May-Britt Moserová

May-Britt Moserová (* 4. ledna 1963 Fosnavåg) je norská neurovědkyně a psycholožka, zakládající ředitelka Kavliho institutu pro systémovou neurovědu a Centra pro biologii paměti na Norské univerzitě vědy a technologie (NTNU) v Trondheimu.[1]

May-Britt Moserová
May-Britt Moserová, 2014
Narození4. ledna 1963 (59 let)
Fosnavåg, Norsko Norsko
BydlištěTrondheim
Alma materUniverzita v Oslu (do 1995)
Edinburská univerzita
Povoláníprofesorka, neurovědkyně a psycholožka
ZaměstnavateléNorská univerzita vědy a technologie
Univerzita v Oslu
OceněníCena Louisy Grossové Horwitzové (2013)
Nobelova cena (2014)
Årets trønder (2014)
ChoťEdvard Moser (1985–2016)
Funkceprofesor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spolu s manželem Edvardem Moserem se stala průkopnicí ve výzkumu mozkových mechanismů zodpovědných za určování polohy a orientaci v prostoru. V roce 1996 byli oba na NTNU jmenováni docenty v oborech psychologie a neurověda, méně než jeden rok od obhájení disertační práce a zisku titulu Ph.D.

Roku 2002 založili Centrum pro biologii paměti, které se o pět později stalo součástí nově vzniklého Kavliho institutu. Roku 2014 manželé Moserovi obdrželi Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství za objev mřížkových neuronů (grid cells). Rozdělili si tak poloviční podíl, když druhá půlka připadla americkému neurovědci Johnu O'Keefovi. Všichni laureáti významně přispěli k pochopení systémů, které jsou v mozku zodpovědné za určování polohy.[2]

Vzdělání a kariéra

V roce 1990 absolvovala psychologii na osloské univerzitě. Na stejné vysoké škole pokračovala v postgraduálním studiu neurofyziologie, které zakončila roku 1995 obhajobou práce Strukturální korelace prostorového učení v hippokampu dospělých potkanů (Ph.D.),[3] pod dohledem školitele profesora Pera Andersena.

Mezi lety 1994–1996 strávila postdoktorální pobyt s Richardem Morrisem v Centru neurověd edinburské univerzity. Následně se stala hostující postdoktorální asistentkou v laboratoři Johna O'Keefea na londýnské University College.

V roce 1996 se vrátila do Norska, kde byla na Norské univerzitě vědy a technologie (NTNU) v Trondheimu jmenována docentkou pro obor biologická psychologie. Roku 2000 se stala řádnou profesorkou v neurovědách na téže univerzitě. V roce 2002 byla zakládající spoluředitelkou Centra pro biologii paměti při NTNU a o pět let později vznikl Kavliho institut pro systémovou neurovědu. Vědeckým cílem Kavliho institutu je příspěvek k porozumění neuronálních okruhů a systémů. Tým se zaměřuje na prostorovou reprezentaci a paměť.[4] V roce 2014 s manželem Edvardem Moserem obdržela Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství, když objevili mřížkové neurony[5] (česky také mřížové neurony či buňky trojúhelníkovitých mřížových vzorů, angl. grid cells), v mozku odpovědné za určování polohy, a mající vztah k orientaci v prostoru. Rozdělili si tak poloviční podíl, když druhá půlka připadla americkému neurovědci a spolulaureátovi Johnu O'Keefovi.[6]

Řadí se ke členům Královské norské společnosti věd a písemnictví,[7] Norské akademie věd a písemnictví[8] a Norské akademie technologických věd.[9]

Ocenění

Všechny ceny obdržela společně s Edvardem Moserem.

V Kavliho institutu s manželem Edvardem Moserem (první zprava) a norským korunním princem Haakonem a jeho manželkou, korunní pinceznou Mette-Marit Norskou (vlevo)
  • 1999: Cena pro mladé vědce, Královská norská společnost věd a písemnictví
  • 2005: Cena W. Aldena Spencera; 28. ročník, Columbia University
  • 2006: Cena Betty a Davida Koetserových za výzkum mozku; 14. ročník, Curyšská univerzita
  • 2006: Prix „Liliane Bettencourt pour les Sciences du Vivant“; 10. ročník, 2006, Bettencourtova nadace, Paříž
  • 2008: Velká skandinávská cena Erica K. Fernströma; Fernströmova nadace, 30. ročník, Lundská univerzita
  • 2011: Cena Louise Jeanteta za medicínu, nadace Louise Jeanteta, Švýcarsko
  • 2011: Cena Anderse Jahreho za lékařský výzkum[10]
  • 2012: Perl-UNC Neuroscience Prize; 13. ročník[11]
  • 2013: Cena Louisy Grossové Horwitzové (s Johnem O'Keefem) [12]
  • 2014: Cena Karla Spencera Lashleyho[13]
  • 2014: Körberova evropská vědecká cena; Körberova nadace, Hamburk
  • 2014: Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (s Johnem O'Keefem)[6]

Výběr publikační činnosti

  • Brun, V.H., Otnæss, M.K., Molden, S., Steffenach, H.-A., Witter, M.P., Moser, M.-B., Moser, E.I. (2002). Place cells and place representation maintained by direct entorhinal-hippocampal circuitry. Science, 296, 2089-2284.
  • Fyhn, M., Molden, S., Witter, M.P., Moser, E.I. and Moser, M.-B. (2004). Spatial representation in the entorhinal cortex. Science, 305, 1258-1264.
  • Leutgeb, S., Leutgeb, J.K., Treves, A., Moser, M.-B. and Moser, E.I. (2004). Distinct ensemble codes in hippocampal areas CA3 and CA1. Science, 305, 1295-1298.
  • Leutgeb, S., Leutgeb, J.K., Barnes, C.A., Moser, E.I., McNaughton, B.L., and Moser, M.-B (2005). Independent codes for spatial and episodic memory in the hippocampus. Science, 309, 619-623.
  • Hafting, T., Fyhn, M., Molden, S., Moser, M.-B., and Moser, E.I. (2005). Microstructure of a spatial map in the entorhinal cortex. Nature, 436, 801-806.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku May-Britt Moser na anglické Wikipedii.

  1. NTNU official website; accessed 7 October 2014.
  2. May-Britt Moser profile, Academia-Net.org; accessed 7 October 2014.
  3. Moser, M-B. (1995). Structural correlates of spatial learning in the hippocampus of adult rats. Thesis for the degree of Ph.D, University of Oslo (Defended, 9 December 1995)
  4. Kavli Institute for Systems Neuroscience website Archivováno 25. 9. 2013 na Wayback Machine; accessed 7 October 2014.
  5. VESELÝ, Jaroslav. Místopisné (místní, polohové, souřadnicové neurony) [online]. Ústav patologické fyziologie LF UP v Olomouci a Katedra fyziologie a patofyziologie LF OU v Ostravě [cit. 2014-10-07]. Dostupné online.
  6. May-Britt Moser profile: The 2014 Nobel Prize in Physiology or Medicine, nobelprize.org; accessed 7 October 2014.
  7. Gruppe IV Generell biologi [online]. Royal Norwegian Society of Sciences and Letters [cit. 2014-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-10. (Norwegian)
  8. Gruppe 7: Medisinske fag [online]. Norwegian Academy of Science and Letters [cit. 2009-10-28]. Dostupné online. (Norwegian)
  9. Medlemmer: MOSER, May Britt [online]. Norwegian Academy of Technological Sciences [cit. 2013-05-11]. Dostupné online. (Norwegian)
  10. The Anders Jahre Senior Medical Prize. www.uio.no [online]. [cit. 2014-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-27.
  11. 13th Perl-UNC Neuroscience Prize Recipients Archivováno 2. 12. 2013 na Wayback Machine UNC Neuroscience Center. Retrieved 23 September 2013
  12. Louisa Gross Horwitz Prize 2013. www.cumc.columbia.edu [online]. [cit. 2014-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-09.
  13. Award Ceremonies Archivováno 13. 11. 2015 na Wayback Machine Amphilsoc.org. Retrieved 21 March 2014

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.