Carl Ferdinand Cori

Rodný dům s pamětní deskou Carla Ferdinanda Coriho

Carl Ferdinand Cori se narodil v Praze na Novém Městě v Salmovské ulici čp. 1693/II, č.o. 6 jako nejstarší ze tří dětí v rodině právníka, zoologa a universitního pedagoga JUDr. Carla Isidora Coriho, který byl profesorem zoologie na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze[2], a akademičky Marie Luisy Coriové (*1875), [p 1] roz. Lippichové. Od roku 1898 do 1914 žil s rodiči v Terstu (zde se otec stal ředitelem zoologické a výzkumné stanice), absolvoval tamní gymnázium a v roce 1914 byl přijat ke studiu na Lékařské fakultě německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Během studia byl v roce 1917 povolán do rakouské armády a sloužil na italské frontě I. sv.války v lyžařských oddílech a ve zdravotnickém sboru (v Terstu zařídil laboratoř). Po skončení války v roce 1918 pokračoval v Praze ve studiu.

Na fakultě se seznámil se studentkou Gertou Theresou Radnitzovou a jejich společné zájmy již zde vedly k výzkumné práci i publikování. Studium oba ukončili promocí v oboru medicíny s titulem MUDr. (doctor medicinae universa) a ještě v témže roce 1920 odjeli do Vídně, jednak kvůli problémům, které v Praze vznikaly z židovského původu Gerty Radnitzové a nežidovského původu Carla Coriho, také i proto, že tehdejší pražská společnost ještě neuměla přijímat a uznávat ženu jako vědkyni. Ve Vídni, také proti vůli svých rodičů, v srpnu 1920 uzavřeli sňatek a plánovali zůstat v metropoli Rakouska a pracovat tam natrvalo.

Carl Cori začal ve Vídni jako asistent 1. lékařské kliniky a ústavu farmakologie vídeňské univerzity (1920–1921), potom byl asistentem v ústavu farmakologie univerzity ve Štýrském Hradci (Graz) (1921). Byl zde také vyzván ke spolupráci s vědcem Otto Leowim (1873–1961); studovali vliv nervu vagus na srdeční činnost; za tuto práci obdržel O.Loewi Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství 1936. Manželka Gerta pracovala jako lékařka ve vídeňské dětské nemocnici (1920–1922).

Carlu Corimu bylo nabídnuto místo ve Státním ústavu pro výzkum zhoubných onemocnění v Buffalu v USA. Vzhledem k velmi špatným existenčním a pracovním podmínkám v Rakousku se manželé Coriovi rozhodli odejít do USA.

Manželé C. a G. Cori v laboratoři (USA)

Pamětní deska C. Coriho -odhalena v Praze roku 2000

• Carl Ferdinand Cori a Gerty Theresa Cori obdrželi (spolu s argentinským vědcem-fyziologem B.Houssayem) v roce 1947 Nobelovu cenou za medicínu za objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů.
• Profesor MUDr. Carl Cori získal cenu Aberta Laskera za základní lékařský výzkum (1946).
• V rámci oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy se konal 5.12.1997 seminář Manželé Coriovi – jediní nositelé Nobelovy ceny za medicínu z Prahy. Uspořádala ho 3. lékařská fakulta UK. Připomínal 40. výročí úmrtí Gerty Coriové a 50. výročí udělení Nobelovy ceny. Semináře se účastnili biochemici z České republiky a Slovenska, historikové z ČR a Slovinska; literární vědci a publicisté, zástupci velvyslanectví USA, Itálie a Rakouského kulturního institutu. Hostem byl i syn manželů Coriových Carl Thomas, který vystoupil s osobními vzpomínkami na rodiče.
• Kabinet dějin lékařství 3.LF UK v Praze uspořádal 7.–9. listopadu 2007 druhý seminář o Coriových s přednáškami životopisnými a rodopisnými a také o jejich díle.
• V USA – na Chodníku slávy města St. Louis vědce Carla a Gertu Cori, rodáky z Prahy připomíná společná hvězda.[p 2]
• V České republice – v Praze byla 26. října 2000 na rodném domě v Salmovské ulici č.6/1693 (poblíž Karlova náměstí) odhalena pamětní deska Carlu Cori – vědci, který dotáhl svůj výzkum až k metám nejvyšším – k Nobelově ceně. Na odhalení desky přijel z USA jejich syn Carl.[p 3] Za organizátory akce – projektu „Praha, Evropské město kultury 2000“ zde byl ředitel Michal Prokop.
• Ve vestibulu budovy Všeobecné fakultní nemocnice, U Nemocnice 5, Praha 2, je umístěna pamětní deska s textem: "Zde studovali nositelé Nobelovy ceny, manželé Carl Ferdinand Cori (1896-1984) a Gerta Teresa Cori roz. Radnitz (1896-1957)".