Ferdinand Leopold Herberstein
Ferdinand Leopold hrabě z Herbersteina (Ferdinand Leopold Graf von Herberstein) (4. prosince 1695 – 25. června 1744, Karlovy Vary) byl rakouský šlechtic, diplomat, dvořan a politik první poloviny 18. století. Od mládí působil ve službách Habsburské monarchie, byl velvyslancem ve Švédsku (1734–1737), svou kariéru zakončil jako císařský nejvyšší komoří (1741–1742) a státní ministr. Byl rytířem Řádu zlatého rouna.
Ferdinand Leopold hrabě z Herbersteina | |
---|---|
Erb rodu Herbersteinů | |
Nejvyšší maršálek v Dolních Rakousích | |
Ve funkci: 1742 – 1744 | |
Panovnice | Marie Terezie |
Předchůdce | Alois Tomáš Harrach |
Nástupce | Bedřich August Harrach |
Nejvyšší komorník císařského dvora | |
Ve funkci: 1741 – 1742 | |
Panovník | období interregna |
Předchůdce | Jan Kašpar II. Cobenzl |
Nástupce | Jan Josef Khevenhüller-Metsch |
Nejvyšší hofmistr arcivévodkyně Marie Terezie | |
Ve funkci: 1737 – 1740 | |
Císařský velvyslanec ve Švédsku | |
Ve funkci: 1734 – 1737 | |
Narození | 4. prosince 1695 |
Úmrtí | 25. června 1744 (ve věku 48 let) Karlovy Vary Habsburská monarchie |
Děti | Antonius von Herberstein Karl Wenzel von Herberstein Arnošt Leopold z Herbersteinu |
Profese | diplomat |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna (1744) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Pocházel ze starého rakouského rodu Herbersteinů, patřil ke starší linii, která byla od 17. století usazená v Čechách. Byl mladším synem Václava Eberharda Herbersteina (1671–1729), majitele panství Třešť a Landštejn. Z otcova majetku zdědil panství Rastbach v Dolních Rakousích, kde také zahájil kariéru ve státních službách. V Dolních Rakousích byl guberniálním radou, mezitím byl jmenován c. k. komořím. V letech 1734–1737 byl císařským vyslancem ve Stockholmu, kde bylo jeho úkolem působit proti francouzským. K dosažení svých cílů využíval neformálních kontaktů s Hedvikou Taube, milenkou švédského krále Frederika I.. V roce 1737 mu byl přiznán titul velvyslance, ale v srpnu téhož roku diplomatickou misi ve Švédsku ukončil a vrátil se do Vídně.[1] V letech 1737–1740 byl nejvyšším hofmistrem arcivévodkyně Marie Terezie. V prvních letech samostatné vlády Marie Terezie patřil k jejím důležitým poradcům. V letech 1741–1742 byl nejvyšším komořím císařského dvora, poté byl povolán do tajné konference jako státní ministr. V letech 1742–1744 byl též nejvyšším zemským maršálkem v Dolních Rakousích.[2] V roce 1744 obdržel Řád zlatého rouna.[3] Zemřel ve věku 48 let v Karlových Varech.
Rodina
V roce 1721 se oženil s baronkou Marií Annou von Ulm-Erbach (1700–1762), c.k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Měli spolu osm dětí:[4]
- 1. Marie Josefa (1722–1779), dáma Ústavu šlechtičen v Sankt Pölten
- 2. Marie Anna (1723–1815), c.k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1744 František Norbert z Trauttmansdorffu (1705–1786)
- 3. Václav Jan Nepomuk (1724 – zemřel v mládí)
- 4. Antonín Jan Nepomuk (1725–1774), biskup v Terstu 1760–1774
- 5. Josef Jan Nepomuk (1727–1809), c. k. tajný rada, komoří, majitel panství Třešť a Landštejn
- 6. Karel Václav Josef (1729–1798), rytíř Maltézského řádu, c. k. polní podmaršál
- 7. Arnošt Leopold Jan Nepomuk (1731–1788), biskup v Linci 1785–1788
- 8. Marie Udalrika (1732–1756), dáma Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze
Odkazy
Reference
- BAKEŠ, Martin: Diplomatem v půlnoční zemi. Zástupci Habsburků ve Švédském království mezi lety 1650 a 1730; Akademie věd České republiky, Praha, 2020; s. 118, 398 ISBN 978-80-200-3040-5
- Seznam představitelů zemí habsburské monarchie na webu worldstatesmen
- LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 272
- Rodina Ferdinanda Leopolda Herbersteina in: Schauplatz des landsässigen Nieder-Oesterreichischen Adels, Vídeň, 1800; s. 293–294
Literatura
- KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740; NLN, Praha, 2018; 638 s. ISBN 978-80-7422-574-1
- SCHEUTZ, Martin: Die Elite der hochadeligen Elite. Sozialgeschichtliche Rahmenbedingungen der obersten Hofämter am Wiener Kaiserhof im 18. Jahrhundert, 195 stran dostupné online