August Bellegarde

August Karel Emanuel hrabě Bellegarde (August Karl Emanuel Graf von Bellegarde) (29. května 1795, Linec – 21. června 1873, Vídeň) byl rakouský generál a dvořan. Od mládí sloužil v rakouské armádě, do výslužby odešel v roce 1849 s hodností c.k. polního podmaršála, poté zastával funkce u císařského dvora ve Vídni. Svou kariéru završil jako generální pobočník císaře Františka Josefa (1867–1873). V literatuře bývá označován jako zakladatel tzv. slezské větve Bellegardů, protože jeho potomci v několika generacích vlastnili Velké Heraltice u Opavy.

August hrabě Bellegarde
August hrabě Bellegarde, fotografie
Generální pobočník císaře Františka Josefa
Ve funkci:
1867 – 1873
PředchůdceFranz Folliot de Crenneville
NástupceFriedrich von Mondel
Nejvyšší hofmistr císařovny Karolíny Augusty
Ve funkci:
1849 – 1860
Narození29. října 1795
Úmrtí21. června 1873 (ve věku 77 let)
RodičeHeinrich von Bellegarde a Augustine, Freiin von Berlichingen
DětiFrantišek Bellegarde
Pauline von Königsegg
PříbuzníFranz Bellegarde, Auguste Bellegarde a Marie-Dorothea Gräfin von Bellegarde[1] (vnoučata)
Profesekomorník a polní maršál
CommonsAugust Bellegarde
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis
Palác Bellegarde ve Vídni

Pocházel ze savojského šlechtického rodu Bellegardů[2], který již v 18. století získal český inkolát a později se uplatnil ve službách habsburská monarchie. Narodil se jako starší syn c.k. polního maršála Heinricha Bellegarda (1756–1845). Od mládí sloužil v armádě, díky otci rychle postupoval v hodnostech a již ve 30. letech 19. století byl plukovníkem. V roce 1837 byl povýšen na generálmajora a v roce 1846 dosáhl hodnosti c.k. polního podmaršála.[3] V roce 1849 odešel z armády do výslužby a v letech 1849–1860 zastával funkci nejvyššího hofmistra císařovny Karolíny Augusty. Svou kariéru završil jako generální pobočník císaře Františka Josefa (1867–1873). Byl též c.k. tajným radou a komořím. Za zásluhy byl nositelem velkokříže Leopoldova řádu, Řádu železné koruny III. třídy a Vojenského záslužného kříže.[4] Pro pobyt rodiny ve Vídni koupil v roce 1846 palác označovaný jako Palais Bellegarde (Praterstrasse 17 v městské části Leopoldstadt).

Rodina
Erb rodu Bellegarde

V roce 1821 se oženil s baronkou Julií Gudenusovou (1795–1865), dcerou Josefa Gudenuse (1755–1831), majitele zámku Červená Lhota. Julie byla dámou Řádu hvězdového kříže a c.k. palácovou dámou.[5] Měli spolu šest dětí.[6]

  • 1. Julie Konstancie (1822–1884), manžel 1846 Edmund hrabě Hartig (1812–1883), c.k. tajný rada, člen rakouské panské sněmovny, nejvyšší maršálek Českého království
  • 2. Jindřich August Karel (1825–1871), c.k. rytmistr
  • 3. Bedřich August (1826–1886), c.k. polní podmaršál
  • 4. Paulina Marie (1830–1912), dáma Řádu hvězdového kříže, dvorní dáma císařovny Alžběty, manžel 1856 Alfred Antonín hrabě Königsegg-Aulendorf (1817–1898), c.k. generálmajor, nejvyšší hofmistr císařovny Alžběty
  • 5. Felix Viktor (1831–1855), c.k. poručík
  • 6. František Alexandr (1833–1912), nejvyšší hofmistr císařovny Alžběty, člen rakouské panské sněmovny

Augustův mladší bratr Jindřich (1798-1871) sloužil též v armádě a dosáhl hodnosti c.k. polního podmaršála. Jejich švagr kníže Karel Josef Palm (1773–1851) byl velkostatkářem v Čechách.

Odkazy

Reference
  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Ottův slovník naučný, 3. díl; Praha, 1890 (reprint 1996); s. 687–688 ISBN 80-7185-057-8
  3. Služební postup Augusta Bellegarda in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2006; s. 13 dostupné online
  4. Militär-Schematismus Österreichischen Kaiserthumes 1868, Vídeň, 1867; s. 71 dostupné online
  5. Rodokmen Gudenusů dostupné online
  6. Rodina Augusta Bellegarda v polovině 19. století in: Genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser auf das Jahr 1854; Gotha, 1854; s. 60 dostupné online

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.