Hubert Hurkacz

Hubert Hurkacz (* 11. února 1997 Vratislav) je polský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál čtyři turnaje ve dvouhře, včetně Miami Open 2021, a tři ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

Hubert Hurkacz
Hubert Hurkacz na French Open 2021
PřezdívkaHubi[1]
StátPolsko Polsko
Datum narození11. února 1997 (25 let)[1]
Místo narozeníVratislav, Polsko[1]
BydlištěVratislav, Polsko[1]
Výška196 cm[1]
Hmotnost81 kg[1]
Profesionál od2015[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 443 328 USD
Dvouhra
Poměr zápasů98–84
Tituly4 ATP, 3 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění9. místo (8. listopadu 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020)
French Open2. kolo (2018)
Wimbledonsemifinále (2021)
US Open2. kolo (2018, 2020, 2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů34–40
Tituly3 ATP, 3 Futures
Nejvyšší umístění44. místo (25. října 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2020, 2021)
French Open2. kolo (2020)
US Open2. kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20211109a9. listopadu 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2021 na 9. místě a ve čtyřhře v říjnu téhož roku na 44. místě. Trénuje ho Craig Boynton.[1]

V juniorském tenise odešel poražen se Slovákem Alexem Molčanovem z finále čtyřhry Australian Open 2015, když nestačili na australskou dvojici Jake Delaney a Marc Polmans.

V polském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 prvním kolem Světové skupiny proti Argentině, v němž prohrál s Leonardem Mayerem a porazil Renza Oliva. Pozdější šampioni Argentinci zvítězili 3:2 na zápasy. Do srpna 2021 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 7–9 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2014, když na turnaji ve vratislavské Ślęze postoupil z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehl krajanu Janovi Zieliňskému.[2] O rok později na turnaji vybojoval první trofej po finálové výhře nad Čechem Robinem Staňkem. Premiérový titul na challengerech si odvezl z Poznań Open, kde v červnu 2018 přehrál ve finále japonského hráče Tara Daniela. Druhý a třetí turnajový triumf přidal na brestském challengeru 2018 a v Canbeře 2019. V prvním případě zdolal v boji o titul Litevce Ričardase Berankise a ve druhém Bělorusa Ilju Ivašku.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na dubnovém Gazprom Hungarian Open 2018 v Budapešti. Z pozice kvalifikanta vypadl v úvodním kole dvouhry s italským kvalifikantem Lorenzem Sonegem.[1] V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na Western & Southern Open 2018 v Cincinnati, kde prošel kvalifikačním sítem. V prvním kole singlové soutěže jej vyřadil Maďar Márton Fucsovics až v tiebreaku závěrečné sady. Do prvního čtvrtfinále se probojoval na BNP Paribas Open 2019 v Indian Wells po vítězství nad kanadským tenistou Denisem Shapovalovem, než jej zastavila světová čtyřka Roger Federer. Hráče elitní světové desítky premiérově porazil ve druhém kole Dubai Tennis Championships 2019, kde na jeho raketě dohrál šestý muž světa Kei Nišikori. V téže fázi Miami Open 2019 vyřadil světovou čtyřku Dominica Thiema.[1][2]

V roce 2018 si zajistil účast na závěrečné události pro nejvýše postavené hráče do 21 let, Next Generation ATP Finals v Miláně, na němž nepostoupil ze základní skupiny.

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole vyřadil Američana Tennyse Sandgrena. Jednalo se o jeho vůbec první vyhraný zápas na túře ATP. Následně však nenašel recept na Chorvata Marina Čiliće.[1][2]

Premiérovou trofej v rámci túry ATP si odvezl ze srpnového Winston-Salem Open 2019, kde ve finále zdolal francouzskou turnajovou jedničku Benoîta Paireho po třísetovém průběhu. Stal se tak prvním polským vítězem dvouhry v této úrovni profesionálního tenisu od Wojciecha Fibaka a jeho triumfu v Chicagu 1982 na tehdejším okruhu WCT.[4]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–0 D; 2–0 Č)
ATP Tour 500 (0–1 Č)
ATP Tour 250 (3–0 D; 1–0 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (4–0 D; 3–0 Č)
antuka (0–0)
tráva (0–1 Č)
Tituly dle místa
venku (3–0 D; 1–1 Č)
hala (1–0 D; 2–0 Č)

Dvouhra: 4 (4–0)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 24. srpna 2019 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Benoît Paire 6–3, 3–6, 6–3
Vítěz 2. 13. ledna 2021 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Sebastian Korda 6–3, 6–3
Vítěz 3. 4. dubna 2021 Miami, Spojené státy tvrdý Jannik Sinner 7–6(7–4), 6–4
Vítěz 4. 26. září 2021 Méty, Francie tvrdý (h) Pablo Carreño Busta 7–6(7–2), 6–3

Čtyřhra: 4 (3–1)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 8. listopadu 2020 Paříž, Francie tvrdý (h) Félix Auger-Aliassime Mate Pavić
Bruno Soares
6–7(3–7), 7–6(9–7), [10–2]
Finalista 1. 20. června 2021 Halle, Německo tráva Félix Auger-Aliassime Kevin Krawietz
Horia Tecău
6–7(4–7), 4–6
Vítěz 2. 26. září 2021 Méty, Francie tvrdý (h) Jan Zieliński Hugo Nys
Arthur Rinderknech
7–5, 6–3
Vítěz 3. 2. dubna 2022 Miami, Spojené státy tvrdý John Isner Wesley Koolhof
Neal Skupski
7–6(7–5), 6–4

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (3–2 D; 0–0 Č)
Futures (2–2 D; 3–4 Č)

Dvouhra: 9 (5–4)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 20150901azáří 2015 Ślęza, Polsko antuka Robin Staněk 6–4, 7–6(7–4)
Finalista 1. 20151001aříjna 2015 Oliveira de Azeméis, Portugalsko antuka Pablo Vivero González 6–3, 5–7, 3–6
Finalista 2. 20160501akvětna 2016 Jablonec nad Nisou, Česko antuka Marek Michalička 6–3, 4–6, 6–7(5–7)
Vítěz 2. 20170401adubna 2017 Lisabon, Portugalsko tvrdý João Domingues 7–5, 6–1
Finalista 1. listopad 2017 Šen-čen, Čína tvrdý Radu Albot 6–7(6–8), 7–6(7–3), 4–6
Finalista 1. březen 2018 Ču-chaj, Čína tvrdý Alex Bolt 7–5, 6–7(4–7), 2–6
Vítěz 1. červen 2018 Poznań, Polsko antuka Taró Daniel 6–1, 6–1
Vítěz 2. říjen 2018 Brest, Francie tvrdý (h) Ričardas Berankis 7–5, 6–1
Vítěz 3. leden 2019 Canberra, Austrálie tvrdý Ilja Ivaška 6–4, 4–6, 6–2

Čtyřhra (3 tituly)

Č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 20161101alistopadu 2016 Leimen, Německo tvrdý (h) Aleksander Charpantidis Marvin Möller
Tim Rühl
6–1, 6–3
2. 20170401adubna 2017 Dauhá Katar tvrdý Milos Sekulic Anderson Reed
Sem Verbeek
1–6, 3–3skreč
3. 20170801asrpna 2017 Bydhošť, Polsko antuka Michał Dembek Karol Drzewiecki
Maciej Smoła
6–2, 6–7(9–11), [10–6]

Finále na juniorce Grand Slamu

Čtyřhra juniorů: 1 (0–1)

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2015 Australian Open tvrdý Alex Molčan Jake Delaney
Marc Polmans
6–0, 2–6, [8–10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hubert Hurkacz na anglické Wikipedii.

  1. Hubert Hurkacz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20211109a9. listopadu 2021
  2. Hubert Hurkacz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20211109a9. listopadu 2021
  3. Hubert Hurkacz na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210719a19. července 2021
  4. Hurkacz Lifts Maiden Trophy In Winston-Salem [online]. ATP Tour, 24-08-2019 [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.