Hermann Joseph Muller

Hermann Joseph Muller (21. prosince 1890 – 5. dubna 1967) byl americký genetik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1946. Nejvíce je jako vědec znám pro své práce o fyziologických a genetických účincích radioaktivního záření. Byl i protijaderným aktivistou a varoval veřejnost a vlády před negativními zdravotními důsledky jaderné války a atomových testů. Jako veřejný intelektuál prosazoval také výrazně levicové a ateistické názory.

Hermann Joseph Muller
Narození	21. prosince 1890 New York
Úmrtí	5. dubna 1967 (ve věku 76 let) Indianapolis
Alma mater	Kolumbijská univerzita Texaská univerzita v Austinu Cornellova univerzita Morris High School
Povolání	biolog, genetik, vysokoškolský učitel, biofyzik a lékař
Zaměstnavatelé	Texaská univerzita v Austinu Indianská univerzita Amherst College Edinburská univerzita Riceova univerzita Kolumbijská univerzita
Ocenění	Guggenheimovo stipendium (1932) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1946) Kimber Genetics Award (1955) Darwin–Wallace Medal (1958) Josiah Willard Gibbs Lectureship (1958) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	ateismus
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

H. J. Muller studoval biologii na Kolumbijské univerzitě a byl doktorandem Thomase Hunta Morgana. Po dokončení studií začal učit na Riceově univerzitě (tehdy ještě pojmenované William Marsh Rice Institute) a pokračoval ve výzkumu v oblasti genetiky a mutací. Roku 1920 přešel na Texaskou univerzitu v Austinu, kde roku 1923 začal zkoumat účinky radioaktivního záření na organismy a roku 1926 se mu podařilo dokázat úměru mezi intenzitou ozáření a počtem škodlivých mutací, čímž se proslavil. V následujících letech pak začal propagovat myšlenku, že radioaktivní záření je nebezpečné, například že je potřeba více chránit personál rentgenologických laboratoří.

Roku 1932 se Muller odebral do Evropy, působil nejdříve v Berlíně, pak v Leningradu a Moskvě, kde prostředí zprvu vyhovovalo jeho levicové politické orientaci. Genetika však ve 30. letech v SSSR upadla do nemilosti a byla nahrazována lysenkismem, takže Muller musel roku 1937 odejít zpět do západní Evropy a na několik let zakotvil v Edinburghu. Do USA se vrátil roku 1940 a přijal místo na soukromé univerzitě Amherst College. Od roku 1945 pak učil na Indiana University Bloomington a následujícího roku obdržel Nobelovu cenu za objev, že radioaktivní záření působí mutace.