Wimbledon 2019 – mužská dvouhra

Dvojnásobný vítěz Rafael Nadal dohrál v semifinále na raketě Rogera Federera

Světová pětka Alexander Zverev opustila wimbledonskou soutěž poprvé již v úvodním kole, když nestačila na stého dvacátého čtvrtého hráče žebříčku Jiřího Veselého. Ten na londýnské trávě zvládl i šestý úvodní zápas a v předchozí kariéře vyhrál ve Wimbledonu více utkání než na třech zbylých grandslamech dohromady. Proti hráčům elitní světové desítky snížil pasivní bilanci duelů na 3–16.[5][6]

Šestý muž klasifikace Stefanos Tsitsipas na úvod podlehl 30letému Italu a 89. hráči žebříčku, Thomasi Fabbianovi, který v předchozí kariéře nezískal ani jeden set proti soupeřům z první dvacítky. 40letý Chorvat Ivo Karlović se první výhrou nad italským kvalifikantem Andreou Arnaboldim stal nejstarším vítězem wimbledonského zápasu od Kena Rosewalla v roce 1975.[7]

Vítězství Rogera Federera nad Britem Jayem Clarkem znamenalo sedmnáctou účast Švýcara ve třetím kole Wimbledonu. Tím vyrovnal rekord Američana Jimmyho Connorse. Ve druhé fázi dohráli finalista z roku 2017 Marin Čilić i semifinalista z roku 2018 John Isner, který se na okruh vracel po tříměsíčním výpadku v důsledku poranění nártu.[8] 34letý bývalý osmý hráč žebříčku Marcos Baghdatis z Kypru ukončil po vyřazení ve druhém kole profesionální kariéru.[9]

Obhájce finálové účasti, světová osmička a čtvrtý nasazený Jihoafričan Kevin Anderson nenašel ve třetím kole recept na Argentince Guida Pellu, který poprvé v kariéře prošel do čtvrtého kola grandslamu. Andersona limitovaly od Australian Open 2019 potíže s loktem, kvůli nimž odehrál do Wimbledonu jen tři turnaje.[10] Federerova třetí výhra znamenala jeho 350. vítězný zápas na grandslamu.

Chačanov ve 3. kole proti Bautistu Agutovi

Světová dvojka Rafael Nadal a trojka Roger Federer v semifinále sehrály čtyřicátý vzájemný duel a první wimbledonský od roku 2008. Čtyřsetovou výhrou Federer snížil pasivní poměr na 16–24 a jako první muž historie dosáhl 101. vítězného zápasu z jediného grandslamu. Londýnskou semifinálovou bilanci vylepšil na 12–1. Ve 37 letech a 11 měsících věku se stal třetím nejstarším finalistou grandslamového turnaje v otevřené éře, když navázal na Australana Kena Rosewalla, který finále ve Wimbledonu 1974 a na US Open 1974 odehrál ve 39 letech. Rovněž se stal nejstarším čtvrtfinalistou a semifinalistou grandslamu od Connorse na US Open 1991.[11][12][13] V utkání Švýcar překonal Ivaniševićův wimbledonský rekord v nejvyšším počtu es, který nově ustanovil na 1 398 takto zahraných úderů.[14]

Pátý titul pro Novaka Djokoviće v nejdelším finále Wimbledonu

Novak Djoković s trofejí po zisku pátého wimbledonskho titulu

Pošestnácté ve wimbledonské open éře se ve finále utkali dva nejvýše nasazení hráči, 32letá srbská světová jednička Novak Djoković a 37letý švýcarský třetí muž klasifikace Roger Federer. Pětisetovou bitvu rozhodl až nově zavedený tiebreak za stavu her 12–12 v rozhodujícím setu, který byl ve dvouhrách uplatněn vůbec poprvé. Tři liché sady připadly Srbovi vždy až ve zkrácené hře, dvě sudé Švýcarovi. Federer poprvé ztratil servis v pátém, závěrečném dějství. Nepříznívý vývoj 2–4 na gamy však rychle srovnal, když si vzal podání zpět. Za stavu 8–7 šel podávat na vítězství v turnaji. Vypracoval si dva mečboly v řadě, ale po jejich neproměnění hru prohrál. Oba aktéři si následně drželi servis až do závěrečného tiebreaku. Ten ovládl Djoković. Bilanci pětisetových utkání proti basilejskému rodáku navýšil na 4–0 a celkový poměr zápasů na 26–22, z toho 3–1 na trávě (včetně finále Wimbledonu 2014 a 2015).[2][15]

Djoković vybojoval pátý wimbledonský titul a úhrnem šestnáctý grandslamový, což jej řadilo na 3. místo historických statistik za Federera a Nadala. Z pěti naposledy odehraných majorů vyhrál čtyři, s bilancí utkání 33–1. Stal se prvním wimbledonským šampionem od Boba Falkenburga z roku 1948, jenž zvítězil po odvrácení mečbolu ve finále.[16] Naposledy předtím k tomu v jakékoli grandslamové soutěži došlo na French Open 2004 a v grandslamové dvouhře mužů či žen ve Wimbledonu 2005. Djoković již na majorech porazil Švýcara po odvrácení mečbolů v semifinále US Open 2010 i US Open 2011.[15] Do žebříčku ATP připsal 2 000 bodů a získal částku 2,35 milionů liber (cca 67 milionů korun).[3]

Osminásobný šampion Federer promarnil příležitost stát se, ve 37 letech a 340 dnech, nejstarším vítězem grandslamové dvouhry v otevřené éře. Ve wimbledonském finále utržil čtvrtou porážku.[15]

Finále trvající 4.57 hodin se stalo nejdelším v historii Wimbledonu i travnatých turnajů, když o devět minut překonalo duel mezi Federerem a Nadalem z roku 2008.[2]

• 
  Pablo Andújar
• 
  Marcos Baghdatis
• 
  Tomáš Berdych
• 
  Fabio Fognini
• 
  John Isner
• 
  Nick Kyrgios
• 
  Feliciano López
• 
  Sam Querrey
• 
  Dominic Thiem
• 
  Mischa Zverev