John Sulston

Vystudoval na univerzitě v Cambridge. Roku 1969 se stal členem výzkumného týmu Sydney Brennera při Medical Research Council v Londýně. V letech 1992–2000 byl ředitelem Sangerova ústavu v Cambridge.[1] Roku 2002 mu byla udělena Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (spolu se Sydney Brennerem a Robertem Horvitzem), a to za přínos k poznání procesu genetické regulace při vývoji orgánů a odumírání buněk (apoptóza). S využitím červa Caenorhabditis elegans vytvořil modelový systém, díky němuž mohl sledovat buněčná dělení a specializaci buněk, od oplodněné vaječné buňky až do dospělosti jedince. Díky tomu byly identifikovány geny regulující vývoj orgánů a odumírání buněk a zároveň se prokázalo, že stejné geny jsou i u člověka.[2]