrál na washingtonském Citi Open 2021 z kategorie ATP 500. Na úvod porazil obhájce trofeje Nicka Kyrgiose,[15] poté turnajovou třináctku Benoîta Paireho, Bělorusa Ilju Ivašku a krajana Denise Kudlu. Ani v semifinále jej nezastavil šampion z roku 2015 Kei Nišikori.[16] Až v závěrečném duelu jej zdolala italská turnajová pětka Jannik Sinner po třísetovém průběhu. Bodový zisk mu po dvou letech zajistil návrat do elitní světové stovky, když se posunul o čtyřicet příček výše na 64. místo žebříčku.[17]
Finále na okruhu ATP Tour
|
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 8. srpna 2021 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Jannik Sinner | 5–7, 6–4, 5–7 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda |
---|
Challengery (3 D; 2 Č) |
ITF (2 D; 5 Č) |
Dvouhra (5 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | září 2016 | Irvine, Spojené státy | tvrdý | Jan Choinski | 6–0, 6–3 |
2. | ledna 2017 | Los Angeles, Spojené státy | tvrdý | Carl Söderlund | 6–4, 6–0 |
1. | října 2017 | Fairfield, Spojené státy | tvrdý | Bradley Klahn | 6–4, 6–2 |
2. | dubna 2018 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Jordan Thompson | 1.–6, 6–4, 6–1 |
3. | února 2021 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý (h) | Jurij Rodionov | 6–1, 6–2 |
Čtyřhra (7 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | září 2013 | Costa Mesa, Spojené státy | tvrdý | Marcos Giron | Keith-Patrick Crowley Matt Fawcett |
6–3, 6–2 |
2. | června 2014 | Oklahoma City, Spojené státy | tvrdý | Martin Redlicki | Jesús Bandrés Gonzalo Escobar |
4–6, 7–6(7–3), [10–8] |
3. | září 2015 | Costa Mesa, Spojené státy | tvrdý | Martin Redlicki | Jean-Yves Aubone Benjamin Lock |
6–2, 3–6, [10–5] |
4. | září 2016 | Irvine, Spojené státy | tvrdý | Deiton Baughman | Timothy Sah Ryan Seggerman |
6–4, 6–3 |
1. | října 2016 | Fairfield, Spojené státy | tvrdý | Brian Baker | Sekou Bangoura Eric Quigley |
6–3, 6–4 |
5. | dubna 2017 | Memphis, Spojené státy | tvrdý | Lloyd Glasspool | Philip Bester Alex Lawson |
6–2, 7–6(7–3) |
2. | ledna 2018 | Playford, Austrálie | tvrdý | Tommy Paul | Maverick Banes Jason Kubler |
7–6(7–4), 6–4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mackenzie McDonald na anglické Wikipedii.
- Mackenzie McDonald | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Mackenzie McDonald na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 9. září 2021
- Mackenzie McDonald na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 9. září 2021
- Meet Mackenzie McDonald [online]. Hawaii Tennis Open [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ROBSON, Douglas. U.S. 18-year-old Mackenzie McDonald makes an impression. USA TODAY [online]. 2013-08-11 [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
- McDonald to Turn Professional. UCLA Athletics [online]. 2016-06-16 [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Piedmont's Mackenzie McDonald Falls to Belgian Tennis Star. Piedmont, CA Patch [online]. 2013-08-12 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- Mackenzie McDonald | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Challenger Satral Banja Luka 2016 [online]. ATP Tour, Inc., 2016-09-16 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- DRUCKER, Joel. On a triumphant night, Dimitrov edges No. 186 McDonald, 8-6 in fifth. Tennis.com [online]. 2018-01-17 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- WOLKEN, Dan. Mackenzie McDonald's Wimbledon run has been extra special for his former coach at UCLA. USA TODAY [online]. [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- McDonald Defeats Top Seed Del Potro At Delray Beach Open [online]. ATP Tour, Inc., 2019-02-23 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ODDO, Chris. US Open Interview: Mackenzie McDonald [online]. US Open, 2020-09-05 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- Daniil Medvedev Powers Past Mackenzie McDonald Into First Australian Open Quarter-final [online]. ATP Tour, Inc., 2021-02-21 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- Mackenzie McDonald defeats defending Citi Open champion Nick Kyrgios. Tennis.com [online]. 2021-08-04 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- Mackenzie McDonald Outlasts Kei Nishikori To Reach First Final In Washington [online]. ATP Tour, Inc., 2021-08-08 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- Jannik Sinner Beats Mackenzie McDonald For Washington Title. ATP Tour [online]. 2021-08-09 [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mackenzie McDonald na Wikimedia Commons
- Mackenzie McDonald na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Mackenzie McDonald na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)