Carl Ferdinand Cori

Carl Ferdinand Cori (5. prosince 1896 Praha[1]20. října 1984 Cambridge, Massachusetts, Spojené státy) byl americko-český biochemik, vědec a pedagog německé národnosti. V roce 1928 získal státní občanství USA. V roce 1947 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Spolu s ním cenu obdrželi také jeho manželka Gerty Coriová a fyziolog Bernardo Houssay.

Carl Ferdinand Cori
Narození5. prosince 1896
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. října 1984 (ve věku 87 let) nebo 20. října 1986 (ve věku 89 let)
Cambridge
Spojené státy americké Spojené státy americké
Místo pohřbeníHřbitov Mount Auburn
BydlištěSpojené státy americké
Alma materNěmecká univerzita v Praze
Lipská univerzita
Univerzita Karlova
Lékařská fakulta Německé univerzity v Praze
Povoláníbiochemik, lékař a chemik
ZaměstnavateléWashingtonova univerzita
Washingtonská univerzita
Harvardova univerzita
Ocenění
Choť
Rodiče
Příbuzní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a studium

Rodný dům s pamětní deskou Carla Ferdinanda Coriho

Carl Ferdinand Cori se narodil v Praze na Novém Městě v Salmovské ulici čp. 1693/II, č.o. 6 jako nejstarší ze tří dětí v rodině právníka, zoologa a universitního pedagoga JUDr. Carla Isidora Coriho, který byl profesorem zoologie na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze[2], a akademičky Marie Luisy Coriové (*1875), [p 1] roz. Lippichové. Od roku 1898 do 1914 žil s rodiči v Terstu (zde se otec stal ředitelem zoologické a výzkumné stanice), absolvoval tamní gymnázium a v roce 1914 byl přijat ke studiu na Lékařské fakultě německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Během studia byl v roce 1917 povolán do rakouské armády a sloužil na italské frontě I. sv.války v lyžařských oddílech a ve zdravotnickém sboru (v Terstu zařídil laboratoř). Po skončení války v roce 1918 pokračoval v Praze ve studiu.

Na fakultě se seznámil se studentkou Gertou Theresou Radnitzovou a jejich společné zájmy již zde vedly k výzkumné práci i publikování. Studium oba ukončili promocí v oboru medicíny s titulem MUDr. (doctor medicinae universa) a ještě v témže roce 1920 odjeli do Vídně, jednak kvůli problémům, které v Praze vznikaly z židovského původu Gerty Radnitzové a nežidovského původu Carla Coriho, také i proto, že tehdejší pražská společnost ještě neuměla přijímat a uznávat ženu jako vědkyni. Ve Vídni, také proti vůli svých rodičů, v srpnu 1920 uzavřeli sňatek a plánovali zůstat v metropoli Rakouska a pracovat tam natrvalo.

Praxe a výzkum

Carl Cori začal ve Vídni jako asistent 1. lékařské kliniky a ústavu farmakologie vídeňské univerzity (1920–1921), potom byl asistentem v ústavu farmakologie univerzity ve Štýrském Hradci (Graz) (1921). Byl zde také vyzván ke spolupráci s vědcem Otto Leowim (1873–1961); studovali vliv nervu vagus na srdeční činnost; za tuto práci obdržel O.Loewi Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství 1936. Manželka Gerta pracovala jako lékařka ve vídeňské dětské nemocnici (1920–1922).

Carlu Corimu bylo nabídnuto místo ve Státním ústavu pro výzkum zhoubných onemocnění v Buffalu v USA. Vzhledem k velmi špatným existenčním a pracovním podmínkám v Rakousku se manželé Coriovi rozhodli odejít do USA.

Manželé C. a G. Cori v laboratoři (USA)

V USA

Carl Cori odjel (1922) do Ameriky a ve Státním ústavu (the State Institute for the Study of Malignant Diseases) v Buffalu (stát New York) nastoupil na místo biochemika (1922–1931). Za půl roku přijela a nastoupila i Gerta Coriová. Mají nesmírnou zásluhu ve výzkumech v biochemii a v medicíně – během společné práce se mj. zaměřili na metabolismus sacharidů v živočišném organismu, fyziologické přeměny sacharidů, v roce 1929 objevili průběh katalytické konverze glykogenu, který byl pojmenován po nich (Coriho cyklus). Věnovali se regulační úloze hormonů insulinu a adrenalinu. Prokázali glykolysu v nádorových buňkách. V odborném lékařském názvosloví se všeobecně používají pojmy CORI ester – glukoso-1-fosfát; pojmem CORI disease se označují jednotlivé poruchy v metabolismu glykogenu. V roce 1931 Carl přijal zaměstnání na Lékařské fakultě Washingotonovy univerzity v Saint Louis (stát Missouri) a stal se profesorem farmakologie; v roce 1942 profesorem biochemie. Na Washingotonově univerzitě působil do roku 1966, kdy odešel (z funkce vedoucího oddělení biochemie) do důchodu a přestěhoval se do Cambridge ve státě Massachusetts. Zde v laboratořích Massachusetts General Hospital ještě prováděl výzkumy v oblasti genetiky. V letech 1966–1984 byl aktivní jako hostující profesor biochemie místní Harvardovy univerzity a vedoucí biochemické laboratoře Massachusettské všeobecné nemocnice

Ocenění

Pamětní deska C. Coriho -odhalena v Praze roku 2000
  • Carl Ferdinand Cori a Gerty Theresa Cori obdrželi (spolu s argentinským vědcem-fyziologem B.Houssayem) v roce 1947 Nobelovu cenou za medicínu za objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů.
  • Profesor MUDr. Carl Cori získal cenu Aberta Laskera za základní lékařský výzkum (1946).
  • V rámci oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy se konal 5.12.1997 seminář Manželé Coriovi – jediní nositelé Nobelovy ceny za medicínu z Prahy. Uspořádala ho 3. lékařská fakulta UK. Připomínal 40. výročí úmrtí Gerty Coriové a 50. výročí udělení Nobelovy ceny. Semináře se účastnili biochemici z České republiky a Slovenska, historikové z ČR a Slovinska; literární vědci a publicisté, zástupci velvyslanectví USA, Itálie a Rakouského kulturního institutu. Hostem byl i syn manželů Coriových Carl Thomas, který vystoupil s osobními vzpomínkami na rodiče.
  • Kabinet dějin lékařství 3.LF UK v Praze uspořádal 7.–9. listopadu 2007 druhý seminář o Coriových s přednáškami životopisnými a rodopisnými a také o jejich díle.
  • V USA – na Chodníku slávy města St. Louis vědce Carla a Gertu Cori, rodáky z Prahy připomíná společná hvězda.[p 2]
  • V České republice – v Praze byla 26. října 2000 na rodném domě v Salmovské ulici č.6/1693 (poblíž Karlova náměstí) odhalena pamětní deska Carlu Cori – vědci, který dotáhl svůj výzkum až k metám nejvyšším – k Nobelově ceně. Na odhalení desky přijel z USA jejich syn Carl.[p 3] Za organizátory akce – projektu „Praha, Evropské město kultury 2000“ zde byl ředitel Michal Prokop.
  • Ve vestibulu budovy Všeobecné fakultní nemocnice, U Nemocnice 5, Praha 2, je umístěna pamětní deska s textem: "Zde studovali nositelé Nobelovy ceny, manželé Carl Ferdinand Cori (1896-1984) a Gerta Teresa Cori roz. Radnitz (1896-1957)".

Odkazy

Poznámky

  1. Otec Marie Lippichové, Carl (Franz Ferdinand) Lippich (1838–1913) byl profesorem matematické (teoretické) fyziky na Německé univerzitě v Praze. Toto místo po něm převzal Albert Einstein, od dubna 1911 do léta 1912 a byl jmenován přednostou Ústavu teoretické fyziky Karlo-Ferdinandovy univerzity
  2. – hvězda na Chodníku slávy
  3. Carl Thomas Cori, Dr.,PhD.-jediný syn manželů Coriových Narodil se v r.1936. v Saint Louse (USA); absolvent Harvardovy univerzity – biochemie; výzkumný a vědecký pracovník. Žije v St.Louis

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Apolináře na Starém Městě pražském
  2. Archiv hl.m. Prahy, Pobytová přihláška rodiny
  • Nobelprize – C.F.Cori-(v angl.) biography
  • Nobelova cena za chemii 1947-Coriovi
  • - C.I.Cori[nedostupný zdroj]
  • Pražští rodáci-Nobelovy ceny/VITA NOSTRA REVUE- časopis Univerzity Karlovy v Praze, 3. lékařské fakulty; 16. ročník, číslo 4 (2007)
  • Vesmír č. 69, s. 467, 1990.
  • Pavel Čech: Časopis ČESKÉ LÉKAŘSKÉ SPILEČNOSTI "[Nobel Prize laureates]". ISSN 0008-7335. (2008)
  • M.Kodíček: Biochemické pojmy (výkladový slovník); vyd. VŠCHT Praha
  • Česká televize: Kalendárium, 18.10.2009

Literatura

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 175.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 454–456.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.