Michael Warren Young

Michael Warren Young (28. března 1949 Miami, Florida, Spojené státy americké) je americký biolog a genetik. Více než tři desetiletí se věnuje výzkumu spánku a bdění u octomilky obecné.[2]

Michael Warren Young
Michael Warren Young na tiskové konferenci ve Stockholmu, prosinec 2017
Narození28. března 1949 (72 let)
Miami
USA USA
Alma materTexaská univerzita v Austinu (BA, PhD)[1]
PracovištěTexaská univerzita v Austinu
Rockefellerova univerzita
Lékařská fakulta Stanfordovy univerzity
Oborychronobiologie, biologie
Známý díkycirkadiánnímu rytmu
OceněníNobelova cena za fyziologii a lékařství (2018)
Webwww.rockefeller.edu/our-scientists/heads-of-laboratories/914-michael-w-young/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho laboratoř na Rockefellerově univerzitě významně přispěla k rozvoji chronobiologie tím, že identifikovala klíčové geny, které jsou zodpovědné za cirkadiánní rytmus. Podařilo se mu objasnit funkci genu period, který je nezbytný pro to, aby moucha vykazovala normální spánkové cykly. Youngově laboratoři se také připisuje objev genů timeless a doubletime, které vytvářejí proteiny, jež jsou nezbytné rovněž pro cirkadiánní rytmus. V roce 2017 získal spolu s Jeffreym C. Hallem a Michaelem Roshbashem Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za „objev molekulárních mechanismů řídících cirkadiánní rytmus“.[3][4][5][6]

Život

Mládí

Michael Warren Young se narodil 28. března 1949 v Miami na Floridě.[7] Jeho otec pracoval pro společnost Olin Mathieson Chemical Corporation, která řídila prodej hliníkových ingotů na jihovýchodě Spojených států amerických. Jeho matka pracovala v právnické firmě jako sekretářka. Přestože se ani jeden z rodičů nezabýval vědou nebo medicínou, podporovali Youngův zájem o vědu a poskytli mu prostředky k vědeckému bádaní prostřednictvím mikroskopů a dalekohledů. Žili v blízkosti soukromých zoologických zahradách, odkud občas nějaké zvíře uniklo na jejich dvorek, což vzbudilo Youngův vědecký zájem.[8]

Young vyrůstal v Miami a jeho okolí.[2] Poté se jeho rodina přestěhovala do Dallasu v Texasu, kde vystudoval L. D. Bell High School. V jeho mládí mu rodiče darovali jednu z Darwinových knih o evoluci a biologických záhadách. V knize popisoval biologické hodiny jako důvod, proč zvláštní rostlina, kterou před lety viděl, vytvářela květy, které se přes den zavíraly a v noci otevíraly. Umístění a složení těchto hodin bylo neznámé, což vzbudilo zájem Younga již v raném věku.[8]

Rodinný život

Během studia na Texaské univerzitě v Austinu se Young seznámil se svou budoucí ženou Laurel Eckhardt. Později se oba přemístili na Stanfordovu univerzitu, kde Young pracoval jako postdoktorand a Laurel pokračovala v doktorském studiu (PhD) u Leonarda Herzenberga. V současné době je profesorkou biologie na Hunter College. Michael a Laurel spolu stále blízce spolupracují. Společně mají dvě dcery, Natalii a Arissu.[8]

Akademická kariéra

Young získal v roce 1971 titul BA v oblasti biologie na Texaské univerzitě v Austinu.[2] Po letním výzkumu genomu Octomilky s Burkem Juddem zůstal Young na univerzitě a v roce 1975 získal titul PhD z oblasti genetiky.[7] Během působení na této univerzitě propadl výzkumu zaměřenému na Octomilky.[8] Během své diplomové práce se dozvěděl o práci Ronalda J. Konopky a Seymoura Benzera s cirkadiánními mutanty octomilky, což vedlo k jeho budoucí práci na klonování genu period.[8]

Young pokračoval ve studiu postdoktorandským studiem na Lékařské fakultě Stanfordovy univerzity se zájmem o molekulární genetiku se zaměřením na transpozony.[2] Pracoval v laboratoři Davida Hognesse a seznámil se s metodami rekombinantní DNA.[8] O dva roky později nastoupil na Rockefellerovu univerzitu jako odborný asistent. Od roku 1978 působil na univerzitě, v roce 1984 byl jmenován docentem a později v roce 1988 profesorem.[9]

Vyznamenání a členství

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael W. Young na anglické Wikipedii.

  1. University of Texas at Austin Alum Michael W. Young Awarded Nobel Prize [online]. Texaská univerzita v Austinu, 2017-10-02 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
  2. 2009 Neuroscience Prize- Michael W. Young [online]. Gruberova nadace [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
  3. Arlene Eujung Cha. Nobel in physiology, medicine awarded to three Americans for discovery of 'clock gene. www.washingtonpost.com [online]. The Washington Post, 2017-10-02 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
  4. The 2017 Nobel Prize in Physiology or Medicine – Press Release [online]. Nobelova nadace, 2017-10-02 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
  5. Američtí fyzici získali Nobelovu cenu za pozorování gravitačních vln ve vesmíru [online]. E15, 2017-10-03 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
  6. Nobelovu cenu 2017 za lékařství a fyziologii dostali vědci za zkoumání biologických hodin [online]. Česká televize, 2017-10-02 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
  7. Biographical Notes of Laureates [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-20.
  8. Autobiography of Michael Young [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-20.
  9. Mike Young to receive Shaw Prize [online]. Rockefellerova univerzita, 2013-05-30 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
  10. Michael W. Young [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
  11. Wiley: Twelfth Annual Wiley Prize in Biomedical Sciences Awarded to Dr. Michael Young, Dr. Jeffrey Hall and Dr. Michael Rosbash [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-20.
  12. SAMPLE, Ian. Jeffrey C Hall, Michael Rosbash and Michael W Young win 2017 Nobel prize in physiology or medicine – as it happened. www.theguardian.com [online]. The Guardian, 2017-10-02 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. ISSN 0261-3077.
  13. Election of New Members at the 2018 Spring Meeting [online]. American Philosophical Society [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.