Jošinori Ósumi

Jošinori Ósumi (japonsky 大隅 良典, Ósumi Jošinori, Hepburnovým přepisem Ōsumi Yoshinori; * 9. února 1945 Fukuoka) je japonský buněčný biolog specializující se na autofagii a profesor ve Frontier Research Center Tokijském technologickém institutu.

Jošinori Ósumi
Narození9. února 1945 (77 let)
Fukuoka
Alma materTokijská univerzita (1963–1972)
Rockefeller University (1974–1977)
Fukuoka Prefectural Fukuoka High School
Povoláníbiolog
ZaměstnavateléGraduate University for Advanced Studies
Tokijský technologický institut
National Institute for Basic Biology, Japan
OceněníCena Asahi (2008)
Kyoto Prize in Basic Sciences (2012)
Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (2015)
Bunka Koroša (2015)
Shitsan Pai International Award (2015)
… více na Wikidatech
ChoťMariko Ōsumi
RodičeHY
PříbuzníKazuo Ōsumi (sourozenec)
Kenkai Naganuma (děd z matčiny strany)
Kiyoharu Ōsumi (synovec)
Masasuke Yoshida (švagrovství)
Citát
“Vždycky jsem chtěl udělat něco, co nikdo jiný neudělá. Rozpad buněk mi připadal zajímavý, a tak jsem u něj začal.” [1]
Webwww.ohsumilab.aro.iri.titech.ac.jp/english.html
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2012 obdržel Kjótskou cenu za základní vědy[2] a roku 2016 získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za svůj výzkum na poli mechanismů autofagie.[3]

Životopis

Ósumi se narodil 9. února 1945 ve Fukuoce na ostrově Kjúšú. Tituly B. Sci. (1967) a D. Sci. (1974) obdržel na Tokijské univerzitě, postdoktorát absolvoval na newyorské Rockefellerově universitě v letech 1974 až 1977.

Následně se vrátil na Tokijsou univerzitu jako výzkumný pracovník, v roce 1986 se stal přednášejícím a v roce 1988 se habilitoval na pozici docenta. V roce 1996 se přesunul do Národního ústavu pro biologii v Okazaki, kde byl jmenován profesorem. Mezi lety 2004 a 2009 také pracoval jako profesor na Graduate University for Advanced Studies v Hajamě jako profesor. Od roku 2009 působil zároveň na třech institucích, v roli emeritního profesora Národního ústavu pro biologii a Graduate University for Advanced Studies, a na pozici profesora Ústavu pro integrovaný výzkum v rámci Tokijského technologického institutu. Na něm zůstal i jako emeritní profesor po svém odchodu do důchodu v roce 2014 a k roku 2016 zde vedl Výzkumnou skupinu pro buněčnou biologii.

V roce 2016 mu byla udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství za objev mechanismů autofagie.

„ Ósumiho objevy vedly k vytvoření nového paradigmatu v rámci našeho chápání toho, jak buňka recykluje svůj obsah. Jeho objevy otevřely cestu k porozumění zásadní role autofagie v mnoha fyziologických procesech, například v adaptaci k hladovění nebo v odpovědi na infekci. Mutace v genech regulujících autofagii mohou způsobit nemoc; autofágní procesy se podílejí mimo jiné na vzniku rakoviny či neurologických onemocnění. “
— Z tiskové zprávy k udělení NC za fyziologii a lékařství pro rok 2016[3]

Ocenění
  • Fujihara Award, Fujihara Foundation of science (2005)
  • Cena japonské akademie, Japonská akademie (2006)
  • Asahi Prize, Asahi Shimbun (2009)
  • Kjótská cena v základních vědách (2012)[4]
  • Gairdner Foundation International Award (2015)
  • Mezinárodní cena za biologii (2015)
  • Keio Medical Science Prize (2015)
  • Rosenstielova cena (2015)
  • Wileyho cena v biomedicínských vědách (2016)
  • Nobelova cenu za fyziologii a medicínu (2016)[5]

Publikace
  • TSUKADA, M; OHSUMI, Y. Isolation and characterization of autophagy-defective mutants of Saccharomyces cerevisiae.. FEBS letters. 25 October 1993, s. 169-74. PMID 8224160. (anglicky)
  • MIZUSHIMA, N; NODA, T; YOSHIMORI, T; TANAKA, Y; ISHII, T; GEORGE, MD; KLIONSKY, DJ. A protein conjugation system essential for autophagy.. Nature. 24 September 1998, s. 395-8. PMID 9759731. (anglicky)
  • KABEYA, Y.; MIZUSHIMA, N.; UENO, T.; YAMAMOTO, A.; KIRISAKO, T.; NODA, T.; KOMINAMI, E. LC3, a mammalian homologue of yeast Apg8p, is localized in autophagosome membranes after processing. The EMBO Journal. 2000, s. 5720–5728. DOI 10.1093/emboj/19.21.5720. PMID 11060023. (anglicky)
  • ICHIMURA, Y; KIRISAKO, T; TAKAO, T; SATOMI, Y; SHIMONISHI, Y; ISHIHARA, N; MIZUSHIMA, N. A ubiquitin-like system mediates protein lipidation.. Nature. 23 November 2000, s. 488-92. PMID 11100732. (anglicky)
  • OHSUMI, Y. Molecular dissection of autophagy: two ubiquitin-like systems.. Nature reviews. Molecular cell biology. March 2001, s. 211-6. PMID 11265251. (anglicky)
  • KUMA, A; HATANO, M; MATSUI, M; YAMAMOTO, A; NAKAYA, H; YOSHIMORI, T; OHSUMI, Y. The role of autophagy during the early neonatal starvation period.. Nature. 23 December 2004, s. 1032-6. PMID 15525940. (anglicky)
  • HANADA, T; NODA, NN; SATOMI, Y; ICHIMURA, Y; FUJIOKA, Y; TAKAO, T; INAGAKI, F. The Atg12-Atg5 conjugate has a novel E3-like activity for protein lipidation in autophagy.. The Journal of biological chemistry. 28 December 2007, s. 37298-302. PMID 17986448. (anglicky)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yoshinori Ohsumi na anglické Wikipedii.

  1. POLLARD, Niklas; KELLAND, Kate. Japanese scientist wins Nobel medicine prize for work on 'self-eating' cell mechanism. Reuters [online]. 2016-10-03 [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (angličtina)
  2. Lawrence Biemiller, "Kyoto Prize Je Udělována na 3 Učenci" Kronika Vysokoškolského Vzdělávání Nov. 10, 2012
  3. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2016 [online]. The Nobel Foundation, 03-10-2016 [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Yoshinori Ohsumi [online]. [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Yoshinori Ohsumi wins Nobel prize in medicine for work on autophagy [online]. [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.