Archibald Hill

Archibald Vivian Hill (26. září 1886 Bristol – 3. června 1977 Cambridge) byl anglický fyziolog, spoluzakladatel řady odvětví biofyziky a operačního výzkumu. Za objevy v oblasti tvorby tepla ve svalech získal roku 1922 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, spolu s ním byl toho roku oceněn také Otto Fritz Meyerhof.

Archibald Hill
Rodné jméno	Archibald Vivian Hill
Narození	26. září 1886 Bristol
Úmrtí	3. června 1977 (ve věku 90 let) Cambridge
Alma mater	Trinity College Univerzita v Cambridgi Trinity Hall Blundell's School
Povolání	biolog, politik, matematik, lékař, fyziolog a biofyzik
Zaměstnavatelé	Univerzitní kolej v Londýně Univerzita v Cambridgi Manchesterská universita
Ocenění	Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1922) Croonian Lecture (1926) Královská medaile (1926) Baly Medal (1927) Actonian Prize (1928) … více na Wikidatech
Choť	Margaret Neville Keynes
Děti	Polly Hill David Keynes Hill Maurice Hill Janet Hill
Rodiče	Jonathan Hill a Ada Priscilla Rumney
Příbuzní	Muriel Hill[1] (sourozenec) Susannah Humphreys[1][2] (vnučka)
Funkce	Člen 37. parlamentu Spojeného království (1940–1945)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

A. V. Hill studoval v Cambridge na Trinity College a na univerzitě zůstal i po absolutoriu. Objevil řadu zákonitostí ve fyziologii a spolu s Hermannem Helmholtzem bývá považován za otce biofyziky. V roce 1914 vstoupil do armády, kde kolem sebe shromáždil tým špičkových vědců, který položil základy operačního výzkumu. Po válce se vrátil do Cambridge, ale již roku 1920 přešel na Viktoriinu univerzitu v Manchesteru, kde se stal profesorem fyziologie a svým výzkumem pomohl vyjasnit funkci svalů. Roku 1923 se stal profesorem na University College v Londýně, kde setrval až do emeritování roku 1951. Ve vědecké práci pokračoval až do roku 1966.

Podílel se také na politickém životě Británie (byl nezávislým poslancem za Univerzitu Cambridge v letech 1940 až 1945) a organizaci vědy. Významná je jeho činnost v charitativní organizaci Academic Assistance Council, která se ujímala vědců ohrožených Hitlerovým režimem a asi 900 jich zachránila.