Satelitní město

Satelitní město je obec či malý uměle vytvořený sídelní celek ležící poblíž velkých měst nebo industriálních oblastí (továrna, závod) a sdílející ekonomický a demografický systém.[zdroj?] Seskupení více satelitních měst okolo určitého bodu vede k tvorbě aglomerací. Role samotných satelitů a jejich rozložení většinou závisí na typu aglomerace (monocentrická, polycentrická), populace, ekonomické a demografické situace v minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Důležitou roli při formování satelitních měst hrají vládní orgány, soukromé a veřejné podniky. Postupem času se satelitní města mohou spojovat s centrem metropolitní oblasti. Satelitní města jsou alespoň částečně hospodářsky, sociálně i fyzicky nezávislá na metropoli. Příkladem satelitního města může být Jesenice u Prahy.

Rozdělení
Ulice v čínské čtvrti Vancouveru (Kanada)

Satelitní město může být:[zdroj?]

  • Industriální
  • Rekreační
  • Obytné
  • Finanční
  • Vojenské
  • Historické
  • Rasové a etnické

V mnohých vyspělých státech (USA, Velká Británie, Německo, Austrálie, Jižní Afrika, Kanada), kde je významný podíl imigrantů a existují složité rasové a etnické vztahy, vznikají nová satelitní města na rasovém základě. Neoficiální sídliště pro černou rasu se někdy nazývají ghetto, pro latinskoamerické přistěhovalce barrio a pro Asiaty – chinatown. Tato místa vznikají pro zamezení rasových konfliktů.[zdroj?] Příkladem je rozdělení města na bílé a černé čtvrtě (Chicago, Jackson (Mississippi) a mnoho dalších).

Satelitní městečka v Česku

Výraz satelitní město byl v češtině používán již ve 30. letech 20. století.[1][2] Pojem satelitní městečko se v Česku ve větší míře začal používat od 90. let 20. století, kdy nastal trend stěhování obyvatel z bytů do nově vystavěných domků. Lidé chtěli bydlet v domě s vlastní zahradou, ale cena pozemků pro jejich výstavbu je na katastru měst mnohem vyšší, než v okolních vesnicích. Proto developeři leckdy hromadně skupují volné pozemky za městem, které zasíťují a umožní zde výstavbu často až několika desítek domů. Naprostá většina těchto satelitních městeček byla vybudována jen kvůli zisku a uspokojení hlavní potřeby nových majitelů – bydlet. Satelitní městečka, oproti klasickým satelitním městům však sama o sobě postrádají přirozené centrum i základní služby, které chybějí i v případě, že je vilová čtvrť přistavěna na okraji vesnice. Noví obyvatelé malých satelitů tak zůstávají plně závislí na blízkém městě. Jelikož v původně malých vesnicích nebyla žádná nebo fungovala jen malá škola, musí děti ze satelitů stejně dojíždět až do města. A protože veřejná doprava není s městem propojena tak, jak by si noví obyvatelé přáli, jsou rodiče obvykle nuceni své děti do města vozit nejen do školy, ale i na kulturní akce a kroužky. Dalším problémem satelitních měst je jejich nepřirozeně rychlý vznik oproti staletému vývoji původní obce. Když se někde ve vesnici postavilo pár domů za rok, stačili se jejich noví obyvatelé s původními sžít a postupně přivyknout k jejich tradicím. Do satelitů se však během několika málo let nastěhují najednou desítky až stovky obyvatel, kteří jsou na životě ve městě tak závislí, že se pohybu ve vesnici spíše vyhýbají a vesničany často pohrdají.[zdroj?] I starousedlíci nemají k novým obyvatelům satelitů přílišnou důvěru a považují je za jakousi namyšlenou náplavu. V poslední době[kdy?] už trend vystěhovávání za město mírně polevuje, právě kvůli zmíněným nedostatkům, kdy se dokonce už někteří z obyvatel satelitních městeček vracejí zpět do měst.[zdroj?] Podobný vývoj zažila města i v západní Evropě o desítky let dříve.

Odkazy

Reference
  1. Masarykův slovník naučný, díl VI. R-S, s. 473 [online]. Československý kompas, 1932 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
  2. (dostupné online v NK ČR). Architekt SIA. 20. 11. 1935, s. 149. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.