Eleonora Magdalena Gonzagová

Eleonora Magdalena Gonzagová (18. listopadu 1630, Mantova16. prosince 1686, Vídeň), byla rodem mantovská princezna a sňatkem s Ferdinandem III. dosáhla titulu římská císařovna.

Eleonora Magdalena Mantovská
císařovna římskoněmecká, královna česká, uherská a chorvatská
Eleonora Gonzaga Frans Luyckx.
Doba vlády16511657
Sňatek30. dubna 1651
ManželFerdinand III. Habsburský
Korunovace4. srpen 1653, Řezno
(římskou císařovnou)
6. červen 1655, Prešpurk
(uherskou královnou)
11. září 1656, Praha
(českou královnou)
Narození18. listopadu 1630
Mantova
Úmrtí16. prosince 1686
Vídeň
PohřbenaCísařská hrobka ve Vídni
PředchůdceMarie Leopoldina Tyrolská
NásledníkMarkéta Habsburská
PotomciTereza Marie Josefa
Eleonora Marie Josefa
Marie Anna Josefa
Ferdinand Josef Alois
DynastieGonzaga
OtecKarel II. Gonzaga
MatkaMarie Gonzagová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Původ, mládí

Eleonora se narodila jako jediná dcera/druhé dítě mantovského vévody Karla II. z rodu Gonzaga a jeho manželky Marie Gonzaga, vévodkyně z Montferratu, dcery Františka IV. Gonzaga a jeho manželky Markéty Savojské; Marie byla neteří císařovny Eleonory, manželky Ferdinanda II. a její dcera dostala jméno po této své pratetě. Na rozdíl od její předchůdkyně se jí dostalo výchovy s důrazem na kulturní projev, již v mládí skládala básně a hrála na několik hudebních nástrojů. Stala se z ní žena vysoce kultivovaná, energická a inteligentní.

Manželství, potomci

Eleonora se stala třetí manželkou Ferdinanda III., krále a císaře římského, krále uherského, chorvatského a českého a markraběte moravského. 22. března roku 1651 opustila Eleonora se svým doprovodem rodnou Mantovu a cestovala přes Villach a Štýrský Hradec do Vídeňského Nového Města, kde se 30. dubna uskutečnil svatební obřad. Z jejího manželství s Ferdinandem, vzešli čtyři potomci - tři dívky a nejmladší chlapec, pouze dvě prostřední dcery však se dožily dospělosti. Eleonora, jíž se na rodném mantovském dvoře dostalo dokonalé výchovy, sama dbala o dobrou edukaci svých dětí.

  1. Tereza Marie Josefa (1652–1653)
  2. Eleonora Marie Josefa (1653–1697)
  3. Marie Anna Josefa (1654–1689)1678 falcký kurfiřt Jan Vilém
  4. Ferdinand Josef Alois (1657–1658)

Ferdinand byl o více než dvacet let starší než Eleonora a měl již šest dětí. Jeho první manželka Marie Anna Španělská byla otrávena, druhá manželka Marie Leopoldina Tyrolská zemřela v sedmnácti letech krátce po porodu.

Manželství Eleonory s Ferdinandem III. bylo přes značný věkový rozdíl harmonické; manželé měli společné zájmy a záliby - oba byli literárně nadaní a hráli na několik hudebních nástrojů.

Královna a císařovna

Eleonora byla vzorem císařovny, ale do zahraniční politiky Vídně se nezapojovala. V září 1656 byla Eleonora v Praze korunována svatováclavskou korunou, po téměř třiceti letech od poslední české korunovace.

Ferdinand III. nechal pro svoji manželku roku 1657 ve Vídni založit italskou literární akademii. Eleonora na svém dvoře podporovala balet nebo divadelní repertoár.

Založila i klášter voršilek ve Vídni a byla protektorkou kláštera karmelitek ve Vídeňském Novém Městě. Ačkoliv sama byla silně nábožensky založená a vychovaná v hluboké katolické víře, zřejmě neměla předsudky vůči protestantům.

Vdovou se stala v dubnu roku 1657. Nejmladší syn Ferdinand se narodil pouhé dva měsíce před otcovou smrtí. Ferdinand III. se tak nedožil jeho předčasného úmrtí o rok později - za svůj život by tak přišel už o třetího syna. I po smrti svého manžela byla výjimečnou postavou vídeňského dvora a měla významný vliv na svého nevlastního syna, císaře Leopolda I. Jejímu působení se připisuje rozšíření vídeňské císařské rezidence Hofburgu.

V roce 1662 Eleonora založila dámský záslužný Řád služebnic ctnosti, a o šest let později založila dámský Řád hvězdového kříže, který přetrval dodnes.

Roku 1670 doprovázela svou starší dceru Eleonoru do Polska, kde měla princezna uzavřít sňatek s polským králem Michalem I. Korybutem.

Zemřela ve Vídni roku 1686, svého manžela tak přežila o téměř třicet let. Pochována byla ve vídeňské kapucínské kryptě, rodové nekropoli Habsburků.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Federico II. Gonzaga
 
 
Ludvík Gonzaga
 
 
 
 
 
 
Markéta Palaiologa
 
 
Karel I. Gonzaga
 
 
 
 
 
 
František I. Klévský
 
 
Henrietta Klévská
 
 
 
 
 
 
Markéta z Bourbon-Vendôme
 
 
Karel II. Gonzaga
 
 
 
 
 
 
František de Guise
 
 
Karel II. Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Anna d'Este
 
 
Kateřina de Mayenne
 
 
 
 
 
 
Honorat II. Savojský
 
 
Jindřiška Savojská
 
 
 
 
 
 
Johana Františka z Foix
 
'Eleonora Magdalena Gonzagová'
 
 
 
 
 
Vilém I. Gonzaga
 
 
Vincenzo I. Gonzaga
 
 
 
 
 
 
Eleonora Habsburská
 
 
František IV. Gonzaga
 
 
 
 
 
 
František I. Medicejský
 
 
Eleonora Medicejská
 
 
 
 
 
 
Johana Habsburská
 
 
Marie Gonzagová
 
 
 
 
 
 
Emanuel Filibert Savojský
 
 
Karel Emanuel I. Savojský
 
 
 
 
 
 
Markéta Francouzská
 
 
Markéta Savojská
 
 
 
 
 
 
Filip II. Španělský
 
 
Kateřina Michaela Španělská
 
 
 
 
 
 
Alžběta z Valois
 

Odkazy

Literatura

  • FIDLER, Jiří. České královny. Havlíčkův Brod: Fragment, 2004. ISBN 80-7200-849-8. S. 85–86.
  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 87.

Externí odkazy

Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Marie Leopoldina Tyrolská
16511657
Eleonora Magdalena Gonzagová
Nástupce:
Markéta Tereza Habsburská
Německá královna
Předchůdce:
Marie Leopoldina Tyrolská
16511653
Eleonora Magdalena Gonzagová
Nástupce:
Markéta Tereza Habsburská
Česká královna
Předchůdce:
Marie Leopoldina Tyrolská
16511657
Eleonora Magdalena Gonzagová
Nástupce:
Markéta Tereza Habsburská
Uherská královna
Předchůdce:
Marie Leopoldina Tyrolská
16511657
Eleonora Magdalena Gonzagová
Nástupce:
Markéta Tereza Habsburská
Chorvatská královna
Předchůdce:
Marie Leopoldina Tyrolská
16511657
Eleonora Magdalena Gonzagová
Nástupce:
Markéta Tereza Habsburská
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.