Josef František Karel z Lobkovic

Josef František Karel z Lobkowicz (zjednodušeným pravopisem z Lobkovic, německy Joseph Franz Karl von Lobkowitz, 17. února 1803, Vídeň – 18. března 1875, Praha) byl český šlechtic, zakladatel dolnobeřkovické linie knížecího rodu Lobkowiczů (Lobkoviců), generál jezdectva.

Josef František Karel z Lobkovic
Nejvyšší hofmistr císařovny
Ve funkci:
1. březen 1854 – 19. června 1854
PanovniceAlžběta Bavorská
PředchůdceAlžběta se stala císařovnou sňatkem 24. dubna 1854
Tajný rada
Ve funkci:
1854 – 18. března 1875
PanovníkFrantišek Josef I.
Císařský komorník
Vojenská služba
SlužbaRakouské císařství Rakouské císařství
Doba služby?–1860
Hodnostgenerálmajor (1844), polní podmaršál (1849), generál jezdectva (1860)
Narození17. února 1803
Vídeň
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí18. března 1875 (ve věku 72 let)
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníKostel svatého Václava v Roudnici nad Labem
ChoťI. (1835) Antonie Kinská z Vchynic a Tetova (1815–1835)
II. (1848) Marie Sidonie (Zdeňka) z Lobkowicz (1828–1917)
RodičeJosef František Maxmilián z Lobkowicz (1772–1816) a Marie Karolína ze Schwarzenbergu (1775–1816)
DětiFerdinand Jiří z Lobkowicz
Anna z Lobkowicz
August z Lobkowicz
Gabriela z Korff-Schmiesing-Kerssenbrocku
Zdenko Lobkowicz
Rosa z Lobkowicz
Josefína z Lobkovic
PříbuzníLudwig Lobkowicz (sourozenec)
Mořic Lobkowicz, Leopold z Lobkovic[1], Josef z Lobkovic[1], Marie Františka z Lobkovic a Maria Prinzessin von Lobkowicz[2] (vnoučata)
CommonsPrince Josef Franz Karl of Lobkowicz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Původ a rodina
Josef z Lobkowicz (1803–1875) a jeho choť Zdeňka (1828–1917) s dětmi

Pocházel ze šlechtického rodu Lobkoviců. Byl synem knížete Josefa Františka Maxmiliána z Lobkowicz (1772–1816), který proslul mimo jiné podporou Ludwiga van Beethovena, a jeho manželky Marie Karolíny ze Schwarzenbergu (1775–1816). V generaci Josefa Františka Karla došlo k rozdělení roudnické primogenitury rodu na tři linie: roudnickou, křimickou a dolnobeřkovickou.

Josef František z Lobkowicz se svou dcerou Bertou Brühl (1851–1887)

Veřejné, politické a vojenské aktivity

Byl císařsko-královský komoří, od roku 1854 tajný rada. Od mládí sloužil v armádě, jeho vojenská kariéra ale v širším kontextu nemá větší význam. S ohledem na svůj původ dosáhl v roce 1844 hodnosti generálmajora, v revolučních letech 1848–1849 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála (1849). S čestnou hodností generála jezdectva byl v roce 1860 penzionován.[3] Byl majitelem kyrysnického pluku č. 4 a komtur Leopoldova řádu. V roce 1854 byl pár měsíců nejvyšším hofmistrem císařovny Alžběty Bavorské.[4]

Majetkové a rodinné poměry

Při dělení otcova dědictví obdržel v roce 1830 od staršího bratra Ferdinanda panství Dolní Beřkovice na Mělnicku s připojeným statkem Cítov.[5] Zámek Dolní Beřkovice se stal Josefovým hlavním sídlem a v roce 1853 byl novogoticky upraven, adaptovány byly také zámecké interiéry.[6] Z pozůstalosti po strýci Veriandu Windischgrätzovi přikoupil v roce 1868 velkostatky Poláky a Vintířov v severních Čechách. Také zámek ve Vintířově poté prošel novogotickou stavební úpravou.[7]

Princ Josef František Lobkowicz byl dvakrát ženatý. První sňatek uzavřel 20. srpna 1835 v Praze s Antonií Kinskou z Vchynic a Tetova (15. července 1815 – 31. prosince 1835), dcerou generála Karla Kinského (1766–1831) a Alžběty z Thun-Hohensteinu. Manželka však po čtyřech měsících zemřela. Podruhé se oženil ve Vídni v květnu 1848 se svou vzdálenou příbuznou princeznou Marií Sidonií (Zdeňkou) z Lobkowicz (4. října 1828, Lvov – 25. února 1917, Dolní Beřkovice), dcerou knížete Augusta Longina z Lobkowicz (1797–1848), hlavy mělnické sekundogenitury rodu, a jeho manželky Berty ze Schwarzenbergu (1807–1883). Z tohoto svazku vzešlo devět dětí.[8][9]

Odkazy

Externí odkazy

Reference
  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Geni.com.
  3. Vojenská kariéra Josefa Františka Lobkowicze in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918 ; Vídeň, 2007; s. 107 dostupné online
  4. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 150.
  5. Přehled majetku dolnobeřkovické linie Lobkowiczů in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 349–351 dostupné online
  6. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 97
  7. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy, Praha, 1984; s. 514
  8. MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-01-04 [cit. 2020-08-04]. Dostupné online.
  9. POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 278–283 ISBN 978-80-85955-39-2

Literatura
  • JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 77.
  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 150.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.