Dvorský hofmistr
Dvorský hofmistr nebo také nejvyšší hofmistr, královský hofmistr, případně hofmistr královského dvora (německy Oberhofmeister, latinsky magister curiae regiae) byl dvorským, nikoliv zemským úředníkem. Původně byl správcem královského dvora, pečoval o dodržování ceremoniálu při dvorských obřadech a slavnostech, zabýval se jejich organizací. V Českém království byla v roce 1458 (případně už v roce 1453) pozice rozdělena na nejvyššího zemského hofmistra, který se stal po nejvyšším purkrabím druhým nejvyšším zemským úředníkem, a na úřad dvorský, tj. hofmistr královského dvora. Dvorský hofmistr řídil služebnictvo v královských (císařských) rezidencích. V porovnání se zemským úřadem byla tato dvorská pozice kompetenčně bezvýznamná, král ji obsazoval podle své vůle. Mohl tak však vytvářet své politické centrum a pro tyto úředníky mohla být hodnost předstupněm jejich pozdější kariéry v nejvyšších zemských úřadech. Nicméně od roku 1538 byl dvorský hofmistr předsedou tajné rady (Geheimer Rat), kterou zřídil Ferdinand I. Habsburský k 1. lednu 1527. Tajná rada byla nejdůležitějším poradním kolegiálním orgánem panovníka, řídila zahraniční politiku a ovlivňovala vnitřní. Od 19. dubna 1743 byl úřad dědičný v rodě knížat a hrabat Kinských z Vchynic a Tetova na Chlumci nad Cidlinou.[1]
Správcem královnina dvoru byl hofmistr králové.
České království
Seznam dvorských hofmistrů Českého království
- 1401–1409 Mikuláš Kozíhalva
- 1414 Mikeš Divoký z Jemnišť
- 1458–1461 Petr Kdulinec z Ostromíře
- 1463–1467 Slavata z Chlumu a z Košumberka
- (?) Mikuláš Hořický z Hořic
- 1472–1493 Jan z Roupova[2]
- 1496–1502 Albrecht II. Libštejnský z Kolowrat (1463 – 25. 5. 1510)[2]
- 1511 Jindřich Švihovský z Rýzmberka[2]
- 1516–1519 Břetislav Švihovský z Rýzmberka na Rabí
- ? – 1523 Václav Bezdružický z Kolowrat
- 1523–1547 Vilém Švihovský z Rýzmberka
- 1526 Ondřej Trepka Polák
- 1587–1597 (18. 11.) Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic na Černém Kostelci (1513 – 18. 11. 1597)
- 1611–1618 Radslav starší Kinský z Vchynic a Tetova († 16. 8. 1619 Praha)
- 1619–1620 Diviš Czernin z Chudenic na Nedrahovicích (1565 – 21. 6. 1621 Praha, popraven)
- 1624–1640 Sezima z Vrtby (1578 – 6. 3. 1648)
- 1646–1669 (4. 5.) Jan Oktavián Kinský z Vchynic a Tetova (1604 – 4. 5. 1669 Praha)
- 1669 (16. 5.) – 1699 (27. 2.) František Oldřich Kinský z Vchynic a Tetova (1634 Chlumec nad Cidlinou – 27. 2. 1699 Vídeň)
- 1699 (30. 4.) – 1719 Václav Norbert Oktavián Kinský (1642–1719)
- 1719 (4. 4.) – 1741 ? František Ferdinand Kinský (1. 1. 1678 Praha – 12. nebo 13. 9.[3] 1741 Praha)[4]
- ?
- 1743 (19. 4.) – 1749 (12. 3.) Štěpán Vilém Kinský (26. 12. 1679 – 12. 3. 1749)[1]
- 1749–1752 František Josef Kinský (1726–1752)
- 1752–1792 František Oldřich Kinský (23. 7. 1726 Zlonice – 18. 12. 1792 Praha)
- (1791) František Ferdinand Kinský z Vchynic a Tetova – v době korunovace Leopolda II.
- 1792–1798 Josef Arnošt Kinský (1751–1798)
- ?
- (1836) Oktavián Kinský – v době poslední korunovace na českého krále
Seznam dvorských vicehofmistrů Českého království
- 1406 Petr z Lomnice
Seznam hofmistrů králové v Českém království
- 1310 Mikuláš
- 1348 Jindřich (Hugo) z Dornštejna
- 1360 Petr z Janovic
- 1372–1373 Hereš
- 1377 Zděněk z Valdštejna
- 1378–1382 (hofmistr ovdovělé císařovny) Zdeněk ze Šternberka na Konopišti
- 1379–1380 Jindřich Škopek z Dubé
- 1381 Markvart z Pořešína
- 1393–1400 Jíra z Roztok
- 1400 Bořivoj
- 1400 Mikuláš z Ořecha
- 1418–1419 Jan Kyjata ze Zásady
- 1422 Jindřich z Elsterberka
- 1461–1462 Jindřich Berka z Dubé a z Lipé na Kostelci
- 1463–1465 Bořita z Martinic na Smečně
- 1466–1469 Hynek z Valdštejna
- 1475 Aleš Berka z Dubé
- 1546 Josef z Lamberka
Svatá říše římská a Rakouské císařství
Podrobnější informace naleznete v článku Nejvyšší hofmistr.
Na dvoře římských císařů (do roku 1806) a rakouských císařů (1804–1918) fungoval nejvyšší hofmistr (kaiserlicher Obersthofmeister) jako přímý správce císařského dvora a domácnosti. Tato funkce u dvora se stala nejprestižnější. Nejvyšší hofmistr zastupoval císaře na jednáních tajné rady jako její předseda. Byli mu podřízeni také ti, kteří vedli chod kuchyně a obsluhu u císařské tabule. Dále byl zodpovědný za císařovu garderobu a jeho tělesné a dušení blaho. Měl také soudní pravomoc, řešil právní spory dvořanů.[5]
Seznam (prvních) nejvyšších císařských hofmistrů ve Vídni
Císařský dvůr sídlil od 16. století s malými výjimkami ve Vídni. V letech 1583–1612 sídlil dvůr Rudolfa II. v Praze a v letech 1740–1745 sídlil dvůr Karla VII. v Mnichově.
Úřad nejvyššího hofmistra zastávali:[6]
- 1527–1537–1539 (?) Vilém z Roggendorfu
- 1539–1545 Leonhard z Velsu
- od 1545–1546 úřad neobsazen, agendu asi převzal nejvyšší dvorský maršálek Jan III. z Trautsonu (kolem 1507 – 29. 12. 1589 Praha)[7]
- 1558–1564 (červenec ?) Jan III. z Trautsonu (kolem 1507 – 29. 12. 1589 Praha) – poprvé
- 1564 (srpen ?) – 1567 Leonhard z Harrachu
- 1567–1575 (30. 6.) Jan III. z Trautsonu (kolem 1507 – 29. 12. 1589 Praha) – podruhé
- 1575 (nebo 1576 prosinec ?[7]) – 1590 (nebo 1587[7]) Adam z Ditrichštejna (9. 10. 1527 Štýrský Hradec – 5. 1. 1590 Mikulov)[8]
- 1587–1593 Wolfgang Rumpf Wuelrossu (Wielrossu), správce úřadu nejvyššího hofmistra[9]
- 1593–1600 (28. 9.) Wolfgang Rumpf Wuelrossu (Wielrossu)
- 1600 Karel I. z Lichtenštejna (30. 7. 1569 pravděpodobně Valtice – 12. 2. 1627 Praha)[8][10] – poprvé
- 1600 (říjen ?) – 1606 Bedřich (Fridrich) III. z Fürstenbergu[9][11]
- 1605–1607 Karel I. z Lichtenštejna (30. 7. 1569 pravděpodobně Valtice – 12. února 1627 Praha)[8][10] – podruhé, v letech 1605–1606 pouze správce úřadu spolu se svým předchůdcem[9]
- 1607–1608 František z Ditrichštejna (22. 8. 1570 Madrid – 19. 9. 1636 Brno)[8][10], správce úřadu nejvyššího hofmistra[9]
- 1607–1608 Arnošt z Mollartu, nejvyšší dvorský maršálek, vice-nejvyšší hofmistr
- 1608 (23. 9.) – 1609 Jakub Adam z Attemsu
- 1609–1612 Jiří Ludvík z Leuchtenbergu
- 1612–1613 Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg) – poprvé
- 1612–1617 ? Bedřich z Fürstenbergu[9]
- 1617–1619 (jako nejvyšší komorník pouze správce úřadu[9]) Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg) – podruhé
- 1619–1625 (1621[9]) Jan Oldřich z Eggenberka (1568 Štýrský Hradec – 18. 10. 1634)
- 1621–1622 Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg), skutečný nejvyšší hofmistr?[9]
- 1622–1624 Volf Zikmund z Losensteinu, nejvyšší dvorský maršálek, vice-nejvyšší hofmistr[9]
- 1625 (4. 1. 1624?[9]) – 1626 (červenec/srpen) Gundaker z Liechtensteinu (30. 1. 1580 zámek Lednice – 5. 8. 1658 zámek Wilfersdorf)
- 1626 (před 31. 8.) – 1637 (únor?) Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg) – potřetí
- 1637 (březen ?) – 1650 Maxmilián z Trauttmansdorffu (23. 5. 1584 Štýrský Hradec – 8. 6. 1650 Vídeň)
- 1650–1655 (6. 11.) Maxmilián z Dietrichsteina na Mikulově (27. 6. 1596 Mikulov – 5. 11. 1655 Mikulov)
- 1655–1657 Jan Weikhard z Auerspergu (11. 3. 1615 zámek Seisenberg – 11. 11. 1677 Lublaň)
- 1657 (duben ?) – 1665 (17. 2.) Jan Ferdinand z Porcia (1605 Benátky – 19. 2. 1665 Vídeň)
- 1665 (24. 2.) – 1674 (20. 10.) Václav Eusebius Popel z Lobkovic (20. 1. 1609 – 22. 4. 1677 Roudnice nad Labem)
- 1675 (29. 6.) – 1682 (15. 12.) Jan Maxmilián z Lambergu (23./28. 11. 1608 Brno – 12./15. 12. 1682 Vídeň)
- 1683 (23. 4. – 10. 10.[9]) Albrecht z Zinzendorfu (1619–1683)[12]
- 1683 (11. 11.) – 1698 (28. 11.) Ferdinand Josef z Dietrichsteina (25. 9. 1636 – 28. 11. 1698 Vídeň)[12][13]
- 1699 (16. 2.) – 1705 (15. 6.) Ferdinand Bonaventura z Harrachu (14. 7. 1636 – 15. 6. 1706 Karlovy Vary)
- 1705 (15. 6.) – 1709 (25. 8.) Karel Theodor Otto ze Salmu (7. 7. 1645 Anholt – 10. 11. 1710 Cáchy)
- 1709 (29. 8.) – 1711 (1. 10.) Jan Leopold z Trautsonu (2. 5. 1659 – 18. 10. 1724) – poprvé
- 1711 (1. 10.) – 1721 (11. 10.) Antonín Florián z Liechtensteinu (28. 5. 1656 zámek Wilfersdorf – 11. 10. 1721 Vídeň)
- 1721 (15. 10.) – 1724 (19.10.[14]) Jan Leopold z Trautsonu (2. 5. 1659 – 18. 10. 1724) – podruhé
- 1724 (4. 11.) – 1747 (8. 1.) Zikmund Rudolf ze Sinzendorfu a Thannhausenu
- 1747 (12. 1.) – 1751 (8. 12. 1750[14]) Josef Lothar z Königsegg-Rothenfelsu (17. 5. 1673 Vídeň – 8. 12. 1751 Vídeň)
- 1753–1769 Antonín Corfitz z Ulfeldu (15. 6. 1699 – 31. 12. 1769 Vídeň)
- 1769–1776 Jan Josef Khevenhüller-Metsch (3. 7. 1706 Vídeň – 18. 4. 1776 Vídeň)
- 1776–1782 Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (25. 12. 1722 Vídeň – 17. 2. 1782 Vídeň)
- 1783–1807 Jiří Adam ze Starhembergu (10. 8. 1724 Londýn – 19. 4. 1807 Vídeň)
- 1807–1827 Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (2. 1. 1749 Vídeň – 28. 8. 1827)
- 1828–1834 Jan Rudolf Czernin z Chudenic (9. 6. 1757 Vídeň – 23. 4. 1845 Vídeň)
- 1835–1843 Rudolf Colloredo-Mannsfeld
- 1844–1848 úřad neobsazen
- 1848–1849 Karl Ludwig Grünne (25. 8. 1808 Vídeň – 15. 6. 1884 Baden)
- 1849–1865 Karel z Liechtensteinu (23. 10. 1790 – 7. 4. 1865)
- 1866–1896 Konstantin Hohenlohe-Schillingsfürst (8. 9. 1828 Wildeck, Hesensko – 14. 2. 1896 Vídeň)
- 1896–1908 Rudolf z Liechtensteinu (18. 4. 1838 Vídeň – 15. 12. 1908 Moravský Krumlov)
- 1909–1917 Alfred Montenuovo (16. 9. 1854 Vídeň – 6. 9. 1927 Vídeň)
- 1917–1918 Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (16. 12. 1863 Vídeň – 21. 12. 1918 Kammern im Liesingtal, Štýrsko)
- 1918 Leopold Berchtold (18. 4. 1863 Vídeň – 21. 11. 1942 Peresznye u Šoproně)
Seznam nejvyšších hofmistrů císařoven
(prozatím neúplný)
- Eleonora Gonzagová (1598–1655), druhá manželka Ferdinanda II., císařovna 1622–1637
- 1622–1636 Maxmilián z Dietrichsteina (27. 6. 1596 Mikulov – 6. 11. 1655 Mikulov)
- Marie Leopoldina Tyrolská (1632–1649), druhá manželka Ferdinanda III., císařovna 1648–1649
- 1648–1649 Maxmilián z Dietrichsteina (27. 6. 1596 Mikulov – 6. 11. 1655 Mikulov)
- Eleonora Magdalena Gonzagová (1630–1686), třetí manželka Ferdinanda III., císařovna 1651–1657, poté císařovna vdova
- 1651–1652 Jan Maxmilián z Lambergu[15]
- 1652–1655 Markvart Fugger(-Babenhausen)[15]
- 1656–1662 Friedrich A. Cavriani[15]
- 1662–1668 Hanibal Gonzaga[15]
- 1668–1670 Bartoloměj Marradas[15]
- 1670–1678 Albrecht z Zinzendorfu[15]
- 1678–1685 (únor) Karel Ferdinand z Valdštejna (1634 – 9. 4. 1702 Vídeň)[15][16]
- 1685 (únor) – 1686 (prosinec) Zikmund Helfried z Ditrichštejna (z hollenburské větve)[15]
- Markéta Habsburská (1651–1673), první manželka Leopolda I., císařovna 1666–1673
- 1666 (5.9.) – 1673 (?) Ferdinand Josef z Dietrichsteina (25. 9. 1636 – 28. 11. 1698 Vídeň)[17]
- Klaudie Felicitas Tyrolská (1653–1676), druhá manželka Leopolda I., císařovna 1673–1676
- 1673 – ? Ferdinand Josef z Dietrichsteina (25. 9. 1636 – 28. 11. 1698 Vídeň)[18]
- Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720), třetí manželka Leopolda I., císařovna 1676–1705, poté císařovna vdova
- 1685 (únor)[19] nebo 1686[16]–1690 Karel Ferdinand z Valdštejna (1634 – 9. 4. 1702 Vídeň)
- 1690–1692 František Mannsfeld
- 1692–1703 Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (23. 5. 1652 Brusel – 26. 10. 1703 Vídeň)[20]
- 1704–1711 Karel Maxmilián Thurn-Valsássina (15. 10. 1643 – 8. 6. 1716)
- 1711–1720 Maxmilián Quido z Martinic (16. 3. 1664 Praha – 30. 6. 1733 Vídeň)
- Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742), manželka Josefa I. Habsburského, císařovna 1705–1711, poté císařovna vdova
- Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1691–1750), manželka Karla VI., císařovna 1711–1740, poté císařovna vdova
- 1713–1730 hrabě Cortona
- 1729[zdroj?] nebo 1730–1734 (21. 12.) Filip Hyacint z Lobkovic (25. 2. 1680 Altstadt – 21. 12. 1734 Vídeň)[22][23]
- ---
- Josef Lothar z Königsegg-Rothenfelsu (17. 5. 1673 Vídeň – 8. 12. 1751 Vídeň)
- 1736–1738 Julius Visconti
- 1738–? Josef Lothar z Königsegg-Rothenfelsu (17. 5. 1673 Vídeň – 8. 12. 1751 Vídeň)
- Marie Terezie (1717–1780), manželka Františka I. Štěpána Lotrinského, císařovna 1745–1765
- 1741–1742 Ferdinand Leopold Herberstein
- 1742–1745 František Starhemberg
- 1745–? Leopold Trautson
- ?
- 1765–1780 František Filip ze Šternberka (21. 8. 1708 Praha – 9. 1. 1786 Vídeň)
- Marie Ludovika Španělská (1745–1792), manželka Leopolda II., císařovna 1790–1792
- 1790–1792 Antonín Thurn-Valsássina (19. 9. 1723 – 25. 1. 1806 Holešov)
- Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (1772–1807), druhá manželka Františka II./I., císařovna 1792–1807
- 1790–1807 Antonín Gotthard Schaffgotsch (16. 4. 1721 Vratislav – 28. 1. 1811 Vídeň)
- Marie Ludovika Beatrix z Modeny (1787–1816), třetí manželka Františka II./I., císařovna 1808–1816
- 1807–1816 František Althann
- Karolína Augusta Bavorská (1792–1873), čtvrtá manželka Františka I., císařovna 1816–1835, poté císařovna vdova
- 1816–? Jindřich Gundkar Wurmbrand
- ...
- 1843–1860 August Bellegarde (29. 10. 1795 Linec – 21. 6 . 1873 Vídeň)[24]
- Alžběta Bavorská (1837–1898), manželka Františka Josefa I., císařovna 1854–1898
- 1854 (1. 3. – 19.6.) Josef František Karel z Lobkovic (17. 2. 1803 Vídeň – 18. 3. 1875 Praha)[25]
- 1854–1857 (17. 1.) Bedřich Hanibal Thurn-Taxis (4. 9. 1799 Praha – 17. 1. 1857 Benátky)[26]
- ...
- 1868–1894 Ferenc Nopcsa (15. 3. 1815 Felsőfarkadin – 24. 6. 1904 Săcele)
- 1894–1898 František Alexander Bellegarde (18. 6. 1833 Vídeň – 1. 1. 1912 Mnichov)[27]
- Zita Bourbonsko-Parmská (1892–1989), manželka Karla I., císařovna 1916–1918
- ?–? (určitě 1918) Alexandr Esterházy z Galanty
Seznam nejvyšších hofmistryň císařského dvora
- 1899–1908 Marie Terezie Thurn-Taxisová, provdaná Harrachová (7. 1. 1856 Praha – 20. 8. 1908 zámek Prugg)[28]
Seznam nejvyšších hofmistryň císařoven
- Eleonora Magdalena Gonzagová z Mantovy (1630–1686), třetí manželka Ferdinanda III., císařovna 1651–1657, poté císařovna vdova
- 1675–1686 Anna Marie z Ditrichštejna, rozená z Meggau (1610–1698)[15]
- Karolína Augusta Bavorská (1792–1873), čtvrtá manželka Františka I., císařovna 1816–1835, poté císařovna vdova
- ?–? Marie Ulrika Falkenhaynová (1765–1852)
- Alžběta Bavorská (1837–1898), manželka Františka Josefa I., císařovna 1854–1898
- 1897–1898 Marie Terezie Thurn-Taxisová, provdaná Harrachová (7. 1. 1856 Praha – 20. 8. 1908 zámek Prugg)[28]
Seznam nejvyšších hofmistrů následníků trůnu
- 1896–1914 u arcivévody Františka Ferdinanda d'Este
- 1896 František Antonín z Thun-Hohensteinu
- 1896–1899 Otto Abensperg-Traun
- 1899–1902 Albert Nostic-Rieneck
- 1902–1914 Karl Rumerskirch
Seznam nejvyšších hofmistrů manželek následníků trůnu
- Štěpánka Belgická (1864–1945), manželka Rudolfa Habsbursko-Lotrinského, korunní princezna 1881–1889
- 1889–1894 František Alexandr Bellegarde (18. 6. 1833 Vídeň – 1. 1. 1912 Mnichov)[27]
- 1894–1897 (?) Leopold Gudenus (15. 9. 1843 Mühlbach – 1. 10. 1913 Ulrichskirchen)
Rakouské země
Seznam nejvyšších dědičných zemských hofmistrů v Horních Rakousích
Nejvyšší dědičný zemský hofmistr v arcivévodství Horní Rakousy (Obersterblandhofmeister im Erzherzogtum Österreich ob der Enns). V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Ungnadů z Weißenwolffu.[29]
- 1626–1644 Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 Greinburg)
- ...
- 1648–1672 David Ungnad z Weissenwolffu (1604 – 6. 3. 1672 Linec) – dědičný titul pro svůj rod od 1648[30]
Seznam nejvyšších dědičných zemských hofmistrů v Dolních Rakousích
Nejvyšší dědičný zemský hofmistr v arcivévodství Dolní Rakousy (Obersterblandhofmeister im Erzherzogtum Österreich unter der Enns). V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Khevenhüller-Metsch.[29]
- Pavel Sixtus z Trautsonu (asi 1550 – 30. 7. 1621)
Štýrsko
V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Trauttmansdorffu.[29]
Korutany
V roce 1848 zastával úřad rod knížat a hrabat z Orsini-Rosenbergu.[29]
- 1796 (listopad) – 1832 (4. 8.) František Serafín Orsini-Rosenberg (18. 10. 1761 Štýrský Hradec – 4. 8. 1832 Vídeň)
- 1832 (4. 8.) – 1859 (18. 6.) Ferdinand Orsini-Rosenberg (7. 9. 1790 Štýrský Hradec – 18. 6. 1859)
Kraňsko
Od roku 1660 zastával úřad (Erbland-Hofmeister in Krain und der Windischen Mark) rod hrabat z Thurnu a Valsassiny.[29][31]
- 1790–1866 Jiří Antonín Thurn-Valsássina (3. 1. 1788 Praha – 9. 2. 1866 Vídeň)
- 1866–1879 Jiří Bedřich Thurn-Valsássina (29. 3. 1834 Mohuč – 2. 6. 1879 Brusel)
- 1879–1918 Vincenc Thurn-Valsássina (22. 3. 1866 Bleiburg – 6. 4. 1928 Abbazia (Opatija))
Tyrolsko
V roce 1848 zastával úřad rod hrabat Trappů z Matschu.[29]
Gorice a Gradiška
V roce 1848 zastával úřad rod knížat Porcia.[29]
Polské království
Seznam nejvyšších hofmistryň polských královen
- Marie Anna Tereza ze Steinu a Jettingenu, provdaná Krakovská z Kolovrat (1688–1751) – u saské kurfiřtky a polské královny Marie Josefy Saské (1699–1757)
Odkazy
Reference
- VOKÁČOVÁ, s. 395 a 719
- MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). Díl 1: hospodářská základna a královská moc. Praha: Academia, 1992. 344 s. ISBN 80-200-0300-2. S. 322.
- VOKÁČOVÁ, s. 702
- VOKÁČOVÁ, s. 394–395
- HUSS, Frank. Vídeňský císařský dvůr. Kulturní dějiny od Leopolda I. po Leopolda II.. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2014. 392 + 20 stran obrázkové přílohy s. ISBN 978-80-242-4267-5. S. 222.
- FELLNER, Thomas; KRETSCHMAYR, Heinrich. Die österreichische Zentralverwaltung. I. Abteilung. Von Maximilian I. bis zur Vereinigung der österreichischen und böhmischen Hofkanzlei (1749). Bd. 1: Geschichtliche Übersicht. Wien: [s.n.], 1907. Dostupné online. S. 275–277.
- Die österreichische Zentralverwaltung I1., s. 275
- BŮŽEK, Václav, a kol. Společnost českých zemí v raném novověku : struktury, identity, konflikty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 1025 s. ISBN 978-80-7422-062-3. S. 207.
- Die österreichische Zentralverwaltung I1., s. 276
- Maťa, s. 402
- SKALICKÁ, Eva. Šlechtické rody na Rakovnicku. Rakovník: Rabasova galerie, 1998. 144 s. ISBN 80-85868-18-0. S. 51.
- KUBEŠ, Jiří. Zápas o funkci nejvyššího štolmistra na dvoře císařovny vdovy Eleonory Gonzagové. Edice důvěrné korespondence bratří Ditrichštejnů z roku 1683. Folia historica Bohemia. 2013, roč. 28, čís. 1, s. 105–150, zde 114. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-06-2020. ISSN 0231-7494.
- VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 193.
- Die österreichische Zentralverwaltung I1., s. 277
- KUBEŠ, Jiří. Zápas o funkci nejvyššího štolmistra na dvoře císařovny vdovy Eleonory Gonzagové. Edice důvěrné korespondence bratří Ditrichštejnů z roku 1683. Folia historica Bohemia. 2013, roč. 28, čís. 1, s. 105–150, zde 109–110. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-06-2020. ISSN 0231-7494.
- VOKÁČOVÁ, s. 650
- MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 437–438.
- SMÍŠEK, Rostislav. Císařský dvůr a „dvorská“ kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenberků za vlády Leopolda I. Disertační práce [online]. [cit. 2018-08-11]. S. 59.
- HRBEK, Jiří. Barokní Valdštejnové v Čechách 1640–1740. Praha: NLN a UK, 2013. ISBN 978-80-7422-233-7. S. 630.
- JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Praha: Libri, 2008. 448 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 130.
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 132.
- MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 433.
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 134–137.
- Almanach 2017, s. 490
- Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 150
- Almanach 2017, s. 387
- POUZAR, Vladimír, MAŠEK Petr, MENSDORFF-POUILLY Hugo, POKORNÝ Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 488.
- Almanach 2017, s. 386
- FRÖLICHSTHAL, Georg. Im Jahr 1848 belehnte Familien [online]. Adler – Heraldisch-Genealogische Gesellschaft Wien, 2017-09-16 [cit. 2020-10-16]. Dostupné online. (DE)[nedostupný zdroj]
- Heslo Ungnad von Weissenwolff in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1922; s. 1023 dostupné online
- Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1861. Gotha: [s.n.], 1861. Dostupné online. S. 882.
Literatura
- ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1998. 434 s. ISBN 80-7204-081-2. S. 129.
- HLEDÍKOVÁ, Zdenka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 570 s. ISBN 80-7106-709-1.
- HUSS, Frank. Vídeňský císařský dvůr. Kulturní dějiny od Leopolda I. po Leopolda II.. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2014. 392 + 20 stran obrázkové přílohy s. ISBN 978-80-242-4267-5.
- MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde Praha a.s., 1997. 576 s. ISBN 80-7201-045-X. S. 62–63.
- PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417.
- VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. Brno: Beta, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 203.
Související články
Portály: Novověk | Středověk
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.