Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství[p 1] představuje chronologický seznam laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, která je každoročně udělována za významné objevy na poli věd o životě a lékařství. Obsahem ceny je zlatá medaile, diplom a certifikát na peněžní obnos.
V roce 2021 cena putovala do rukou amerického fyziologa Davida Julia a americko-libanonského molekulárního biologa a neurovědce Ardema Patapoutiana „za jejich objevy teplotních a dotykových receptorů“. Oba přispěli k pochopení vnímání smyslových počitků horka, chladu i mechanických podnětů tlaku a dotyku prostřednictvím převodu na elektrické impulsy v nervové soustavě a schopnosti organizmu na ně adekvátně reagovat. Vědci se zasadili o průlomový objev receptorů TRPV1, TRPM8 a kanálků Piezo. Julius experimentoval s kapsaicinem k odhalení receptorů reagujících na změnu teploty. Patapoutian objevil nový typ čidel vytvářejících odezvu na mechanické stimuly v kůži a vnitřních orgánech. Objevy našly uplatnění v léčbě nemocí včetně chronických bolestí.[1][2][3]
Historie
Výběr oceněných provádí Nobelův výbor, jenž návrhy posílá Nobelovu shromáždění, které o nich rozhoduje. Držitelé pak cenu získávají 10. prosince ve stockholmském koncertním sále z rukou švédského krále. Opatření omezující nejvyšší počet oceněných v každé oblasti na tři osoby za jeden rok bylo zavedeno v roce 1968.[4]
Mezi lety 1901 až 2021 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství obdrželo 224 osob, z toho 212 mužů a 12 žen. Jednalo se o čtyřicet laureátů, kteří získali cenu samostatně, dále bylo oceněno třicet pět dvojic a třicet osm trojic (maximální počet oceněných).[5][6] Prvním nositelem se v roce 1901 stal německý fyziolog Emil von Behring, který získal částku 150 782 švédských korun, což k roku 2009 odpovídalo hodnotě 7 872 648 korun. Imunolog Ralph M. Steinman je jediným laureátem v historii, kterému byla Nobelova cena udělena posmrtně (za rok 2011). Nejmladším držitelem je Kanaďan Frederick Grant Banting, kterému při převzetí ceny v roce 1923 bylo 32 let. Naopak nejstarším příjemcem se v roce 1966 stal ve věku 87 let americký patolog Francis Peyton Rous.[6]
Mezi dvanáct oceněných žen patří Gerty Coriová (1947), Rosalyn Yalowová (1977), Barbara McClintocková (1983), Rita Leviová-Montalciniová (1986), Gertrude Belle Elionová (1988), Christiane Nüssleinová-Volhardová (1995), Linda B. Bucková (2004), Françoise Barré-Sinoussiová (2008), Elizabeth H. Blackburnová (2009), Carol W. Greiderová (2009), May-Britt Moserová (2014) a konečně Tchu Jou-jou (2015).[7]
Cenu také společně převzaly dva manželské páry, pražští rodáci Gerty a Carl Ferdinand Coriovi (1947) a norští neurovědci May-Britt a Edvard I. Moserovi (2014). Rodinní příslušníci, otec a syn, obdrželi ocenění také dvakrát: Hans von Euler-Chelpin (chemie) a Ulf von Euler (lékařství), respektive Arthur Kornberg (lékařství) a Roger D. Kornberg (chemie). Mezi nositele se řadí i bratrská dvojice Jan Tinbergen (ekonomie) a Nikolaas Tinbergen (lékařství).[5]
Lékař a psycholog Sigmund Freud byl na cenu neúspěšně nominován 32krát v lékařství nebo fyziologii a v roce 1936 také v kategorii literatury. Objevitelé inzulinu Frederick Banting a John James Rickard Macleod vyhráli při své první nominaci v roce 1923.[8]
V prvních padesáti letech obdrželo cenu 59 osob. V období 1951–2000 se jednalo o více než dvojnásobný počet 113 osob. Devětkrát, v letech 1915–1918, 1921, 1925 a 1940–1942, nebyla cena předána. První světová válka způsobila čtyřnásobnou absenci oceněných (1915–1918) a v důsledku druhé světové války se cena neudělovala třikrát (1940–1942).[5]
Seznam laureátů
Rok | Laureát | Stát | Zdůvodnění | |
---|---|---|---|---|
1901 | Emil Adolf von Behring bakteriolog (1854–1917) |
Německé císařství | „za jeho práce léčení sérem a zvláště za použití séra proti záškrtu, jímž otevřel novou cestu lékařské vědě a lékařům dal úspěšnou zbraň v boji proti nemoci a smrti“[9][10] | |
1902 | Sir Ronald Ross bakteriolog (1857–1932) |
Spojené království | „za jeho práce o malárii, kterými prokázal, jak vzniká nemoc v organismu, a tím položil základní kámen pro úspěšný výzkum této nemoci a jejího léčení“[11][9] | |
1903 | Niels Ryberg Finsen lékař (1860–1904) |
Dánsko (Faerské ostrovy) |
„jako ocenění jeho přístupu k léčení nemocí, zvláště lupus vulgaris, pomocí koncentrovaných světelných paprsků, čímž ukázal novou cestu lékařské vědě“[12][9] | |
1904 | Ivan Petrovič Pavlov fyziolog (1849–1936) |
Ruské impérium | „jako uznání za jeho práce v oboru fyziologie trávení, které podstatně přispěly k prohloubení a rozšíření vědomostí v této oblasti“[13][9] | |
1905 | Robert Koch bakteriolog (1843–1910) |
Německé císařství | „za jeho objevy a výzkumy v oboru tuberkulózy“[14][9] | |
1906 | Camillo Golgi histolog (1844–1926) |
Italské království | „jako ocenění jejich prací o struktuře nervového systému“[15][9] | |
Santiago Ramón y Cajal histolog (1852–1934) |
Španělsko | |||
1907 | Charles Louis Alphonse Laveran bakteriolog (1845–1922) |
Francie | „jako ocenění jeho prací o významu protozoí jako příčin nemocí“[16][9] | |
1908 | Ilja Iljič Mečnikov biolog (1845–1916) |
Ruské impérium | „jako ocenění jejich prací o imunitě“[17][9] | |
Paul Ehrlich lékař (1854–1915) |
Německo | |||
1909 | Emil Theodor Kocher chirurg (1841–1917) |
Švýcarsko | „za jeho práce o fyziologii, patologii a chirurgii štítné žlázy“[18][9] | |
1910 | Albrecht Kossel biochemik (1853–1927) |
Německé císařství | „jako uznání přínosu, který svými pracemi o bílkovinách včetně nukleinu vykonal pro rozšíření znalostí chemického složení buňky“[19][9] | |
1911 | Allvar Gullstrand oční lékař (1862–1930) |
Švédsko | „za jeho práce o optice oka“[20][9] | |
1912 | Alexis Carrel chirurg a fyziolog (1873–1944) |
Francie | „jako ocenění jeho prací o cévním stehu, cévních a orgánových transplantacích“[21][9] | |
1913 | Charles Richet fyziolog (1850–1935) |
Francie | „za jeho práce o anafylaxi“[22][9] | |
1914 | Robert Bárány neurolog, otorinolaryngolog (1876–1936) |
Rakousko-Uhersko | „za jeho práce o fyziologii a patologii vestibulárního aparátu vnitřního ucha“[23][9] | |
1915 | cena neudělena | |||
1916 | ||||
1917 | ||||
1918 | ||||
1919 | Jules Bordet[p 2] lékař a mikrobiolog (1870–1961) |
Belgie | „jako uznání jeho prací o imunitě“[24][9] | |
1920 | August Krogh fyziolog (1874–1949) |
Dánsko | „za objev mechanismu kapilárně motorické regulace“[25][9] | |
1921 | cena neudělena | |||
1922 | Archibald Vivian Hill fyziolog (1886–1977) |
Spojené království | „za jeho objevy v oblasti tvorby tepla ve svalech“[26] | |
Otto Fritz Meyerhof biochemik (1884–1951) |
Německo | „za jeho objevy vztahu mezi spotřebou kyslíku a produkcí kyseliny mléčné ve svalu“[26][9] | ||
1923 | Frederick Grant Banting lékař (1891–1941) |
Kanada | „za objev inzulinu“[27][9] | |
John James Rickard Macleod fyziolog (1876–1935) |
Kanada | |||
1924 | Willem Einthoven lékař (1869–1927) |
Nizozemsko | „za objev mechanismu elektrokardiogramu“[28][9] | |
1925 | cena neudělena | |||
1926 | Johannes Fibiger[p 3] patolog (1868–1928) |
Dánsko | „za jeho objev experimentálně vyvolaného nádorového bujení“[29][9] | |
1927 | Julius Wagner-Jauregg psychiatr (1857–1940) |
Rakousko | „za objev terapeutického účinku naočkování malárie při léčení progresivní paralýzy“[30][9] | |
1928 | Charles Jules Henri Nicolle internista, bakteriolog (1866–1936) |
Francie | „za jeho práce o skvrnitém tyfu“[31][9] | |
1929 | Christiaan Eijkman hygienik (1858–1930) |
Nizozemsko | „za jeho objev antineuritického vitamínu“[32] | |
Sir Frederick Gowland Hopkins biochemik (1861–1947) |
Spojené království | „za objev vitamínů, které podporují růst“[32][9] | ||
1930 | Karl Landsteiner chemik a lékař (1868–1943) |
Rakousko | „za objev krevních skupin člověka“[33][9] | |
1931 | Otto Heinrich Warburg biochemik (1883–1970) |
Německo | „za objev enzymů dýchacího řetězce, jejich povahy a funkce“[34][9] | |
1932 | Sir Charles Scott Sherrington fyziolog (1857–1952) |
Spojené království | „za jejich objevy o funkci neuronů“[35][9] | |
Edgar Douglas Adrian fyziolog (1889–1977) |
Spojené království | |||
1933 | Thomas Hunt Morgan genetik (1866–1945) |
Spojené státy | „za jeho objevy o významu chromozomů jako nositelů dědičnosti“[36][9] | |
1934 | George Hoyt Whipple patolog (1878–1976) |
Spojené státy | „za návrh léčení chudokrevnosti aplikací výtažku z jater“[37][9] | |
George Richards Minot lékař (1885–1950) |
Spojené státy | |||
William Parry Murphy lékař (1892–1987) |
Spojené státy | |||
1935 | Hans Spemann zoolog (1869–1941) |
Německo | „za objev organizačního efektu v embryonálním vývoji“[38][9] | |
1936 | Sir Henry Hallett Dale fyziolog, farmakolog (1875–1968) |
Spojené království | „za jejich objevy chemického přenosu nervových impulsů“[39][9] | |
Otto Loewi fyziolog, farmakolog (1873–1961) |
Rakousko | |||
1937 | Albert Szent-Györgyi biochemik (1893–1986) |
Maďarsko | „za jeho objevy v oblasti biologického spalovacího procesu, zvláště ve vztahu k vitamínu C a katalýze kyseliny fumarové“[40][9] | |
1938 | Corneille Heymans[p 4] fyziolog (1892–1968) |
Belgie | „za objev významu krkavic a mechanismu aorty při regulaci dýchání“[41][9] | |
1939 | Gerhard Domagk[p 5] patolog, bakteriolog (1895–1964) |
Německo | „za objev antibakteriálního účinku sulfonamidů“[42][9] | |
1940 | cena neudělena | |||
1941 | ||||
1942 | ||||
1943 | Carl Peter Henrik Dam[p 6] biochemik (1895–1976) |
Dánsko | „za objev vitamínu K“[43][9] | |
Edward Adelbert Doisy biochemik (1893–1986) |
Spojené státy | „za objev chemického složení vitamínu K“[43][9] | ||
1944 | Joseph Erlanger neurofyziolog (1874–1965) |
Spojené státy | „za jejich objev vysoce diferencovaných funkcí nervových vláken“[44][9] | |
Herbert Spencer Gasser fyziolog (1888–1963) |
Spojené státy | |||
1945 | Sir Alexander Fleming bakteriolog (1881–1955) |
Spojené království | „za objev penicilinu a jeho účinku u různých infekčních onemocnění“[45][9] | |
Sir Ernst Boris Chain chemik (1906–1979) |
Spojené království | |||
Howard Walter Florey patolog (1898–1968) |
Austrálie | |||
1946 | Hermann Joseph Muller biolog (1890–1967) |
Spojené státy | „za objev, že rentgenové záření může vyvolat mutace“[46][9] | |
1947 | Carl Ferdinand Cori lékař, farmakolog (1896–1984) |
Spojené státy | „za jejich objev katalytické přeměny glykogenu“[47][9] | |
Gerty Theresa Coriová lékařka, farmakoložka (1896–1971) |
Spojené státy | |||
Bernardo Alberto Houssay fyziolog (1887–1971) |
Argentina | „za jeho objev významu hormonů předního laloku hypofýzy pro metabolismus cukrů“[47][9] | ||
1948 | Paul Hermann Müller chemik (1899–1965) |
Švýcarsko | „za objev silného účinku DDT jako kontaktního jedu četných členovců“[48][9] | |
1949 | Walter Rudolf Hess neurofyziolog (1881–1973) |
Švýcarsko | „za objev funkce mezimozku pro řízení koordinované činnosti vnitřních orgánů“[49][9] | |
António Caetano Egas Moniz neurolog (1874–1955) |
Portugalsko | „za objev významu prefrontální leukotomie při léčení některých psychóz“[49][9] | ||
1950 | Philip Showalter Hench lékař (1896–1965) |
Spojené státy | „za jejich objevy hormonů kůry nadledviny, jejich struktury a jejich biologických účinků“[50][9] | |
Edward Calvin Kendall biochemik (1886–1972) |
Spojené státy | |||
Tadeusz Reichstein chemik (1897–1996) |
Švýcarsko | |||
1951 | Max Theiler biolog (1899–1972) |
Jihoafrická unie | „za výzkum žluté zimnice a boje proti ní“[51][9] | |
1952 | Selman Abraham Waksman biochemik (1888–1973) |
Spojené státy | „za objev streptomycinu, prvního antibiotika proti tuberkulóze“[52][9] | |
1953 | Sir Hans Adolf Krebs biochemik (1900–1981) |
Spojené království | „za objev cyklické přeměny kyseliny citronové“[53][9] | |
Fritz Albert Lipmann biochemik (1899–1986) |
Spojené státy | „za objev koenzymu A a jeho významu pro látkovou přeměnu“[53][9] | ||
1954 | John Franklin Enders virolog (1897–1985) |
Spojené státy | „za jejich objev schopnosti viru poliomyelitidy růst v různých tkáňových kulturách“[54][9] | |
Frederick Chapman Robbins lékař (1916–2003) |
Spojené státy | |||
Thomas Huckle Weller bakteriolog (1915–2008) |
Spojené státy | |||
1955 | Axel Hugo Theodor Theorell biochemik, (1903–1982) |
Švédsko | „za objev povahy a účinku oxidačních enzymů“[55][9] | |
1956 | André Frédéric Cournand lékař (1895–1988) |
Spojené státy | „za jejich objevy katetrizace srdce a patologických změn oběhové soustavy“[56][9] | |
Werner Forssmann chirurg, urolog (1904–1979) |
Spolková republika Německo | |||
Dickinson W. Richards lékař (1895–1973) |
Spojené státy | |||
1957 | Daniel Bovet farmakolog (1907–1992) |
Itálie | „za jeho objevy o syntetických sloučeninách a zvláště o jejich účinku na cévní systém a kosterní svaly“[57][9] | |
1958 | George Wells Beadle biolog (1903–1989) |
Spojené státy | „za jejich objev, že účinnost genů spočívá v tom, že regulují určité chemické pochody“[58][9] | |
Edward Lawrie Tatum biochemik, genetik (1909–1975) |
Spojené státy | |||
Joshua Lederberg mikrobiolog (1925–2008) |
Spojené státy | „za jeho objevy genetické rekombinace a organizace genetického materiálu u bakterií“[58][9] | ||
1959 | Arthur Kornberg biochemik (1918–2007) |
Spojené státy | „za jejich objevy mechanismu biologické syntézy ribonukleové a deoxyribonukleové kyseliny“[59][9] | |
Severo Ochoa biochemik (1905–1993) |
Španělsko Spojené státy | |||
1960 | Sir Frank Macfarlane Burnet lékař (1899–1985) |
Austrálie | „za objev získané imunologické tolerance“[60][9] | |
Sir Peter Brian Medawar biolog (1915–1987) |
Spojené království | |||
1961 | Georg von Békésy biofyzik (1899–1972) |
Spojené státy | „za jeho objev fyzikálního mechanismu podráždění v hlemýždi vnitřního ucha“[61][9] | |
1962 | Francis Harry Compton Crick biochemik (1916–2004) |
Spojené království | „za jejich objev molekulární struktury nukleových kyselin a jejich významu pro přenos dědičné informace v živém materiálu“[62][9] | |
James Dewey Watson biochemik (* 1928) |
Spojené státy | |||
Maurice Hugh Frederick Wilkins biofyzik (1916–2004) |
Nový Zéland Spojené království | |||
1963 | Sir John Carew Eccles fyziolog (1903–1997) |
Austrálie | „za jejich objev iontového mechanismu dráždění a útlumu periferních a centrálních oblastí membrán nervových buněk“[63][9] | |
Sir Alan Lloyd Hodgkin fyziolog (1914–1998) |
Spojené království | |||
Sir Andrew Fielding Huxley fyziolog (1917–2012) |
Spojené království | |||
1964 | Konrad Bloch biochemik (1912–2000) |
Spojené státy | „za jejich objev mechanismu a regulace metabolismu cholesterolu a mastných kyselin“[64][9] | |
Feodor Lynen biochemik (1911–1979) |
Spolková republika Německo | |||
1965 | François Jacob genetik, fyziolog (1920–1984) |
Francie | „za jejich objev v oboru genetické kontroly syntézy enzymů a virů“[65][9] | |
André Lwoff mikrobiolog (1902–1994) |
Francie | |||
Jacques Monod biochemik (1910–1976) |
Francie | |||
1966 | Peyton Rous patolog (1879–1970) |
Spojené státy | „za jeho objev v oblasti onkogenních virů“[66] | |
Charles Brenton Huggins lékař (1901–1997) |
Spojené státy | „za jeho objev hormonálního léčení rakoviny prostaty“[66][9] | ||
1967 | Ragnar Granit neurofyziolog (1900–1991) |
Finsko / Švédsko | „za jejich objevy v oblasti primárních fyziologických a chemických pochodů v procesu vidění“[67][9] | |
Haldan Keffer Hartline fyziolog (1903–1983) |
Spojené státy | |||
George Wald biochemik (1906–1997) |
Spojené státy | |||
1968 | Robert W. Holley biochemik (1922–1993) |
Spojené státy | „za jejich interpretaci genetického kódu a jeho funkce při proteosyntéze“[68][9] | |
Har Gobind Khorana biochemik (1922–2011) |
Indie | |||
Marshall W. Nirenberg biochemik (1927–2010) |
Spojené státy | |||
1969 | Max Delbrück biofyzik, biolog (1906–1981) |
Spojené státy | „za jejich objevy mechanismu množení a genetické struktury virů“[69][9] | |
Alfred D. Hershey molekulární biolog (1908–1997) |
Spojené státy | |||
Salvador E. Luria mikrobiolog (1912–1991) |
Spojené státy | |||
1970 | Julius Axelrod neurochemik (1912–2004) |
Spojené státy | „za jejich objevy signálních látek v kontaktních oblastech nervových buněk a mechanismu jejich uskladnění, uvolnění a inaktivace“[70][9] | |
Ulf von Euler fyziolog (1905–1983) |
Švédsko | |||
Sir Bernard Katz biofyzik (1911–2003) |
Spojené království | |||
1971 | Earl Wilbur Sutherland biochemik, fyziolog (1915–1974) |
Spojené státy | „za jeho objevy mechanismu účinku hormonů“[71][9] | |
1972 | Gerald M. Edelman biochemik (1929–2014) |
Spojené státy | „za jejich objevy týkající se chemické struktury protilátek“[72][9] | |
Rodney R. Porter biochemik (1917–1985) |
Spojené království | |||
1973 | Karl von Frisch zoolog (1886–1982) |
Spolková republika Německo | „za jejich objevy organizace a vyvolání individuálního a vzorového chování“[73][9] | |
Konrad Lorenz zoolog, etolog (1903–1989) |
Rakousko | |||
Nikolaas Tinbergen zoolog (1907–1988) |
Spojené království | |||
1974 | Albert Claude lékař (1899–1983) |
Belgie | „za jejich objevy v oblasti strukturální a funkční organizaci buňky“[74][9] | |
Christian de Duve biochemik (1917–2013) |
Belgie | |||
George E. Palade biochemik (1912–2008) |
Rumunsko | |||
1975 | David Baltimore mikrobiolog (* 1938) |
Spojené státy | „za jejich objevy vzájemného působení onkogenních virů a genetického materiálu buňky“[75][9] | |
Renato Dulbecco biolog (1914–2012) |
Itálie Spojené státy | |||
Howard Martin Temin biolog (1934–1994) |
Spojené státy | |||
1976 | Baruch S. Blumberg lékař, fyziolog (1925–2011) |
Spojené státy | „za jejich objevy nových mechanismů vzniku a rozšíření infekčních chorob“[76][9] | |
D. Carleton Gajdusek pediatr, virolog (1923–2008) |
Spojené státy | |||
1977 | Roger Guillemin biochemik (* 1924) |
Spojené státy | „za jejich objev peptidových hormonů v mozku“[77][9] | |
Andrew V. Schally endokrinolog (* 1926) |
Spojené státy | |||
Rosalyn Yalowová nukleární lékařka, fyzička (1921–2011) |
Spojené státy | „za objev radioimunologických metod k zjištění peptidových hormonů“[77][9] | ||
1978 | Werner Arber mikrobiolog, genetik (* 1929) |
Švýcarsko | „za jejich objev restrikčních enzymů a použití těchto enzymů v molekulární genetice“[78][9] | |
Daniel Nathans mikrobiolog (1928–1999) |
Spojené státy | |||
Hamilton O. Smith mikrobiolog (* 1931) |
Spojené státy | |||
1979 | Allan M. Cormack fyzik (1924–1998) |
Spojené státy | „za objev výpočetní tomografie“[79][9] | |
Sir Godfrey N. Hounsfield elektroinženýr (1919–2004) |
Spojené království | |||
1980 | Baruj Benacerraf imunolog (1920–2011) |
Venezuela | „za jejich objevy geneticky určených buněčných povrchových struktur, které řídí imunologickou reakci“[80][9] | |
Jean Dausset imunolog (1916–2009) |
Francie | |||
George D. Snell genetik, imunolog (1903–1996) |
Spojené státy | |||
1981 | Roger W. Sperry neurobiolog (1913–1994) |
Spojené státy | „za jeho objevy funkční specializace mozkových hemisfér“[81][9] | |
David H. Hubel neurofyziolog (1926–2013) |
Spojené státy | „za jejich objevy o šíření informace v zrakovém smyslovém centru“[81][9] | ||
Torsten N. Wiesel neurofyziolog (* 1924) |
Švédsko | |||
1982 | Sune K. Bergström biochemik (1916–2004) |
Švédsko | „za jejich průkopnickou práci o prostaglandinech a jim příbuzných biologicky aktivních látkách“[82][9] | |
Bengt I. Samuelsson biochemik (* 1934) |
Švédsko | |||
Sir John R. Vane farmakolog (1927–2007) |
Spojené království | |||
1983 | Barbara McClintocková botanička (1902–1992) |
Spojené státy | „za její objevy struktury pohyblivých genů“[83][9] | |
1984 | Niels K. Jerne imunolog (1911–1994) |
Dánsko | „za teorie o specifické stavbě a řízení imunitního systému a za objev principu tvorby monoklonálních protilátek“[84][9] | |
Georges J.F. Köhler imunolog, biolog (1946–1995) |
Spolková republika Německo | |||
César Milstein biochemik (1927–2002) |
Argentina Spojené království | |||
1985 | Michael S. Brown genetik (* 1941) |
Spojené státy | „za jejich objev týkající se určení koloběhu cholesterolu v organismu“[85][9] | |
Joseph L. Goldstein lékař, biochemik (* 1940) |
Spojené státy | |||
1986 | Stanley Cohen biochemik (1922–2020) |
Spojené státy | „za jejich objev nervového růstového faktoru“[86][9] | |
Rita Leviová-Montalciniová neuroložka (1909–2012) |
Itálie Spojené státy | |||
1987 | Susumu Tonegawa molekulární biolog, imunolog (* 1939) |
Japonsko | „za jeho objev genetických základů pro vznik variability protilátek“[87][9] | |
1988 | Sir James W. Black lékař, farmakolog (1924–2010) |
Spojené království | „za jejich objev důležitých principů medikamentózní léčby“[88][9] | |
Gertrude B. Elionová farmakoložka (1918–1999) |
Spojené státy | |||
George H. Hitchings farmakolog (1905–1998) |
Spojené státy | |||
1989 | J. Michael Bishop mikrobiolog, imunolog (* 1936) |
Spojené státy | „za jejich objev buněčného původu onkogenních retrovirů“[89][9] | |
Harold E. Varmus onkolog (* 1939) |
Spojené státy | |||
1990 | Joseph E. Murray plastický chirurg (1919–2012) |
Spojené státy | „za jejich objevy týkající se orgánových a buněčných transplantací jako klinické metody“[90][9] | |
E. Donnall Thomas hematolog (1920–2012) |
Spojené státy | |||
1991 | Erwin Neher biofyzik (* 1944) |
Spolková republika Německo | „za jejich objev existence a funkce iontových buněčných kanálů“[91][9] | |
Bert Sakmann fyziolog (* 1942) |
Spolková republika Německo | |||
1992 | Edmond H. Fischer biochemik (* 1920) |
Švýcarsko Spojené státy |
„za jejich objev reverzibilní fosforylace proteinů jako biologického regulačního mechanismu“[92][9] | |
Edwin G. Krebs biochemik (1918–2009) |
Spojené státy | |||
1993 | Sir Richard John Roberts molekulární biolog (* 1943) |
Spojené království | „za objev nestálých genů, revolucionizující naše názory na strukturu genů a jejich vývoj“[93][9] | |
Phillip A. Sharp genetik (* 1944) |
Spojené státy | |||
1994 | Alfred G. Gilman farmakolog, biochemik (* 1941) |
Spojené státy | „za jejich objev G-proteinů a roli těchto bílkovin při přenosu signálu v buňkách“[94] | |
Martin Rodbell biochemik (1925–1998) |
Spojené státy | |||
1995 | Edward B. Lewis genetik (1918–2004) |
Spojené státy | „za jejich objevy týkající se genové kontroly raného embryonálního vývoje“[95] | |
Christiane Nüssleinová-Volhardová genetička, embryoložka (* 1942) |
Spolková republika Německo | |||
Eric F. Wieschaus vývojový biolog (* 1947) |
Spojené státy | |||
1996 | Peter C. Doherty veterinář, imunolog (* 1940) |
Austrálie | „za jejich objevy specifické buňkami zprostředkované obrany imunitního systému“[96] | |
Rolf Martin Zinkernagel imunolog (* 1944) |
Švýcarsko | |||
1997 | Stanley B. Prusiner neurolog, biochemik (* 1942) |
Spojené státy | „za objev prionů – nových biologických infekčních částic“[97] | |
1998 | Robert F. Furchgott biochemik (1916–2009) |
Spojené státy | „za objevy, že oxid dusnatý funguje v oběhovém systému jako signální molekula“[98] | |
Louis J. Ignarro farmakolog (* 1941) |
Spojené státy | |||
Ferid Murad lékař, farmakolog (* 1936) |
Spojené státy | |||
1999 | Günter Blobel biolog (1936–2018) |
Spojené státy | „za objev, že bílkoviny obsahují strukturní signální informace, které určují jejich přenos a umístění uvnitř buňky“[99] | |
2000 | Arvid Carlsson neurovědec, farmakolog (1923–2018) |
Švédsko | „za objevy týkající se přenosu signálů v nervové soustavě“[100] | |
Paul Greengard neurovědec (* 1925) |
Spojené státy | |||
Eric R. Kandel psychiatr, biofyzik, (* 1929) |
Spojené státy | |||
2001 | Leland H. Hartwell biolog (* 1939) |
Spojené státy | „za jejich objevy klíčových regulátorů buněčného cyklu“[101] | |
Sir Tim Hunt biochemik (* 1943) |
Spojené království | |||
Sir Paul M. Nurse genetik, biolog (* 1949) |
Spojené království | |||
2002 | Sydney Brenner biolog (1927–2019) |
Spojené království | „za jejich objevy genetické regulace vývoje orgánů a programované buněčné smrti“[102] | |
H. Robert Horvitz biolog (* 1947) |
Spojené státy | |||
Sir John E. Sulston biolog (* 1942) |
Spojené království | |||
2003 | Paul Lauterbur chemik, biofyzik (1929–2007) |
Spojené státy | „za objevy týkající se magnetické rezonance“[103] | |
Sir Peter Mansfield fyzik (1933–2017) |
Spojené království | |||
2004 | Richard Axel neurovědec (* 1946) |
Spojené státy | „za jejich objevy čichových receptorů a organizace čichového systému“[104] | |
Linda B. Bucková neurovědkyně (* 1947) |
Spojené státy | |||
2005 | Barry J. Marshall lékař, mikrobiolog (* 1951) |
Austrálie | „za jejich objev bakterie Helicobacter pylori a její role při zánětu žaludku a žaludečním vředu“[105] | |
J. Robin Warren patolog (* 1937) |
Austrálie | |||
2006 | Andrew Z. Fire biolog, genetik (* 1959) |
Spojené státy | „za jejich objev interference RNA – potlačování genů dvouřetězcovou RNA“[106] | |
Craig C. Mello biolog (* 1960) |
Spojené státy | |||
2007 | Mario R. Capecchi molekulární genetik (* 1937) |
Spojené státy | „za jejich objevy principů vedoucích ke specifickým genovým modifikacím u myši použitím embryonálních kmenových buněk“[107] | |
Sir Martin J. Evans vývojový biolog (* 1941) |
Spojené království | |||
Oliver Smithies genetik (1925–2017) |
Spojené státy | |||
2008 | Harald zur Hausen virolog (* 1936) |
Spolková republika Německo | „za jeho objev lidského papilomaviru způsobujícího rakovinu děložního hrdla“[108] | |
Françoise Barré-Sinoussi viroložka (* 1947) |
Francie | „za jejich objev viru lidské imunitní nedostatečnosti“[108] | ||
Luc Montagnier virolog (* 1932) |
Francie | |||
2009 | Elizabeth H. Blackburnová molekulární bioložka (* 1948) |
Spojené státy Austrálie |
„za objev, jak jsou chromozomy chráněny telomerami a za objev enzymu telomeráza“[109] | |
Carol W. Greiderová molekulární bioložka (* 1961) |
Spojené státy | |||
Jack W. Szostak biolog (* 1952) |
Spojené státy | |||
2010 | Sir Robert G. Edwards fyziolog (1925–2013) |
Spojené království | „za vývoj metody in vitro fertilizace“[110] | |
2011 | ||||
Bruce A. Beutler imunolog, genetik (* 1957) |
Spojené státy | „za jejich objevy týkající se aktivace vrozené imunity“[111] | ||
Jules A. Hoffmann biolog (* 1941) |
Francie | |||
Ralph M. Steinman imunolog, biolog (1943–2011)[p 7][112][113] |
Kanada Spojené státy |
„za jeho objev dendritické buňky a její role v rámci získané imunity“[111] | ||
2012 | Sir John B. Gurdon vývojový biolog (* 1933) |
Spojené království | „za objev, že zralé buňky mohou být přeprogramovány a stát se pluripotentními"[114] | |
Šin’ja Jamanaka lékař (* 1962) |
Japonsko | |||
2013 | James E. Rothman buněčný biolog (* 1950) |
Spojené státy | „za jejich objevy mechanizmu regulujícího vezikulární transport, hlavního transportního systému v našich buňkách“[115] | |
Randy W. Schekman buněčný biolog (* 1948) |
Spojené státy | |||
Thomas C. Südhof biochemik (* 1955) |
Německo Spojené státy | |||
2014 | John O'Keefe neurovědec, fyziolog (* 1939) |
Spojené státy Spojené království |
„za jejich objevy buněk, které v mozku vytvářejí systém určování polohy“[116] | |
May-Britt Moserová neurovědkyně, fyzioložka (* 1963) |
Norsko | |||
Edvard I. Moser neurovědec, fyziolog (* 1962) |
Norsko | |||
2015 | William C. Campbell biochemik a parazitolog (* 1930) |
Irsko Spojené státy |
„za jejich objevy týkající se nové léčby infekcí, které způsobují parazitické hlístice“[117][118] | |
Satoši Ómura biochemik (* 1935) |
Japonsko | |||
Tchu Jou-jou farmakoložka a chemička (* 1930) |
Čína | „za její objevy na poli nové léčby malárie“[117][118] | ||
2016 | Jošinori Ósumi buněčný biolog (* 1945) |
Japonsko | „za jeho objevy mechanismů autofagie“[119] | |
2017 | Jeffrey C. Hall genetik (* 1945) |
Spojené státy | „za jejich objevy molekulárního mechanismu kontrolujícího cirkadiánní rytmus“[120] | |
Michael Rosbash genetik (* 1944) |
Spojené státy | |||
Michael W. Young genetik (* 1949) |
Spojené státy | |||
2018 | James P. Allison imunolog (* 1948) |
Spojené státy | „za jejich objevy protinádorové terapie potlačením negativní imunitní regulace“[121] | |
Tasuku Hondžó imunolog (* 1942) |
Japonsko | |||
2019 | William Kaelin, Jr. onkolog (* 1957) |
Spojené státy | „za jejich objevy způsobu, jak buňky vnímají a přizpůsobují se dostupnosti kyslíku“[122] | |
Peter John Ratcliffe nefrolog (* 1954) |
Spojené království | |||
Gregg L. Semenza onkolog (* 1956) |
Spojené státy | |||
2020 | Harvey J. Alter virolog (* 1935) |
Spojené státy | „za objev viru hepatitidy typu C“[123] | |
Michael Houghton biochemik a virolog (* 1949) |
Spojené království | |||
Charles M. Rice virolog (* 1952) |
Spojené státy | |||
2021 | David Julius fyziolog (* 1955) |
Spojené státy | „za jejich objevy teplotních a dotykových receptorů“[1] | |
Ardem Patapoutian molekulární biolog (* 1967) |
Spojené státy Libanon |
Odkazy
Poznámky
- Oficiální název ceny zní „Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství“. V českojazyčném prostředí je rozšířena varianta obsahující spojku „a“ namísto „nebo“, a to ve formě „Nobelova cena za fyziologii a lékařství (medicínu)“.
- Nobelova cena byla Julesi Bordetovi udělena v roce 1920.
- Nobelova cena byla Johannesu Fibigerovi udělena v roce 1927.
- Nobelova cena byla Corneillu Heymansovi udělena v roce 1939.
- Nobelova cena byla Gerhardu Domagkovi udělena v roce 1947.
- Nobelova cena udělena v roce 1944.
- Nobelova cena za rok 2011 byla Ralphu M. Steinmanovi udělena posmrtně.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Nobel laureates in Physiology or Medicine na anglické Wikipedii.
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2021 [PDF]. Nobel Foundation, 2021-10-04 [cit. 2021-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dostali vědci za objev receptorů, které vnímají teplo a hmat [online]. Česká televize, 2021-10-04 [cit. 2021-10-04]. Dostupné online.
- Nobelovu cenu za lékařství dostali autoři výzkumu receptorů teploty a hmatu. iDNES.cz [online]. 2021-10-04 [cit. 2021-10-04]. Dostupné online.
- Levinovitz, Agneta Wallin. [s.l.]: [s.n.], 2001. S. s. 61. (anglicky)
- Facts on the Nobel Prize in Physiology or Medicine [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Did You Know? [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Women Nobel Laureates [online]. Nobelprize.org. [cit. 2008-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Nomination Database [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Schott, H. et al. (1994): Kronika medicíny, ss. 607–609
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1901 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1902 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1903 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1904 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1905 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1906 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1907 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1908 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1909 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1910 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1911 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1912 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1913 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1914 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1919 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1920 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1922 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1923 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1924 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1926 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1927 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1928 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1929 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1930 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1931 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1932 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1933 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1934 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1935 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1936 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1937 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1938 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1939 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1943 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1944 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1945 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1946 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1947 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1948 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1949 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1950 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1951 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1952 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1953 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1954 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1955 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1956 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1957 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1958 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1959 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1960 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1961 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1962 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1963 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1964 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1965 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1966 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1967 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1968 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1969 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1970 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1971 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1972 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1973 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1974 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1975 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1976 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1977 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1978 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1979 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1980 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1981 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1982 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1983 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1984 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1985 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1986 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1987 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1988 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1989 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1990 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1991 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1992 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1993 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1994 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1995 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1996 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1997 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1998 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1999 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2000 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2001 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2002 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2003 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2004 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2005 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2006 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2007 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2008 [online]. Nobel Foundation [cit. 2008-10-06]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2009 [online]. Nobel Foundation [cit. 2009-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2010 [online]. Nobel Foundation [cit. 2010-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2011 [online]. Nobel Foundation [cit. 2011-10-03]. Dostupné online. (anglicky)
- Ralph Steinman Remains Nobel Laureate [online]. The Nobel Foundation, 3 October 2011 [cit. 2011-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-05. (anglicky)
- Sample, Ian. Nobel prize to be awarded to dead scientist [online]. London: The Guardian, 2011-10-03 [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2012 [online]. Nobel Foundation [cit. 2012-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2013 [online]. Nobel Foundation [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2014 [online]. Nobel Foundation [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. (anglicky)
- LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Nobelovu cenu získali bojovníci proti parazitům. iDnes.cz [online]. 2015-10-05 [cit. 2015-10-05]. Dostupné online.
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2015 [online]. Nobel Foundation [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2016 [online]. Nobel Foundation [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2017 [online]. Nobel Foundation [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2018 [online]. Nobel Foundation [cit. 2018-10-01]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2019 [online]. Nobel Foundation [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2020 [online]. Nobel Foundation [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- SCHOTT, Heinz. Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print, 1994. ISBN 80-85873-16-8. Kapitola Nobelovy ceny, s. 607–609.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství na Wikimedia Commons
- (anglicky) Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství – oficiální stránka