Rita Leviová-Montalciniová

Rita Leviová-Montalciniová, (22. dubna 1909 Turín – 30. prosince 2012, Řím) byla italská neuroložka židovského původu, objevitelka nervového růstového faktoru. Je považována za jednu z nejvýznamnějších neuroložek 20. století, obdržela ta nejprestižnější ocenění ve svém oboru, včetně Albert Lasker Award for Basic Medical Research a Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství (obě v roce 1986 spolu se Stanleym Cohenem).

Rita Leviová-Montalciniová
Rita Leviová-Montalciniová (2009)
Narození	22. dubna 1909 Turín
Úmrtí	30. prosince 2012 (ve věku 103 let) Řím
Příčina úmrtí	srdeční zástava
Místo pohřbení	Monumental Cemetery of Turin
Bydliště	Spojené státy americké (1947–1977)
Národnost	Židé a Sefardi
Alma mater	Turínská univerzita
Povolání	neuroložka, neurovědkyně, biochemička, politička, lékařka a vědkyně
Zaměstnavatel	Washingtonova univerzita
Ocenění	Rosenstiel Award (1981) Cena Louisy Grossové Horwitzové (1983) Ralph W. Gerard Prize (1985) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1986) Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1986) … více na Wikidatech
Politická strana	nezávislý
Nábož. vyznání	ateismus
Příbuzní	Gino Levi-Montalcini a Paola Levi-Montalciniová (sourozenci) Eugenia Sacerdote de Lustig (sestřenice)
Funkce	Italian senator for life (2001–2012)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byla členkou Papežské akademie věd (nominována v roce 1974) a Národní akademie věd Spojených států amerických (od 1968), rytířkou velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku (od 1987) a doživotní senátorkou Itálie (od 2001). Až do jejího úmrtí šlo o nejstarší žijící nositelku Nobelovy ceny a o jediného laureáta v historii, který se dožil 100 let věku.