Bruce Beutler

Bruce Alan Beutler (* 29. prosince 1957, Chicago, Illinois) je americký imunolog a genetik, jenž obdržel spolu s Julesem A. Hoffmannem Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství pro rok 2011 za „objev týkající se aktivace vrozené imunity.“ Třetím nositelem ceny z daného roku, který získal polovinu z celkové finanční odměny, se stal Ralph M. Steinman za „objev dendritických buněk a jejich role v rámci získané imunity.“[1]

Bruce Beutler
Rodné jménoBruce Alan Beutler
Narození29. prosince 1957 (64 let)
Chicago
BydlištěSpojené státy americké
Alma materKalifornská univerzita v San Diegu
Pritzker School of Medicine
Polytechnic School
Povoláníimunolog, genetik
ZaměstnavateléTexaská univerzita
Výzkumný institut Scrippsové, CA, La Jolla
TitulProf., M.D., Ph.D., dr. h. c.
OceněníCena Roberta Kocha (2004)
Cena Charlese Léopolda Mayera (2006)
William B. Coley Award (2006)
Balzanova cena (2007)
Albany Medical Center Prize (2009)
… více na Wikidatech
Webwww.utsouthwestern.edu/labs/beutler/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

K roku 2011 Beutler působil jako ředitel Centra Genetiky obranyschopnosti hostitele v Jihozápadního lékařského ústavu Texaské univerzity (UT Southwestern Medical Center) a současně byl profesorem a ředitelem Oddělení genetiky Výzkumného institutu Scrippsové (Scripps Research Institute) v kalifornském La Jolla. Jeho otec byl hematolog a genetik Ernest Beutler, který pracoval také jako profesor a vedoucí oddělení ve Výzkumném institutu Scrippsové.[2]

Jako průkopník je spojen se vznikem výzkumných studií na molekulární a genetické úrovni zánětu a vrozené imunity. Stal se prvním, kdo izoloval myší faktor nádorové nekrózy-alfa (TNF-α),[3] a demonstroval význam tohoto cytokinu při zánětlivém procesu, když dokázal jeho důležitou roli při rozvoji šoku indukovaného endotoxiny.[4] Zkoumá také lipopolysacharidy (LPS) – skupinu endotoxinů, podílející se na rozvoji např. septického šoku.

Vzdělání

V letech 1959–1977 žil v jižní Kalifornii. Střední školu vystudoval na pasadenské Polytechnic School. Na Kalifornské univerzitě v San Diegu promoval v osmnácti letech roku 1976. Poté pokračoval studiem lékařství na Chicagské univerzitě, kde v roce 1981 obdržel lékařský titul (M.D.).

Akademická dráha

V letech 1981–1983 působil jako sekundární lékař na interním oddělení Jihozápadního lékařského ústavu Texaské univerzity v Dallasu a také absolvoval stáže na neurologickém oddělení. V období 1983–1985 byl postgraduálním studentem na Rockefellerově univerzitě v laboratoři Anthony Ceramiho, na níž se stal roku 1985 odborným asistentem.

Roku 1986 se vrátil na pozici odborného asistenta na interní oddělení na univerzitu do Dallasu a pokračoval ve vědecké kariéře na Lékařském institutu Howarda Hughese, kde strávil dalších čtrnáct let. V roce 1990 se na těchto pracovištích habilitoval (docent) a v roce 1996 byl jmenován profesorem.

V roce 2000 přešel na profesorskou pozici do oddělení imunologie Výzkumného institutu Scrippsové v kalifornském La Jolla a roku 2007 se zde stal vedoucím nově zřízeného Oddělení genetiky. V roce 2011 se přestěhoval zpět do Jihozápadního lékařského ústavu Texaské univerzity, kde je ředitelem Centra genetiky obranyschopnosti hostitele.

Ocenění a členství

V průběhu života byl zvolen za člena řady čestných akademických společností, včetně Národní akademie věd Spojených států amerických a Institute of Medicine. Stal se také mimořádným členem Evropské organizace molekulární biologie (EMBO), členem Asociace amerických lékařů (Association of American Physicians) a Americké společnosti pro klinický výzkum (American Society for Clinical Investigation).

Přehled ocenění
  • Nobelova cena za fyziologii a medicínu (2011, spolu s Ralphem M. Steinmanem a Julesem A. Hoffmannem)[1]
  • Shawova cena (2011; Shaw Prize, další nositelé Jules A. Hoffmann a Ruslan M. Medzhitov)
  • Každoroční cena za výzkum Institutu Willa Rogerse (Will Rogers Institute Annual Prize for Research, 2009)
  • Cena Lékařského centra v Albany (2009; Albany Medical Center Prize, další nositelé Charles A. Dinarello a Ralph M. Steinman)[5]
  • Balzanova cena v oblasti vrozené imunity (2007; Balzan Prize for Innate Immunity, další nositel Jules A. Hoffmann).
  • Čestný doktorát lékařství na Technické univerzitě v Mnichově, Německo (2007).
  • Cena Williama B. Coleyho Výzkumného institutu nádorového bujení, USA (2006; William B. Coley Award, další nositel Šizuo Akira).
  • Gran Prix Charles-Leopold Mayer, Académie des Sciences, Francie (2006).
  • Cena Roberta Kocha, Nadace Roberta Kocha (2004; Robert Koch Prize; další nositelé Jules A. Hoffmann a Šizuo Akira).
  • Institut vědeckých informací uvedlo Beutlera jako vysoce citovaného vědce od roku 2001 a označilo jej za vlivnou osobnost na poli imunologie.

Soukromý život

V období 1980–1988 byl ženatý s Barbarou Beutlerovou, rozenou Lanzlovou. Mají spolu tři děti Daniela (nar. 1983), Elliota (nar. 1984) a Jonathana (nar. 1987).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bruce Beutler na anglické Wikipedii.

  1. Nobel Foundation: Nobel Prize in Physiology or Medicine 2011, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  2. Genealogy of the Beutler family
  3. Beutler, B., et al. Identity of tumour necrosis factor and the macrophage-secreted factor cachectin. Nature 316(6028):552-4, 1985
  4. Beutler, B., et al. Passive immunization against cachectin/tumor necrosis factor protects mice from lethal effect of endotoxin. Science 229(4716):869-71, 1985

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.