Vladislav (okres Třebíč)

Škola byla zřízena roku 1728. Studovalo v ní jen 5–6 chlapců. V roce 1876 byla tato škola zbořena a na jejím místě byla vystavěna nová budova. Ta byla jednopatrová měla tři učebny, kabinet, kuchyň a byt pro správce. Stavitel Tepich z Třebíč na stavbu za 9 000 zlatých dohlédl. Budovu vysvětil P. František Diviš dne 30. září 1877. Budovu navštěvovaly děti z Vladislavi, ze Smrku a z Hostákova. Dnes se v budově nachází obecní úřad.

Ve 30. letech 20. století byla na místě návesního rybníka vystavěna nová budova měšťanské školy. Po roce 1990 byla přistavěna budova nová. Dnes tak funguje ve dvou navzájem propojených budovách devítiletá škola s družinou o počtu asi 110 žáků. Ředitelem je Vlastimil Maštera, který se zároveň výrazně zasloužil v rekonstrukci rodného domu Jana Kubiše v nedalekých Dolních Vilémovicích.

Škola se v současnosti účastní řady sběrových soutěží, například sběru použitého oleje ve spolupráci s místní firmou Fritex.^[zdroj?]

Mateřská škola se nachází v obecní víceúčelové budově bývalého mlýna. Školka disponuje čtyřmi učitelkami, které mají na starost dvě třídy. K dispozici je zahrada MŠ vybavená novými atrakcemi.

Poštovní úřad ve Vladislavi byl zřízen kolem roku 1871, svědčí o něm doklad pořízený 13. ledna 1872. Tato pošta se nacházela v dnešním domě číslo 33. Přes Vladislav pošta projížděla kolem 8. hodiny ráno směrem na Zastávku u Brna a vracela se mezi 5. a 6. hodinou večer. Po poštmistrovi Černém převzal poštu pan Masopust a pošta se přestěhovala do pivovaru. Výplata zaměstnanců činila asi 20 zlatých. Pak se po několika letech střídali další majitelé. Pošta se z Vladislavi vozila do následujících obcí: Smrk, Valdíkov, Hostákov, Číměř, Slavičky, Střížov, Okrašovice, Pozďátky a Dobrá Voda. Koněšín měl svou vlastní poštu, ta však zanikla a stala se doručovací stanicí pro poštovní úřad ve Vladislavi. Valdíkov později připadl poštovnímu úřadu v Budišově.

Dnes se pošta nachází v domě č. 198 vedle farního úřadu a je pobočkou Třebíče.^[zdroj?]

Budova obecního úřadu s památným obrazem narození Vladislava

Vladislav si založila svou veřejnou knihovnu roku 1922. Na začátku bylo zakoupeno 52 knih. Potom bylo obcí přispíváno na nové knihy. Bylo to však málo – 50 haléřů na jednoho obyvatele ročně, tj. 500 Kč ročně celkem. Později to bylo 600 Kčs, až v roce 1946 byl příspěvek zvýšen na 1600 Kčs. Knihovna přijímala také knihovní dary. V roce 1922 od ministerstva školství 40 knih, z hosp. podniků v roce 1941 9 knih, od MUDr. Františka Večeři v roce 1934 27 knih, od prof. Karla Háňavky v roce 1939 18 knih. V současné době sídlí knihovna v budově mateřské školy a o její chod se stará paní Libuše Nováčková. Knihovna náleží k obecním knihovnám pod správou Městské knihovny Třebíč.^[zdroj?]

První počátky divadelní hry můžeme hledat asi v roce 1889, kdy se sešla mládež, aby se zahrála první divadlo. Tento kroužek se nazýval „Divadelní komitét“. První vystoupení tohoto kroužku se hrálo brzy po jeho založení, ještě o prázdninách. Toto první představení se nazývalo „Dynamit“. Druhé vystoupení mělo název „Můj ráj“. Hrálo se v sále hostince na primitivním jevišti. Z tohoto kroužku, který pořádal představení se stal „Spolek divadelních ochotníků ve Vladislavi“. Do první světové války se hrálo v uvedeném hostinci, po válce se hrálo v sále sokolovny. Tato divadelní činnost se dále rozvíjela. Za rok se průměrně odehrálo 6 divadel. V současnosti již tento spolek nepůsobí.^[zdroj?]

Sbor hasičů ve Vladislavi byl založen v roce 1894 jako Dobrovolná tělocvičná a hasičská práce ve Vladislavi, potom přejmenován na Sbor dobrovolných hasičů. Současně se tento spolek angažuje do společenského dění v obci pořádáním nejrůznějších akcí. V jeho vlastnictví je hasičská zbrojnice u kostela.^[zdroj?]

Úzce spolupracuje se SDH. K dispozici je sokolovna na kraji vesnice využívaná jako místo dění akcí v obci.^[zdroj?]

Spolek sdružuje místní sportovce ve fotbale, stolním tenise, nohejbale a dříve také hokeji, volejbale a tenise. K dispozici je travnaté fotbalové hřiště, kluziště (využívané v létě jako místo veřejných akcí), tenisový kurt a nohejbalové či volejbalové hřiště. Všechny tyto hrací plochy se nacházejí pospolu ve sportovním areálu v Kartouzích. Stolní tenisté využívají obecní tělocvičnu. Oddíl spolku s názvem Sport pro všechny se významně angažuje do obecního dění pořádáním nejrůznějších akcí.

V roce 2019 oslavila 90 let od svého založení. Na oslavy byli pozváni i hráči FC Vysočina Jihlava. Před 40 lety sehrál místní tým k 50. výročí založení utkání s pražskou Duklou.^[zdroj?]

V domě č. 41 lze zhlédnout unikátní model betlému s mnohaletou historií. Je rodinným vlastnictvím rodiny Dvořáků.^[zdroj?]

Obcí prochází silnice první třídy I/23, kdy se již od osmdesátých let hovořilo o možném obchvatu obce, obcí dle průzkumů projede denně přibližně 6 tisíc automobilů a skoro polovina domů se nachází přímo u hlavní silnice. Plánovaný obchvat má procházet severně od obce, začínat má u železničního přejezdu na západě obce a končit má u silnice směrem na Náměšť nad Oslavou. Ředitelství silnic a dálnic se vyjádřilo, že chce v projektu usilujícím o stavbu obchvatu pokračovat. Aktuální verze má vystoupat od budovy bývalého vlakového nádraží k tzv. Obecním horám, kde má překlenout údolí potoka tekoucího od vodárny ČD, pak má vystoupat na skalní plošinu nad obcí, kde překročí stávající silnici na Hostákov. Následovat má úsek, který má vést skrze průmyslový areál, který by musel obchvatu částečně ustoupit. Poté má (bez jakýchkoli protihlukových opatření) vést těsně posledními vladislavskými domy, kde by bylo třeba zhotovit další dvě mostní konstrukce (délka druhého mostu přes údolí Mlýnského potoka je plánována na 186 metrů). Pak by měla stavba vést přes pole za novostavbami, dalším mostem překročit silnici na Smrk a následně se pomocí dalšího mostu přes železniční trať a zahrady za bytovkami napojit na stávající vozovku I/23 ve směru na Náměšť nad Oslavou.[13] V roce 2019 bylo oznámeno, že ekonomické vyhlídky obchvatu městyse jsou úspěšné[14], i tak by se však jednalo o stavbu vysoce nákladnou, i proto, že je v celé délce třeba počítat s šesti mostními konstrukcemi a členitým terénem.

Případná stavba obchvatu by však nemusela být ve všech ohledech ideálním řešením. Rozhodně by neulevila od provozu a hluku všem občanům, podstatná část obce se totiž rozkládá od centra na sever, kde by plánovaná silnice velmi těsně míjela poslední domy (částečně i novostavby) včetně sportovního areálu a rekreačních oblastí (protihlukové stěny nejsou z finančních důvodů vůbec v plánu). V jistém úseku na východní straně obce je trasa dokonce plánována přes zahrady a chatky. Také by obchvatu musela ustoupit část zemědělského areálu a solární elektrárny. Přes centrum obce by také stále jezdila doprava ve směrech na Číměř, Smrk a Hostákov a také kamiony směřující do místní klihárny Tanex. Projekt (včetně procesu stavby) by byl nenávratným zásahem do krajiny, silnice by musela překlenout pět údolí, čímž by hrozilo znečištění vodních zdrojů, a související zábor lesní i zemědělské půdy by krajinu dále štěpil bez ohledu na přesuny zvěře, zadržování vody i rekreační funkci přírody. Vliv na biodiverzitu a životní prostředí rozhodně nelze zanedbávat, jelikož trasa je plánována přes stráně a skály nad obcí, kde byl odborníky z ČSOP Kněžice zjištěn výskyt řady vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů, které mají často ve Vladislavi severní hranici rozšíření a je třeba o ně i jejich lokality náležitě pečovat. Trasa by například těsně míjela ohroženou populaci smilu písečného (Helichrysum arenarium) v údolí ke Smrku. Je tedy třeba důkladně zvážit veškeré klady i zápory předběžně plánovaného obchvatu s ohledem na veškeré faktory.

V roce 2020 bylo oznámeno, že cena obchvatu by měla dosáhnout 1,5 miliardy Kč a měla by být dokončena v roce 2027. Při stavbě by měl být zdemolován jeden dům.[15]

Plánovaný obchvat by z části procházel také katastrálním územím Smrk na Moravě.

Dalším velkým závodem měla být přádelna u Vladislavi, ze které se postupem času stala továrna na čokoládu a k roce vydání publikace měla být továrnou na umělá hnojiva a na klíh.[16] Její historie prošla dlouhým vývojem. Dnešní továrna Tanex a. s. je jedním z evropsky významných výrobců klihu.^[zdroj?] Firma se však specializuje také na zpracování tuku a výrobu tradičních přírodních mýdel. Časté jsou stížnosti občanů na přílišný zápach z fabriky, případně také na hluk a nesjízdnou cestu okolo areálu.

Ve stejném areálu se nachází i firma na recyklaci použitého kuchyňského oleje.

Pivovar

Kdy a za jakých okolností byl po dlouhé práci vystavěn úplně první pivovar ve Vladislavi, nejde pro nedostatek písemných záznamů zjistit. Je však pravděpodobné, že v prvních dobách vařili Vladislavští pivo ve vlastním pivovaru, který stál v místech, kde dnes stojí mostní váha. Byla to dřevěná budova a v ní zazděný měděný kotel s 6 sudy. Odtud se pivo v kádích dováželo do čísla 6, první vladislavské radnice a tam v kamenných kádích se ochlazovalo a stáčelo do věder. Když byla postavena nová radnice, nynější dům s číslem popisným 8, vařilo se ještě v tomto prvním dřevěném pivovaru, pivo se donášelo do kamenných kádí, které byly umístěny v bočním křídle již zmíněné radnice. V této radnici se pivo chladilo a stáčelo, jak je vidět z účtovní knihy požitků za rok 1706, 1707, 1708, 1711, které vyúčtování muselo být předloženo do kanceláře. Na pivovarském komíně je již dlouhá léta hnízdo čápů.^[zdroj?] Dnes je pivovar ve vlastnictví rodiny Heřmanů a distribuuje vlastní pivo do okolních hospod a provozuje též vlastní hostinec.

V letech 2006–2010 působil jako starosta Květoslav Havlíček, od roku 2010 tuto funkci zastává Jan Havlena.[19] Obec je členem dobrovolného svazku obcí Horácko – ekologický mikroregion.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (220 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (150 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (114 hlasů). Volební účast byla 67.85 %, tj. 666 ze 983 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (499 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (158 hlasů). Volební účast byla 67.80 %, tj. 659 ze 972 oprávněných voličů.[29]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (361 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (141 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (68 hlasů). Volební účast byla 70.69 %, tj. 685 ze 969 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (492 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (223 hlasů). Volební účast byla 74.92 %, tj. 717 ze 957 oprávněných voličů.[30]

Románský kostel Nejsvětější Trojice se poprvé připomíná až roku 1358, kdy se uvádí na listině opata Adama vladislavský farář Petr. Kostel však nepochybně podle dochovaných článků stavěla třebíčská klášterní huť nejpozději ve 30. letech 13. století. Dříve byl zasvěcen Panně Marii, protože v roce 1496 byl ulit zvon ke cti Boha Všemohoucího a Panny Marie. Barokní úpravy kostela byly provedeny po roce 1728, kdy tady byla zřízena lokálie, a po dlouhé době byl ustanoven u kostela kaplan Antonín Sláma. Kostel byl opraven v roce 1890–1900. Pouť má v květnu nebo v červnu, týden po svatodušních svátcích. Je farním kostelem Římskokatolické farnosti Vladislav, která působí na území Vladislavi, Hostákova, Smrku a Valdíkova. Současně však místní kněz působí jako administrátor excurrendo i na územích střížovské a koněšínské farnosti.

• socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem;
• obecní hřbitov;
• smírčí kámen vedle kostela;
• restaurace čp. 1, kde se měl narodit malý Vladislav, syn údělného knížete Oldřicha Brněnského. Dnes zbořena a na jejím místě park. Památný na ní to obraz byl přemístěn na budovu obecního úřadu, ale po její rekonstrukci byl odstraněn;
• pomník padlým v 1. světové válce v parku před školou na místě bývalé hospody odhalený ke 100. výročí konce 1. světové války;
• pomník Rudé armádě a padlým v 2. světové válce v parku před kostelem;
• fara – prastará, po třicetileté válce budova chátrala a v roce 1674 byla zbořeništěm. V roce 1728 byla vystavěna nová budova, která měla 2 pokoje a 1 kuchyň. Patřilo k ní hospodářské stavení, které 9. dubna 1858 daroval děkan Jan Janoušek faráři ve Vladislavi, Petru Klimentovi. 19. března 1867 se začalo s kopáním studny. Po dlouhou dobu nebylo potřeba dalších oprav. Až v roce 1900 se musely provést další opravy. Fara měla nová okna a pěknou fasádu. Na tyto opravy hodně přispívali i vladislavští farníci. V současné době je fara zrekonstruovaná a využívá ji farář Charouz.
• Tvrz Hostákov

• Vladislav 1548 - 1948. Příprava vydání Ing. Josef Prudík, Arch. Ing. C. František Musil. [s.l.]: Místní národní výbor ve Vladislavi, 1948. 102 s. ISBN 80-85799-83-9. S. 24.

• Římskokatolická farnost Vladislav
• Vladislav – nádraží
• TJ Vladislav

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladislav na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Vladislav ve Wikislovníku
• Vladislav v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce
• Statistické informace o obci
• Informace o Vladislavi