David Ungnad z Weissenwolffu
David II. hrabě Ungnad z Weissenwolffu (David Reichsgraf Ungnad von Weissenwolff)[pozn. 1] (1604 – 6. března 1672, Linec) byl rakouský šlechtic, diplomat a státník. V letech 1648–1657 byl prezidentem dvorské komory, poté dlouholetým zemským hejtmanem v Horních Rakousích, kde vlastnil statky. V roce 1646 byl povýšen do říšského hraběcího stavu, v závěru kariéry obdržel Řád zlatého rouna (1671).
.svg.png.webp){kind=small}
Životopis
Pocházel z rakouského šlechtického rodu Ungnadů, který kromě majetku v Korutansku a Horních Rakousích již v 16. století vlastnil statky v Čechách. Narodil se jako syn Ondřeje Ungnada (1579–1623) a kvůli účasti své rodiny na stavovském povstání pobýval v mládí v exilu.[1] Později mu byl umožněn návrat a vstup do dvorských služeb, v roce 1633 byl jmenován císařským komorníkem a od roku 1640 byl radou dvorské komory. V letech 1644–1648 byl komorním viceprezidentem a v roce 1646 získal říšský hraběcí titul.[2] Nakonec byl v letech 1648–1657 prezidentem dvorské komory a v roce 1653 byl jmenován tajným radou. Obdržel také dědičnou hodnost zemského hofmistra v Horních Rakousích (1648) a v roce 1652 byl přijat do říšského kolegia švábských hrabat. I když byl vysokými úřady vázán u vídeňského dvora, příležitostně zajížděl i do Čech, doložen je například pobyt v Praze v roce 1652 na svatbě jeho dcery.[3] Ještě před smrtí Ferdinanda III. jeho vliv poklesl a byl odvolán z funkce komorního prezidenta. Následně zastával dlouhodobě úřad zemského hejtmana v Horních Rakousích (1657–1671), kde vlastnil statky. V roce 1662 byl císařem Leopoldem I. potvrzen ve funkci tajného rady a nakonec se ještě uplatnil jako diplomat. V letech 1668–1669 byl principálním komisařem na říšském sněmu v Řezně.[4] V roce 1671 obdržel Řád zlatého rouna.[5]
Jeho manželkou byla Marie Alžběta Jörgerová z Tolletu, s níž měl tři děti. Pokračovatelem rodu byl jediný syn Helmhard Kryštof (1634–1702), který byl taktéž hornorakouským zemským hejtmanem. Dcera Marie Margareta († 1661) se provdala za Františka Arnošta Šlika a z tohoto příbuzenského vztahu odvodili Ungnadové o několik století později dědické nároky na česká panství Kopidlno a Staré Hrady. Po rodině své manželky získal David II. panství Steyregg u Lince (1638), které se stalo hlavním rodovým majetkem až do 20. století. K tomuto panství přikoupil David Ungnad ještě další statky (Spielberg, 1671).
Související články
Odkazy
Poznámky
- Pořadovým číslem II. bývá označován pro odlišení od svého předka Davida I. (1535–1600), který byl za vlády Rudolfa II. dlouholetým prezidentem dvorské válečné rady. Původně se psal ze Sonnecku podle starého rodového sídla v Korutansku, toto panství ale Ungnadové ztratili v pobělohorských konfiskacích. Při povýšení do hraběcího stavu se David II. vrátil k původnímu predikátu z Weissenwolffu, který rodina užívala již ve 13. století.
Reference
- KNOZ, Tomáš: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty; Matice moravská, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2006; s. 376–379 ISBN 80-210-4130-7
- STARÝ, Marek:Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 615 ISBN 978-80-87284-67-4
- SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenberků za vlády Leopolda I.; Jihočeská univerzita, České Budějovice, 2009; s. 201–202 ISBN 978-80-7394-165-9
- KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740; NLN, Praha, 2018; s. 357, 396 ISBN 978-80-7422-574-1
- LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 278
