Klaudie Felicitas Tyrolská

Arcivévodkyně Klaudie pocházela z tyrolské větve habsburského rodu, a byla tedy vzdálenou sestřenicí císaře Leopolda I., jehož manželkou se stala krátce po smrti jeho první ženy Markéty Terezy.

Narodila se 30. května 1653 v Innsbrucku jako dcera arcivévody Ferdinanda Karla Tyrolského a toskánské princezny Anny Medicejské. Dostalo se jí dobrého vzdělání a projevovala se jako velmi múzická, byla hodnocena jako vynikající zpěvačka i hudebnice. Klaudie byla posledním členem tyrolské větve; byla vnučkou jejího zakladatele, bývalého pasovského biskupa Leopolda, který je v české historii znám jako iniciátor tzv. vpádu pasovských roku 1611. Její svatba s císařem Leopoldem I. symbolicky opět spojila obě rodiny v jedinou.

Klaudiin portrét z roku 1673, autorem je Carlo Dolci.

Svatba dvacetileté arcivévodkyně s jejím o třináct let starším vzdáleným bratrancem se konala v polovině října 1673 – nejprve v zastoupení v Innsbrucku a poté osobně ve Štýrském Hradci.

Pod Leopoldovu vládu se díky tomu vrátilo Tyrolsko a tzv. Přední Rakousy, roztříštěna drobná území a enklávy, které Habsburkové vlastnili v jižním Německu na horním toku Dunaje a Rýna.

Hlavním důvodem sňatku však byl císařův horečný zájem o narození dědice. Poté, co nečekaně zemřela jeho první manželka, nehledal vhodné princezny po jednotlivých evropských dvorech, ale projevil zájem o první vhodnou adeptku, kterou bylo možno nalézt.

Již v létě 1674 se manželům narodila první dcera, Anna Marie, ta však po třech měsících zemřela. Také druhé dítě byla dcera, Marie Josefa, ani ona se nedožila svých prvních narozenin. Jejich matka je brzy následovala. Těžké porody mladou manželku zcela vyčerpaly a ta 8. dubna 1676 ve Vídni zemřela.

Nedočkala se ani své korunovace na českou a uherskou královnu, od svého sňatku fakticky neopustila Vídeň a její okolí.

Šestatřicetiletý císař Leopold I. se stal podruhé vdovcem, ze dvou manželství mu zůstaly pouze dcery. Protože se sňatky uvnitř habsburského rodu neosvědčily, svou třetí ženu si vybral z falcké větve Wittelsbachů, tedy z rodu, jenž jeho děda Ferdinanda II. málem připravil o českou korunu.

Roku 1673 se ve Vídni provdala za císaře Leopolda I. (bratranec druhého stupně), jemuž porodila dvě dcery, které zemřely brzy po narození.

• Anna Marie Sofie (*/† 1674)
• Marie Josefa Klementina (1675–1676)