Fabio Fognini

Fabio Fognini (* 24. května 1987 Sanremo) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour devět titulů ve dvouhře, včetně Monte Carlo Masters 2019 a pět ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Fabio Fognini
Fabio Fognini během Wimbledonu 2019
PřezdívkaFogna[1]
StátItálie Itálie[1]
Datum narození24. května 1987 (34 let)[1]
Místo narozeníSanremo, Itálie[1]
BydlištěArma di Taggia, Itálie[1]
Výška178 cm[1]
Hmotnost79 kg[1]
Profesionál od2004[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek16 310 779 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů387–340
Tituly9 ATP, 6 challengerů, 3 Futures
Nejvyšší umístění9. místo (15. července 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2014, 2018, 2020, 2021)
French Openčtvrtfinále (2011)
Wimbledon3. kolo (2010, 2014, 2017, 2018, 2019, 2021)
US Open4. kolo (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry3. kolo (2016, 2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů182–195
Tituly5 ATP, 1 challenger
Nejvyšší umístění7. místo (20. července 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2015)
French Opensemifinále (2015)
Wimbledon2. kolo (2014)
US Opensemifinále (2011)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2015)
Olympijské hryčtvrtfinále (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2013, 2016)
Wimbledon2. kolo (2012, 2013)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2014)
Hopman Cupzákladní skupina (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220117a17. ledna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na nejvyšší grandslamové úrovni triumfoval s krajanem Simone Bolellim v mužské čtyřhře na Australian Open 2015, čímž se stali první ryze italským mužským párem, který australský major ovládl.[3]

Na žebříčku ATP byl nejvýše klasifikován v červenci 2019 na 9. místě ve dvouhře a ve čtyřhře v červenci 2015 na 7. místě. Trénuje ho Alberto Mancini.[1]

V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním zóny Evropy a Afriky proti Lotyšsku, v němž ve třech setech nestačil na Ernestse Gulbise. Do roku 2022 v soutěži nastoupil k dvaceti pěti mezistátním utkáním s bilancí 23–9 ve dvouhře a 9–9 ve čtyřhře.[4]

Itálii reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v londýnském All England Clubu, kde v mužské dvouhře na úvod podlehl světové dvojce Novaku Djokovićovi, přestože získal první set. Zúčastnil se také Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, kde ve třetím kole dvouhry podlehl pozdějšímu vítězi Andymu Murraymu. Spolu s Andreasem Seppim skončili v mužské čtyřhře ve čtvrtfinále na raketách páru Daniel Nestor a Vasek Pospisil.

Osobní život

Narodil se v turistickém letovisku na riviéře Sanremu do rodiny vlastníka společnosti Fulvia a ženy v domácnosti Silvany Fogniniových. Má mladší sestru Fulvii. Tenis začal hrát ve čtyřech letech. Baví ho hrát na všech površích a za nejlepší údery považuje forhend a bekhend. Je fotbalovým fanouškem italských klubů Inter Milán a Janov. Vyjma rodné italštiny mluví anglicky, španělsky a francouzsky.[1]

V únoru 2014 navázal partnerský vztah s italskou tenistkou a vítězou US Open Flavií Pennettaovou.[5][6] Následujícího roku se pár zasnoubil a v červnu 2016 uzavřel sňatek v jihoitalském městě Ostuni.[7] V roce 2017 se jim narodil syn Federico a o dva roky později dcera Farah.[8]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2015 Australian Open tvrdý Simone Bolelli Pierre-Hugues Herbert
Nicolas Mahut		 6–4, 6–4

Finále na okruhu ATP Tour
Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 Č)
Turnaj mistrů (0–0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (1–0 D; 0–3 Č)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (1–2 D; 0–3 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (7–8 D; 4–4 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (1–4 D; 3–4 Č)
antuka (8–6 D; 2–6 Č)
tráva (0–0)
koberec (0–0)

Dvouhra: 19 (9–10)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20120429a29. dubna 2012 Bukurešť, Rumunsko antuka Gilles Simon 4–6, 3–6
Finalista 2. 20120923a23. září 2012 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Martin Kližan 2–6, 3–6
Vítěz 1. 20130714a14. července 2013 Stuttgart, Německo antuka Philipp Kohlschreiber 5–7, 6–4, 6–4
Vítěz 2. 20130721a21. července 2013 Hamburk, Německo antuka Federico Delbonis 4–6, 7–6(10–8), 6–2
Finalista 3. 20130728a28. července 2013 Umag, Chorvatsko antuka Tommy Robredo 0–6, 3–6
Vítěz 3. 20140209a9. února 2014 Viña del Mar, Chile antuka Leonardo Mayer 6–2, 6–4
Finalista 4. 20140216a16. února 2014 Buenos Aires, Argentina antuka David Ferrer 4–6, 3–6
Finalista 5. 20140504a4. května 2014 Mnichov, Německo antuka Martin Kližan 6–2, 1–6, 2–6
Finalista 6. 20150222a22. února 2015 Rio de Janeiro, Brazílie antuka David Ferrer 2–6, 3–6
Finalista 7. 20150802a2. srpna 2015 Hamburk, Německo antuka Rafael Nadal 5–7, 5–7
Vítěz 4. 20160724a24. července 2016 Umag, Chorvatsko antuka Andrej Martin 6–4, 6–1
Finalista 8. 23. října 2016 Moskva, Rusko tvrdý (h) Pablo Carreño Busta 6–4, 3–6, 2–6
Vítěz 5. 30. července 2017 Gstaad, Švýcarsko antuka Yannick Hanfmann 6–4, 7–5
Finalista 9. 24. září 2017 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Damir Džumhur 6–3, 4–6, 2–6
Vítěz 6. 4. března 2018 São Paulo, Brazílie antuka (h) Nicolás Jarry 1–6, 6–1, 6–4
Vítěz 7. 22. července 2018 Båstad, Švédsko antuka Richard Gasquet 6–3, 3–6, 6–1
Vítěz 8. 5. srpna 2018 Los Cabos, Mexiko tvrdý Juan Martín del Potro 6–4, 6–2
Finalista 10. 30. září 2018 Čcheng-tu, Čína tvrdý Bernard Tomic 1–6, 6–3, 6–7(7–9)
Vítěz 9. 21. dubna 2019 Monte Carlo, Monako antuka Dušan Lajović 6–3, 6–4

Čtyřhra: 15 (5–10)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 20080720a20. července 2008 Umag, Chorvatsko antuka Carlos Berlocq Michal Mertiňák
Petr Pála		 2-6, 6-3, 10-5
Finalista 2. 20100227a27. února 2010 Acapulco, Mexiko antuka Potito Starace Łukasz Kubot
Oliver Marach		 6-0, 6-0
Vítěz 1. 20110730a30. července 2011 Umag, Chorvatsko antuka Simone Bolelli Marin Čilić
Lovro Zovko		 6–3, 5–7, [10–7]
Finalista 3. 20120414a14. dubna 2012 Casablanca, Maroko antuka Daniele Bracciali Dustin Brown
Paul Hanley		 5–7, 3–6
Vítěz 2. 20130224a24. února 2013 Buenos Aires, Argentina antuka Simone Bolelli Nicholas Monroe
Simon Stadler		 6–3, 6–2
Finalista 4. 20130302a2. března 2013 Acapulco, Mexiko antuka Simone Bolelli Łukasz Kubot
David Marrero		 5–7, 2–6
Finalista 5. 20131006a6. října 2013 Peking, Čína tvrdý Andreas Seppi Max Mirnyj
Horia Tecău		 4–6, 2–6
Vítěz 3. 20150131a31. ledna 2015 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Simone Bolelli Pierre-Hugues Herbert
Nicolas Mahut		 6–4, 6–4
Finalista 6. 20150322a22. března 2015 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Simone Bolelli Jack Sock
Vasek Pospisil		 6–4, 6–7(3–7), [10–7]
Finalista 7. 20150419a19. dubna 2015 Monte Carlo, Monako antuka Simone Bolelli Bob Bryan
Mike Bryan		 6–7(3–7), 1–6
Finalista 8. 20151018a18. října 2015 Šanghaj, Čína tvrdý Simone Bolelli Raven Klaasen
Marcelo Melo		 3–6, 3–6
Finalista 4. 2. října 2016 Šen-čen, Čína tvrdý Robert Lindstedt Oliver Marach
Fabrice Martin		 7–6(7–4), 6–3
Finalista 9. 22. července 2018 Båstad, Švédsko antuka Simone Bolelli Julio Peralta
Horacio Zeballos		 3–6, 4–6
Vítěz 5. 23. září 2018 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Matteo Berrettini Roman Jebavý
Matwé Middelkoop		 7–6(8–6), 7–6(7–4)
Finalista 10. 10. ledna 2022 Sydney, Austrálie tvrdý Simone Bolelli Filip Polášek
John Peers		 5–7 , 5–7

Vítězství nad hráči Top 10
Č. hráč ATP turnaj povrch fáze skóre
2010
1. Fernando Verdasco 9. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva 1. kolo 7–6(11–9), 6–2, 6–7(6–8), 6–4
2013
2. Tomáš Berdych 6. Monte Carlo, Monako antuka 3. kolo 6–4, 6–2
3. Richard Gasquet 9. Monte Carlo, Monako antuka čtvrtfinále 7–6(7–0), 6–2
2014
4. Andy Murray 8. Davis Cup, Neapol, Itálie antuka zákl. skupina 6–3, 6–3, 6–4
2015
5. Rafael Nadal 3. Rio de Janeiro, Brazílie antuka semifinále 1–6, 6–2, 7–5
6. Rafael Nadal 4. Barcelona, Španělsko antuka 3. kolo 6–4, 7–6(8–6)
7. Rafael Nadal 8. US Open, New York, Spojené státy tvrdý 3. kolo 3–6, 4–6, 6–4, 6–3, 6–4
2017
8. Jo-Wilfried Tsonga 8. Indian Wells, Spojené státy tvrdý 2. kolo 7–6(7–4), 3–6, 6–4
9. Kei Nišikori 4. Miami, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 6–4, 6–2
10. Andy Murray 1. Řím, Itálie antuka 2. kolo 6–2, 6–4
2018
11. Dominic Thiem 8. Řím, Itálie antuka 2. kolo 6–4, 1–6, 6–3
12. Juan Martín del Potro 4. Los Cabos, Mexiko tvrdý finále 6–4, 6–2
2019
13. Alexander Zverev 3. Monte Carlo, Monako antuka 3. kolo 7–6(8–6), 6–1
14. Rafael Nadal 2. Monte Carlo, Monako antuka semifinále 6–4, 6–2
15. Karen Chačanov 9. Šanghaj, Čína tvrdý 3. kolo 6–3, 7–5
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra
Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 1082. ▲ 786. ▲ 302. ▲ 249. ▲ 94. ▲ 92. ▲ 54. ▼ 55. ▲ 48. ▲ 45. ▲ 16. ▼ 20. ▼ 21. ▼ 49. ▲ 27. ▲ 13. ▲ 12. ▼ 17.

Čtyřhra
Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 1040. ▼ 1334. ▼ 1656. ▲ 374. ▼ 490. ▲ 133. ▼ 212. ▲ 138. ▲ 34. ▼ 111. ▲ 36. ▼ 57. ▲ 10. ▼ 177. ▲ 96. ▲ 78. ▼ 148. ▲ 142.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fabio Fognini na anglické Wikipedii.

  1. Fabio Fognini na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220117a17. ledna 2022
  2. Fabio Fognini na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220117a17. ledna 2022
  3. ZABLOUDIL, Luboš. Grandslamovou čtyřhru mužů vyhrála poprvé italská dvojice: Bolelli s Fogninim. TenisPortal.cz [online]. 2015-01-31 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
  4. Fabio Fognini na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220117a17. ledna 2022
  5. Flavia Pennetta Wants to Become a Mother! [online]. [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Tennis couple Fabio Fognini and Flavia Pennetta take time off tennis court to attend Milan Fashion Week, ibtimes.com.au
  7. Le nozze di Flavia Pennetta e Fabio Fognini [online]. Vanity Fair Italia [cit. 2016-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Fognini and Pennetta welcome second child to their family. Baseline [online]. 2019-12-24 [cit. 2021-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.