Rudolf z Lichtenštejna

Rudolf kníže z Liechtensteinu, počeštěně z Lichtenštejna (Rudolf Eugen Ferdinand Karl Fürst von Liechtenstein; 18. dubna 1838 Vídeň15. prosince 1908 Moravský Krumlov[1]) byl rakouský šlechtic, generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a nakonec dosáhl hodnosti generála jezdectva. Na přelomu 19. a 20. století zastával důležité funkce u císařského dvora ve Vídni, kde byl nejvyšším štolbou (1892–1896) a nejvyšším hofmistrem (1896–1908), byl též rytířem Řádu zlatého rouna (1892). V roce 1899 zdědil titul knížete a vlastnil rozsáhlý majetek na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny). Zemřel bezdětný jako poslední potomek moravskokrumlovské větve Lichtenštejnů.

Rudolf kníže z Liechtensteinu
2. kníže z Liechtensteinu (moravskokrumlovská sekundogenitura)
Ve funkci:
16. ledna 1899  15. prosince 1908
PředchůdceKarel Rudolf z Liechtensteinu
Nástupcekarlovská linie vymřela
Doživotní, od roku 1899 dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1897  15. prosince 1908
PanovníkFrantišek Josef I.
Nejvyšší hofmistr císařského dvora
Ve funkci:
1896  15. prosince 1908
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceKonstantin z Hohenlohe-Schillingsfürstu
NástupceAlfréd z Montenuova
Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci:
1892  1896
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceEmerich z Thurn-Taxisu
Nástupceúřad neobsazen, od roku 1909 Ferdinand Vincenc Kinský z Vchynic a Tetova
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1892  15. prosince 1908
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. komorník
Ve funkci:
1862  15. prosince 1908
PanovníkFrantišek Josef I.

Narození18. dubna 1838
Vídeň
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. prosince 1908 (ve věku 70 let)
Moravský Krumlov
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníLichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově
Titul kníže
RodičeKarel František z Liechtensteinu (1790–1865) a
Františka Bruntálská z Vrbna (1799–1863)
Příbuzníbratr: Karel Rudolf z Liechtensteinu (1827–1899)
sestra: Anna z Liechtensteinu (1820–1900)
švagr: Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1803–1859)
sestra: Alžběta z Liechtensteinu (1832–1894)
švagr: Hugo Karel František ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu (1832–1890)
sestra: Františka z Liechtensteinu (1833–1894)
švagr: Josef z Arenbergu (1833–1896)
sestra: Marie z Liechtensteinu (1835–1905)
švagr: Ferdinand Bonaventura Kinský z Vchynic a Tetova (1834–1904)
Profesevoják, politik
Ocenění1892 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1094)
1896 Řád sv. Štěpána
CommonsRudolf von Liechtenstein
poslední mužský člen moravskokrumlovské větve Liechtensteinů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Hrobka Lichtenštejnů v Moravském Krumlově

Pocházel z moravskokrumlovské větve knížecího rodu Lichtenštejnů, narodil se jako mladší syn generála prince Karla z Lichtenštejna (1790–1865) a Františky, rozené hraběnky Bruntálské z Vrbna (1799–1863). Jako kadet vstoupil v roce 1856 do armády a rychle postupoval v hodnostech, již v roce 1863 byl majorem a do roku 1868 pobočníkem císaře Františka Josefa, mezitím se v roce 1862 stal c. k. komořím. V roce 1870 dosáhl hodnosti plukovníka, ale od roku 1874 již aktivně v armádě nesloužil, místo toho začal působit u dvora. V letech 1892–1896 byl císařským nejvyšším štolbou, od roku 1892 byl zároveň tajným radou a téhož roku obdržel Řád zlatého rouna. V letech 1896–1908 zastával funkci císařského nejvyššího hofmistra s rozsáhlými kompetencemi,[2] jako přední císařský dvořan měl důležitou úlohu při pohřbu zavražděné císařovny Alžběty nebo při rodinné krizi spojené s morganatickým sňatkem následníka trůnu Františka Ferdinanda (1900). Mimo aktivní službu nadále postupoval v armádních hodnostech, byl jmenován generálmajorem (1891), polním podmaršálem (1895) a nakonec generálem jezdectva (1904).[3] Ve funkci nejvyššího hofmistra byl zároveň plukovníkem císařské osobní gardy. V roce 1896 obdržel Řád sv. Štěpána a byl jmenován doživotním členem panské sněmovny (1897). Jako vysoký důstojník a přední dvořan získal také řadu vyznamenání od zahraničních panovníků

Po starším bratru Karlovi zdědil v roce 1899 titul knížete a stal se dědičným členem panské sněmovny. Zároveň převzal všechen majetek moravskokrumlovské větve rodu, jednalo se o přibližně 20 000 hektarů půdy na velkostatcích Moravský Krumlov, Velké Losiny, Hostim a Budkov. Když ze zdravotních důvodů postupně rezignoval na povinnosti spojené s výkonem funkce nejvyššího hofmistra, usadil se trvale na zámku v Moravském Krumlově.

Zemřel na zámku v Moravském Krumlově a jako poslední z rodiny byl pochován do rodové hrobky poblíž kostela Všech svatých.[4] Jím vymřela moravskokrumlovská větev Lichtenštejnů a majetek byl rozdělen mezi potomstvo jeho sester. Největší podíl v podobě Moravského Krumlova zdědili Kinští, Hostim převzali Trauttmansdorffové a Budkov Salmové. Jediný majetek zůstal nadále v majetku Lichtenštejnů a přešel na vládnoucí větev rodu (Velké Losiny).

Odkazy

Reference

  1. Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1908, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 268 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online.
  2. ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství; Praha, 2006; s. 25–26 ISBN 80-86781-08-9
  3. Služební postup Rudolfa z Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Anton: Die k.k. bezw. k. u. k. Generalität; Oesterreichisches Stattsarchiv; Wien, 2007, s. 105 dostupné online
  4. KOHOUTOVÁ, Lucie: Lichtenštejnové v Moravském Krumlově (bakalářská práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2017, s. 60–62 dostupné online

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.