Rudolf z Lichtenštejna

Hrobka Lichtenštejnů v Moravském Krumlově

Pocházel z moravskokrumlovské větve knížecího rodu Lichtenštejnů, narodil se jako mladší syn generála prince Karla z Lichtenštejna (1790–1865) a Františky, rozené hraběnky Bruntálské z Vrbna (1799–1863). Jako kadet vstoupil v roce 1856 do armády a rychle postupoval v hodnostech, již v roce 1863 byl majorem a do roku 1868 pobočníkem císaře Františka Josefa, mezitím se v roce 1862 stal c. k. komořím. V roce 1870 dosáhl hodnosti plukovníka, ale od roku 1874 již aktivně v armádě nesloužil, místo toho začal působit u dvora. V letech 1892–1896 byl císařským nejvyšším štolbou, od roku 1892 byl zároveň tajným radou a téhož roku obdržel Řád zlatého rouna. V letech 1896–1908 zastával funkci císařského nejvyššího hofmistra s rozsáhlými kompetencemi,[2] jako přední císařský dvořan měl důležitou úlohu při pohřbu zavražděné císařovny Alžběty nebo při rodinné krizi spojené s morganatickým sňatkem následníka trůnu Františka Ferdinanda (1900). Mimo aktivní službu nadále postupoval v armádních hodnostech, byl jmenován generálmajorem (1891), polním podmaršálem (1895) a nakonec generálem jezdectva (1904).[3] Ve funkci nejvyššího hofmistra byl zároveň plukovníkem císařské osobní gardy. V roce 1896 obdržel Řád sv. Štěpána a byl jmenován doživotním členem panské sněmovny (1897). Jako vysoký důstojník a přední dvořan získal také řadu vyznamenání od zahraničních panovníků

Po starším bratru Karlovi zdědil v roce 1899 titul knížete a stal se dědičným členem panské sněmovny. Zároveň převzal všechen majetek moravskokrumlovské větve rodu, jednalo se o přibližně 20 000 hektarů půdy na velkostatcích Moravský Krumlov, Velké Losiny, Hostim a Budkov. Když ze zdravotních důvodů postupně rezignoval na povinnosti spojené s výkonem funkce nejvyššího hofmistra, usadil se trvale na zámku v Moravském Krumlově.

Zemřel na zámku v Moravském Krumlově a jako poslední z rodiny byl pochován do rodové hrobky poblíž kostela Všech svatých.[4] Jím vymřela moravskokrumlovská větev Lichtenštejnů a majetek byl rozdělen mezi potomstvo jeho sester. Největší podíl v podobě Moravského Krumlova zdědili Kinští, Hostim převzali Trauttmansdorffové a Budkov Salmové. Jediný majetek zůstal nadále v majetku Lichtenštejnů a přešel na vládnoucí větev rodu (Velké Losiny).